 | Crabat 
12.09.2024 13:28
Bydliště: Krušné hory
|
|  Had napsal(a): Z čeho je složen náš hmotný svět a z čeho je složen ten duchovní svět? |
Stavy mysli, procesy, k nimž dochází v našem vědomí. To chápu jako duchovní svět. Fyzický svět je pak vždy vztažen nějak k hmotě. Avšak nenechme se mýlit. Fyzický a duchovní svět jsou neustále navzájem prolnuty. Zasáhneš nějakým způsobem do hmoty a odrazí se to v myšlenkách. Zrovna tak obráceně. Jsme nenaladěni, rozptýleni anebo jen nesoustředěni ke konkrétnímu úkonu a okamžitě se to projeví v naší výkonnosti. Touto vzájemnou vazbou a jejími důsledky se obírá psychosomatika.
Duchovní tedy není něco nadzemského mimo nás, ale jsme to my sami, myšlenkové procesy, nálady a pocity, jež v nás probíhají. Ty se pak mohou vztahovat čistě k hmotným projevům naší existence, anebo právě duchovním, jež nás povznáší nad rámec hmoty. A protože mysl je to, co vládne tělu, můžeme tak při plné kontrole svého uvědomovacího procesu jáství dosáhnout realizace.
Ale tuším, že jsi měl svou otázkou na mysli něco jiného. Odděleného od člověka jako jakýsi princip duchovnosti k jehož podstatě vlastně směřujeme. K tomu bych řekl asi toto:
Existuje tzv. "Živé Prázdno", jež se neprojevuje nijak, ničím, pouze Je. Představme si ho jako podstatu, zdroj veškerých energií, které v něm ale spočívají ve zcela latentním stavu. Jsou to energie v dokonale vyváženém absolutním klidu. Avšak jejich potencialita je obrovská, nedozírná, že si ji vlastně ani nedovedeme představit. Tyto energie se pak při jakýchsi pomyslných okrajích (jelikož střed je neustále ponořen do Ticha) onoho Živého Prázdna uvolňují roztáčeny podstatou Lásky (neboť Láska je prvotním hybatelem vesmíru) a okamžitě se projeví jako Sat Čit Ánanda. (Vědomí Bytí Blaženost.) A co je na Vědomí pozoruhodného, je právě to, že je Vědomé. Proto od tohoto okamžiku můžeme hovořit o Bohu, tedy čtvrté tvůrčí podstatě Vigraha (osobnosti božství), která má právě ony tři atributy: Je Vědomá, Jsoucí a zároveň i zdrojem Blaženosti.
A odtud povstává veškerý Projev. Odtud povstává vesmír, jak ho známe v naší dimenzi. Tím chci naznačit, že to, co jsme schopni obsáhnout pod pojmem vesmír, je toliko jedna z mnoha dalších dimenzí samotného Projevu. A proč hovoříme o Projevu?.. Jelikož ono Ticho Živého Prázdna vnímáme jako Neprojev. A ten, kdo nahlédl do podstaty samotného tvůrčího vzniku, kdy se Neprojev mění v Projev ho chápe jako nejvyšší mysterium stvoření.
Abychom odlišili křesťanské vnímání Boha od Sat Čit Ánanda Vigraha tvůrčího pojetí tvářnosti existence, začali používat duchovně směřující lidé pojem Vědomí, Universální Vědomí, Prozřetelnost, Tat, atd. Většinou se pojmu Bůh vyhýbají, neboť představa Boží nám byla dva tisíce let vtiskována do podvědomí církevními elitami a vytvořila v nás zcela zavádějící obraz od Skutečnosti. Důležité pro nás je pochopení, že Vědomí je Vědomé, je rozprostřené v existenci i neexistenci, je tudíž absolutní, vždy a všude přítomné. Nikdy nepovstalo a nikdy nezanikne, proniká hmotou i nehmotou, prostorem i neprostorem, je tedy na jakémkoli vývojovém prostředí nezávislé, respektive ono veškerým vývojovým prostředím jednotlivých dimenzí ve skutečnosti nechává povstat pomocí svých energií, jež ze své podstaty vytváří.
A tím se konečně ocitáme u toho, co jsem chtěl tímto článkem vyjádřit: Toto Vědomí proniká i námi, je v nás obsažené, vlastně díky Němu žijem a jsme schopni vnímat, chápat, přemýšlet, neboť ono jest naším prazákladem, naší podstatou. Tedy nejsme to my, my sami jakožto onen uvědomovací si proces, nýbrž výhradně Vědomí, které je v nás. Proto a jedině proto, když se ponoříme do sebe, do svých uvědomovacích procesů, pak se vlastně dotýkáme Jeho, a když správně pochopíme, obsáhneme v sobě všechny nuance, kde jsem ještě já a kde už je Ono (což vlastně znamená rozpustit v sobě ego, jelikož to nám právě brání ve spojení s Ním), pak tím dosáhneme realizace, prolnutí podstat a uvědomíme se v samotném Vědomí. Což je i naším záměrem a cílem. Alespoň tedy duchovně směřujících lidí. |
|
Podpořte chod fóra 