Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 24, 25, 26, 27, 28, ... 36 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Antena
Ahoj
asi mě něco uniká ale v tom semic jsem našel akorát https://www.semic.cz/lj-i16040-sh44-1...
Antena 17.11.2024 14:10
298
9
137
Jak jsem dával na forum tabulku s výpočtem externí indukčnosti, tak je tam zásadní chyba. Tak jak píše Energy1, na primárech je stejnosměrný proud. Tudíž, když má být proud v maximální výchylce, teče pouze přes primár, proud v buňce H8 - 11,52A (v řádku 1. cívka, hodnoty proudu neodpovídají realitě...) musí odpovídat proudu, který jádro budí na maximální sycení 1,5T. Pokud bude indukčnost primáru 150mH, tak to poteče jenom přes těch 150mH (aby tekl primárem o indukčnosti 150mH proud 11,52A; muselo by napájecí napětí být 543V)
proud v řádku 2. cívka musí být nižší (11,51A, bunka H9), protože se zařadí do obvodu první cívka (pokud má třeba 38 mikroHenry) z externí indukčnosti, takže to poteče přes indukčnost 150mH plus indukčnost 38 mikroHenry
proud v řádku 3. cívka musí být zase nižší (11,50A, bunka H10), protože se zařadí do obvodu druhá cívka (101 mikroHenry) z externí indukčnosti takže to poteče přes indukčnost 150mH plus indukčnost 101 mikroHenry atd...
Druhá chyba je zanedbání skutečného odporu, ohmického odporu primárem + externí indukčnosti ...u primáru to bude kolem 2R a u externí indukčnosti bude reálný odpor postupně narůstat...
0
1
Energy1 17.11.2024 15:02
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
asi mě něco uniká ale v tom semic jsem našel akorát https://www.semic.cz/lj-i16040-sh44-186900/ a nebo https://www.semic.cz/lj-i20040-sh44-189945/ ale míR 2400 ( Ne 100 000.) a s max sycením kolem 400mT. Ale ta...
Hm, neumíš hledat. Třeba tohle jádro se dá použít, ale mají i větší. Musí to být amorf
Nejjednodušší způsob, jak získat lepší jádro pro vaše elektromagnety, je použít železné tyče nebo jen čistý železný drát (3-4 £ za 20 metrovou roli), zapálit grilovací hrnec uhlím, než do něj hodit roli železného drátu, nechat to být tam, dokud se ochladí sám velmi pomalu (+20 hodin).
Musíte použít uhlí, protože jeho vysoký obsah uhlíku je užitečný a nemůžete ho získat, pokud místo toho použijete pec. Tato metoda je popsána v korejském patentu pro jejich jádra, kde se pro indukci používají elektromagnety, kde je hlavním klíčem poměr saturace/desaturace.
Lanka funguje lépe jako magnetická dráha než pevné kusy, pokud se používá vysoká frekvence ... ale pokud vidím, vaše zařízení používá docela nízké frekvence a funguje na principu magnetických zesilovačů ... pravděpodobně nejvyšší možný odpor v elektromagnetech by přinesl nejlepší výsledky, pokud by odpor byl těsně pod prahovou hodnotou, když není možný žádný procházející proud, za předpokladu, že existuje určitý vztah mezi průřezem jádra a průřezem vícevrstvých elektromagnetů tvořících cívku.
0
0
Barbucha 17.11.2024 15:55 Bydliště: Pod mostem v Praze
Tato řada materiálů není bohužel na zkaldě a je na objednání. Podle mých zkušeností se Semic, neobjendají kusové množství, protože dodavatel to zkrátky nědělá. A pokud by náhodou ano je docela problém s dodací lhůtou a cenou za dopravu. Pokud by to objenali jako extra zakázku, je dodání sice rychlejší, ale zase je to rána za dopravu. A pokud by to přifařili ke standardní objenávce kterou doplňují sklady, tak je to zase na dlouhé lokty, protože běžná frekvence jejich objednávek může být i jednu za 3 měsíce.
0
0
fana 17.11.2024 17:39 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Antena, zkusil jsem přejet ohmmetrem svazek asi 380 plechů (mám orientovaný plech GO M5, měla by tomu odpovídat i ta M150-30S. Porůznu to ukazuje odpor kolem 1kohmu , místy klesá ku nule, a pokud nevadí svaření, jako, že tak trafa normálně vypadají, tak to není třeba řešit. To ku dřívějšímu tématu.
