 | Antena 
20.04.2023 11:43
|
| Ahoj,
co se týče vinutí, pokud by se vyrobil finální model, chce to zalít do laku, aby se to provozem neuvibrovalo a nedošlo ke zkratu ve vinutí. Pro mě je nejdostupnější lakovaný drát tak bych to udělal tlustým (třeba 2mm2 nebo 3mm2) lakovaným drátem, jestli se někde ušetří 10W tak to je přece jedno.
Asi největším oříškem je sehnat požadované plechy. Ze šmelcu to moc nemá smysl, když nevíme vlastnosti plechu. Chce to křemíkové plechy s vysokou permeabilitou na vysoké sycení... teď jsem našel firmu http://www.elektrokov.cz/ ale určitě je jich více.
Program pro arduino na spínání je super věc, tento program ve finální verzi, by ale měl umět i měření spotřeby primárních cívek a měření výstupu, a případně podle toho regulovat požadovanou frekvenci spínaní, pokud existuje závislost frekvence spínání na velikosti zatížení na sekundáru. Teplotu vinutí a teplotu chladičů...Pak i nějaké zobrazování na displeji.
Osobně bych tam viděl 2 arduina, kdy jedno "slave" by bylo jenom na spínání, a komunikovalo by s druhým mastrem, který by měřil zatížení, měřil teploty vinutí a jiné veličiny a zobrazoval to na displeji. ...Pokud někdo v těch momentech délky sepnutí, dokáže naprogramovat všechny ostatní měření, tak je to také cesta... Mezi sebou by arduina komunikovali pomocí seriové linky. To řešení s elektronikou s pomocí 555 podle mě není vhodné, protože buzení primárních cívek(= buzení) musí být neustále spojeno s plusem aby nedošlo k reverzaci polarity primárů. A také 555 neumí překrývání pulzů. Buzení se musí pohybovat mezi 50 až 100 procenty maximálního nasycení primárních cívek(podle Energiho). A má to smysl, nesmí dojít k reverzaci polarity a tak tam musí být dostatečná rezerva.
Výstupní moduly se 4 ks IRF540 je úžasná věc, ale pozor. Energy psal, že primární cívky mají činný odpor do 1 ohmu, prakticky "bezodporové" tj třeba 0,5 ohmu. Takže v momentu prvního sepnutí cívkou při 100V poteče proud 100/0,5=200A => a je po tranzistoru. Viděl bych to tak, že aspoň první a poslední tranzistor co spíná do cívky by měl mít ochranu na proudové přetížení. Tak se to normálně v profesionálních spínaných zdrojích dělá. Je tam generátor frekvence obvykle SG3525AP (v našem případě arduino) a tím se spínají tranzitrory mosfety nebo fety. Aby došlo k plnému otevření gejtu (Gate G - vývod) tranzistoru musí se do něho "nacpat" 1A max 20V. Na buzení výkonových tranzistorů (dále VT) jsou obvody třeba UC3842. Mají v sobě zakomponovanou i ochranu tranzistoru pomocí zpětné vazby. Do spínacího obvodu VT směrem ke GND je malinké měřící tráfko a po zesílení signálu operačním zesilovačem to jde na UC3842 a při dosažení kritické hodnoty UC3842 vypne VT, přestože pulz trvá, po snížení proudu VT - UC zase zapne VT a tak dokola. Energy říkal, že mu to bere při rozběhu 2kW a pak to klesne na 200W. Kvůli zjednodušení bych ze začátku nejprve nabudil cívky přímo VT prvním a posledním a až by to kleslo do režimu nižší spotřeby 200W tak bych postupně spínal to pořadí tak jak se to má. Teď mě vlastně napadá, že pomocné cívky mají odpor v řádech ohmů, či desítek ohmů a při 100V od cca 4 ohmové cívky nemůže dojít k překročení proudu nad 25A. Takže je nutno mít ochrany aspoň na prvním a posledním VT a ostatní jsou chráněné odporem pomocného vinutí. A co hlavně IRF musí mít chladič a raději musí být od sebe vzájemně odizolovány slídou aby se nějak nepropojily přes tělo hliníkového chladiče.
IRF540 také nemůže spínat 100V to je pouze maximální hodnota, tak nejlépe 95V...A když jsme u těch maximálních hodnot tak pokud je špičková hodnota proudu 100A tak to VT zvládne krátkodobě a veškerá tepelná energie vzniklá při spínání se absorbuje do jádra čipu VT (odtud pak postupně do chladiče, takže ho nejlépe vypnout a nechat chvíli odpočinout dokud neschladne, tohle by se stát nemělo), a pokud se přehřeje tak se VT zničí. Takže je to skutečně záležitost jednoho sepnutí a více sepnutí proudu 100A VT nedá.
Snad je to vše...
Antena |
|
Podpořte chod fóra 