| Hana 13.10.2022 10:14
|
| Hana napsal(a): Přede mnou seděly děti (skoro již dospělí lidé) ze znevýhodněného sociálního prostředí. Vyrůstaly v neúplných rodinách, mezi alkoholiky, setkaly se s drogami….. Oni se nebály a nestyděli o všem mluvit, mezi sebou se... |
Ještě abych přiblížila, o jakou generaci šlo. Byli to lidičky narozené těsně před koncem minulého století. Po r. 2000, jak jsem měla možnost pozorovat, přicházely na svět většinou již duše s jiným plánem.
Takže ty dušičky, o kterých pojednávám, se ocitly v prostředí, které již bylo dle mě naprosto proti životu, potlačovalo lidskost, přirozenost, radostný vývoj, svobodné poznávání...
Byl to moc smutný pohled, nejdřív mi jich bylo líto, v čem musely žít, jak je to křivilo... jak jim ty starší generace nadávaly do hajzlů... a přitom si neuvědomovaly, že ony připustily to, co tu máme. Ty děti jen vše nasály a věrně zobrazovaly.
Pak mi ale došlo, že zrovna tyto ročníky přišly na svět s plánem rozložit systém. Já jsem je měla možnost pozorovat ve školském systému, a tam to dělaly dokonale. Vše ignorovaly. Vůbec jsem se jim nedivila. Byly (jsou) tedy zlé (chápeme-li zlo jako destrukci, boření, chaos...)? Připravovaly půdu pro děti jdoucí za nimi. I když se již dříve tu a tam rodily duše s podobným plánem, toto bylo masové.
Vyskytovaly se mezi nimi opravdu krásné a čisté osobnosti. Uvedu příklad: Uprostřed vyučovací hodiny dostala milá a skromná dívka mailovou zprávu od matky alkoholičky samoživitelky, že jestli okamžitě nepřijde domů, že se zabije. Dívka se okamžitě zvedla a ze školy utekla za matkou. Zapomněla se samozřejmě řádně dovolit někoho z učitelů a tak byla posléze postavena před výchovnou komisi, která tento přestupek řešila.
Podobné střety se systémem tam byly na denním pořádku. A ty děcka to spolu sdílely a spoluprožívaly, hromadně spolu třeba brečely, když se někomu přihodila křivda, což bylo hodně často. Pro ně byl kolektiv kamarádů víc než jejich většinou nefunkční rodina. Zajímavé bylo, že se v tom kolektivu vždy našel někdo, kdo zavelel: "Hoďte se do pohody!" A všichni věděli, co to znamená. Jako, kdyby cítili, že proti tomu systému nemá cenu bojovat, a že jediná cesta je jej ignorovat a hodit se do pohody.
Když jsem je pochopila, již mi jich líto nebylo, ale fandila jsem jim a svým způsobem i obdivovala. |
|