 | fana 
09.10.2024 18:05
Bydliště: uprostřed
|
| bajka o obvodu
Psal jsem, že když víme čeho dosáhnout a nevíme jak,,,,, ,,,, pokud je tedy obvod v patentu nesprávně či neúplný, tak musíme jít od nuly. Tak jsem zkusil taky opak. Když vezmu doslovně obvod z patentu, tak toto zapojení funguje jako odporový dělič. Když plus připojím na kartáč a oba konce vinutí společně na mínus baterie. Je to tedy pouze obvod pro ilustraci, jak píše v patentu, pro vysvětlení "s odpory"? Toto zapojení bude vytvářet jakžtakž o 180 st posunuté vlny na primárech a děsně topit.
Oběma stranama primárů stále protéká proud stále stejným směrem, pouze se "vlní". Spojuje se v bodě "na mínusu baterie" a tam tečou oba "sečtené". V tom odporovém příkladu.
Další pokus:
Použil jsem simulátor falstad a AC zdroj. Principielně využívám jednu půlvnu 50Hz AC k buzení levého a druhou k buzení pravého primáru. První pokus vybíjení skrz rekuperační diodu do odporu. Výsledek samozřejmě podobný tomu předchozímu "odporovému". Další pokusy výměna rezistorů za indukčnosti. Tím se můžeme dostat k tomu, že energie osciluje se zdrojem a ztrácí se pouze to teplo závislé na odporu. To značí to, že se na zdroji zmenšuje posun proudu z pro nás ideálního PI/2. To by se energie neztrácela, a čistě pro nás pracovala tím, že mění magnetické pole. A VO TO GOU. Ale nemáme to supravodivý.
Dalším rozšiřováním obvodu lze vykompenzovat proud tak, že se nepřesouvá až "do sítě, zásuvky, elektrárny", ale osciluje uvnitř obvodu a ze sítě přitéká to "I2R".
Nejjednodušší jakž takž fungující obvod je, levý a pravý elektromagnet rozšířený o jednu další indukčnost a dvě diody, tohle vytvoří offset AC proudu tak, že v každém primáru to vypadá jako DC vlna, posunuty o 180. Samozřejmě je to lepší doladěné nějakými kondíky proti zákmitům a tak. Tedy aspoň v tom počítači se to tak krásně maluje.
Předpokládám, že falstad nedokáže nasimulovat figueru. Protože nedokáže provést magnetickou vazbu. Nedokáže simulovat několik cívek na společném jádře. Takže mi zbývá řečnická otázka, jsou mi ty simulace s AC proudem (lze přepnout i DC pulzy a koukat) ku nějaké nápovědě?
Co je tedy "mechanický přepínač a externí indukčnost" (GR)? Zjednodušeně je to zdroj a jeho zapojení musí vytvořit to, "co udělají diody, kondíky, idukčnosti a již HOTOVÉ přiváděné AC", tohle všechno musí provádět "figuerův zdroj". Protože přivedení zpětné vazby, mimochodem AC, umožní odpojit prvotní startovací zdroj DC, doplňovač I2R.
Co tedy víme?
Zásadní se mi jeví poznámka "správný směr vinutí všech cívek v obvodu", je to tak? Tohle rozlouskne někdo kdo dovede všechno to točení se polí "vidět". Mám problémek.
Dál je důležité a možná málo připomínané, že externí indukčnost je "střídavá indukčnost"! Něco jako protipól "sekundáru". Jinak by nemohla být energie z jedné strany odebírána a na druhé přidávána.
Takže "GR" je vlastně "střídač", vytvoří AC, ale zároveň jej musí offsetnout na DC vlnu.
No a tak jsem zase na začátku, že mi není zejména jasné, jak ten figuerův obvod uzavřít?
Až budu mít elmagnety, tak do nich budu bušit vším "co do drátů dostanu". :)
Prosím, jestli někde píšu opravdu blbosti, tak mě na to upozorněte, přiučím se.
Jedna hloupá dotázka na to vinutí. Když vezmu jeden velmi dlouhý drát, budu motat vše pravotočivě, namotám jednu cívku, udělám mezeru, namotám druhou cívku (externí indukčnost), udělám mezeru, namotám třetí cívku. Potom to celé jakoby ohnu do kruhu. Začátek první cívky bude postaven proti konci třetí cívky. Je to správné motání nebo jsem zcela zamotán? Proudy tečou od prostřední cívky do obou stran, tak by proti sobě měly stát opačné magnetické póly.
Jsou vůbec cívky levý a pravý primár galvanicky spojeny s externí indukčností? |
|
Podpořte chod fóra 