 | fana 
18.07.2026 22:51
Bydliště: uprostřed
|
| R je prostě R, a to je anglicky jak Resistance tak Reluctance, a španělsky Resistencia a Reluctancia, magnetická energie v tom má jasno. :D
Podle FEMM to s magnetickým tokem I jader není to moc slavné. :) Prosím Adame, nebo kdokoli, kdo tomu rozumí, ukazuje to FEMM správně? Napřed jsem FEMM nevěřil, ale postupně již asi ano.
A že by to „figuerův efekt“ vytáhl tak moc, to si nemyslím.
Zeptám se, třeba mi to někdo vysvětlí? Představte si, že NN si tak poslušně přejíždí po sekundárním jádře, půl periody tam, půl periody zpět, to asi většina z nás ještě ani nedokázala. A ještě k tomu tohle není cíl, blbý co?
A teď s „figuera efektem“, čtvrt periody stojí NN u okraje a sílí, dochází ke kompresi asi o 50% magnetické indukce B (odhad), to sílí budič, druhý slábne, ale jeho slábnoucí magnetický tok nahradí magnetický tok vytvořený lenzem. Asi po čtvrt periodě se to NN dá do rychlejšího pohybu (musí přejet sekundár za kratší čas), protože lenz slábne, a NN se zarazí na hraně sekundáru na druhé straně o budič na minimálním proudu jako o doraz. :)
Jak matematicky v číslech chápat ten děj? Stále to je 50 Hz, rychlost změny magnetismu je větší, ale kratší časově, indukuje se vyšší oblouk napětí, měl by se tak vytvořit vyšší proud,….., ale chvíli jako by se indukovalo nic nebo málo ?
Lasco, využiji tvých dat a zkusím to popsat ze svého pohledu, nevadí? Obrázek rychlý pokus.
Ty tam máš asi 3000 N*I na holých I jádrech, a slabá strana má v tu chvíli asi 900 N*I, na železe to provede podle FEMM tohle: silná strana protlačí svůj magnetický tok až na druhou stranu do druhého primáru. A potom obráceně.
Abys posouval NN po tom malém sekundáru, tak bys musel mít minimum asi 5,5A a max 7A. To v tvém případě pustí do sekundáru asi 0,05T, vezmi průřez, počet závitů , frekvenci a dostaneš „velmi teoreticky“ indukované napětí asi 1,2V.
(když jako slabou stranu použiješ 2A, tak silnou musíš mít max 2,5A, a to udělá B asi 0,017T)
Změř, kolik do toho přivádíš energie …. a porovnej, tam nepoznáš žádný efekt, podle mého názoru.
Když vložíš jako sekundární jádro stejné jako máš primár, tak můžeš zkoušet rozkmit proudu asi 3A-7A, indukované napětí cca 0,03V/závit, 50Hz. Když 5cm dlouhý sekundár, tak asi 4A-7A. Tak mi to ukazuje FEMM.
Podle mých úvah má magnetická indukce na jádře 4x4cm, 50Hz potenciál cca 0,12V na závit. Na jádře 5x5cm 0,8V/závit, 8x8 cm 2V/závit. Ale B musí být cca 1,5T a to nedokáží poslat do sekundáru holá I jádra.
Podívejte, ta čísla ode mne mohou být úplné nesmysly!
Když se skloubí poměr jader 2:1 a budou to I jádra, a zůstane se v oblasti lineární části hysterezní křivky, tak to cca odpovídá delta proudu budičů 50%. Není to nakonec také pouze idealizovaná skica v obrázku 1908? Stejně jako vlnky R, 16 kontaktů a všechno z čeho se usuzují dogmaticky čísla bez korekce fyzikálních projevů a reálných materiálů a geometrie?
Sorry, já už neberu vážně asi žádná čísla veřejně probíraná, a věřím víc tomu, co si vypočítám, nasimuluju a zkusím. Jakmile se začne magnetický obvod zefektivňovat, tak se to dost mění. |
|
Podpořte chod fóra 