Omfórum

Hlavní přehled | Info a nápověda

Přihlásit | Registrovat

Příspěvek umístěný v tematickém vlákně: Pěstování hub (str. 1)

Adam

10.01.2023 17:20
Bydliště: Praha

6209

577

6025

Mohou být různé důvody, proč si zvolit a nachystat třeba i méně obvyklý substrát.
Jako třeba tyto kousky tenčích smrkových větviček, které vidíte na prvním obrázku níže.

Pro účely pěstování hub není čerstvé dřevo moc vhodné... Tyto špalíčky jsem
ale nechal prosychat jen kratší dobu a určitě ještě trochu "čerstvé" byly,
když jsem je pak naočkoval tím způsobem, že jsem k nim přiložil
několik
špaldových zrnek prorostlých kýženým myceliem (opět nějaké české
lesní houby). Opět byla pochopitelně řešena také sterilizace a zajištění
nějaké vhodné (běžné vodné) vlhkosti, u těch špalíčků. No a ono si
i s těmi poločerstvými špalíčky to mycelium docela poradilo,
jak naznačuje další obrázek. Takhle se rozrostlo po týdnu.

Existují tvrzení, že měkčí typy dřeva (např. smrk, jedle, borovice) nejsou
pro záležitosti pěstování hub vhodné a že je lepší použít dřevo
tvrdé (např. buk, dub, javor). Nemám v tomto ohledu nějaké obrovské
zkušenosti, ale osobně dřevo z našich nejběžnějších jehličnanů jako nějaký
problém nevidím.

Teď už se pokusím vzít co nejstručněji nějaká základní doporučení, která nám tu ještě chybí.

Teplota, vlhkost, světlo a těsnost uzavření nádoby

Každý druh houby je trochu odlišný, co se týče optimální teploty a vlhkosti.
Asi lze googlit různé tabulky konkrétních hodnot, ale zrovna v tomto za sebe
doporučuji si to zjednodušit a pamatovat si, že houbám všeobecně vyhovuje
vlhkost více méně kolem 90%.

Co se týče pouze substrátu pro růst mycelia, měl by být dostatečně vlhký,
ale nikoli přemokřený. Jak je to míněno? Přemokřený substrát se pozná tak,
že třeba u dna je vyloženě promáčený pozorovatelnou vrstvou vody.

Lze to mít vymyšlené tak, že u dna udržujete vodu záměrně, která zajišťuje vlhkost,
ale voda by se neměla přímo vpíjet do substrátu; měla by být od něj nějak oddělená.

Vhodná teplota, nepůjde-li o nějaké specifické druhy hub, je zhruba
v rozmezí 18-28 °C. Pěstujete-li doma, pak pokojová teplota
20-25 °C je zkrátka pro většinu hub dost v pořádku a není potřeba
si s tím nějak lámat hlavu. Lze zkoušet i teploty vyšší než třeba
těch 28 °C, ale to už je na každém a na jeho situaci, druhu hub, hravosti atp.

Světlo hraje v oblasti pěstování hub zvláštní roli. Všeobecně houbám stačí světla
jen trochu, klidně i velmi málo. Naopak přímý sluneční svit většinou snesou,
ale aby bylo všechno v pořádku, musejí mít zajištěno, že vlhkost vzduchu zůstane vysoká.
Ta zvláštní role spočívá v tom, že světlo se podílí na tom, kdy začne mít houba
snahu tvořit z mycelia plodnice. Doporučuji, aby mycelium nejprve pořádně
prorostlo substrátem během udržování v úplné tmě. Tím mycelium získá sílu plodit
pak hezké plodnice. Kdyby se toto uspěchalo, klobouky vám třeba ani pořádně
nedorostou a bude to takové celé polovičaté. Když usoudíme, že už můžeme
odstartovat růst plodnic, k substrátu pustíme světlo. Pokud jde o plastové sáčky
s myceliem, které světlo nepropouští, můžeme k myceliu pustit světlo tím,
že do obalu uděláme v určitém rozestupu jen několik dírek. Tento způsob
je docela dost vhodný. Může napomoci tomu, že se urodí několik krásných
velkých klobouků než hejno maličkých houbiček,
které pak mohou mít problém trochu dorůst.

Pro zajištění úplné tmy může dobře posloužit alobal.

Pěstování hub může být tak pestré téma, lze mít tolik druhů a tolik způsobů provedení,
že asi nelze něco striktně jednoznačného nařizovat ani ohledně toho, jak moc
by měla nádoba se substrátem "dýchat". Prostor s myceliem můžeme mít zcela
uzavřený ve sklenici či sáčku v rámci nějakého časově omezeného skladování
v chladničce a za určitých okolností asi může fungovat i takový přístup,
že i pro tvorbu plodnic si můžeme vyzkoušet nějaký zcela uzavřený prostor.
Třeba nějaký utěsněný plastový box či něco podobného. Hrozí ale, že houbě
dojde kyslík, proto by muselo jít o relativně velký utěsněný prostor. Tento přístup
je sice méně náchylný na nebezpečnou kontaminaci mycelia, všeobecně se však
doporučuje to nějak udělat, aby to zcela utěsněno nebylo. Když zmíním,
jak jsem to často dělal já, tak mé skleničky s malými dírkami jste tu už na fotkách
viděli a většinou jsem to zkoušel vyřešit proti kontaminaci obyčejně pomocí
ubrousku, jako je to na zde přiložené poslední fotografii.
Byly situace, kdy mi touto cestou ke kontaminaci došlo, ale bylo to jen v malém
počtu případů. Blbej nápad by nebyl namísto ubrousku třeba nějaký filtr do vysavače.

Na pěstování hub v interiéru mi připadá sympatické i to, že si lze různě vyhrát
s leckterou fantazií, jaké prostředky a "technické provedení" vlastně člověk zvolí.
Můžete mít možnosti a nápady, jak na to jít třeba
úplně jinak, co se týče nádob, vlhkosti, světla atd.