Amorf nemám, minimálně do doby než na vlastní oči uvidím rozdíl v nějakých materiálech, a jo chci otestovat ocelokřemík vs obyčejná S235 (11375) a podle toho si upravím myšlenky jestli má smysl zkoušet RFe100 (po našem asi 12014 nebo behanit) nebo FeNi. Ale to fakt daleká hudba. (ta S235 je používaná na ty „nejhorší“ vlastnosti jako nejlevnější v obyčejných DC mag.obvodech, tak jsem to aspoň vyčetl)
Snaha o pokusy s materiály, délkou, průměrem, štíhlostí, průměry drátů, je přirozená, protože nevíme od jakého optimálního „základu“ se odpíchnout. Neznáme ani funkční N*I na tom konkrétním materiálu nebo velikosti nebo co s tím ještě souvisí.
Teď jsem si hrál s navíjením drátu „na hulváta“ na průměr 42 mm, vzdal jsem to po několika závitech se zničenými prsty. Jdu dělat přípravek, motor a měnič mám, tak nějaký upínač jádra nebo trnu a potom budu pokračovat. Nebo jsem si měl pořídit místo 2 mm drátu slabší a motat toho několik paralelně. To je ten vývoj a neznalost svých možností.
0
1
Antena 17.11.2024 18:56
298
9
137
Ahoj
ano mám ocelokřemíkové laminované jádro...to motám
A zatím to motám ručně, nejhorší byla první vrstva, záhul na palce, také to trvalo asi hodinu. Stejně vinutí nešlo ideálně přitlačit k jádru, tak tam bohužel vznikla mezírka. Pak už další vrstvy trvali cca půl hodiny. Vždy prolepit vrstvu a nechat uschnout... Takže když to spočítám navinoval jsem to cca 4-5 hodin čistého času ručně. Když se chce jde to...
Ale láká mě vyzkoušet ty "nejblbější kruhové oceli" mimojiné i kvůli minimalizaci vzduchové vrstvy.
11523ocel kruhovou 50mm v průměru mám, ale zatím jsem nenavinoval
pak třeba tuto https://www.kondor.cz/tazena-ocel-kruh-50mm/d-77823/ to by asi měly být 11343 zase trochu lepší... nejlepší by byla asi ta s označením 10000 viz http://www.metalmax.cz/znacky.php betonářskou ocel prodávají jako B500B což by měla být 10505, ale moc se nedá sehnat 50mm v průměru 20cm dlouhá...
koupil bych vždy 5cm v průměru 20cm na délku. Na dřevě o půl milimetru větším průměru bych namotal zkušební vinutí a vinutí bych pak předělával na různé druhy oceli a měřil VA charakteristiky, indukčnost, kolik kilo unese elektromagnet při daném napětí atd...
Tím pálením železa s uhlím, se spíše do železa dostane uhlík než aby se vypálil nebo se pletu ? asi se pletu jinak by to Barbucha nepsal...
... Energy píše, že je obyč ocel naprosto nevhodné z hlediska magnetických vlastností. Já myslel, že když to bude "čisté" železo tak by to mohlo být v pohodě, že 11343 (nebo) je dostatečně čisté. ... zázrak to nebude a asi to bude zase vykoupeno větším množstvím navinuté mědi, vzhledem k permeabilitě železa 11343 což bude asi nula nula nic...
Těď jsem si volal s kamarádem, říkal, že to hlavně chce magneticky měkkou ocel. Klidně tam to může být nějaký lakovaný klempířský plech ale musí se nastřihat na pásky aby nebyly otřepy aby se plechy vzájemně nepropojily. Přestože se budu pohybovat pouze v jednom kvadrantu (u primárů), když to bude magneticky tvrdá ocel, tj zmagnetuje se je to špatně. Když to bude magneticky měkká ocel měla by být v páscích a izolovaná, pak to seskládat aby se to nepropojilo a bylo to izolované, tak hodně práce se vším s nejasným výsledkem, tak nakonec bude nejlepší si to nechat vyrobit z křemíkové oceli...Říkal, že obyč železo se dá klidně sytit do 1T...ale ta šířka hysterezní křivky a otřepy a vše......
A.
