| Hana 09.10.2022 14:08
|
| Hana napsal(a): Konkrétně já chci připomenout upozaďovaného sv. Prokopa, který přišel na to, jak ďábla využít, což symbolizuje jeho zapřažení do pluhu a vyorání Čertovy brázdy. |
Had napsal(a): Tady jenom upozorním na jednu podstatnou věc. On věděl a byl na takové úrovni že mu ďábel nemohl ublížit nebo se ho vůbec dotknout. Dnes tady není nikdo takový. |
Adam a Eva žili v Ráji, kde mohli jíst ovoce ze všech stromů, mimo ovoce Stromu Poznání Dobrého a Zlého. Zatím nevěděli, co toto ovoce představuje. Je symbolem sil, které neuměli usměrňovat, transformovat a používat. Proto jim Bůh řekl: „Přijde čas, kdy budete moci jíst i toto ovoce, nyní jste však ještě slabí, a pokud je ochutnáte a dotknete se sil, které obsahuje, zemřete“, což znamená, změníte stav vědomí.
Co když již nadchází ten čas Poznání?
A náš sv. Prokop nám ukazuje cestu?
Sv. Prokop zemřel r. 1053 na Sázavě. R. 1204 byl svatořečen jako první český světec přímo papežem. Předkanonizační řízení se v Římě však dlouho z "různých důvodů" táhlo, i když byl v Čechách uctíván, a tak se papeži Inocenci III. sázavský opat zjevil, pohrozil mu, že ho zbije svou berlou v případě, že ho nebude chtít svatořečit.
Proč Prokopovi tolik šlo o své svatořečení? Byl to člověk, kterého pocty nezajímali, nechtěl být ani opatem kláštera, který vybudoval. Ale zřejmě věděl, že nesmí upadnout v zapomnění a svatořečení byl takový způsob.
Je také zajímavé, že jako jediný svatý nezemřel mučednickou smrtí, ale odešel přirozeně. Uměl si zajistit ochranu. |
|