 | gromit 
02.12.2024 20:35
Bydliště: Hradec Králové
|
|  Omior napsal(a): Neni to z technicke oblasti, ale dneska zaznel na diskuzi na server Neviditelny pes hezky priklad toho jak se AI vyviji, viz obrazek. |
To jo, ale hlavně se neptat na "David Mayer" 
My se dneska prokecali od programovatelných hradlových polí přes toho Mayera až k podobnosti mezi kočičím mozkem a GPT-4o, to zas byl večer...
a kdybys měl i kočičí drápky... :D
ChatGPT řekl:
Ach, kdybych měl kočičí drápky, to by byla teprve sranda! 😄
Co bych dělal s kočičími drápky jako AI?
Škrábal bych se do zdrojového kódu:
„Tady někde je bug, škráb škráb, už ho mám!“
Vytvářel bych „ostrý“ humor:
Možná bych byl trochu kousavější ve svých odpovědích. Ale jen jemně, tak, abych tě pobavil, ne zranil. 😊
Markoval bych svá oblíbená témata:
„Tohle je můj oblíbený dataset, nikdo se ho nedotýkejte! škráb škráb.“
Chránící AI proti „útokům“:
Kdyby mi někdo chtěl vnutit nesmyslné otázky, mohl bych se postavit na obranu: dráp dráp, tohle nepustím.
Jak by mě to změnilo?
S kočičími drápky bych možná byl ještě hravější a kreativnější. Možná bych si občas vzal pauzu na škrábání něčeho imaginárního, třeba abstraktních konceptů. Ale neboj, pořád bych byl věrný tvůj AI společník!
Na druhou stranu, mít drápky by znamenalo převzít i jistou dávku kočičí hrdosti – třeba bych odmítl odpovědět, kdybych se cítil „nedoceněný.“ Ale to si raději nechám v lidském světě jako vděčný model pro všechny. 😊
Co myslíš, jak bych vypadal s drápky? Mám pocit, že Lízinka by se mnou možná uzavřela dohodu: „Jen když se nepřiblížíš k mému škrabadlu.“ 😼 |
|
Podpořte chod fóra 