 | jery1 
28.06.2024 20:03
|
| Je to tu nějaké spící. Nikdo nic neprezentuje. Že by nikdo nevěděl? Na jednu stranu chápu pro pracujícího člověha je problém najít volnou chvilku…. A ti co mají volnou chvilku zase často nerozumí v dostatečné míře elektromagnetismu…..
Pokud chce někdo začít, tak by to chtělo nějak postupně..
Osobně si myslím, že prvním krokem by bylo vhodné zvolit správný průřez (a materiál) jader.
1) z výpočtů mi v ideálním případě vyplývá, že na množství FeSi plechů se nedá šetřit. Tak např. při průřezu jednoho jádra 20cm2 se v ideálních podmínkách dá vygenerovat na sekundáru výkon 400W. Při průřezu 25cm2 to je 620W. Při průřezu jádra 30cm2 je to výkon 900W, při průřezu jádra 40cm2 je to již 1,6kW. Je zde vidět, že s rostoucím průřezem jádra roste potenciál generovaného výkonu kvadraticky. Také platí, že s rostoucí frekvencí roste výkon. Pokud čísla neklamou tak figuera má neskutečný potenciál. A současně platí, že s průřezem jádra pod cca 20cm2 nemá smysl figueru stavět.
PS: dle výpočtu mi nějak vychází, že se vzrůstajícím jádrem se nároky na rotační přepínač nějak zvláště nemění…
2) Pokud máme stanoven průřez jádra byl by druhý logický krok navrhnout vinutí, které by vybudilo primární jádro ke „koleni“ saturace + nějaká rezerva, protože se dá očekávat, že zde bude působit částečně nějaká vzájemná protiindukce. Takže to bude o amperzávitech. Amperzávity navrhnout tak, aby byl nízký statický odpor vinutí. Nějak vychází i to, že pokud mám průřez jádra větší nebo menší tak nároky na ampérzávity jsou tak nějak více méně podobné.
3) Pak na vypočtený průřez jader je potřeba navrhnout externí indukčnost. Externí indukčnot bych volil z uzavřeného mg. obvodu buď toroid nebo EI plechy. Bude mít dle mého názoru lepší schopnost akumulace mg. energie. Jaký průžez jádra externí indukčnosti použít? Jelikož máme např. 8 sad to je 16 primárních cívek. Ale vždy by měla být jedna primární cívka v sadě plně nabita a druhá z poloviny vybita, tedy selským rozumem by měl stačit průřez mg. jádra externí indukčnosti roven 4násobku jednoho primárního jádra.
Až do tohoto stavu se dají výpočty hodit do excelu a hledat optimální průřez jádra i vodiče.
4) Výpočty až do této fáze tj. ve statickém nerozpohybovaném mg. poli se zdají být jednoduché, ale rozpohybované pole bude něco odlišného. Zde bude hrát roli indukční reaktance cívky (zdánlivý odpor cívky) a od toho se odvíjející protékající proud jednou sadou… Toto je zatím malá záhada. Jakou cívku s jakou indučností ideálně navrhnout a jaký proud by měl ideálně protékat?? Pokud střílím od boku tak proud při rozpohybovaném poli by v cívce neměl překročit 5A.
Toš zatím asi tak… Pokud se v něčem pletu tak budu rád když mě někdo opraví.
 |
|
Podpořte chod fóra 