 | Poota 
22.09.2015 22:54
Bydliště: Praha
|
| Další citáty by nám měly postupně vnášet jasno do způsobu přeměny anodové vody v katodovou, jinak řečeno dešťové v pramenitou, ale zatím, alespoň pro mne, to do věci příliš světla nepřináší.
Pokud například čerpáme vzduch běžnou vakuovou pumpou, dostane se ke slovu pouze ten základní stav, který je přesycen kyslíkem. Pokud zahřejeme bipolární směs vzduchu, pak se dostanou ke slovu především odpařované uhlíkaté sloučeniny. Sací spirála vyvíjí tah i tlak a s její pomocí tedy lze získat 100% biologicky správnou vakuovou sílu, která je nezbytná například při strojním odpařování při technice studeného proudění, abychom co nejrychleji odpařili mořskou vodu, přičemž nečistoty všeho druhu zůstávají v roztoku a vzniká nám pouze čistá mlha, taková, jakou můžeme občas pozorovat za chladných zimních dnů nad tekoucí řekou.
Tyto masy mlhy, zvedající se velkou rychlostí po šroubovici (následkem biologického vakua, které zesiluje směrem vzhůru – v tomto případě se vzduchová šroubovice nachází na horním konci speciálně tvarované stoupací trubky), i zde zvyšují svou specifickou hmotnost a vrací se tedy zpět do svého kapalného skupenství, načež se tato uměle vyrobená dešťová voda smísí se stopovými prvky geosférického původu a díky dostředivému způsobu pohybu se začne teplotně přibližovat svému anomálnímu bodu. Výsledkem je vysoce kvalitní horská pramenitá voda, protože nadbytečný kyslík je vázán v uhlíkatých sloučeninách.
Tím získáme možnost nejen levně přeměnit mořskou vodu zpět v tu nejlepší horskou pramenitou vodu, ale dostat ji do jakékoliv požadované výšky, protože chladná mlžná oblaka, jež jsou obvykle přesycena kyslíkem, se samovolně vznášejí respektive proudí vzhůru.
Moudrá příroda nezvedá žádné uzavřené masy, nýbrž nejprve je rozštěpí a tím dosáhne pohybu vzhůru a ven prakticky bez odporu.
Stejně jako proces studeného kvašení, jenž probíhá v dobrých ovocných sklepích, může být i tento proces okopírován strojově. Chladnou destilací – jež je ovšem dnešní vědě ve své praktické aplikaci neznáma.
Což nás přivádí i k velmi často zmiňované, nicméně zatím stále jen nedosti dobře specifikované „sací spirále“, kterou by určitě bylo velmi dobré nějak „dešifrovat“. Další citát s doplňujícím obrázkem s ní také velice úzce souvisí.
Klimator
Při odpovídajícím počtu otáček je dosaženo tlakového maxima, při němž dochází k oživení bio-elektrické energie, s jejíž pomocí mohou být rozštěpeny základní vazby v protékajících kapalných či plynných látkách a tyto uvolněné energie pak mohou být libovolně syntetizovány nebo odvedeny.
Jako materiálu na díly 1 a 2 může být rovněž použito postříbřené či amalgamované zlato či syntetická pryskyřice. Když použijeme syntetickou pryskyřici a skrze sací prostor 3 nasáváme kupříkladu mořskou vodu, získáme jako výsledek procesu planou sladkou vodu, aniž by přitom docházelo k vylučování soli.
Nasávání zde má provádět sací spirála. Zvlněné kruhové desky leckomu z nás připomenou Repulzin. V tomto přístroji jde pouze o úpravu vlastností vody, ale je pravděpodobné, že tohle uspořádání mělo mimo to i nějaké mechanicko-fyzikální vlastnosti, kterých Viktor později využil při jiných konstrukcích.
Naší pozornosti by nemělo uniknout ani tvrzení, že k odsolení vody dojde, aniž by se někam vyloučila sůl. Na toto tvrzení jsem narazil i jinde, takže nepůjde jenom o nepřesný překlad. Dokonce se jednalo o formulaci, že mořská voda není „voda a sůl“ a sladká voda není „mořská voda bez soli“, což se mi zdálo také poněkud proti našim vžitým, či lépe nám implantovaným, představám. „Planá“ sladká voda má být zřejmě voda „juvenilní“, tedy taková, která je zbavena všeho, co ji činí anodovou (dešťovou, povrchovou), přičemž ještě neobsahuje to, co ji činí katodovou (pramenitou). Dalo by se říci, že jde o vodu neutrální, i když tento výraz Viktor, alespoň pokud je mi známo, nepoužil, pročež za jeho správnost neručím.
 | 
(Dostupné jen pro přihlášené uživatele fóra)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
|
|
|
Podpořte chod fóra 