 | Antena 05.07.2024 20:11
|
| Ahoj
dovolte takovou malou polemiku na téma spínání Figuery. Je to taková úvaha žádné dogma...
na základě nápadu o přelévání energie mezi primáry...
napadl mě tento koncept
(vycházím z toho, že každý primár je připojen na mínus pol, ne, že jsou propojeny seriově jako ve figuera_cz, obr. na straně 3-3)
ale je náročný na spínací prvky, tj hodně tranzistorů 32 ks
jde o osm primáru, přičemž L1 a L5 tvoří společně se sekundárem jednu sestavu figuery (L2 a L6 druhou atd...)
Takže se nabije cívka L1 a dojde do 90° od 90° do 112,5° předává energii, rekuperuje, do cívky L2 označeno červěně. L1 cívka od úseku 112,5° do 135° rekuperuje do L3 označeno modře...L1 cívka od úseku 135° do 177,5° rekuperuje do L4 označeno zeleně,L1 cívka od úseku 177,5° do 190° rekuperuje do L5. a tak dále... všechny cívky jsou mínusy propojeny. dejme tomu cívky mají propojeny začátky polem minus...
a když L1 od 90° do 112,5° předává energii, rekuperuje, do cívky L2, zakže L1 se v momentě od 90° do 112,5°stává zdrojem, má vyšší potenciál, pro cívku L2 a nabíjí ji, budí, energie poteče do místa s nižším potenciálem... při tomto procesu ale nastávají ztráty, takže cívka L1 od 90° do 112,5° předává energii ale třeba jenom 70 nebo 80 nebo 90 procent, musí se pak ještě vykrýt ztráta přibuzením z hlavního zdroje
aby docházelo k přelévání energie musí mít ty primáry skutečně nějakou indukčnost třeba 80-100mH (ne 10mH jak jsem říkal, to bylo buzení s pomocnými indukčnostmi...to je něco jiného)
Energie teče z místa vyššího potenciálu do nižšího, a i z místa vyššího odporu do nižšího odporu, ale když bude mít nižší odpor vyšší napětí(potenciál) poteče energie do vyššího odporu s nižším potenciálem...vyšší potenciál je vlastně zdroj energie pro nižší potenciál...
vycházím z toho, že každý primár je připojen na mínus pol, ne že jsou propojeny seriově jako ve figuera_sc, obr. na straně 3-3
to ale vyžaduje spínací prvek mezi konci cívek L1 a L2; L1 a L3; L1 a L4 až L1 a L8,
to ale vyžaduje spínací prvek mezi konci cívek ; L2 a L3; L2 a L4 až L2 a L8,
a pak ,L3 a L4, L3 a L5... až L3 a L8
tak mě vyšlo 26 propojení 26 mosferů+ přímé buzení osmi cívek 8, 26 a 8 je 32 fetů... ale aby bylo dosaženo sinusových průběhů stejně by tam museli mýt nějaké pomocné indukčnosti ke každé cívce a zase je to o 8 fetů více takže 40 fetů
a nebo druhá verze
vymyslet tu externí indukčnost co je součástí hlavního zdroje zdroje tj. ve figuera_cz, obr. na straně 3-3 jde o baterii... zdroj = svářečka obsahující velkou indukčnost schopnou pojmout řádově kW energie a nebo stačí jenom 200-300W, možná vlastně těch 300W nevím...
stačilo by pak asi jenom 8 fetů pro jednu sestavu
a když L1 od 90° do 112,5° předává energii, rekuperuje, do cívky L2, zakže L1 se v momentě od 90° do 112,5°stává zdrojem, má vyšší potenciál, pro cívku L2 a nabíjí ji, budí, energie poteče do místa s nižším potenciálem...
