... když nebaštíme sulc, šneky, škeble a chobotničky
Středoevropská kuchyně je chudá na některé látky, které jsou klíčové pro náš pohybový aparát.
Naše tělo může mít velmi snadno těchto látek deficit, což může vést k pohybovým
a často i bolestivým zdravotním komplikacím, které nemívají snadné řešení.
S postupně přibývajícím věkem jsme na toto stále více náchylnější.
Někdo má mořské plody rád, někdo rád šneky, někdo rád sulc.
Ale pro mnohé z nás tohle nejsou úplně pochoutky a tak bychom se měli poohlédnout
po nějakém tomu doplňku. Jako včasná prevence, aby nás později i úplně běžný
pohyb pokud možno nebolel. A kdo se i více hýbe či sportuje, ten by měl
na toto dbát ještě více.
Ujasňoval jsem si, které důležité látky by měl obsahovat nějaký ten doplněk strany
a případně i v jaké formě by to mělo být. Sdílím s vámi výsledky mého špekulování,
co by v něm nemělo chybět:
• glukosamin
• chondroitin ve formě sulfátu (popř. jiná vyspělejší forma)
• kolagen (typ I+II) v hydrolyzované nebo tripeptidové formě
• hyaluronová kyselina
Až budu s tímto seznamem lovit na e-shopech, pochopitelně si to budu chtít zkomplikovat tím,
že budu koukat i na složení pomocných látek...
0
0
Omior 03.03.2025 22:30 Bydliště: Praha
363
3
69
Bohuzel... Nejnovejsi nazory rikaji, ze vek mame tvrde geneticky naprogemovany a muzeme ho ovlivnit tzv. zdravym zivotnim stylem o cca 5 let, ne vice. Priklad : Winston Churchill. Tlusty, kourici doutniky, denne pul lahve whisky, jeho heslo : No sport A dozil se..91 let. Spise pro zdejsi koukaky jiny namet, povsimli jste si kolik papalsu ze socialismu se dozilo velmi vysokeho veku ?
Vasil Bilak - 97
Lubomír Strougal - 98
Jan Fojtik - 96
Ignác Janak - 85
Jan Pjescak - 90
Gejza Slapka - 89
Emil Matejicek - 93
Žijí:
Vladimír Lexa - 87
Viliam Plevza - 90
Rudolf Schuster - 91
Marie Kabrhelova - 99
Meli neco vysoce tajneho k dispozici ? Schuster by asi vedel, ale nerekne...
0
0
Antena 04.03.2025 09:06
312
10
147
Ahoj
na toto musím reagovat.
U Churchila je přece jasná věc - kdyby nepil a nekouřil doutníky, přiměřeně sportoval a dodržoval zdravou stravu, tak se dožije 120 let...Jeho velké sebevědomí mu zaručilo dlouhý život.
K těm vysokým pohlavárům, asi byly tak zarytí, že chtěli vidět jak to povedou ti nový a to jim dodalo smysl života a tím dlouhověkost. Pro dlouhý věk je nutno mít nějaký smysl života (víra v cokoliv), když ho máš tak máš záruku vysokého věku.
Ta vysoce tajná věc, je mít smysl života a tvrdě si za tím jít. Např můj děda byl s babičkou 77 let v manželství a jeho smysl života bylo dochovat babičku, umřela v 96 a za 14 dní umřel děda, měsíc mu chybělo do 98 let.
Jenom bych uvedl příklad pana Perera Staňka, to je ten co mluví tak rychle, že ho člověk myšlenkově nestačí sledovat, říkal, že dostal rakovinu, ale protože na ni neměl čas, tj. nevěnoval ji pozornost, tak nemoc ustoupila.
