 | Poota 
22.09.2015 22:50
Bydliště: Praha
|
| Když už jsme se dostali k pozitivnímu a negativnímu charakteru vody, tak mohu dát k lepšímu i citát o tom, co také umí negativní, tedy katodová, potažmo pramenitá voda:
Existují prameny, které mají tak vysoký obsah kyseliny uhličité (tento výraz je ostatně nesprávný), že drobní živočichové, kteří se při utišování žízně nadechnou výparů, držících se nízko nad zemí, téměř okamžitě padnou mrtvi k zemi (psí pramen v Neapoli).
Pokud tuto vodu necháme odstát v kovové nádobě na vzduchu, ohřeje se tato voda nepoměrně rychle a na povrchu bude mírně šumět. Tento jev ostatně mnohdy zaznamenáváme i při vrtání studní. Kde se tento jev projeví, hladina navrtané vody záhy poklesne a studna brzy vyschne.
Když do podobné vody nalijeme ohřátou dešťovou vodu, přidáme do ní několik kapek oleje a pevně uzavřeme víkem, obsah nádoby bude v brzkém čase explodovat.
Negativní atmosféra, psychika, obsažená ve vysoce hodnotné pramenité vodě, oxiduje, což znamená, že reaguje se silně okysličenou vodou s teplým a tím převážně pozitivně naladěným vzduchem a rozbije nádobu, pokud této reakci stojí v cestě překážka a pokud je přítomna jednoduchá – málo organizovaná – uhlíkatá látka, jakou například představuje olej.
Pokud vypije takovouto vodu rozehřátý organismus, dojde k podobnému pochodu. Postižený člověk pocítí píchnutí v plicích a do několika dní je z něj mrtvola.
Tento příklad se mi zdá korespondovat s názorem, že v energetických reakcích souvisejících vodou či přímo vodíkem, je vodík spíš přenašečem/transportérem látky, která je zdrojem energie, než aby energii sám dodával. Je to možná i příčinou toho, že „výhřevnost“ vodíku je dle různých pramenů různá. Což by mohlo záviset na tom, jakým způsobem byl vyroben zkoumaný vodík – jaké tedy další látky má na sobě navázané. Například při výrobě elektrolýzou bude záležet hlavně na tom, čím bylo docíleno její vodivosti. Osobně si myslím, že skutečně chemicky dokonale čistý vodík má jedinou, a to podstatně nižší „výhřevnost“.
Pokud je to opravdu tak, vrhá to přece jen poněkud jiné světlo na fungování všech přístrojů na vyvíjení vodíku a jeho následné využívání. Vysvětluje to i praxí ověřený názor, že není důležité množství „bublinek“, ale že záleží na jejich „kvalitě“.
Poslední odstavec je také velice zajímavý, a protože toto nebezpečí také není všeobecně známé, bermež to jako výstrahu.
I když je možné, že by se našli i takoví jedinci, kteří by svou drahou tchýni byli schopni za parného dne hnát na kopec jenom proto, aby mohla ochutnat výbornou a osvěžující pramenitou vodu.  |
|
Podpořte chod fóra 