Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 63, 64, 65, 66, 67, ... 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Po delší době vlákno přiživím, aby to zde úplně neumřelo a uvolním jednu podstatnou věc. Všude se...
Omior 31.12.2024 20:09 Bydliště: Praha
363
3
69
Kdyby jste sem dal nacrt, obrazek jak to myslite, bylo by to mnohem jasnejsi.
0
0
Adam 31.12.2024 20:11 Bydliště: Praha
6313
581
6084
Omior napsal(a):Kdyby jste sem dal nacrt, obrazek jak to myslite, bylo by to mnohem jasnejsi.
Dal MNOHEM víc, než původně chtěl.
0
0
Antena 31.12.2024 20:56
298
9
137
Tak ta expanze jader to je celkem čára přes rozpočet...
Kdyby jsem to po firmě chtěl udělat tak mě asi pošlou do pr...čic. Nechtěli dělat kruhové jádra, tak nevím jestli se jim budou chtít dělat expanze...
Nicméně také něco pustím.
Dělám na generování sinusovky v primárech pomocí dvojice výkonových tranzistorů, abych mohl odměřit velikost magnetického pole v Teslech.
Na pilu o frekvenci 10kHz se moduluje sinusový průběh. Kde se křivky potkají, jsou to body ve kterých se spíná příslušný tranzistor.
V pythonu jsem vytvořil rovnice jednotlivých průběhů, pilu beru jako soustavu přímek a počítám kde se protnou se sinusovkou. Python spočítá průsečíky a zrovna vygenerguje 99 procent kodu v assembleru pro arduino. Moc programovat neumím tak jsem to v pythonu udělal tímto způsobem. Někdo tu zveřejňoval daleko lepší program na výpočet konstant, ale pouze na jednu sinusovku. Já musím generovat 2 sinusovky posunuté o 180°...
Pokud v programu pro arduinu ve funkci void loop() je ještě něco jiného (např serial.print) než volání programu v assebleru tak arduino provede assemblerovský kod, dá si pauzu na provedení instrukcí serial. print...tj. nespíná PWeMkem, dává si pauzu. Když jsem zrušil serial.printy vykonávalo to v podstatě spínání, zkoušel jsem to pouze osciloskopem. Nemám paměťový osciloskop, takže nevím co to dělá když se dokončí program v assembleru a opět začne. (program běží v nekonečné smyčce) Spíše to beru tak, že arduino ide je nevhodný program pro naprogramování této záležitosti. Je to lepší napsat v Atmel Studiu a pak program nějak nahrát do procesoru. Nevím jak se programuje v Atmel Studiu procesor Mega2560. V Arduiu IDE je to jasné...pomocí USB...
Asi to budu muset udělat pomocí procesoru ATmega16, prodávají programátor https://www.gme.cz/v/1508271/vyvojovy-kit-avr-51
procesor zde https://www.gme.cz/v/1486732/microchipatmel-atmega16a-pu jede s krystalem na 16MHz má výkon 16 MIPS tj. 16 milionu instrukcí za sekundu. Rychlejší je ATTiny2313 https://www.gme.cz/v/1484008/microchipatmel-attiny2313-20pu ten jede na 20MHz má výkon 20 MIPS tj. 20 milionu instrukcí za sekundu, ale nemám na něho programátor...Kdysi jsem kupoval knihy Davida Matouška a dělal různé programátory a programoval assembler. Programátor na 2313 se mě někde ztratil, ale na ATmega16 mám, sice ještě se seriovým portem, ale mám.
Takže procesor ATmega16 to jistí, nebudou žádné nesmyslné pauzy po vykonání jedné periody sinusu...
Proč to píši v assembleru je relativní rychlost a přesnost provedení instrukcí a tím pádem přesnost spínání, instrukce digitalwrite je pomalá, a celkově by se člověk nedostal na 10kHz ale třeba na 2kHz, takže proto assembler.
V Arduinu IDE není uplně jednoduché programovat v assembleru, není to zase až tak obvyklé. Není moc informací, nicméně jsem překopal jeden prográmek na spínání ledek, takže jsem použil kostru tohoto programu ... zbyli tam nějaké zbytky původního programu...