...dlouhověkostí/nesmrtelností se zabývá Boris Bolotov v knize Zdravý člověk v nezdravém světě(myslím je to tu na fóru v pdf) a Linda Goodmanová v knize Hvězdná znamení ( https://www.megaknihy.cz/numerologie/92406-hvezdna-znameni.html ) v kapitole 9 - píše, že jde o obrovskou manipulaci a programování člověka co se týče stáří. Říká, že člověk se může rozhodnout, jak chce vypadat a může klidně vypadat na 20 let, ale bude mu 80, je to jenom o tom jak to má člověk v hlavě. Člověk musí věnovat pozornost zdraví a mládí, tak jako Peter Staněk v případě nemoci. Paní Goodmanová dokazuje také, že když se upalovali ve středověku čarodějnice, dost častý prohřešek byl, že dotyčné ženy nestárly. Je to písemně v těch rosudcích. Naopak se lidé rodí se "vzácnou" chorobou, že předčasně stárnou a dožijí se jenom 20 let, jejich příklad nás má donutit uvědomit si, že svůj věk dokážeme řídit. Říká, že než se to v člověku přeškobrtne v hlavě trvá to 5 let...Dává tam určitá pravidla co má člověk dělat a jedno z pravidel je pití čerstvé hroznové šťávy celoročně, aby měl člověk dostatek vitamínů. V našich podmínkách je to problém, ale zjistil jsem, že se jablečná šťáva dá dost slušně pasterizovat v petkách, takže lze popíjet celoročně, stejně i hroznová šťáva by šla pasterizovat. Howg.
A.
1
1
lihoman 05.03.2025 22:03 Bydliště: HRADEC KRÁLOVÉ
13
1
10
Adam napsal(a):Pro zdravý pohybový aparát --- ... když nebaštíme sulc, šneky, škeble a chobotničky
Středoevropská kuchyně je chudá na některé látky, které jsou klíčové pro náš pohybový aparát.
Naše tělo může mít velmi...
Ahoj Adame, doplněk stravy OrthoHelp Complete by měl obsahovat všechny látky které zmiňuješ, + boswellii a kurkumin. Zkus se na to podívat, budu rád za tvůj názor.
Ahoj, zajímavý tip. Já jsem pak ještě zjistil, že tomu mému výběru 4 nejdůležitějších
látek perfektně odpovídá produkt, který jsem si objednával už před několika lety. https://www.kloubin.cz/
S těmi čtyřmi nejdůležitějšími obsahuje také pár dalších látek (například i tu boswelii)
a několik vitamínů včetně K2.
Pokud ty dva produkty zkusím porovnat v tom nejpodstatnějším, pak bych doporučoval
o jeden kočičí fous víc ten Kloubin. A to kvůli obsahu dvou typů kolagenu (I+II).
Ortho help má podle popisu jen typ II. Ale může zaujmout podstatně nižší cenou.
Na druhou stranu, ještě jsem se teď všiml, že ten Ortho má mnohem víc "chemie".
Což je u potahovaných tablet přirozené. Kloubin je ve formě kapslí (želat. tobolek)...
0
0
lihoman 06.03.2025 19:34 Bydliště: HRADEC KRÁLOVÉ
13
1
10
Adam napsal(a):Ahoj, zajímavý tip. Já jsem pak ještě zjistil, že tomu mému výběru 4 nejdůležitějších
látek perfektně odpovídá produkt, který jsem si objednával už před několika lety.
https://www.kloubin.cz/
S těmi čtyřmi...
D3 s K2 občas také užívám, takže to vypadá na docela praktické složení!
0
1
Adam 15.02.2026 16:27 Bydliště: Praha
6425
584
6134
OmBot:
Uživatel Adam zadal pro AI úkol či otázku: Pokud někdo dlouhodobě a téměř denně konzumuje poměrně velké množství plnotučné hořčice (zastudena) jako součást různých jídel, jaké to má zdravotní rizika? Asi se budeš věnovat například složení nenasycených a nasycených mastných kyselin a jiných lipidů, ale nezapomeň také na některé látky obsažené v hořčičném semeni. Při běžné míře konzumace se tyto látky možná považují za neškodné. Ale při větší míře konzumace mohou představovat zátěž pro lidský organizmus?
Odpověď AI GPT:
Plnotučná hořčice (zejména „zastudena“ vyráběná) je směs rozemletého hořčičného semene, vody, octa, soli a často cukru a koření. Při běžné spotřebě je pro většinu lidí bezpečná, ale dlouhodobá téměř denní konzumace „poměrně velkého množství“ může zvyšovat několik typů rizik – hlavně kvůli soli, kyselinám (ocet), biologicky aktivním látkám ze semen a případně i kvůli vysokému příjmu některých minoritních kontaminantů/antinutričních látek, které se při normální dávce neřeší.
1) Tuky a lipidy: není to hlavní problém, ale záleží na množství
Hořčičné semeno je olejnina. V hotové hořčici je ale obsah tuku velmi proměnlivý (záleží na podílu semene a na receptu). „Plnotučná“ obvykle znamená vyšší podíl semene, takže i více oleje, ale stále to většinou není „tuková bomba“ jako čistý olej.
