 | Adam 
14.12.2023 01:24
Bydliště: Praha
|
| Měřák skutečně používá střídavý proud, čistý sinus; a tam má i indukčnost
pořádný "smysl", protože když jde oproti tomu o schodovité změny stejnosměrného proudu,
tam se indukčnost prakticky neprojevuje "celkově", ale projevuje se vám tam celkově
prakticky jen materiálový odpor vinutí - a indukčnost se vám projeví pouze v přechodových
jevech (u každé změny napětí - u každého toho schodu - zdvihu nebo poklesu napětí)
Přechodový jev asi znáte, dole jsem vám rychle načrtnul...
- zelený průběh by byl nárůst napětí (schod) zcela bez cívky nebo s velmi malou indukčností
- modrý průběh by byl nárůst napětí (schod) s cívkou o relativně velké indukčnosti
Zjednodušeně se to bere tak, že když skokově zvýšíte stejnosměrné napětí na cívce,
proud se na ní se zpožděním zvedne do očekávané hladiny zhruba za 5násobek
časové konstanty τ. Proud současně v cívce generuje magnetické pole,
které je hlavním mediem figuery. Čímž směřuji k tomu, že délka (doba) toho každého
schodu ("pulzu") nesmí být moc časově krátká, aby proud vždy stihl na každém
schodu narůst po své logaritmické křivce, která je vidět v obrázku.
Doba trvání každého toho "pulzu" by tedy měla být 5τ nebo trochu větší.
Aby se při každém schodu stihlo vytvořit i magnetické pole (úměrně dané proudem cívky).
Nezapomeňte na jednu věc. Pokud máte u figuery nějaké sériové propojení primárních cívek,
pro výpočet τ = L / R dosazujete za L součet všech indukčností v té sérii
a za R obdobně (celkový odpor všech dílčích stejnosměrných či materiálových odporů v té sérii).
 | 
Přechodový jev RL
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 