Šťastný nový rok...
Barbucha 01.01.2025 11:20 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):.... Asi to budu muset udělat pomocí procesoru ATmega16,.....
Jo, použití čipů pro rychlé aplikace je dosti průserová záležitost. Já jsem řešil něco podobného pro frekvence do 20kHz na procesoru STM32F103 / 411 s programováním přes registry a hardware časovače. Pokud byl ovládán 1 výstup, tak to bylo v podstatě ok. Max frekvence spínání byla do cca 70kHz. Ale když jsem potřeboval ovládat 2 výstupy synchonizované o 180° tak to bylo v háji. Max. frekvence tak do 4,5kHz a víc nic. Docházelo k časovým prodlevám a deformaci výstuních křevek. Nakonec jsem to po 2 týdením programování udělal klasickou logikou a v pohodě. Tvat výstupu ok a rozsah spínacích frekvencí stavitelný od 1Hz do 300kHz. Takže otázkou zůstává jestli rychlé aplikace řešit čipem, který se pak musí s ohledem na rychlost programovat minimálně v asembleru a k tomu ještě přes registry a hardware časovače, nebo to na zkoušku ubastlit v klasické logice. Požití asembeleru zvláště u složitějších čipů není tak jednoduché díky nevalným informacím o programování a upřímně řečeno v mém případě bez pomoci Ai by to bylo na mašli. Zato logika je jednoznačně jednodušší.
0
0
Energy1 01.01.2025 12:07
1838
106
1945
Antena napsal(a):Tak ta expanze jader to je celkem čára přes rozpočet...
Kdyby jsem to po firmě chtěl udělat tak mě asi pošlou do pr...čic. Nechtěli dělat kruhové jádra, tak nevím jestli se jim budou chtít dělat expanze...
Nicméně...
Tak to se nedivím, že tě s kruhovým profilem laminace poslali do pr..le. To není možné technicky vyrobit. Vyrobit obdélníky s expanzí pro firmu není problém, ale plechy již nemůže snadno stříhat, ale jen lisovat přípravkem na míru, nebo řezat vodním paprskem. Vem si, že expanzí zvýšíš indukční plochu na dvojnásobek, čímž můžeš na dvojnásobek zvednout plochu sekundárního jádra což má zase za následek výrazné zvýšení výkonu a co víc, při stejném příkonu I2R! Je potřeba, aby indukční i indukované vinutí generátoru působilo na co největší plochu jádra z měkkého železa s ohledem na čtverec vzdálenosti mag. pole. Takže expanze jsou nejen důležité, ale klíčové. Jsou vyobrazené v patentu r.1902 s uzavřeným mag. obvodem, v r.1908 je nějakým způsobem nevyobrazil, ale jsou tam také.
0
1
Barbucha 01.01.2025 14:49 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Pokud by někdo měl zájem o modulátor 1 ze 16 s přesahem minulé pozice do současné pozice tady máte schémátko. Na místo IO Tc555 lze použít externí signálgenerátor s modulací PWM / což pro zkoušky je daleko efektivnější než 555tka /. Frekvence generátoru je frekvence přepínání výstupů a odpovídá frekvenci PWM z generátoru. Procentním časováním PWM generátoru se řídí přesah minulé pozice do současné v rozsahu 0 -99% z frekvence PWM. Přepínacem S2 se volí rozsah přesahu. Buď 0% nebo 1-99% z frekvence PWM. Po každém cyklu se čítače synchronizují na každé prvni pozici aby nedošlo v chybě čítání. Pokud budete chtí modulátor zapojit v systému nahoru a dolu 2x8 tak jak je to s původní CD4017, není problém propojit příslušné výstupy paralelně podle požadavku. Frekvenční rozsah modulátoru je zavyslí na kvalitě+ součástek, ale mě v pohodě chodil oz 0,5Hz do 100kHz. Pokud se vám vyskytnou jehlové pulzi na výstupech mimo pořadí spínání, je dobré jednotlivé bitové výstupy z čítačů blokovat proti zemi kondenzátory s kapacitou 1-4,7nF - nutno vyzkoušet. Tím se odstraní nežádoucí jehlové překmity.