Složení mastných kyselin (typicky pro hořčičný olej v semeni):
- vysoký podíl nenasycených MK (často převaha MUFA – olejová, a PUFA – linolová a alfa-linolenová), což je z hlediska lipidového profilu obecně příznivější než tuky bohaté na nasycené MK;
- nasycené MK bývají v menšině;
- potenciálně problematická může být (u některých odrůd/zdrojů) kyselina eruková (erucic acid, 22:1). U moderních potravinářských odrůd řepky se hlídá, u hořčice to závisí na druhu semene (bílá/žlutá, hnědá, černá) a původu suroviny. V EU existují limity pro kyselinu erukovou v některých potravinách; u hořčice se obvykle očekává, že výrobek je v normě, ale při extrémně vysoké dlouhodobé spotřebě by se teoreticky zvyšoval příjem i této látky. Vysoké dávky erukové kyseliny byly historicky spojovány s nežádoucími účinky na myokard u zvířat; u lidí je riziko při běžné stravě nízké, ale „téměř denně velké množství“ posouvá expozici nahoru.
Prakticky: u většiny lidí nebude limitující faktor tukové spektrum hořčice, ale spíš sůl, kyselost a dráždivé/biologicky aktivní složky ze semen.
2) Sůl (sodík): nejčastější reálné riziko při vysoké spotřebě
Hořčice bývá výrazně slaná. Pokud někdo jí velká množství denně, může si tím významně navýšit příjem sodíku, a tím:
- zvyšovat riziko hypertenze (nebo zhoršovat již existující),
- přispívat k retenci tekutin,
- zvyšovat zátěž u osob s onemocněním ledvin nebo srdečním selháním.
U citlivých osob může rozdíl udělat už několik polévkových lžic denně (záleží na konkrétním obsahu soli).
3) Kyselost (ocet) a dráždění GIT
Hořčice obsahuje ocet a zároveň pálivé látky vzniklé ze semen. Ve vysokých dávkách a dlouhodobě může:
- zhoršovat reflux (GERD), pálení žáhy, dyspepsii,
- dráždit žaludeční sliznici u gastritidy či vředové choroby,
- zhoršovat potíže u některých forem IBS (individuálně).
4) Látky z hořčičného semene: glukosinoláty -> isothiokyanáty (pálivost) a jejich účinky
Hořčičná semena obsahují glukosinoláty (např. sinigrin aj.). Při rozemletí a kontaktu s vodou působí enzym myrosináza a vznikají isothiokyanáty (např. allylisothiokyanát), které dělají typickou štiplavost.
Možné přínosy (v přiměřeném množství): některé isothiokyanáty mají antimikrobiální účinky a v epidemiologii se u brukvovitých zmiňují i potenciálně protektivní mechanismy (indukce detoxikačních enzymů).
Možná rizika při vysoké chronické dávce:
- lokální dráždění sliznic (ústa, jícen, žaludek) – pálení, bolest, zánětlivé zhoršení potíží;
- u citlivých osob může vyšší expozice zvyšovat pravděpodobnost kontaktní iritace i mimo GIT (např. při manipulaci);
- teoreticky i systémová zátěž metabolizací těchto látek, ale u zdravého člověka je hlavní praktický limit spíše tolerance GIT než „toxický“ efekt.
5) „Goitrogenní“ potenciál (štítná žláza) – relevantní hlavně u predispozic
Produkty glukosinolátů mohou za určitých podmínek interferovat s metabolismem jódu a funkcí štítné žlázy (tzv. goitrogenní efekt je známější u některých brukvovitých). U hořčice to při běžné konzumaci nebývá problém, ale při vysoké dlouhodobé spotřebě by teoreticky mohlo dojít ke zhoršení u lidí:
- s nedostatkem jódu,
- s hypotyreózou či autoimunitním onemocněním štítné žlázy,
- při současné dietě chudé na jód a vysoké na další goitrogeny.
Reálně: pokud je příjem jódu dostatečný, riziko je nižší; u predisponovaných může být opatrnost na místě.
