 | minsc 
26.06.2020 12:13
Bydliště: Příbram
|
| Nejprve několik postulátů založených na citátech N. Tesly z knihy SS bratrstvo zvonu (je v knihovně):
http://www.okultura.cz/WordPress/ss-bratrstvo-zvonu-neuveritelna-tajna-technologie-nacistu-1/
„Tím nejpravděpodobnějším médiem, jež naplňuje vesmír, je to, které sestává z nezávislých nositelů ponořených do izolující kapaliny.“
„Ve svých experimentech soustředil svou pozornost nejprve na některé jevy vznikající elektrostatickou silou, již ve světle moderních teorií považuje za nejvýznamnější sílu přírody, kterou bychom měli zkoumat.“
„Názorně objasňuje, jak měnící se elektrostatickou silou působící v plynném prostředí vznikají mechanické pohyby.“
„Jeden z nejzajímavějších výsledků, jehož dosáhl při sledování těchto experimentů, se týká demonstrace skutečnosti, že plynné prostředí, působí-li se na něj chvěním tak, že se rychle mění elektrostatický potenciál, se zhutňuje.“
„Pokud tímto prostředím začnou procházet obrovské elektrostatické napětí, jehož intenzita se rychle mění, je umožněn pohyb tělesa v něm, přestože zůstane tuhým a elastickým, ačkoliv plynná látka samotná může tyto vlastnosti postrádat.“
„Za předpokladu, že nezávislé nosiče jsou sestaveny tak, že odpor této plynné látky vůči pohybu jedním směrem je větší než jiným směrem, pak napětí tohoto druhu může způsobit, že se nositelé sami seskupí do skupin, poněvadž se mohou k sobě obrátit tou stranou, kde se nachází největší hustota elektrických nábojů, a za tohoto stavu je pak odpor plynné látky vůči pronikání menší než proti vratnému pohybu.“
„Pokud v nějakém prostředí výše uvedených vlastností vznikne korónový výboj stálým potenciálem, bude výměna nosičů neustále pokračovat dál a v tomto korónovém výboji bude méně nosičů na jednotku objemu než v prostoru v nějaké vzdálenosti od elektrody; to odpovídá rozředění.“
„Pokud docházelo k rychlé změně potenciálů, je výsledek velmi odlišný; čím rychlejší je frekvence pulsů, tím pomalejší výměna nosičů; a konečně, translační pohyb měřitelným prostorem by mohl ustat a s dostatečně vysokou frekvencí napětí budou nosiče přitahovány směrem k elektrodě a výsledkem bude zhušťování.“[20]
Lyne shrnuje praktickou povahu těchto pohledů následovně:
„Mechanické pohyby mohou vznikat měnící se elektrostatickou silou působící v plynném (éterickém) prostředí, které se tímto zhutňuje, a přesto dovoluje pevným tělesům procházet skrz.
Pod vlivem napětí působícího jedním směrem… se mohou nosiče seskupovat, vytvářet siločáry a velice usnadňovat pohyb tímto směrem.
Když vznikne stálým potenciálem korónový výboj (u stejnosměrného proudu), dochází ke kontinuální výměně nosičů odpovídající řídnutí éteru, když jsou siločáry přitahovány k vodiči.
S dostatečně vysokou frekvencí a intenzitou napětí opačným směrem je nosič blokován stlačením éteru, nutícím mizet siločáry ve vodičích lodi udělujících elektromagnetickou pohybovou energii. Tento systém, využívající dvou druhů potenciálů (stejnosměrného a střídavého proudu), je znám jako „p2“.[21]
Poslední bod nabývá na významu nejen ve světle Teslova pátrání po elektricky poháněném létajícím stroji, nýbrž také, jak uvidíme, ve světle známého konstrukčního plánu a operačního principu zvonu.
Pak tu máme otázku jak létá hmyz ?
Podle některých se nejedná o pouhé mechanické mávání křídly, ale čmeláci a včely se spíše vznáší:
https://www.sciencegodandyou.com/post/2016/06/23/bumble-bees-dont-flythey-levitate-you-can-too
...pokračování příště. |
|
Podpořte chod fóra 