Barbucha napsal(a):Pokud by někdo měl zájem o modulátor 1 ze 16 s přesahem minulé pozice do současné pozice tady máte schémátko. Na místo IO Tc555 lze použít externí signálgenerátor s modulací PWM / což pro zkoušky je daleko efektivnější...
Taky jsem starou elektronickou verzi stavěl z čítačů CD4017BE, krokování pomocí budiče IR2153, zpětný chod jsem řešil pomocí hradel OR a překrytí pulzů RC členem na jejich vstupu. Výstupy hradel pak navazovaly na negujicí budiče a ty pak budili 80 Pfet tranzistorů. Kvůli "nízkému" počtu tranzistorů vznikaly velké zákmity při vypínání odboček indukčnosti a s tím i velké ztráty.
0
1
Energy1 03.01.2025 13:07
1838
106
1945
Barbucha napsal(a):Pokud by někdo měl zájem o modulátor 1 ze 16 s přesahem minulé pozice do současné pozice tady máte schémátko. Na místo IO Tc555 lze použít externí signálgenerátor s modulací PWM / což pro zkoušky je daleko efektivnější...
Celkem složité schéma na to, že to jen krokuje tam a zpět s překrytím pulzů. Používám jednodušší schéma. O vysoké frekvenci je úplně zbytečné uvažovat, bohatě stačí mít rozsah 30-100hz. Při proměnné magnetizaci a vztahu b.v.l je problém splnit i 50hz. Copak jsi ještě nezkoušel budit jádra v kladném kvadrantu? kde platí kolikrát vyšší frekvence, tolikrát potřebné vyšší budící napětí na protlačení proudu indukční reaktancí.
0
1
Energy1 03.01.2025 14:47
1838
106
1945
Osobně neznám nikoho, kdo by používal vysokou frekvenci a dostával přebytek. Změna stavu polarizace při použití střídavého proudu znamená neustálý vznik a zánik potenciálu, což v mag. obvodu způsobuje velké ztráty. Rozdíl je, když má stroj pracovat na 90% nebo 500% účinnosti. Dvě cívky v uzavřeném mag. obvodu přepínané H můstkem k zisku nestačí. Výjimkou je Helcomb, který střídavý proud k buzení používá a se ziskem, ale ve zcela odlišném provozním režimu. Cívky nejsou napájené vyloženě střídavým periodickým průběhem ale sekvenční změnou polarizace. Používá čtyři H můstky sekvenčně řízené, které přepínají skupinu cívek po 90st. Tímto dosahuje toho, že prodlouží nabíjecí čas na čtyřnásobek nebo více dle použitých pólů a budičů. Cívky tak pracují velmi efektivně, protože skrze velké budící napětí a velkou indukčnost vzniká silné mag. pole. Jinými slovy indukčnost je ukládání potenciálu do mag. pole a tento proces vyžaduje čas, který Helcomb získává tím, že budící napětí na cívce podrží déle použitím skupiny cívek sekvenčně spínaných. Velmi chytré a důmyslné. Rotující mag. pole v nehybném generátoru vyžadují buzení střídavým proudem, jenže proměnná magnetizace budičů se chová jinak než skutečný pohyb rotorových pólů. Permanentní magnety mají pořád stejnou úroveň magnetizace a lze tedy velmi snadno pohybem kolem statorových úseků indukovat emf, analogie v podobě proměnné magnetizace na základě proměnného proudu má problém s indukční reaktancí, která brání toku proudu v čase, což je u tohoto principu zcela zásadní věc. Velikost proudu indukčností za jednotku času určuje napětí, ale stejně to vyžaduje čas. Reakční časy budících pólů a indukční reaktance jdou proti sobě. A proto není vůbec snadné uvést generátor do skutečného generujícího efektu se ziskem, Helcomb to provedl způsobem zmíněným výše, Figuera zase používá superpozici SS polí v kladném kvadrantu. Každá z těchto technologií se vyznačuje poměrně velkou složitostí, úspěšný může být pouze ten, kdo rozumí problematice. Ale jak jsem řekl, jednoduše získat přebytek prostě nelze, takže ani příčný generátor není žádným východiskem.
