 | Poota 19.09.2015 18:39 Bydliště: Praha
|
| Vzhled prostých smyček v uvedených rozměrech je na přiloženém obrázku, délka i šířka odpovídají. Jak je patrné, smyčka přetočená jednou zachovává zhruba tvar kruhu, přetočením jen málo deformovaného.
Smyčka třikrát přetočená se sama vytvaruje do osmičky, a smyčka pětkrát přetočená do jakýchsi brýlí.
Je to sice zajímavé, ale pro nějaké praktické využití těchto smyček předpokládám, že bude nutné je nějak prostorově "přizpůsobit".
U jednou přetočené mě napadlo udělat "přehnutí", které jaksi soustředí přehyb do jediného místa a současně smyčku prostorově zjednoduší. Do místa přehybu se současně umístí jedno z maxim a přehyb energii smyčky vyzařuje. Ostatní maxima se zřejmě tímto poněkud oslabí, ale mohou se volně rozmístit v závislosti na svém počtu. Předpokládám různý počet maxim pro různé kmitočty s tím, že v místě přehybu je maximum, společné pro všechny kmitočty.
U třikrát přetočené smyčky vycházejí pochopitelně celkem tři přehyby. Tady už ovšem bude situace daleko zajímavější. Každý přehyb má snahu do sebe umístit nějaké maximum, z kterého potom může vyzařovat energii mimo smyčku. Dejme tomu, že budou přehyby pravidelně vzdálené, tedy po 120ti stupních. V přehybech pak budou všechna maxima energie, která má na celém obvodu smyčky pouze tři maxima. Tato energie bude vyzařována nejsilněji. Následovat bude energie se šesti maximy, která bude vyzařována s poloviční intenzitou, protože pouze polovinou svých maxim. Energie s devíti maximy jenom třetinou a tak dál. Energie, které budou mít na smyčce počet maxim nedělitelný třemi, budou vyzařovány pravděpodobně mnohem méně, nejspíš jen jedním přehybem.
Zdá se, že je tady možnost takovouto smyčku "ladit" její délkou. Další možnost, která se zde naskýtá, je "ladění" na jiný, než základní (třetinový) kmitočet změnou "trojúhelníku" na obvodu smyčky, tedy jiným rozmístěním přehybů.
Další možností je tvarování smyčky prostorově - tím myslím nenechat ji ležet pouze v rovině, ale prohnout její ramena tak, aby přehyby mířily jedním směrem a jejich vyzařování se sčítalo.
Jednou z původních myšlenek bylo použít dva tyto jednopovrchové útvary jako polepy kondenzátoru, ovšem k mému překvapení je není možné k sobě přiložit! Takže jednoduchý kondenzátor zatím nelze - možná s využitím přehybů.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)

(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra) Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|