 | Adam 
03.10.2022 22:34
Bydliště: Praha
|
| Voynichův rukopis - Pracoval jsem na něm
V posledních měsících jsem osnoval plány, že vám tu musím o Voynichově rukopise napsat
a on byl nakonec Poota rychlejší. Je to možná mým příliš širokým záběrem témat či činností,
tato moje pomalost, nebo je to prostě dané mezi mnou a Pootou pouze věkovým rozdílem. 
Voynichův [vojnyčův] rukopis bývá nejčastěji označován za šifru... A máme to štěstí,
že z rukopisů máme zrovna tady, ve Střední Evropě, zřejmě ten nejzáhadnější ze všech na světě.
Jelikož se mi podařilo během života pokořit několik výzev dokázat úspěšně dešifrovat některé
i opravdu velmi obtížné šifry, tento rukopis si mě před pár lety naprosto získal a já nebyl schopen
odolat tomu pokušení, pokusit se jej dešifrovat. Opatřil jsem si velmi detailní skeny všech jeho stránek
a nějaký čas jsem v něm "ležel" a pracoval na pravděpodobně největší dešifrátorské výzvě na světě.
Zde udělám vsuvku ke zmíněné Ireně Hanzíkové.
Vytvořila různé teorie o tom, co jednotlivé (už tak samy o sobě velmi abstraktní) obrázky
v rukopise konkrétně znamenají, což bylo z její strany vedeno spíše jako podání
zjištěných faktů než jako hypotézy a hlavně všechny nejvíce oslnila tím,
že údajně ,,se jí dařila ta velmi vyčerpávající práce stránku po stránce rukopis dešifrovat."
Spousta lidí ji nadšeně sledovala a těšila se na další dešifrované stránky. Jenže... Ve skutečnosti
k žádnému dešifrování nedocházelo. Ruku v ruce s tím, že paní Hanzíková celou dobu vcelku tajila,
jaké lingvistické, kryptologické či transliterační prvky k tomu používá, ona byla zkrátka jen obětí
své vlastní mysli - fantazie, "vnitřního hlasu" a své velmi silné pobožnosti. Když toto zkrátím,
ony jsou v tom rukopise některé stránky velmi specifické. Některé jsou botanické,
některé astrologické či astronomické, některé jsou specifickým způsobem popisné.
A pak vám paní Hanzíková přináší své "překlady", jak si třeba i na těch vyloženě popisných
stránkách autor rukopisu povídá s Bohem o úplně jiných věcech, to už pak máte dost,
když se snažíte brát její (navíc jakkoli nepodložené) "dešifrování" rukopisu vážně.
Paní Hanzíková nakonec vrátila necelý milion Kč, který ji lidé různě naposílali v nadšení
a na podporu. Tehdy z ní byl nadšený i Igor Chaun a když pak čelil stále sílícímu hlasu "protistrany",
že na těch překladech paní Hanzíkové opravdu něco není v pořádku, okomentoval to pak v jednom
ze svých videí zhruba slovy: ,,No jo, jenže ta práce paní Hanzíkové, ty její překlady,
ono nám to vlastně všem v té těžké době (asi začátek covidu?), ono nám to všem
vlastně hrozně moc pomohlo."
Zde však pan Chaun svými slovy podstatně pomohl mně. K jakémusi dopochopení toho,
co vlastně současní lidé zřejmě převážně potřebují. Zda pravdu, po které pořád tolik
hlasitě volají, a nebo zda něco docela jiného...
Teď stojím před další výzvou, a sice jak shrnout do několika vět své poznatky a výsledky
své dosavadní (pozastavené) práce na Voynichově rukopisu. Ano, "dešifrování" jsem
před časem pozastavil a nechal Voynicha zatím stranou. Jednak bych se spoustu let asi nestíhal
vedle Voynichova rukopisu věnovat už ničemu jinému, ale také k přerušení této činnosti
vedly ještě další věci, které právě vyplývaly z mého úsilí tento rukopis "prolomit"...
Různě se můžeme dočíst, že Voynichův rukopis se skládá z jednotlivých částí, jako například
z částí botanických, astrologických, dále že je tvořen různými mapami a popisy
jakýchsi zařízení atd. Já se však domnívám, že tyto vyjmenované (a celkem ohraničené")
tematické oblasti jsou autorem míněny ještě trochu jinak, než jak se to může takto "ohraničeně"
zdát a že ve skutečnosti jde o různá více či méně metaforická vyobrazení různých podstat,
které se spolu velmi prolínají. A například tam kde jsou vyobrazeny jakési ženy,
popř. ženy v jakýchsi nádobách či lázních, tak možná ve skutečnosti vůbec o ženy nejde,
nýbrž je ve hře, že bylo snahou takto znázornit různé "akční přírodní síly a energie".