0
0
Adam 17.11.2024 19:25 Bydliště: Praha
6314
581
6084
Antena napsal(a):... Já myslel, že když to bude "čisté" železo tak by to mohlo být v pohodě, že 11343 (nebo) je dostatečně čisté. ... ... ... Těď jsem si volal s kamarádem, říkal, že to hlavně chce magneticky měkkou ocel. ...
Ono právě v tomhle je bohužel velikánský rozdíl - mezi ocelí a opravdu čistým železem.
I ta malá příměs uhlíku, která je podstatou oceli, dělá v tomto výraznou neplechu.
V souvislosti s tím si říkám, že ani "magneticky měkká ocel" nebude vyhovující...
Jak moc měkká... A pokud "hodně měkká", pořád je to ocel... ...
0
0
Antena 17.11.2024 19:42
298
9
137
Barbucha napsal(a):Když řešíš materiál na jádra proč nezkusíš experinentálně odzkoušet Kerejský patent na úpravu ocele viz #42, https://overunitymachines-com.translate.goog/index.php/topic,16.40.html?PHPSESSI...
citace:
"...
Aha už jsem tu výrobu zhruba pochopil, že se má 20 hodin ohřívat (žíhat) aby to nějak vykrystalizovalo... ale má toho být několik samostatných prutů a ještě zasmaltovaných aby to nevodilo a omezily se vířivé proudy,chápu jde o dobře míněnou radu... jenže zase spousty problémů a nejasností, nakonec asi jádro s definovanými vlastnostmi profesionálně vyrobené za litr je vlastně zadara...
Ano to žíhání se standartně používá ale u tyče o průměru 5cm by to byl problém, protože to žíhání funguje jenom po povrchu minimálně do hloubky a proto se používají tenší dráty v jádře a žíhá se to tím uhlím aby se dostal uhlík pryč. Kdysi se jádro vyrábělo z vícero drátů, je tam i obrázek jak se kdysi dělali jádra...viz předposlední příspěvek na stránce https://overunitymachines-com.translate.goog/index.php/topic,16.45.html?PHPSESSID=e8199fbdca8bdc659c2cd6a549016067&_x_tr_sl=auto&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp...
Díky za informaci...
Je to na zváženou, vysoká permeabilita materiálu je částečně cesta k overunity. I ne ideálně navržený a postavený stroj z top materiálu může mít přebytek, jinými slovy mag. speciály kompenzují chyby při vývoji. Kdežto ocelokřemík vyžaduje přesně cílenou a dobře navrženou stavbu, což je pro replikující komplikované. Není se čemu divit, když vezmu permaloy nebo třeba amorfní jádro, které jsem zmiňoval s permeabilitou 100tis, pak ke stejné úrovni magnetizace proti ocelokřemíku potřebuju 10x nižší příkon a to je sakra znát. Bohužel jádra na primáry nelze vyrobit doma na kolenu. Magneticky měkká ocel znamená železo bez příměsi legujících prvků, i stopové množství uhlíku vytvoří v oceli širokou hysterezní smyčku a nežádoucí remanenci. Na Vf jádra se dají použít vyžíhané a vzájemně izolované svařovací dráty, ale tato metoda má příliž velké vzduchové mezery snižující účinnost mag. pole. U Figuery je na primáru nejlepší celistvý plný materiál, alternativa je laminace, ale už jde výrazně znát pokles účinnosti, která se musí dohánět ampérzávity. Není jiná možnost jak do jader zainvestovat, Čína nabízí ty nejlepší mag. speciály za zlomek ceny v ČR, ale i tak je to garda. Jako nejlepší poměr výkon/cena z top materiálů se nabízí zmíněný amorf nebo nanokristalika
0
2
Energy1 17.11.2024 20:55
1841
106
1945
Kolem r.1900 bylo vysoce čisté železo za babku, dnes stojí majlant. A jak to, že nejhojnější prvek na světě při dnešních technologiích tavení stojí takový balík? Jsem si naprosto jistý, že jde o umělé zdražení, nejen k zabráněním free energy, ale také kvůli ziskům v elektrotechnice a energetice. Čisté železo rozhodně nemá takovou cenu, za kterou se prodává.
0
0
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Antena 18.11.2024 12:10
298
9
137
Energy1 napsal(a):Je to na zváženou, vysoká permeabilita materiálu je částečně cesta k overunity. I ne ideálně navržený a postavený stroj z top materiálu může mít přebytek, jinými slovy mag. speciály kompenzují chyby při vývoji. Kdežto...
