 | Energy1 23.11.2023 15:08
|
| Barbucha napsal(a): Vysvětlení pohybu mag. pole podle shémátka je pochopitelné, o tom žádná, ale co mi stále uniká je , jak se vytvoří točivé mag. pole uvnitř cívky. Prozatím obecné vysvětlení je, že směr siločar mag. pole prochází středem... |
Nad tím si vůbec nemusíš lámat hlavu. Vznik rotace mag. pole je přirozený a vlastní jev selenoidu. Normálně navineš dva elektromagnety stejným směrem a natočíš je póly proti sobě, tím automaticky získáš opačnou rotaci mag. polí proti sobě, pak už jen musíš mít způsob, jak tyto pole rozpohybovat, aby se sekundární jádro podrobilo polarizaci a indukci emf. Pro lepší vysvětlení - ta zmíněná směrová rotace mag. pole není prostorově pohybové pole ale statické pole, siločáry se uzavírají do sebe. Ale jakmile existuje kontinuální proměnná magnetizace mezi dvěma póly, pak se ze dvou statických, směrových polí stává pohybové pole a toto pole generuje proud řezáním toku. Jinak píšeš správně, na elektromagnety je pochopitelně lepší plná mag. měkká slitina, kvůli lepší propustnosti a přinucení domén v celém jádru, laminace mag. toku klade odpor, čímž se snižuje účinnost tvorby mag. polí. Laminovaný ocelokřemík jsem u první generace Figuery použil pouze a jen z důvodu levné investice. Naopak sekundár musí být bezpodmínečně složen z tenkých ocelokřemíkových plechů k potlačení výřivých proudů |
|