 | kutil  
15.01.2023 17:30
Bydliště: Prostějov
|
|  E_man napsal(a): Kutile, jsem přesvědčen, že ta "zvětšená účinnost spalování" nejen že souvisí se zvýšenou teplou hoření, ale že to souvisí s dalším zatím neověřeným fyzikálním dějem, totiž se vznikem "hydrina" viz... |
Chlape ahoj, už si nepamatuju jméno, ale to nic nemnění na tom že mě nemusíš držet palce, ono to je již několikrát ověřený že to funguje !!!
Nehledej v tom hydrinu nebo něco takového, je to normální chemický proces viz výpis z knížky:
Jak nás učili ve škole, kyslík je velice agresivní a váže se na cokoliv. V našem případě s uhlíkem ze dřeva (saze) vytváří hořlavý kysličník-oxid uhelnatý CO a uvolní se vodík. Ve vysoké peci se získává vysokoteplotním spalováním koksu.
C + H2O → CO + H2
Endotermní reakcí vodní páry s koksem za vysokých teplot se vyráběl generátorový tzv. vodní plyn jako ušlechtilé palivo nebo jako zdroj vodíku.
Uvolněný vodík vytváří s uhlíkem tzv. uhlovodíkovou řadu CH2, případně CH4 (metan) atd. tak se dá říci že vodní plyn je na úrovni svítiplynu. Dle Wikipedie je svítiplyn technický plyn, tvořený směsí vodíku, oxidu uhelnatého, metanu, a dalších plynů (dusík, oxid uhličitý).
V našem případě můžeme říci, že si vyrábíme „svítiplyn“ neznámého složení.
Svítiplyn má přibližně dvakrát nižší výhřevnost než zemní plyn. Podle Avogadrova zákona získáme rozkladem 1 lt vody na kyslík a vodík v prostředí bohatém na uhlík objemově 1.854,8 litrů vodního plynu. Orientačně z jednoho litru vody tedy získáme téměř 2 m3 plynu.
Vodní plyn byl ceněn pro svoji vysokou výhřevnost a v literatuře té doby se uvádí, že jeho spalné teplo z jednoho kubíku činí 11,7 MJ/m3. V tabulkách TZB se hovoří o výhřevnosti svítiplynu 14,5 MJ/m3
Pokud tuto výhřevnost vynásobíme množstvím plynu z jednoho litru vody11.7x1,8548
Tak získáme 21,7 MJ energie, tj. 6.027 kWh, u svítiplynu 7,47 kWh
Dá se konstatovat že si
z jednoho litru vody vyrobíme plyn s obsahem 7 kWh tepelné energie.
(Přitom je jedno jestli za 30 min. nebo za 2 hodiny)
Plyn získaný tepelným rozkladem vody v prostředí bohatém na uhlík má téměř 2x větší výhřevnost než Brownův plyn HHO získaný čistou elektrolýzou.
Tolik citace....
Té vody se do procesu vkládá málo, cca 3 kapky/sec a tedy výparné teplo je ve Watech, tedy zanedbatelné. Tady spíš budeme řešit kudy přivést vodu k žárovišti aby se po cestě odpařila (není problém) ale aby vyústění bylo co nejblíže k centru žáru.
Ten proces opravdu nefunguje pod 900 st.C tedy kotel musí hořet naplno !
U tebe by se to asi uplatnilo jen při zátopu, stáložárný systém s udržováním nízké teploty nemá šanci. Nějak sesumíruju podmínky a každý si to musí sbastlit sám......
Majte sa
H.v. |
|
Podpořte chod fóra 