Hlavní přehled   |   Info a nápověda Přihlásit   |   Registrovat
 
 
Příspěvek umístěný v tematickém vlákně:    Alternativní historie - Diskuze   (str. 2)
 
farkas   
28.02.2016 08:30
Bydliště: Střední Čechy
2721 305 3507 
Spálená historie
 
Největší a nejslavnější knihovna starověku zvané Alexandrijská.
Alexandrijskou nebo-li "ptolemaiovskou"
knihovnu založil původně generál Alexandra Velikého - Ptolemaios I. Sótéra v Alexandrii. (367-283 př.n.l.).

Nejprve zde otevře největší vědecký ústav starověku - Múzeion tedy "příbytek múz" , který se nacházel v Neapoli, je tak první univerzitou dotovanou státem. Monumentální knihovna v sousedství Múzeionu vzniká kolem roku 295 př. n. l.. Ale protože utrpěla několik ničivých požárů, nikdo už nezjistí, kolik spitů zde bylo uloženo. Názory jsou různé, ale historikové uvažují o 500 000 až 700 000 tisících papyrových svitcích.
V prostorách Alexandrijské knihovny žijí a pracují stovky písařů. Přepisují různé rukopisy zapůjčené z knihoven světa. Od počátku jsou zde ambice shromáždit "veškeré vědění lidstva". Alexandrijskou knihovnu obývají znamenití spisovatelé, filozofové, matematici a nejvýznamnější učenci své doby. (Archimédes...) Za Ptolemaiovy vlády počet svitků v místní bibliotéce vzrostl natolik, že původní budova (Brucheon) již nestačila. Proto se staví ještě větší knihovna v chrámu Serapiově (v jihovýchodní části města). Alexandrijská knihovna tehdy žije, každý učenec tu po sobě zanechá nejedno významné dílo.

Ve staroegyptské "akademii věd" mají samozřejmě jen ti vyvolení, veškerý pohyb i stravu zdarma. Navíc jsou osvobozeni od daní, služeb či povinností vůči státu i králi. Jsou povinni jen bádat, pořádat vědecká zasedání a přednášky a také diskutovat při bohatých hostinách.

POŽÁRY
O prvním požáru se spekuluje už v souvislosti s 2. stoletím před n.l., ale jistotu žádné historické prameny neposkytly. To tehdy vojska Julia Caesara na přelomu r. 48-47př.n.l. obsadila v Egyptě všechny strategické pozice a během útoku je zapálena i proslulá knihovna Ptolemaiovců (podle některých samotnými Římany). Svitky hoří jako sláma a nikdo je nehasí. Údajně při tomto požáru shořelo na 400 000 knih.
Kleopatra VII. (69-30př.n.l.) však později požádá svého milence Marka Antonia, aby dal do Alexandrie převézt knihovnu z maloasijského Pergamonu, známého centra starořecké vzdělanosti. Plných 200 000 svitků dostane královna Kleopatra od svého Marka Antonia jako svatební dar. Po Antoniově smrti uloží římský císař Augustus (63-14n.l.) knihy pergamské spolu s těmi, které přežily požár, do nové budovy - chrámu "Serapea".

V římské říši postupně vítězí křesťanství, ale Alexandrijská akademie zůstává dál tzv. centrem pohanství. Knihovna je pravděpodobně proto opět vypálena roku 389 nebo snad 391, kdy sem vtrhnou vojska římského císaře Theodosia I. (347-395) "Po krátkém, ale krvavém boji pohané podlehli a celé Serapeum lehlo popelem.", píši historici.
Později je snad prý slavný Múzeion do třetice znovu vybudován a pokračuje až do roku 642, kdy Alexandrii dobudou Arabové. Tehdy prý byla Alexandrijská knihovna definitivně vypálena do základů. (dějepisec, Abul-Faradž) O tuto verzi se však doposud historikové přou.

zdroj: http://jolie.blog.cz/1007/alexandrijska-knihovna

V roce 2002 byla na místě původní Alexandrijské knihovny postavena a zařízema s nákladem 225 000 000 dolarů knihovna "moderní historie. V důsledku tehdy probíhajícího Izraelsko - Palestinského konfliktu byla stavba poněkud opožděna ..............
Zvláštní ocenění za úsilí nebo přínosPozitivní ohlasyOznačit příspěvek
  Přejít na příspěvek do vlákna    |    Adresa příspěvku:  https://www.omforum.cz/p.php?idx=6409

 
 
Omforum.cz   |   Nápověda   |   Pravidla fóra   |   Podpořte nás   |   Vytvořil: 2015-2017 Adam Benda
 
CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika License