 | Milenium 
21.07.2016 20:02
Bydliště: Sever
|
| Pěkně napsané od Antonína Baudyše jr.
El mundo entero
Berlínský případ mi však poskytnul jednu drahocennou službu. Tím, že jsem se ve stejné době zabýval Kymaticou, doteklo mi něco důležitého. Budu teď dělat jisté myšlenkové skoky, kvůli zkratkám, protože jinak by to bylo na dlouho. My lidé, všichni lidé, sdílíme jedno kolektivní nevědomí. Alespoň to víme od dob Carla Gustava Junga. Naše DNA se zabývá syntetizováním bílkovin z pouhých tří procent své činnosti. Zbytek její kapacity slouží k přenášení informací, respektive elektromagnetických impulzů. Mezi jednotlivými buňkami, mezi jednotlivými orgány v těle. Mezi lidmi navzájem, mezi lidmi a zvířaty, lidmi stromy a rostlinami, mezi lidmi a planetou. Mezi naší planetou a sluneční soustavou. Mezi naší sluneční soustavou a ostatními hvězdami a galaxiemi. Jsme buňky jednoho velkého vesmírného organismu.
Separace jako iluze
Zdá se nám, že jsme oddělení jednotlivci. Zdá se nám, že jsme oddělení od našich rodičů, od našich dětí, od našich partnerů. Oddělení od přírody, oddělení od smyslu života, oddělení od boha. Je to však pouhá iluze, pouhý stav mysli. Jsme nerozlučně spojeni. Každý s každým. Tvoříme jednu společnou bytost. Všichni lidé jsme jen jeden člověk. Jakkoliv rozdělený na sedm miliard breberek. Podobně je tělo každého z nás rozdělené na padesát miliard buněk a přece tvoříme jednu identitu. Ale buňky v našem těle to o sobě navzájem neví.
Jedno tělo
Můžeme se zlobit na tvůrce nového světového pořádku, že nás chtějí uvrhnout do dalšího stupně otroctví. Můžeme se zlobit na Bilderbergy za jejich letošní plán rozšířit válku z Iráku a Afghanistánu i na Libyi, Pakistán a Jemen. Můžeme se zlobit na tvůrce lékařsko policejního státu, že kažení lidských těl defektními potravinami a destrukce lidských myslí šíleným obsahem slabomyslných médií se děje s nacistickou důsledností. Ale oni nejsou někdo jiný. Nejsou náš protihráč. Oni a my jsme spojení. Stejně jako jeden orgán si může v těle stěžovat, že jiný orgán táhne organismus ke smrti. Jsme všichni jen tytéž stejné buňky. A zdraví celého organismu lidstva - z hlediska našeho umístění v těle - nezáleží na nich, ale na nás.
Evoluce
Je jeden faktor, se kterým nepočítáme, ale který je odjakživa ve hře. Faktor vývoje. Dr. Eric Pearl přišel ve své knize Reconnection mimo jiné s poznatkem, že každá frekvence, která se dostane do blízkosti frekvence vyšší, touží po přetaktování sebe sama na onu frekvenci vyšší. A jiný fenomén duchovního života Eckhard Tolle říká ve své knize Nová Země, že pokud si kdokoliv o sobě myslí, že je někdo víc, než kdokoliv jiný, je to samo o sobě symptomem nerovnováhy duševního zdraví.
Rakovina
Do třetice, Benjamin Stewart v Kymatice ukazuje, že hlavní nemoc moderního světa, rakovina, je pouhým splněním naší vnitřní objednávky: být někdo větší, než kým doopravdy jsme. Stewart říká, že falešné ego touží přerůst naše pravé já. Rakovina jako růst buněk, které podlehly iluzi, že jsou důležitější, než ostatní buňky v těle. To, co provádí bohatá část světa vůči zbytku planety, to čím se prosazují monopoly a koncerny oproti malovýrobcům, to čeho se dopouští držitel 43% vojenského potenciálu planety, to není nic jiného než rakovina, uplatněná v globálním měřítku. Můžeme se za to na ně zlobit, ale přiznejme si čestně: my jsme jim to dovolili. My jsme jim pomohli stát se velkými a obludnými. My jsme je obdivovali. My se zřekli zodpovědnosti za svůj vlastní život.
My jim to všechno dovolili
Zodpovědnost za naše zdraví jsme předali jiným. Zodpovědnost za naše vzdělání jsme předali jiným. Zodpovědnost za řízení naší společnosti jsme předali jiným. Zodpovědnost za naše stravování, za naše teplo doma i za naše bydlení jsme předali jiným. Nemůžeme se divit, nemáme si na co stěžovat.
Když oko nemá rádo ruku
Tvůrce nového světového pořádku můžeme nenávidět. Ale pomůžeme tím lidstvu asi tak stejně, jako když se určité orgány v těle rozhodnou nenávidět jiné orgány stejného těla. Naše loutkářské bratry (a sestry taky :-) nám nezbývá než milovat. Stejně jako jim nezbude nic jiného, než odložit své opovržení bohatých vůči nám sedmi miliardám - z jejich hlediska - šmudlů a přijmout svoji zodpovědnost za mravně poctivý postoj k nám. Možná bude předtím nutné, aby jejich moc dostoupila vrcholu, nafoukla se do absurdna, a pak se zhroutila jako domeček z karet. Fouknutí zdravého větru je položí. Rakovina zmizí.
Separace jako iluze 2
Abychom toto obří dílo - la obra mayor - zvládli, potřebujeme překonat naše předsudky. Překonat naše rozdělení. Není to nic abstraktního. Princip předsudků jde totiž napříč našimi vlastními domácnostmi. A že je předsudků mnoho. Předsudky vůči starším lidem, předsudky vůči mládeži. Nedůvěra k nim. Nedůvěra k bohatým, nedůvěra k chudým. Nedůvěra ke vzdělaným, nedůvěra k nevzdělaným. Předsudky rozdělují naší společnost. Nedůvěra mužů k ženám a nedůvěra žen v muže je psychologicky asi tím nejhlubším kořenem. Ve srovnání se kterým jsou např. předsudky Arabů k Evropě či Evropy k Arabům, předsudky bilých Američanů k Afro-Američanům a naopak a mnoho jiných dalších bariér poměrně dobře řešitelná záležitost. Překonáme všechno, co nás rozděluje. Potřeby lásky se možná ukáží silnější než potřeby destrukce. Pravda dlouhodobě vždy vyplave na povrch.
Et unam sanctam
Jako lidstvo se pouštíme do projektu sjednocení. Zatím se sjednocení děje pod vlajkou těch buněk v těle, které související s mízou naší civilizace: nafta-zbraně-drogy. Ale vlajka se může kdykoliv změnit. Vyvíjíme se totiž. Překonáním rozdělení máme šanci dosáhnout toho, abychom s našimi technologickými možnostmi zajistili potraviny prvotřídní kvality pro celou populaci na planetě. Abychom vytvořili dopravní systém založený na jiných energiích než těch současných. Abychom obsah školství přizpůsobili reálným potřebám dětí a duševně zdravé společnosti. Prostě máme se na co těšit. Stojí za to žít a tahle doba je ta nejsilnější a nejúžasnější, jakou jsme si mohli přát. |
|
Podpořte chod fóra 