 | Pafixa 
14.03.2022 15:58
Bydliště: Masada
|
| Bylo mi 5 a babička říká: "Už jedou" Vyklonil jsem se z okna a na tehdejší ulici 5,května jel jeden tank za druhým. Otec byl odvolán na dlouhotrvající služební cestu. Nám dětem zakázali si hrát venku. U Ruské školy stály zaparkované tanky, na nich se povalovali vojáci. Tanky měli bílé pruhy a vojáci bydleli v té škole. Chodívali jsme kolem s mamkou do pekárny pro chleba a pečivo.
Táta nám nakázal sundat vizitky na zvoncích. Všichni nadávali na vojáky: "Jejich tátové a dědové nás osvobodili,ale tidle se neumí vůbec chovat a jsou drzí a vlezlí". Chodili a zvonili u bytů a s pohádkou, jak otec osvobozoval. se nutili na návštěvy, zvláště pokud znali jméno a příjmení.
Na Václaváku byly ruské aerolinie tehdy s plně skleněnými dveřmi. To byla dobrá past. Jeden voják s kalašnikovem tím sklem prošel,protože ho neviděl a nedovedl si ani představit, že někde můžou být celé dveře z jedné skleněné tabule.
Ti vojáci byli nejen z Ukrajiny, ale i z pobaltských republik - Estonska,Litvy, Lotyšska. Byli tu i Poláci a Maďaři.
Byl srpen 1968. Opravdu horké léto........ |
|
Podpořte chod fóra 