0
2
Barbucha 03.01.2025 20:59 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Energy1 napsal(a):Celkem složité schéma na to, že to jen krokuje tam a zpět s překrytím pulzů. Používám jednodušší schéma.......
*** proč nepomůžeš nadšencům do Figueri a schémátko jim neposkytneš. Já netvrdil že to moje je určeno pro Figueru. Je to akorát čitá podobnost aplikace.
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Energy1 03.01.2025 21:13
1838
106
1945
Barbucha napsal(a):Pokud to nejsou akorát bezduché keci, tak proč nepomůžeš nadšencům do Figueri a schémátko jim neposkytneš. Já netvrdil že to moje je určeno pro Figueru. Je to akorát čitá podobnost aplikace.
Myslím, že tak jednoduchou záležitost jako je krokování pulzů tam a zpět zvládne učeň prvního ročníku elektro, tak netřeba sem něco dávat. Jen konstatuji, že to jde jednodušším způsobem. Ale nerad bych někoho naváděl tímto způsobem, mechanika je v tomto ohledu levnější a spolehlivější, zvlášť na začátek.
0
1
Energy1 04.01.2025 10:23
1838
106
1945
Magnetické materiály a jejich výhodné vlastnosti se projevují pouze buďto při nízké frekvenci střídavého proudu, nebo lépe v oblasti dc proudu. Se vzrůstající frekvencí klesá hodnota indukce Br a stoupá remanence Bs, čím vyšší frekvence, tím je tento efekt výraznější. Ohánět se feritovými transformátory pracujících na desítkách kHz je bezpředmětné. Tam jde o provozní režim přenesení výkonu, nikoliv o overunity efekt, neplést jablka s hruškami. Chcete li těžit energii z mag. pole a dosahovat indexu 1+ je třeba využívat výhodných vlastností mag. materiálů v IDEÁLNÍ PRACOVNÍ OBLASTI. A vysoká frekvence to rozhodně není a platí to pro všechny materiály. Ten, kdo používá vysokou frekvenci si zavírá dveře k volné energii. Jsou velmi dobře známy vlastnosti mag. materiálů a jejich chování v různých provozních režimech, víme že existuje indukce nasycení, remanence, hysterezní smyčka, permeabilita, koercivita, magnetostrikce. Některé vlastnosti jsou žádoucí a některé nežádoucí, takže je nutné zvolit takový budící režim, kde se nebudou tyto negativní vlastnosti projevovat, nebo budou na nízké úrovni. Tohle považuju za zcela zásadní věc při stavbě Figuery nebo jiných el.mag. strojů overunity. Přitom mi připadá, že málokdo si je toho vědom, proto připomínám a zdůraznuji.
0
2
Energy1 07.01.2025 14:52
1838
106
1945
Sleduju dění ve světě, jak jsou na tom ostatní, o Figueru dle zjištění se zajímá kde kdo, asi největší zásluhu na tom má Marathonman, který dokázal všepit do hlavy široké veřejnosti napříč světem informace tohoto samonosného generátoru. Ovšem co replikující vymýšlí za kraviny se nestíhám divit. A nejsou na tom lépe ani studenti z akademie věd. Nějak se ve světě rozšířila teorie, že Figuera používá vzduchové sekundární jádro. Proboha, jak by se mohl do sekundární cívky indukovat výkon bez železného jádra při nízké frekvenci??? To mi sakra vysvětlete. Kdyby tito replikující alespoň nějakou dobu pracovali na vývoji a provedli pár reálných testů, nemohli by vypouštět takové nesmysly. Figuera jak už bylo nesčetněkrát řečeno generuje proud na vztahu b.v.l a ten říká že určitá mag. intenzita s určitou rychlostí přeběhu působí na délku/ plochu sekundárního vodiče. A aby tento mag. tok působil na sekundární část a generovalo se výrazné emf, tak sekundární vodič musí pokrývat co největší plochu železného jádra a být k němu co nejblíže. Už jen vzdálení vinutí od jádra způsobí pokles indukce. Když se jádro vyřadí úplně dle teorií přechytralých studentů, indukce spadne téměř na čistou nulu. To je realita podložená fyzikou. Ideální konfigurace mag. obvodu je taková, když primární budiče jsou z celistvého mag. materiálu zakončené expanzí a sekundární jádro poloviční šíře je tvořeno výkonnou a jemnou laminací, plně vyhoví ocelokřemík ale lépe amorf nebo permedur.
