Omfórum

Hlavní přehled | Info a nápověda

Přihlásit | Registrovat

Příspěvek umístěný v tematickém vlákně: Alternativní historie - Diskuze (str. 1)

Píďalka

07.02.2016 15:52
Bydliště: ČR

1368

443

1767

Baalbek

A co takhle Baalbek trochu jinak? Tady máme pár věcí, o kterých se hned tak někdo nezmiňuje. Kde kdo se soustředí na velikost kvádrů, ale ono se zde naleznou i jiné nepatřičnosti. Například železné hřeby Obr. Baalbek 1. A co takhle pár kovových trubek zapracovaných v kameni Obr. Baalbek 2. A dokonce i jekly Obr. Baalbek3. No a jak to je s výzkumem, když ty zdě nekončí ani v deseti metrech pod současným terénem? Kam až to jde? Proč tu nikdo nehrabe? Že by se mohlo najít něco, co by zničilo kariéru poctivého archeologa, jak jest tradicí tohoto řemesla?

No a jak to přijde, že nevyspělejší stavební techologie Baalbeku je na spodku? Jak doško k tomu, že zatímco lidstvo se prý technicky a povšechně neustále vyvíjí, tato kamenná památka, a není sama, poukazuje na to, že to s námi jde s kopce? "Sloupky" obr. Baalbek4 na platformách jsou prý postaveny za Nera a že prý jde o zbytky Jupiterova chrámu, který zde Nero prý vystavěl. Jak to přijde, že existuje spousta jakýchsi záznamů o prostitutkách, hospodářských transakcích, počtu vojsk a jejich zásobování a snad i o počtu švábů v Koloseu, ale o stavbě Nerova baalbeckého chrámu na počest Jupitera absolutně nic? Totéž se týče megalitických římských akvaduktů. Jak to, ře se ještě před 20ti lety nevědělo, že Římani dělali z hydraulického betonu, což čekalo až na objevení zatopeného přístavu v Izraeli, a je skutečně stavba tohoto dávného přístavu prací Říma?

Nerovi je ofiko historiky dáván kredit za vystavění nejnádhernějších budov Říma poté, co ho prý nechal vypálit. Toto je famózní Neronův palác v Římě Obr. Baalbek5, postavený z osádrovaných vepřovic. Je vůbec myslitelné, že by Nero, který na financování válek a přestavby Říma musel vykrádat chrámové zlato i v Římě, měl na to, aby financoval takovou stavbu, jakou je horní a definitivně daleko náročnější nástavba Baalbecké terasy a její sloupořadí? Lze se vůbec domívat, že římské grafiti, které lze skutečně v Baalbeku najít, a které se v žádném případě nevyjadřuje o tom, že by tam Římani něco stavěli, považovat za důkaz, že měli Římané se stavbou ať již v kterémkoliv stadiu cokoliv společného? A ne, že by nebyly zaznamenány případy, kdy se římské nápisy objevily na starých stavbách až v minulém století. Na Baalbeckých zdech jsou i mraky zápisů v mnoha jiných jazycích, ponejvíce v arabštině. Že by ho stavěli Arabi?

A co takhle pár poněkud větších ťápot v kvádrech schodiště pro člověka dnešního vzrůstu poněkud nepohodlného, ať již jsou vytesané, nebo vymačknuté? Obr. Baalbek6. Že by tak bylo označeno, komu je schodiště vyhrazeno, nebo snad,