 | Energy1 
26.11.2023 15:42
|
|  fana napsal(a): Jj, chápu, že zesílení magnetismu materiálem pracuje pro nás, tak to musí mít svoji váhu, a byl bych sám proti svému názoru, že materiál je důležitý. Nedokážu to „na papíře“ vyladit, při zadávání různých „permeabilit“... |
Chápeš dobře, to, co zesiluje mag. pole je železo a množství železa primárních elektromagnetů určuje intenzitu mag. komprese v sekundáru. Elektromagnety by měli být dost velké, aby účinně stlačovaly mag. siločáry, protože promítají mag. kompresi mimo vlastní jádra. Takže ty udělátka na YouTube jsou jen hračky pro děti.
Rychlost elektromagnetů je pěkně zapeklitá věc. V podstatě všichni replikujicí nedosahují žádných výsledků, protože nesplňují reakční časy elektromagnetů a pokud neprobíhá proměnná magnetizace, pak se nevytváří ani pohybové pole v sekundáru, čímž je indukce emf na nule. Princip generování proudu je jednoduchý - vytvořit intenzivní mag. pole a tuto intenzitu v protilehlých elektromagnetech rychle měnit. Jenže to není tak jednoduché, jak to vypadá. Dipól se musí rychle nabít, ale i rychle vybit, jsou dány konkrétní časy, pro jednu půlperiodu to dělá 10ms, tzn. 10ms pro nabití a 10ms pro vybití při provozní frekvenci 50hz. Hranice nabití a vybití jsou taky daný, horní hranice je těsně pod saturací a dolní na určité zbytkové remanenci, aby se vyloučila nelineární oblast mag. křivky. Kvůli těmto rychlým reakčním časům jsou použity I jádra, které dokážou vytvářet proměnnou magnetizaci mnohem lépe než uzavřený mag. obvod. Klíč ke všemu je ale vinutí elektromagnetů, jejich zapojení a způsob buzení. Hodně replikátorů řeší pouze nabíjení dipólů, ale stejně důležité je i jejich vybíjení. Jednou vybuzený dipól se brání proti změně a pokud se neodvede náboj pryč, tak zvýšené svorkové napětí dorovná mag. tok čímž se prodlouží reakční čas. Proměnná magnetizace elektromagnetů musí být velmi, velmi rychlá. Na tom je založený generátor, kdy skutečný pohyb nahrazuje proměnná magnetizace jader. Mag. dipóly Figuery musí do sekundáru promítat stejně intenzivní tok, jako promítá konvence při pohybu rotorových dipólů kolem statorových cívek. Nikdo z replikujících toho nedosahuje, ani na míle daleko, proto skutečný stroj Figuery všem uniká |
|
Podpořte chod fóra 