0
1
Energy1 08.01.2025 11:33
1838
106
1945
Teorie se vzduchovým sekundárním jádrem možná vznikla zase zásluhou Marathonmana. Výraz Blochova stěna je stav, kdy v oblasti vzduchové mezery se sráží dvě mag. pole stejné polarity za vzniku nulového mag. bodu. Pokud se však použije železné jádro a mag. tok budičů je veden jádrem, pak už žádná Blochova stěna neexistuje. To je právě rozdíl mezi smyšlenou teorii a reálnou praxí. S použitím jádra se zcela mění podmínky a při dvou polích neexistuje ani nulový mag. bod. Dynamická magnetizace protilehlých budičů a odběr proudu z cívky způsobuje polarizaci sekundárního jádra. Severní pól sekundárního jádra směřuje vždy k severnímu pólu budiče, který je v dominanci. Opačný jižní pól se uměle vytváří redukčním budičem. S prohozením budících dominancí se polarizace sekundárního jádra obrátí. A takto neustále dokola, kdy elektromagnety pracují společně a opačně dochází k mag. toku b.v.l přes sekundární jádro, žádná Blochova stěna, žádný nulový mag. bod. V podstatě protilehlé elektromagnety vytváří virtuální mag. tok SN/NS stejně, jako by kolem sekundárního jádra rotovaly magnety/budiče se střídající polarizací. Takže vidíte, že ve světě je spousta informací o Figuerovi, ale většina je klamných, fyzikálně nesprávných.
0
1
Energy1 08.01.2025 14:24
1838
106
1945
Také proto je u Figuery tak důležitá zátěž, bez zátěže a pole lenzu nedokážou dvě NN/SS pole polarizovat sekundární jádro a indukovat emf. Generátor naprázdno nedává ani 1V. Jakmile se odebere sekundární proud a objeví se pole lenzu, tak v ten okamžik nastane polarizace jádra a pohybová indukce b.v.l. Každá technologie má to svoje a Figuera splňuje indukci Faradaye až se zátěží. Z tohoto důvodu měl Figuera připojený na výstupu motor, který mu vytvářel fantomovou zátěž, aby dostával emf naprázdno a také z důvodu setrvačnosti při přepínání z externího zdroje na samoběžnost.
0
1
Energy1 08.01.2025 14:51
1838
106
1945
Ještě se vrátím k tomu vzduchovému jádru. Na patentu r.1902 je vyobrazený uzavřený mag. obvod ve tvaru osmiúhelníku s osmi budiči a čtyřmi sekundárními výstupy bez zjevného sekundárního jádra. Tento mag. obvod je složen z ocelokřemíkových plechů a vtip je v tom, že sekundární jádro je navinuté na koncích pólů budičů, polovina vinutí na jednom a polovina na druhém budiči, sekundární cívky rozhodně nemají vzduchové jádro, jak je vyobrazeno. Dále dvě dvojice budičů v tomto uzavřeném mag. obvodu pracují jako NN a další dvě jako SS, přes mag. obvod se pole vzájemně spojují a podporují. Budící obvod je shodný jako u patentu r.1908 tzn. externí indukčnost přepínaná komutátorem a obvod napájen dc proudem. Problém tohoto návrhu byl ten, že střídavá polarizace sekundární části narušovala funkci primárních budičů a snižovala účinnost. Proto později r.1908 byl indukční obvod modifikován a nakouskován tak, aby se dosáhlo ideálních pracovních podmínek. A tohle Figuera také v patentu vysvětluje. Použitím celistvých budičů na primární straně s výraznou expanzí a samostatných sekundárních jader s jemnou laminací se dosahuje optimálních indukčních podmínek. Ještě optimálnějších podmínek se dosahuje při sériovém zapojení r.1914 a obsazení obou indukčních pólů. Tolik ke vzduchovému jádru, který neexistuje.