Ano je to na zváženou. Čína občas ráda posílá materiál, který si člověk neobědná. Třeba deklarují určitou kvalitu materiálu a pošlou něco jiného. Může to být riziko, že tě podvedou.
Já doufám, že figueru relativně chápu a že s křemíko plechy budu úspěšný.
Chci udělat následující pokus, potřebuji zjistit kdy se jádro maximálně nasytí.
Kdybych do toho pustil střídavý proud 50Hz tak zjistím střední hodnotu proudu, a postupně jak budu zvyšovat napětí, tak jakmile začne proud strmě růst nahoru vím že jsem na mezi sycení, ale budu vědět jenom střední proud, ne ten maximální, musel bych ho doměřit na pomocném odporu... to je asi jeden způsob... Zatím nemám teslametr...
Má cívka má 800záv. odpor 2R
Druhá varianta by asi byla...
Jádro připojím na stejnosměrný proud. Když to připojím na 10VDC poteče cívkou 5A. postupně se dostanu třeba na 20VDC a to poteče 10A
vzhledem k okolnosti "Z oficiálních zdrojů pro stavbu generátorů je zapotřebí k vygenerování 1kw mag. síla dipólů 7,5kg/15lb. " Teď je otázka, jestli jádro toho magnetu v oficiálním zdroji má max sycení 1T nebo 1,5T nebo 1,6T... pokaždé by to byly jiné kila... palec2 je 6,45cm2
Mám průřez jádra přibližně 25cm2, podle poučky by to na 1kW výkonu mělo unést 29kg.
Já bych ale měl dělat to, že pořád budu přidávat závaží a zvyšovat proud, jakmile budu zvyšovat proud ale více kg už to neunese, dostal jsem se na maximální sycení jádra a budu vědět při tomto proudu jsem dosáhl maximálního sycení.
Tady se asi nic moc vymyslet nedá. Kdyby byl teslametr změřím to teslametrem...
0
0
Barbucha 18.11.2024 14:13 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):, musel bych ho doměřit na pomocném odporu... to je asi jeden způsob..
Antena napsal(a):Ano je to na zváženou. Čína občas ráda posílá materiál, který si člověk neobědná. Třeba deklarují určitou kvalitu materiálu a pošlou něco jiného. Může to být riziko, že tě podvedou.
Já doufám, že figueru...
Jestli potřebuješ zjistit, jak silné mag. pole budeš potřebovat ke generování určitého výkonu, pak potřebuješ provést měření na jádru s dc trvalým proudem, tímto zjistíš jaké síly při jakém příkonu dosahuješ, potom potřebuješ nabudit jádro dynamickou oscilací v kladném kvadrantu a na osciloskopu odečíst rozsah dynamické amplitudy. Tohle je ale pouze jedna část, záleží na oscilovaném průběhu, pokud nemáš vyloženě sinus, tak hodnoty budou jiné, stejně tak záleží na délce sekundární cívky. Generované emf není jen o magnetické indukci a rychlosti změny mag. toku, ale také délce vodiče, resp. délce sekundární cívky/jádra, vychází se z b.v.l a každá složka z tohoto vztahu je velmi důležitá. Parametr 15lb na palec čtvrteční pro 1kw výkonu je tak zavádějící.
0
1
Energy1 18.11.2024 16:05
1841
106
1945
U Figuery jsou také odlišné výpočty pro výpočet emf. Dvě NN/SS pole vytváří elektrickou nulu přesně uprostřed sekundáru, za podmínky shodných mag. polí elektromagnetů a od středu jádra po okraj a zpět se indukuje jedna půlvlna a od středu k druhému okraji a zpět druhá půlvlna. Emf je závislé na aktuálním toku zabírající jádro. Pro maximální emf je nutné, aby redukční pole elektromagnetu bylo zcela vytlačené dominantním, zbytkový protilehlý tok úměrně snižuje generované emf. A tohle je asi nejzásadnější problém replikací. Při nedostatečné oscilaci proudu jsou změny v mag. toku minimální a místo zmagnetování a odmagnetování jader se mag. kolize dvou polí jen "pohupuje" a "neřeže" sekundární závity poctivě od jednoho konce k druhému. Výsledek je v drtivém případu nulové nebo téměř nulové emf.