Podobně různé "mapy" a kresby hradu nutně nemusí znamenat nějakou konkrétní
historickou stavbu, ale opět může jít o jakési metaforické obrazové podání něčeho jiného.
Asi takovým "nejpevnějším místem" v rukopisu, o kterém lze říct jednoznačněji alespoň něco,
je část několika stránek, o kterých můžeme s celkem velkou jistotou prohlásit, že se věnují
pro nás známým astrologickým znamením zvěrokruhu.
Velmi rozsáhlá je v rukopisu taková část, která se na první pohled zdá jako botanická.
Na stránkách jsou vyobrazení rostlin, jenže jde o rostliny, které věrohodněji nelze
ztotožnit s pro nás známými rostlinami. I jejich tvar, kořenový systém, květenství a způsob
růstu je v případě mnoha vyobrazených velmi atypický oproti tomu, jaké rostliny známe
zde na Zemi.
Nyní se už snad v této slohovce dostanu ke znakům a celkově k písmu v rukopisu obsaženému.
Čelím teď tomu, zda si všechny své poznatky z dešifrování v mysli vybavím, protože mnohé
jsem si nějak extra písmeně nezapisoval nebo ani nebylo jak a muselo to zůstat jen "v hlavě".
Začnu asi tím, nakolik by mohla být pravdivá jedna z mnoha rozličných hypotéz,
že celý Voynichův rukopis je jen fiktivně vytvořená a na oko záhadná kniha záhadného písma,
vytvořená ve středověku s tím, že však obsahově postrádá jakýkoli význam. Osobně se
k této hypotéze téměř vůbec nepřikláním. Při podrobných analýzách textů bylo znát,
že ta uskupení znaků do slov vykazují jakýsi svůj zvláštní lingvistický systém, kde se typicky
některé znaky objevují ve dvojicích či v dalších častých uskupeních. Trochu bych to
mohl přirovnat třeba k tomu, když se v češtině různě střídají samohlásky a souhlásky,
vznikají slabiky atp. To je také součástí jakéhosi "systému" a slova ve Voynichově rukopisu
jednoznačně nějaký svůj vlastní lingvistický systém obsahují. Ony na to ostatně poukazují
i snahy dešifrovat rukopis skrze složité algoritmy výpočetní techniky. Odborníci touto cestou
hledají, kterému (známému) jazyku by se to mohlo nejvíce podobat. A jak bylo zmíněno
v nějakém tomu videodokumentu, některé IT systémy skutečně "lingvistického ducha"
v rukopisu nalézají.
Zde však číhá jedna nenápadná past... Napíšu to "na plnou hubu". Osobně se na základě své práce
s rukopisem domnívám, že ve skutečnosti nejde o něco, co by se mělo považovat za šifru.
Domnívám se, že jde o samostatný jazyk a písmo, které tady na Zemi zkrátka není
nikomu známé a nikde jinde než v tomto rukopisu jsme neviděli žádnou jeho obdobu.
Pokud bych měl v tomto pravdu a k Voynichově rukopisu se nadále bude přistupovat spíše
jako k šifře, dešifrátoři se mohou zacyklit (i s pomocí výpočetní techniky) do jevu,
který úplně nevím jak pojmenovat... Jde o to, že v "zoufalství" se pak může sahat k takové
tvorbě interpretování různých uskupení znaků, že jejich "rozklíčování" se začne nevědomky
tvořit uměle a jaksi sebeklamně. V tu chvíli svítá (klamná) naděje, že najednou se
rozlousknutí začíná dařit. Většinou to pak ale při snaze rozluštit texty jako celek
následně narazí a nejde s tím hnout. Pokud mám pravdu s tím, že o šifru prakticky nejde,
chtělo by to zcela změnit přístup a jít na to spíše jako pro nás zcela neznámý jazyk a písmo.
To však pro většinu akademiků bude až příliš kontroverzní a "iracionální" směr myšlení...
Myslím, že jsem si spoustu zmínek v tomto příspěvku neuvědomil a přesto, jak je to nakonec
dlouhé, už takhle je to docela dost osekané. A už to tady mám pro vás rozepsané dokonce
i více dní  a pořád mě od toho něco vyrušovalo, takže teď už to skutečně nebudu
natahovat žádnými detaily a odesílám to na "sklo". Průběžně vám sem budu posílat ukázky
různých stránek z tohoto velmi mimořádného a mimořádně záhadného artefaktu historie...
 | 
Velmi specifické místo v rukopisu, kde se mezi astrologickými či astronomickými údaji nachází viditelné uskupení sedmi hvězd...
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Všechny znaky písma z Voynichova rukopisu
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 