 | Adam 21.07.2020 22:03 Bydliště: Praha
|
| (!) Výsledky ověřování tří potenciálních gravitačních anomálií v ČR Vážení a drazí,
v posledních několika týdnech jsem proměřil všechny (mně známé) potenciální gravitační anomálie v ČR pomocí sestavy barometrických jednotek, mnou specificky vyvinutých právě pro účel ověření případných těžko vysvětlitelných lokálních odchylek nebo deformací v charakteru gravitačního pole, které by na sebe upozorňovaly tím, že se předměty na některých místech krajiny samovolně valí nikoliv ve směru klesání,
ale ve směru stoupání (není-li stoupání příliš prudké).
Na všechna ta místa mě dopravoval a s měřením mi neúnavně pomáhal ourel.
O vývoji a zdárném dokončení mé barometrické sady jste již zřejmě četli zde:
https://www.omforum.cz/forum.php?t=542&str=14&p=35869#p35869
Toto barometrické měření využívá skutečnost, že z atmosférického tlaku lze (zjednodušeně vzato) vypočítat nadmořskou výšku ve zvolených bodech na zkoumaném svahu. Jelikož se však atmosférický tlak v dané oblasti neustále mění v souvislosti s počasím, součástí oné barometrické sady je korekční jednotka,
která právě tyto výkyvy v tlaku sleduje a od měřeného tlaku na svahu se pak o tyto výkyvy odčítají,
díky čemuž lze pak upravené hodnoty tlaku převádět na odpovídající výškové rozdíly profilu zkoumaného terénu (kopce). Lze pak jednoznačně zjistit, které úseky měřeného terénu vykazují stoupání a které klesání.
Barometrická sada byla různými vychytávkami dotlačena do tolerance 30 cm výsledné výšky a spolehlivost výsledných hodnot stojí také na tom, že atmosférický tlak je skalární veličinou a je na desítky kilometrů do okolí relativně dost konzistentní a prakticky neovlivnitelný případnými lokálními gravitačními anomáliemi.
Jak jste asi již dříve četli, začal jsem se o tom více rozepisovat zhruba od tohoto příspěvku:
https://www.omforum.cz/forum.php?t=542&str=13&p=35835#p35835
Měření bodů výškového profilu terénu bylo na všech místech prováděno vícenásobně, a tedy i s rezistencí
na případné chyby. Naměřené hodnoty (na jednom bodu svahu) od sebe odbíhaly buďto jen velmi málo (přijatelně) a nebo se spolu dokonce velmi krásně překrývaly se zcela minimální odchylkou.
Ověření přítomnosti gravitační anomálie bylo tedy tímto způsobem prováděno na všech těchto místech:
Silnice č. 2363 u obce Svatá na Berounsku
Silnice č. 31814 u osady Kačerov (Zdobnice, Orlické hory)
Sjezd ze silnice č. 35 (E442) u tunelu Hřebeč (u Moravské Třebové)
Ohledně všech těchto míst připravuji různé grafy, nákresy a soupisy konkrétních výsledků, což sem asi průběžně budu vkládat, ale protože někteří možná trpělivě čekáte na ono konečné resumé, v tuto chvíli vám chci prozatím alespoň prozradit, zda se gravitační anomálie na uvedených místech potvrdily, nebo zda nikoliv.
I částečně k mému vlastnímu překvapení je výsledek na všech uvedených místech stejný.
Pro všechna ta měřená místa platí:
Výškový profil terénu (zjištěný barometrickou metodou)
není v rozporu s geodetickými údaji v mapách
a zjištěný náklon terénu ve skutečnosti plně odpovídá směru samovolného valení předmětů.
Gravitační anomálie se tedy ani v jednom z případů nepotvrdila.
Avšak, na některých těchto místech (Kačerov a Svatá) je situace optiky terénu natolik delikátní, že nabádám, aby byl vnímán možný rozdíl mezi nepotvrzením gravitační anomálie a mezi optickým klamem. Optickým klamem je myšleno, že nějaká zvláštnost se odehrává pouze v naší hlavě. Já se však chci nadále zabývat tím, zda na těchto místech nedochází k nějakému skutečnému optickému jevu nebo zkrátka k nějaké jiné skutečné anomálii, která pouze nemá gravitační povahu, ale má povahu zcela jinou. Uzavřít si to do jasného optického klamu by v tuto chvíli bylo to nejjednodušší a nejprimitivnější. Třeba to klamy jsou, ale... ...co kdyby náhodou.
A po tomto "náhodou" musíme často jít po krku, pokud chceme mít šanci něco nového a zásadního objevit. |
|