Mám možnost hlubokotažných plechů mat. DC01 / 1.0330 (tloušťky od 0,5 do 3 mm, ekv. 11321), ale nevím jestli se s tím budu trápit pro porovnání, když to bude někde mezi ocelokřemíkem a S235 (11375), které si porovnám.
Ještě dvě pdf. Jedno s ocelemi značení CSN a obsah uhlíku. A druhé, na straně 4 je graf AISI 1005 (C do 0,06%) hysterezní smyčka v závislosti na velikosti zrna. A dál tam jsou magnetické vlastnosti těch některých „běžných“ ocelí. (1010-Hot Rolled – cca 11321 , 1018 – 11375 , 1045 – cca 12050)
Kdysi jsem si upravil tento obrázek. Jako připomínání co se asi děje s I jádrem. A když do toho vložím zmínky o změnách indukčnosti po přiložení dalšího jádra/jader, tak to zřejmě zase přitahuje tu hysterezní smyčku „doleva“. Zvyšuje to ur, tím jakoby to snižovalo tu maxi mezeru. ?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Antena 20.11.2024 20:21
298
9
137
Energy1 napsal(a):U Figuery jsou také odlišné výpočty pro výpočet emf. Dvě NN/SS pole vytváří elektrickou nulu přesně uprostřed sekundáru, za podmínky shodných mag. polí elektromagnetů a od středu jádra po okraj a zpět se indukuje jedna...
Ahoj
díky za vysvětlení, bylo to tu asi vícekrát napsáno, pro mě tato informace došla teď, v pravý čas...
Mohl bych se zeptat, když budu mít sestavy z křemíkoplechu. Kolik potřebuji minimálně sestav (1 sestava=2 primáry, jeden sekundár) abych měl účinnost aspoň 110 procent ? Dá se to nějak říct ? Asi záleží i na výkonu sestavy, že?
Díky
A.
0
0
Energy1 20.11.2024 20:50
1841
106
1945
Antena napsal(a):Ahoj
díky za vysvětlení, bylo to tu asi vícekrát napsáno, pro mě tato informace došla teď, v pravý čas...
Mohl bych se zeptat, když budu mít sestavy z křemíkoplechu. Kolik potřebuji minimálně sestav (1...
Jde o to, že na modulaci SS proudu a dvou fázových signálů je nejjednodušší mechanika a ta sežere celkem dost příkonu, protože počet lamel musí být velký, což ve výsledku dělá velký průměr komutátoru a na rotování jezdce kolem komutátoru je zapotřebí poměrně velký točivý moment na hřídeli tedy mech. práce. Takže když se použije jedna indukční sada menších rozměrů, tak je systém ve ztrátě. Takže aby jsi byl v plusu, musíš mít indukční sadu s výkonem min. 1,5kw nebo použít více menších indukčních sad. Když už je postavený regulátor s velkým komutátorem, tak je lepší navrhovat automaticky vyšší výkon, protože jestli regulátor točí do jedné sady nebo do 8mi, tak je to zhlola jedno, protože proti rotaci regulátoru nepůsobí žádné el.mag. brzdné síly.
0
0
Antena 22.11.2024 10:57
298
9
137
Ahoj
nechal jsem si dělat ty jádra ve firme. Jak jsem již psal, čela nebyli ideálně rovné a tak jsem je musel frézovat. Oni říkají, že dosáhou jenom určité rovnosti, co je dáno technickými možnostmi... přece když to lepí tak by to mohli jednak slisovat k sobě a pak i jemně dotáhnout z boku svorkou do nějakého rohu(fromy) tak, aby se dosáhlo rovinnosti ne ?
Frézováním se mě propojily vodivě plechy asi po povrchu. U primárů bylo řečeno že to nevadí, není tam střídavý proud. U těch sekundárů bude střídavý proud a tak tam budou vznikat vířivé proudy. Také bylo výše psáno, že když je to po povrchu spojeno nevadí to tolik, jako kdyby to bylo plošně uvnitř propojeno. U vířivých proudů je tedy důležité aby plechy nebyli plošně spojeny ale v tenké vrstvě to nevadí ? Říkal jsem si, že když už to nechám profi vyrábět ať to stojí za to a ať to není propojeno, ale je tam omezení dané výrobou, přesto myslím, že kdyby se s tím pohráli, že by to šlo......
A.
Podpořte chod fóra 