0
2
Energy1 10.01.2025 14:22
1838
106
1945
Co tím slovem "optimální" chtěl Figuera říci? Na nehybný generátor s geometrií jader ve tvaru I se dá použít vodič libovolného průřezu bez ohledu na mechanické a tepelné vlastnosti jako u konvence. Také geometrie vinutí na I jádru je mnohem lepší než vinutí uložené ve statorových nebo rotorových drážkách. V neposlední řadě se dají libovolně nakombinovat materiály k dosažení nejvyšší možné indukce a zároveň nejnižších ztrát. I jádra lze bez jakýchkoliv problémů navinout doma na kolenu i v podstatě zbytek generátoru, kromě komutátoru, to je profi záležitost. V patentu Figuera zmiňuje opravdu spoustu věcí, kterým nikdo nevěnuje pozornost.
0
1
fana 10.01.2025 21:03 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Chvíli před tou zmínkou o expanzi, jsem základní svazky stáhl TIGem.
Není to první zmínka od Energy1, minimálně psal o tom, že soustruží jádra primárů, asi z té permaloy, s čely většími než průřez pod vinutím. Teď díky za rozšíření textu. A ty obrázky, kde je sekundár větší průměrově než primár, jsou tedy taková nedotažená nápověda. Špatně pochopeno a tedy i nakresleno. Ale to taky většina asi tušíme až teď.
Nemůžu napsat, že jsem chtěl dělat expanzi čel primárů a, že bych tomu rozuměl.. Měl jsem v plánu takový „mixmini“, sekundár čtveratý (lehce zaobleny hrany), primár čtveratý na konci a pod vinutím seříznu jádro paprskem do osmihranu a zaoblím. Takový skoro kruh. Stále mám možnost z teho udělat poměr 2:1, obé téměř kulaté, jak délky jader, tak průřez expanze = sekundáru. Jen nějak přiměřeně zvolit tu rozšířenou délku.
Úplně náhodou (se mi ještě nestalo) jsem potkal na dílně rotor z generátoru, asi na nějaké přeložiskování, elektro opravy tam nedělají. Expanze, pólové nástavce, tam byly přišroubovány. Dělící „spára“ byla pod budícím vinutím.
Chcete naznačit, že na jádrech z laminace by stačilo vytvořit konce ve tvaru T ? Mám nějaký menší šrot GO plechů, tak zkusím menší „T provedení“, i kdyby jen jako trénink pracovních postupů. Na preciznější skládání jader, broušení čel, navíjení, přípravky, a tak. (i když uvažuji o co nejsymetričtější konstrukci)
0
0
Energy1 11.01.2025 10:41
1838
106
1945
fana napsal(a):Chvíli před tou zmínkou o expanzi, jsem základní svazky stáhl TIGem.
Není to první zmínka od Energy1, minimálně psal o tom, že soustruží jádra primárů, asi z té permaloy, s čely většími než průřez pod vinutím. Teď...
Ne, T jádro nestačí. Magnetické siločáry nerady mění směr, expanze musí být pozvolná. T jádrem by jsi akorát odklonil část pracně vytvořeného mag. toku a šel by do háje. Představ si to asi tak, že mag. siločáry jsou tekutina a expanzí naformuješ jejich rozptyl do přesně stanovené oblasti sekundáru. Expanze je tedy taková tryska pro mag. siločáry. Díval ses jak vypadají rotorové póly a statorové zuby rotačního generátoru? Žádné ostré T zakončení ale rádius do expanze.
0
2
Energy1 13.01.2025 17:44
1838
106
1945
Tady jsem našel takový pěkný a výstižný popis od Helcomba, to samé platí i u Figuery:
,,Úkolem je generovat magnetický konstantní budicí tok, držet ho a pohybovat ve statoru a rotoru, čímž se synchronně indukuje emf (elektromotorická síla) ve fázích generátoru. Když je připojena zátěž, buzený proud ve fázových vodičích zesiluje magnetické pole magnetického toku systému"
Takže je důležité nejen vytvoření a udržení intenzity mag. toku, ale také vhodná zátěž, která zesiluje mag. tok v systému
Podpořte chod fóra 