 | fana 
14.01.2024 10:52
Bydliště: uprostřed
|
| Nadsenec, třeba bude potvrzeno?
Já si to zatím neumím představit jinak než s jednou externí indukčností a to ještě tvaru I, ostatní mě matou hlavu ještě víc. Přesouvání "magnetizační energie" z levé do pravé strany a obráceně provádíme pomocí vinutí, které přepínáme mezi levou a pravou stranou a vše je na jednom externím jádře, do kterého a z kterého těmi "poměry a dějem" nasáváme z klesajícího elmagnetu a indukujeme do rostoucího elmagnetu.
Níže připomenu to obecně známé a já na to často zapomínám. Upnu se na proud vytvářející magnetickou indukci primárních elektromagnetů, ale to zřejmě představuje tzv. činnou složku proudu v obvodu, proto jsou tu možná nápovědy typu VA. Abychom nezapomínaly?
Akumulace energie v magnetickém jádře
Energie ze zdroje = R.I² + 0,5.L.I² , toho pálení do tepla R.I² se nejde zbavit, ale obvod musí umět tuhle energii 0,5.L.I² , tedy řekněme tu část této energie odpovídající "horní polovině proudu primárama" přesouvat mezi stranami, a k tomu slouží externí indukčnost.( a taky to řešení podle mě zrychlí elektromagnety)
Obecně mě vychází ta energie uložená v magnetickém poli větší než ztrátová teplem, a z baterie nebo zpětné vazby by se musely doplnit obě, kdyby se "nerekuperovalo". Kdyby jsme nedokázali prohánět obvodem tu magnetizační složku mezi protilehlými stranami, tak ji celou protopíme. Možná tak L stáhnout k nule jako sériový odpor, nebo proud stáhnout k nule :) , potom by to šlo vesele pálit, ale bylo by dost B pro tlak NN? (trocha ironie) |
|
Podpořte chod fóra 