 | Energy1 
28.05.2024 21:00
|
|  Antena napsal(a): Ahoj
když to tak počítám, jedna perioda je zhruba 200+ lamem/otáčka, takže 200 přepnutí za 0,02s (při frekvenci 50Hz), to vycházít 0,000 1s přepnutí jedné lamely/jedné pomocné indukčnosti.(případně když během... |
Technická otázka, zkoušel jsi převést 8-15mH indukčnosti na sycení jádra? Pořád je prioritou db/dt tzn. vytvořit co nejsilnější mag. pole a co nejrychleji provést jeho změnu. S indukčností 15mH budeš generovat maximálně desítky watů, protože mag. pole bude mizerné a rychlost už tě nezachrání. U převodu závitů na jádru na indukčnost zase záleží nejvíc na permeabilitě materiálu, můžeš mít na jádru spousty závitů, ale jak bude mít materiál mizernou permeabilitu, tak silné mag. pole závity a proudem už nedoženeš. Každá cívka podléhá geometrii vinutí, přičemž musí být přes celou délku jádra s hloubkou maximálně 15mm, literatura uvádí dokonce 12mm, ale do 15mm je to ještě ok, dále už vrstvy nemá cenu přidávat, protože mag. pole vodičů klesá se čtvercem vzdálenosti a vrstvy nad 15mm se na výsledném poli projeví jen minimálně. Takže počet závitů na jádru a s tím dosaženého mag. pole je omezeno konstrukční geometrii vinutí. Z toho vyplývá, jak moc důležitý je materiál pro indukční elektromagnety, kde úplným základem a nutností je moderní orientovaný ocelokřemík. Žádná měkká ocel nevyhoví ani náhodou. V tom je výhoda špičkových magneticky měkkých materiálů. Pokud jsou jádra z permaloye, na stejnou potřebnou indukčnost stačí 10x méně vinutí. V programu spočítáš něco, ale pak nakoupíš materiál a je vše jinak. A permeabilitu můžeš po prodejci jen těžko dožadovat, protože to sám neví. |
|
Podpořte chod fóra 