 | Píďalka 
14.11.2023 15:04
Bydliště: ČR
|
|  Energy1 napsal(a): Naproti tomu Figuera má sekundáry zabalené a ještě velkou vrstvou vinutí. Ztráty jsou ty samé jako u konvence, ale teplo nemá kam jít. Je uvězněné ve vrstvách vinutí a v jádru. |
Řeči. Nejgeniálnější konstruktér na světě Energy1 a on nedovede navinout na jádro větranou cívku. Jen pro představu, i 200 kVA třífázové izolační transformátory (dělal jsem na nich asi tak rok) používají vinutí, které stačí chladit přirozená konvekce vzduchu skrze jeho plechové opláštění s větracími otvory. Kde nejsou znalosti a um, nezbývá než fantazírovat, a toto jsou základy.
Co se týče zmíňěných primárů, běžné průmyslové elektromagnety do několika metráků přítažné síly nemají žádné žebrování, jsou železná, a stačí se uchladit prostředím. Počtem závitů totiž dohánějí hodnoty tepelně ztrátového proudu. Jenže, při manipulaci pulsního stejnosměrného proudu dochází v jádře k závažnému problému. Magnetická setrvačnost jádra zatraceně snižuje rozsah, ve kterém je jádro schopno odpovídat na změny intenzity magnetického pole a tím je velice omezena schopnost indukovat svým magnetickým tokem elektřinu v dalších prvcích. Na druhé straně si zkuste připustit, že průmyslové elektromagnety běží na usměrněný střídavý proud, tudíž na pulsní stejnosměrný proud, a přitom se jejich přitažlivá síla během pulzování téměř nemění. Zde je té magnetické setrvačnosti jádra naopak využito ku prospěchu věci.
Takže:
a) Hřeje se to vždycky. Otázkou je, do jaké míry, a jak je to konstrukčně ošetřené.
b) Celý ten nápad s překopáním Figuery k obrazu např Energy1 je nesmysl a to hned z několika důvodů, z nichž některé jsem již uvedl dříve.
 Píďalka |
|
Podpořte chod fóra 