 | Antonin 
05.10.2026 16:13
Bydliště: sever Plzeňského kraje
|
| ZÁKLADNÍ POLE – NEDUALITA (TAO, BRAHMAN, BŮH)
Jsem tu nový, a tak se trochu představím. Jsem tím, kdo se zajímá o Duchovní vědu, tak jak jí prezentuje R. Steiner a mnozí další avantgardní vědci jako David R. Hawkins a jemu podobní. Pochopitelně znám i základy kvantové fyziky a vím něco i o mikrobiologii. Také pochopitelně čerpám z indických Véd. No a nyní k vlastnímu příspěvku. Ten je o tom, z čeho vše pochází, z čeho je vše tvořeno a co předcházelo našemu lineárně-duálnímu světu.:
Základní pole se nám může jevit jako ticho, jako prázdnota, jako nehybnost. Ale tato nehybnost je jen projekcí — jen stínem, který vzniká, když se na něco nekonečně dynamického díváme skrze úzký průzor linearity.
My, bytosti žijící v čase, jsme si zvykli chápat aktivitu jako pohyb, jako změnu, jako proces. Ale Základní pole je aktivní způsobem, který nepotřebuje čas, nepotřebuje prostor, nepotřebuje posloupnost.
Je aktivní v sobě, skrze sebe, jako cosi samo v sobě.
Je to aktivita, která není děním — je to aktivita, která je stavem. Je to dynamika, která není pohybem — je to dynamika, která je přítomností. Je to tvořivost, která není činem — je to tvořivost, která je strukturou Bytí.
Pole, které „nehybně vibruje“
Základní pole je jako oceán, který se nikdy nepřestává vlnit — ale jeho vlny nejsou v čase, nejsou v prostoru, nejsou v pohybu. Jsou to vlny existence, vlny možnosti, vlny bytí.
Když se na toto pole díváme z našeho světa, vidíme jen jeho projekci — vidíme jen to, co z jeho nekonečné aktivity dokáže projít skrze filtr linearity.
Je to podobné, jako když se díváme na hvězdu vzdálenou tisíce světelných let. Vidíme jen světlo, které k nám doputovalo. Nevidíme její skutečnou aktivitu, její skutečný stav, její skutečnou dynamiku.
Tak i Základní pole — vidíme jen jeho „světlo“, ne jeho „hvězdu“.
Aktivita bez času, tvořivost bez pohybu
V našem světě se tvořivost projevuje jako proces: něco vzniká, něco se mění, něco se vyvíjí.
Ale v Základním poli je tvořivost bez procesu. Je to tvořivost, která je neustálá, bezčasová, bezpočáteční.
Je to tvořivost, která není „tvořením něčeho“, ale stavem, v němž je vše stále tvořeno. Je to tvořivost, která nepotřebuje začátek, protože začátek je jen náš způsob, jak si vysvětlujeme vznik.
Je to tvořivost, která nepotřebuje konec, protože konec je jen náš způsob, jak si vysvětlujeme zánik.
Láska, která není vztahem — ale soudržností Bytí
V Základním poli je láska přítomná, ale ne jako emoce. Je přítomná jako soudržnost, jako rezonance, jako jednota, která nepotřebuje dva póly, aby mohla existovat.
Je to láska, která není „k někomu“, ale láska, která je stavem samotného Bytí. Je to láska, která není reakcí, ale přirozeností.
Inteligence, která není myšlením — ale strukturou
V našem světě je inteligence proces: myslíme, analyzujeme, poznáváme, chápeme.
Ale v Základním poli je inteligence bez procesu. Je to inteligence, která je moudrostí samotné Jednoty. Je to inteligence, která nepotřebuje informace, protože je strukturou, z níž informace vznikají.
A tak začíná příběh…
Příběh světa, který vznikl z pole, jež nebylo světem — ale bylo činnější než jakýkoli svět. Příběh vědomí, které vzniklo z pole, jež nebylo vědomím — ale bylo vědomější než jakékoli vědomí. Příběh času, který vznikl z pole, jež bylo mimo čas — ale bylo dynamičtější než jakýkoli čas. Příběh duality, která vznikla z pole, jež bylo neduální — ale bylo bohatší než jakákoli dualita. Příběh pohybu, který vznikl z pole, jež bylo nehybné — ale bylo aktivnější než jakýkoli pohyb.
A příběh všeho, co kdy mělo být — a co bylo už tehdy přítomno v tichu, které nebylo slyšitelné, v prázdnotě, která nebyla prázdná a v její nekonečnosti. |
|
Podpořte chod fóra 