6) Antinutriční složky a „zátěž“ při vysokém příjmu semene
Semena mohou obsahovat různé fenolické látky, vlákninu, fytáty aj. U většiny lidí to není problém, ale při velmi vysoké pravidelné dávce může teoreticky:
- mírně snižovat využitelnost některých minerálů (zejména pokud je strava celkově hraniční),
- zvyšovat nadýmání či změny stolice (podle tolerance).
Tohle bývá spíš marginální ve srovnání se solí a drážděním.
7) Alergie a přecitlivělost na hořčici (významné riziko u části populace)
Hořčice patří mezi významné potravinové alergeny (v EU je povinně deklarovaná). Při dlouhodobé vysoké expozici se může projevit nebo zhoršit:
- kopřivka, otoky, rýma, astmatické potíže,
- zažívací potíže,
- v krajním případě i anafylaxe u alergiků.
Také existuje zkřížená reaktivita s některými pylovými alergiemi a dalšími rostlinami (individuální).
8) Cukr a energetická bilance (podle typu)
Některé plnotučné hořčice mají přidaný cukr. Ve velkém množství to může zvedat celkový příjem cukrů/energie, ale u většiny „klasických“ hořčic to nebude dominantní problém oproti soli (záleží na značce).
9) Histaminové/„pseudoalergické“ reakce a migrény (u citlivých)
Kořeněné, kyselé a fermentované/ocetné komponenty u některých lidí spouštějí bolesti hlavy nebo vazomotorické reakce. Není to univerzální, ale při téměř denní vysoké dávce se to může stát zjevnější.
Co se typicky stane jako první při „velké denní dávce“
1) zhoršení refluxu/žaludku (pálení, bolest, nauzea),
2) zvýšení krevního tlaku/otoky kvůli sodíku (nebo zhoršení kompenzace hypertenze),
3) zhoršení ekzému/astmatu či alergických projevů u predisponovaných,
4) u lidí se štítnou žlázou – potenciální zhoršení při nízkém jódu (spíš dlouhodobě).
Souhrn
Z hlediska tuků nebývá plnotučná hořčice problémem sama o sobě (převažují nenasycené MK), ale při extrémní spotřebě roste význam i minoritních složek semene (včetně možné expozice erukové kyselině podle zdroje). Prakticky nejdůležitější a nejpravděpodobnější rizika vysoké chronické konzumace jsou nadbytek soli (krevní tlak, ledviny), dráždivost pro GIT (reflux/gastritida) a u části populace alergie/přecitlivělost. U osob s onemocněním štítné žlázy nebo s nízkým příjmem jódu je rozumné počítat i s teoretickým vlivem glukosinolátů při vysokých dávkách.
Pokud upřesníš, co znamená „velké množství“ (např. počet polévkových lžic/gramů denně) a jaký konkrétní typ/značka (kvůli soli, cukru a podílu semene), dá se riziko odhadnout mnohem konkrétněji.
Model: gpt-5.2
0
0
Adam 23.06.2026 01:06 Bydliště: Praha
6425
584
6134
Adam napsal(a):... tomu mému výběru 4 nejdůležitějších
látek perfektně odpovídá produkt, který jsem si objednával už před několika lety.
https://www.kloubin.cz/ ...
Pro pohybový aparát si léta kupuji přípravek Kloubin, ale teď jsem objevil ještě lepší věc.
Lepší v čem: množství jednotlivých látek + forma (pro vstřebatelnost)
Kloubní výživa je oblast, která je u nás ve Střední Evropě poměrně dost "zkřehlá" a náchylná
na problémy, když tu nejsme zvyklí baštit ty všelijaké mořské potvory.
Kdo jí sulc, výhoda. Kdo šneky, taky výhoda.
No a pro nás ostatní...
0
1
minsc 25.06.2026 11:51 Bydliště: Příbram
668
51
719
Ono to chce ten pohyb...vtip je v tom, že nemusí být ani příliš intenzivní, ani nemusí trvat příliš dlouho. Ale chce to pravidelnost. Tady v rozhovoru mj. mluví o tom, jak to souvisí s těmi permanentními záněty, které má spousta lidí: https://www.youtube.com/watch?v=HSvotHHvlFg
0
1
Adam 25.06.2026 19:21 Bydliště: Praha
6425
584
6134
minsc napsal(a):Ono to chce ten pohyb...vtip je v tom, že nemusí být ani příliš intenzivní, ani nemusí trvat příliš dlouho. Ale chce to pravidelnost. ...