 | fana 
03.12.2023 20:11
Bydliště: uprostřed
|
| Bude tam i „řezný tok“ v mém pojetí. Ušáci v překladu píší o „zametání“ sekundáru.
Jak to zatím chápu a prosím o opravy či Vaše nápady, pokud si myslíte něco jinak, poučím se nebo si budu myslet dál své :)
Sekundár:
Jak bylo na začátku zmiňováno, že je potřeba či je dobré začít od sekundáru. Protože teprve velikost sekundárního jádra, nám přiblíží velikost primárního jádra.
Použijeme vzoreček u[V]=B.v.l , kde:
nejprve oficiální texty:
B – magnetická indukce [T]
l – délka vodiče v magnetickém poli [m]
v – rychlost pohybu vodiče [m/s]
a po našem:
l – délka vodiče v magnetickém poli [m] , z dostupných info existuje odhadovaná oblast cca 1/5 délky sekundáru, ve které působí komprimované siločáry NN, a ty při pohybu řežou dráty sekundární cívky. Sekundární jádro například délky 12 cm má na sobě cívku dlouhou 10 cm a z této cívky (nebo délky jádra) se na indukovaném napětí podílí cca 1/5 závitů cívky (tedy 1/5 délky drátu návinu sekundární cívky). Zbylý drát (4/5 délky) zrovna nepracuje, ale podílí se na ekvivalentu "vnitřního odporu zdroje".
Řezný tok jsou komprimované siločáry v prostoru NN, které se rozevírají do radiálního směru, jsou v té oblasti přibližně kolmé k ose jader, jejich intenzita, magnetická indukce B[T] vstupuje do vzorce indukovaného napětí. Lze spekulovat (?vypočítat či změřit) o „síle“, o „šířce či délce ve směru osy jádra“, o „výšce, radiální činná oblast“ optimálního působení tohoto prostorového pracanta.
V klasických dějích nevím jak se to nazývá, ale může to být úplně všechno co odpovídá magnetickému toku nějakým průřezem drátu/ů, kde to koná požadovanou práci, cokoli z toho se pohybuje. Tady tím tokem řežeme dráty, jinde třeba řežou drátem toky. (tedy někdo by jednou chtěl řezat)
v – rychlost pohybu NN [m/s] , rychlost pohybu té oblasti, která vykonává práci řezáním sekundáru. Na naší příkladové cívce délky 10 cm, při šířce NN 2 cm máme dráhu cca 8 cm, tou pohybujeme tam a zpět ve frekvenci 50 Hz (nebo jiné) , při 50 Hz máme číslo do vzorce 8 m/s
B[T] , dostáváme se k nejzapeklitějšímu číslu, pro přibližné výpočty jsem si zvolil 0,3T. Myslím, že jsem to nějak určil či odhadl z toho 14,8 lbs/in2. Je to tedy předpokládaná hodnota, která se protlačí z primárů do sekundáru až do toho místa řezného toku NN, z každé strany 0,15T. Příklad, primáry oscilují třeba mezi 1,6T až 0,8T, ale do místa NN se protlačí do vzdálené strany z 1,6T jen 0,2T a z bližší strany třeba z těch 0,8T opět těch 0,2T a celkem bysme měli ve vzorci 0,4T, které nám pracují na indukovaném napětí. Tohle by elektromagneto dokázal určitě spočítat nebo simulace zobrazit, neumím ani jedno.
Nyní můžeme špekulovat o skládání sekundárů (S,P), o průměru drátu, o Ohm zákonu, atd.
Omlouvám se, že to trochu idealizuji, je to „pro představu“.
A když uvěříme, že náš sekundár může něco produktivního vyloudit, přejdeme k volbě velikosti primáru. O velikostních souvislostech, o cca hmotnostech ku cca výkonu, atd tohle všechno jde odtud z témat, troufnu si říct, s přibližností fungování pohledat a zpětně dopočítat.
A pokud si někdo dá práci něco spočítat, tak i na sekundáru zjistí, proč "youtrubka či webové velikosti" nefungují. Psalo se to mnohokrát, tady jde podělat jedním ulítlým rozměrem či parametrem, z těch mnoha, celou snahu. Ale to vlastně na každém zařízení. |
|
Podpořte chod fóra 