 | Píďalka 
23.01.2016 11:34
Bydliště: ČR
|
|  Nemo napsal(a): Přesně tvoje slova, a neurážej moji inteligenci ..... |
Nazdar Nemo.
Až budeš zase ve styku se svou inteligencí, řekni jí prosím Tě, že se jí vesmírně omlouvám. Rozhodně jsem neměl v úmyslu ji urážet. Jinak jí můžeš také za mě poprosit, aby si nevytrhávala řečené z kontextu a snažila se z něj nevybočovat, čímž si udrží přehled o čem je ve skutečnosti řeč. Uvidíš, že se vám oběma velice uleví a rozhodně vám to oběma pomůže lépe chápat psané slovo.
No, a když už jsem u toho, máš nějaký nápad, jak by to mohlo s tou zemskou gravitací být, když prý dovede přitahovat Měsíc v jeho středové vzdálenosti 384 403 km od středu Země a udržovat ho na oběžnici proti odstředivé síle jeho oběžného pohybu, zatímco nedokáže přitahovat zemskou atmosféru (její molekuly, které v oběžném pohybu země prakticky nejsou) ani natolik, aby z ní byl ještě stále viskózní plyn vykazující tlak dál než na vzdálenost 100 km od povrchu zemského, takže přibližně 6478 km od zemského středu a proto vzdálenosti, kde již zemská atmosféra dávno uniká do meziplanetárního prostoru, kde to, co z ní zbývá, je oficiálně od této vzdálenosti, Kármánovy hranice, uváděno jako hluboké vákum? On to není zanedbatelný rozdíl, ale řádový, který se nachází v rámci 1:100. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%A1dov%C3%A1_velikost
Velice by mě zajímalo, jak by sis to vysvětloval Ty. Mě z toho vychází, že gravitace buďto působí hodně jinak na Měsíc, než jak působí na plyny naší atmosféry, nebo že na atmosféru působí jiná přitažlivá síla, než ta, která působí na Měsíc. Pokud se pak podívám na vztah vycházející ze strany Měsíce, který ještě před dvaceti lety neměl ani měřitelnou, ani pozorovatelnou atmosféru, ale jehož "gravitace" prý silně ovlivňuje přílivy v pozemských oceánech, vycházel poměr dosahu jeho gravitačního vlivu na vodní masu Země a jeho tehdy neexistující atmosféry 3377916:0 takže matematicky naprosto nesmyslný, anžto nekonečný.
Přihlédnu-li k tomu, že vzduch byl spolu se všemi dalšími plyny mnohokrát různými způsoby vážen a už například propan butan v plynových bombách je deno denně prodávaný na váhu, byť i zkapalněný, a nikde ani zmínka, že by na atmosferické a další plyny působila gravitace při povrchu zemském jinak, než na řekněme kusy kamene, vychází mi jedinné logické řešení, že na atmosféru a všechny předměty v relativní blízkosti Země působí alespoň přede vším jiná síla, než která je zodpovědná za vztah přitažlivosti Země - Měsíc a tím nejspíš i za všeobecné přitažlivé vztahy všech vesmírných těles, protože i vztah sluneční přitažlivosti vzhledem ke sluneční atmosféře a k Neptunu spadá do stejného řádového poměru jako přitažlivý vztah Země k její atmosféře a k Měsíci.
K této záhadě samozřejmě přibyla další, a to, kde se na Měsíci začala brát atmosféra. Když posádka Apolo 17 nechala na Měsící detektor plynů, žádnou atmosféru na něm neshledával, avšak situace se začala před cca 20 lety měnit a dnes je vrstva měsíční, především dusíkové atmosféry, prý cca 6 km tlustá.
Nemám šajna, odkud ji Měsíc bere, rozhodně by to ale nemělo být podle současné vědy ze slunečního větru, který dusík snad ani neobsahuje, alespoň není zmiňován. Tento vývoj měsíční atmosféry však naznačuje, že se něco děje s gravitací Měsíce, že sílí, a přes to se vzdálenost Země - Měsíc se podle měření NASA a dalších "vesmírných" agentur neustále zvětšuje, v naprostém rozporu s jakýmikoli předpověďmi Newtonovské gravitační teorie, která vždy předpovídá zkracování této vzdálenosti poukazujíce na "pád" Měsíce, téměř dokonale vyvažovaný odstředivou silou jeho oběhové rychlosti.
Víš, ze Tvých příspěvků sice vyplývá, že se domníváš, že se na Tebe čílím. Ono to je ale jinak. Ve skutečnosti mi spolu se svou inteligencí dáváte podnět pokračovat v mém pátrání po souvislostech. Ve skutečnosti Ti za tvé jakékoliv námitky mohu být jedině vděčný a jsem. Děkuju Ti.
Jak mi přicházejí další empirická pozorování, začíná se mi i objevovat souvislost vlivu elektrostatického náboje v rámci materiálů na sílu gravitačního pole a dále vlivu statického náboje na lidské vnímání, které je velice pozorovatelné na záplavě a zvyšování mimosmyslového vnímání u čím dál tím většího počtu lidí a to celosvětově. Ona už se mi delší dobu objevovala v mých spekulacích souvislost slábnutí magnetického pole Země (věda udává cca 15% od roku 1880, nemluvě o posunu magnetických pólů k sobě) s tímtéž jevem, se zvyšováním lidského "mimosmyslového" vnímání, ale to už poněkud zabíhám.
Slábnutí geomagnetického pole postupuje čím dál tím rychleji a tím pádem dle mých spekulací musí nutně narůstat elektrostatický náboj v materiálech alespoň Země. Statický náboj Země sice není gravitací, ale navyšuje energetické hladiny "elektronů atomů", a podle Bohra jejich orbitální stavy, a ty pak způsobují i navyšování intenzity složek gravitačního pole Země se svými průvodními jevy, z nichž nejvíce pozorovatelným je snad zvyšování teploty.
Pokud si někdo myslí, že momentální globální oteplování Země 0.3°C za posledních cca 16 let je nějakým vyjímečným jevem v solárním komplexu, by se sna mohl popídit po tom, jak je to s ostatními planetami. Od Merkuru po Neptun je u planet pozorováno oteplování, které se s pozemským nedá vůbec srovnávat a u většiny planet, specielně Merkur, Venuše, Mars a Neptun jde o oteplování, které převyšuje pozemské řádově, takže mnohanásobně. S tím souvisí i veliké navyšování bouří v atmosférách především Venuše, Marsu, Saturnu, Jupiteru a Neptunu, alespoň co jsem zatím pochytal. Zdrojem je především NASA. Oproti nim se (zatím) na Zemi vlastně vůbec nic zvláštního neděje.
S laskavým pozdravem, Píďalka. |
|
Podpořte chod fóra 