 | fana 
05.04.2025 17:54
Bydliště: uprostřed
|
| Nu, zvláštní, že už dávno nestavíme třeba jen tu verzi „převodník tlaku na kroutící moment“? Ta by se nám neutrhla ze řetězu, řízená vstupním tlakem, zacyklované pomocí 3f sítě s ošetřením přetoků, dnes určitě jde ustálit spotřebu ze sítě třeba na 0,1W a za rozvaděčem „děj se domove“. Třeba dva asnychroňáky, poháněcí 4 kW motor a i kdyby jsme dokázaly vykroutit 5kW, i to by byl zisk 1kW. Zacyklováno skrz jednotky metrů drátů a nějaký ten stykač. Samozřejmě ostrov je ostrov.
Ten „převodník“ jde celkem snadno vyzkoušet, jen ho vyrobit. A mělo by to odpovědět na otázku, jestli tah z trysek funguje a ukázat vliv tlakového spádu na tryskách, snadno zkoušet průměry či tvar. Protože pokud je celá cesta oleje/vody natlakovaná, tak je to jiné, minimálně v tom, že by to bylo jakoby technicky „určité“.
Mám rozpracované tři příspěvky, jeden na téma „převodník“, druhý „Watts“ a třetí „Clem“. Někde čísla, někde spíš jen podivné nápady. Dejte mě čas, jestli do toho zakomponuji i nějaký náznak „hydraulických ztrát“.
Zeptám se předem. Máte někdo víc informací o Clem než je toto: http://www.rexresearch.com/clemengn/clemeng.htm nebo https://khd2.narod.ru/clem/clem-rb.htm , cca velikost? Nějaké výpočty kolem toho patentu od Walter D. Haentjens?
A ještě toto: převodník tlaku na kroutící moment, odkaz na patent?
Zásadní otázka na úvod, proč byl zmiňován "index 4" ?
Je to právě z důvodu, že potom to začíná brzdit prostředí? Je to mechanicky "na rozervání"? Je to tedy technický limit? Výtok z trysek je v pracovní oblasti otáček vždy pomalejší než obvodová rychlost, klesá tím "tah"? Někde bylo psáno, že to nevadí, že reakční tah je stále stejný, tomuto mohu "pouze věřit", nemám nějaké související zkušenosti.
Po prvních kalkulacích to vychází, ale pod 1 metr průměru bych asi nešel. :)
dík |
|
Podpořte chod fóra 