takže by cívka L1 červenou energii předala externí indukčnosti, přes tranzistor co propojuje přímo indukčnost L1 z externí indukčnosti a zárověň by sepnul fet co předá tuto rekuperovanou energii ("červenou" energii) do L2
L1 cívka od úseku 112,5° do 135° rekuperuje do L3 označeno modře - tj
cívka L1 modrou energii předá externí indukčnosti, přes tranzistor co propojuje přímo indukčnost L1 z externí indukčnosti a zárověň by sepnul fet co předá tuto rekuperovanou energii ("červenou" energii) do L3 atd
stačilo by v základu 8 fetů...
ale abychom vytvořili sinus stejně to chce např u L1 v místě od 0 do 90°(1. kvadrant) a teď upravím trochu spínání ve druhé verzi, přidávám jednu pomocnou indukčnost, kterou budu korigovat nabíjení L1 v 1. kvadrantu.
Musel bych cívku L1 připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a zase L1 připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a pořád dokola tak abych vytvořil sinusový náběh proudu cívkou L1...
ale to nemá praktický užitek to přece můžu zjednodušit na
verze 3
takže se dostávám k původnímu konceptu a můžu mít jenom zapojení jako ve figuera_sc, obr. na straně 3-3, cívky seriově jak na obrázku nebo paralelně a pouze 2 pomocné indukčnosti a rekuperuji přes externí indukčnost (je součástí zdroje tj na obrázku jde o baterii)s tím, že mám 4 fety...
... abychom vytvořili sinus stejně u levých primárů v místě od 0 do 90°(1. kvadrant) a mám jednu pomocnou indukčnost, kterou budu korigovat nabíjení levých primárů v 1. kvadrantu.
Musel bych levé primáry připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a zase levé primáry připojit k externí indukčnosti a pak zase odpojit a připojit přes pomocnou indukčnost a pořád dokola tak abych vytvořil sinusový náběh proudu levými primáry...
z hlediska oprimálnějšího, kontinuelnějšího rozložení energie na sekundáru rozložit to na průběhy L1=L8, ale než to spínat zvlášť je lepší dát na výstup sekundáru pořádný kond a hotovo...
tak nevím, zatím to vypadá na moji třetí verzi, protože kdybys měl na primárech ještě odbočky, tak by tam bylo kombinací propojení hodně, a měl bys fetů 80 spíše více...
--------
Pokud Figuera měl komutátor, když byla cívka L1 maximálně nabuzena a je na 90° bude přelévat energii do externí cívky, ale pokud bych ji připojil přes komutátor k externí indukčnosti, která je součástí zdroje (dejme tomu, že zdroj dává 100V) budilo by to tu cívku dál ale zůstávalo by to na 100V.Tak by to nešlo, musí se odpojit od zdroje, ale aby předávala energii druhé cívce musí se propojit s jinou cívkou napřímo (aby se ta energie cívky zrekuperovala), ale jak to Figuera s komutátorem mohl udělat ? (U elektronické verze bych použil druhý antiparalelní tranzistor... )mohly tam být kroužky a každý primár vyveden na svůj kroužek(kroužky na komutátoru) ale jak pak uhlíkem zvolit, že teď má spínat do cívky (rekuperovat energii do cívky, do druhého primáru)a teď budit...
Nevím jaksi jsem se do toho zamotal. Není mě jasné jak rekuperovat pomocí komutátoru cívku zpět do zdroje, v momentě, když ji připojím ke komutátoru, tak ji přece budím, protože ji připojím na zdroj 100V (u elektroniky použiji druhý antiparalelní tranzistor, ale stejně zrekuperovaná energie o nižším napětí třeba 60V nepůjde do externí indukčnosti na 100V) Je tam někde zakopaný pes...Komutátor je směsice lamel kroužků a uhlíků, a chce to nějak vymyslet aby to rekuperovalo, ale je mě záhadno jak to vymyslet aby to fachčilo...
Není to jenom o tom vyrobit komutátor o 200+ lamel, ale asi tam budou i kroužky na které budou vyvededy jednotlivé cívky, kvůli rekuperaci...ale nenapadá mě jak by to mělo fungovat...
Moc mě za tuto polemiku nekritizujte...
A.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra) Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|