 | Crabat 
18.09.2023 02:41
Bydliště: Krušné hory
|
| Milý Hade. Dlouho jsem tu nebyl (celé tři roky), ale pak jdu náhle kolem a ejhle, je tu hromada nových zajímavých vstupů a mezi nimi i ty Tvé. Začnu číst o tom, že: "V dnešní době je mnoho lidí, kteří komunikují s bytostmi obývajícími jiné světy nebo jiné dimenze." Nu ano, je jich opravdu dost. Vzápětí ovšem vyvozuješ i mnou kdysi poznané faktum: "Na této planetě je jenom několik jedinců (stačí na to prsty jedné ruky), kteří můžou a umí komunikovat s bytostmi lásky a světla přímo." A proč tomu tak je?.. Podmínkou totiž je plná realizace takového subjektu. Tedy až potud s textem naprosto souhlasím a ještě někdy před dvaceti lety bych Ti dal za pravdu i ve všem ostatním, ovšem časy se změnily.
Skutečnost je taková, že naše mysl vytváří stíny. Když si něco neumí hned vysvětlit, vytvoří si pro to stín. Jakousi negaci toho, co by si přála. Jestliže touží po něčem, ale není to pro ni na dosah, zdůvodní si to nějakou proti tomuto záměru působící opačnou silou. Toužíme přeci po dobru, avšak v běžném životě ho většinou nedosahujeme, proto zde musí existovat nějaká opačná energie, která nám v tom brání. A hle, myšlenka temnoty a vědomého zla je na světě. Říká se tomu dualismus. Anebo též být uvězněný v duálním světě.
Ve skutečnosti to, o čem hovoří Libor Smetana je de facto fikce. To my jsme ty temné entity vytvořili, nechali jim povstat skrze své do nich naprojektované stíny. Takhle to zní strašně jednoduše, ovšem k jednoduchosti to má hodně daleko. Naše myšlenky se totiž v určité vrstvě skutečně realizují. Musíme si nejprve uvědomit, co je to astrální úroveň a jak skrze ni povstává hmotný svět. K tomu, aby něco mohlo vzniknout v realitě, to musí nejprve být do všech detailů myšleno. A této sféře ryze myšlenkových útvarů říkáme astrální svět. Z toho vidíme, že astrální svět není nad námi, ale pod námi. Hmotný svět je vyspělejší forma projevu než astrální. No a kam všechny své obludné myšlenky či představy nakonec odhazujem?.. Přeci do podvědomí, rychle se na ně snažíme zapomenout. Takže zůstávají napůl zformované v astrální sféře. A víc se o ně nestaráme, zatímco ony tam nezávisle na nás žijou.
Vidíš, takže nakonec existují. Existují proto, že my jsme je vytvořili. Ale přeci se, k ďasu, nebudeme donekonečna bát svých stínů?.. Potřebujeme si na to sednout, uklidnit se a pak si důkladně posvítit sami na sebe. Zatímco my, zcela na vážno, uvažujeme, jak se bránit proti temnotě. No to je nehoráznost! Budeme se jí nejlépe bránit tak, že jí přestaneme vytvářet. A jak asi taková "temnota" vzniká?.. Ale to je přeci jednoduché, to naše egocentrická mysl ji neustále na každém kroku vytváří. Tedy zbavme se své egomanie a všechny stíny i potenciální nebezpečí číhající za každým rohem se spolu s ní rozplynou.
Tahle učení podobných rádobyzasvěcenců všechno jen mlží a zatemňují. Vidíš, tady máš přímo ukázku, jak temnota vzniká. Jde jen o nepochopení nás samých. Ne, nadarmo to indičtí zřeci označují za "Nevědomost". Jsme totiž skutečně beznadějně nevědomí, proto si s námi naše podvědomí, do něhož jsme vytěsnily všechny své bubáky, potom hraje a v nočních můrách nás děsí. A my, rozklepaní strachy tomu následkem prožitých stresů nakonec uvěříme, nastudujeme si k tomu potřebné informace a zakládáme všemožné duchovní spolky, přičemž vůbec netušíme, že to vlastně jsou kulty tuto temnotu podporující. Protože jakmile se proti něčemu začneme bránit, tak to vlastně přijímáme do svého života, dáváme tomu energii a tím to respektive zhmotňujeme. |
|
Podpořte chod fóra 