 | Adam 
04.06.2016 16:48
Bydliště: Praha
|
| (3) Stavitelská linie a její astronomická podstata
V minulém díle jsme si uvedli místa, na kterých lze pozorovat výsledky nepochopitelné techniky zpracování kamene nějakou dávnou a evidentně velmi vyspělou civilizací. I když se jednotlivé styly výsledných kamenných staveb různí, přesto stavby
na Velikonočním ostrově, v oblasti Cusca a Machu Picchu a v egyptské Gíze
spojuje minimálně ta skutečnost, že do spáry mezi kameny mnohdy nedovedeme vsunout ani špičku nože. Tato tři místa jsou však propojena ještě něčím úplně jiným, a sice geograficky. I přes to, že jde o dva různé kontinenty oddělené Atlantickým oceánem, propojuje ta zmíněná místa jedna souvislá přímá linie, kterou lze případně po povrchu Země vést kolem dokola. Zvolíme-li si start na Velikonočním ostrově, tato linie protne oblast Cusca a Machu Picchu a pokračuje až k velkým pyramidám v Gíze. Pracovně jsem tuto spojnici nazval "stavitelská linie". Pokud bychom se podívali, jestli se na této linii čirou náhodou nenacházejí ještě nějaká další zajímavá starodávná místa, zjistíme, že jde o spojnici všech těchto míst:
Velikonoční ostrov – pláň Nazca – oblast Cusco a Machu Picchu – Gíza – skalní město Petra – oblast města Ur (sumerské jádro Mezopotámie) – Persepolis
Níže přiložený obrázek tuto linii zobrazuje. Dle individuálního úsudku lze do linie začlenit ještě další zajímavá místa; také lze linii protáhnout ještě přes Indii, Kambodžu, Indonésii atd. Na trase jsem třeba nezmínil ještě Oko Sahary, protože neleží přímo na linii, ale připadalo mi příliš od linie odchýlené. Ve skutečnosti je ale Oko Sahary od linie vzdálené jen 150 – 200 km, což možná můžeme v celkovém geografickém měřítku vnímat jen jako drobnou odchylku.
Linie spojující třeba různá duchovně nebo historicky významná místa na venkově, tedy v měřítku několika kilometrů (případně i několika desítek kilometrů), to není ničím neobvyklým. Stavitelská linie, na kterou zde upozorňuji, se však táhne přes celou polokouli Země.
Sice zřejmě nejde o vyloženě zásadní postřeh, přesto však ohledně stavitelské linie zmíním jednu zvláštní "náhodu". Zjistil jsem, že tato linie protíná průsečík Obratníku raka a Základního (nultého) poledníku. Snad bych to i přešel jako čirou náhodu, ale mou pozornost upoutalo to, s jakou absolutní přesností linie tento bod protíná. Obratník raka je linií pevně danou astronomií, avšak nultý poledník byl zvolen dohodou, a to prý podle greenwichské observatoře ve Velké Británii. Otázkou, která zřejmě zůstane bez odpovědi, je, zda nebyl nultý poledník ve skutečnosti stanoven na základě znalosti stavitelské linie, nebo na základě jiných příbuzných informací souvisejících s pradávnými civilizacemi.
Uvědomil jsem si však (a následně ověřil), že stavitelská linie v sobě skrývá jinou a mnohem víc zásadní podstatu. Její geometrie přeneseně souvisí s náklonem zemské osy a zároveň přímo souvisí s ekliptikou, tedy s rovinou, po které se Země pohybuje při svém oběhu kolem Slunce. Tolerujeme-li drobné odchylky, ekliptiku můžeme vnímat jako rovinu, po které se pohybují všechny planety naší sluneční soustavy. A teď tedy k té zcela zásadní astronomické podstatě stavitelské linie. Nacházíme-li se na Zemi kdekoliv na této stavitelské linii, každý den v nějakou dobu splyne náš zenit („přímo nad hlavou“) přímo s ekliptikou. A ještě zajímavější je, že zhruba v tuto chvíli splynou s ekliptikou všechna místa, která se na linii nacházejí. To ilustruje druhý přiložený obrázek. Až natolik je tato stavitelská linie astronomicky a geograficky specifická. Domnívám se, že při hledání pracivilizace je to velmi zásadní skutečnost, která však vyvolává tucty dalších otázek.
 | 
Stavitelská linie
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Stavitelská linie - Splynutí s ekliptikou
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 