Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 28, 29, 30, 31, 32, ... 36 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Antena
Nevím jestli jsem se dostatečně jasně vyjádřil k tomu PWM.
Připodobnil bych to k použití frekv...
Barbucha 13.03.2025 02:52 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):.,... Cívka má nějaký odpor, dejme tomu 100R, při 24VAC je střední proud cca 0,24A AC, u 34VDC je proud 0,34A DC.......
Jenže to není tak dalece pravda. U cívky v případě AC napájení nemůžeš počítat pouze s ohmickým odporem R, ale s celkovou impedancí cívky Z, která se skládá z ohmického odporu R a reaktance XL cívky která vzniká na indukčnosti cívky a je zavislá na indulčnosti cívky a frekvenci Ac. Takže ve výsledku je celková impedance cívky na AC napětí větší než její ohmický odpor. Pak I=U/Z, Z=odmocnina (R^+XL^ ), XL=2πfL. Takže rozdíly proudů v případě napájení cívky AC a DC proudem jsou ještě daleko větší. Ale usměrněním AC napětí záleží na tom jakou hodnotu DC napětí máš na mysli. Špičková Upeak=Urms*1,414, Efektivní Urms= Upeak/1,414, střední Uavg=2xUpeak/1,414. , ale to platí v případě, že na výstup není zapojen filtrační kondenzátor. Pakliže tam je, tak velikost usměrněného AC napětí je zhruba Upeak=Urms*1,414.
0
1
Energy1 13.03.2025 14:28
1933
112
2026
Antena napsal(a):Nevím jestli jsem se dostatečně jasně vyjádřil k tomu PWM.
Připodobnil bych to k použití frekvenčního měniče, ale třeba 250kW a motoru 250kW. Takový měnič 250kW má na výstupu výstupní tlumivku a baterii kondenzátorů....
Ani bych neřekl, frekvenční měnič nelze přirovnávat k buzení Figuery. Frekvenční měnič používá mezistupeň se symetrickým napájením a polomosty na výstupu spínají kladný a záporný proud a výstupem je střídavý sinusový proud vytvářený PWM, případně vyhlazený tlumivkou, jedná se však o střídavý proud k vytváření točivého mag. pole motorů. U Figuery střídavý proud použít nelze. Pokud místo oscilovaného proudu v kladném kvadrantu použiješ střídavý proud, pak nemůžeš používat superpozici polí NN ale severojižní tok SN/NS ale to už není Figuera, ale Helcomb. A pokud si budeš trvat na správném buzení Figuery, které nesmí být přepólované, pak elektronicky navodit oscilaci bez externí indukčnosti je velký problém. Já jsem jej nevyřešil, a tak jsem byl donucenej i v případě elektroniky nadále používat externí indukčnost. Ta přepínaná externí indukčnost se chová opravdu specificky a navodit stejné podmínky jednoduchým způsobem pomocí PWM nelze. Nechám tě v tom a uvidíš, že po pár testech mi dáš za pravdu.
0
2
Energy1 13.03.2025 14:33
1933
112
2026
Můžeš říct, no dobře, když to budu budit střídavým proudem, mohu použít konfiguraci severojižního toku, jenže v tomto provedení Figuery není severojižní tok účinný, ten je účinný pouze v systému Helcomba s toroidním mag. obvodem a spoustou budících pólů. K vysoké efektivitě musíš bezpodmínečně použít kladnou oscilaci proudu.
0
2
Antena 13.03.2025 17:19
312
10
147
Energy1 napsal(a):Ani bych neřekl, frekvenční měnič nelze přirovnávat k buzení Figuery. Frekvenční měnič používá mezistupeň se symetrickým napájením a polomosty na výstupu spínají kladný a záporný proud a výstupem je střídavý sinusový...
Já si Tvého názoru vážím. To bezesporu, že z FM jde střídavá složka, střídavý proud a že figuera se musí pohybovat pouze v kladné oblasti, to je jasné...o tom už nemusíme v budoucnu polemizovat...
Dejme tomu, že u FM se prozatím pohybujeme pouze v kladném kvadrantu. Kdyby nosná frekvence FM byla pila 10kHz tak také ten měnič v jedné fázi sepne a rozepne rychlostí 10kHz, v rámci jedné kladné půlvlny 200x za sekundu. konstanta jednoho vinutí motoru je L/R ... Nikdy jsem to neměřil, ale když měnič sepne, nabudí se jedna fáze asynchronního motoru a měnič vypne a fáze motoru se demagnetizuje ? Určitě by se asi demagnetizovala a asi se i demagnetituje...ale pak by se to v rámci jedné půlvlny sinusovky 200 x nabudilo a 200x by se to demagnetizovalo, řekl bych, že by se to 200x pohybovalo tam a 200x opačným směrem, to mechanicky nejde ale motor by stál netočil by se... Ale tak to není. Motor se točí konstantně jedním směrem. Vznikne čistý sinus, čistá kladná půlvlna, nebo se pletu ?
(...ještě mě napadá, že když bývají vyschlé kondy ve spínaných zdrojích, nebo obecně zdrojích, tak to mívá zvlnění, stejnosměrná napětí není konstantní ale bývá zvlněné, no tak ho zvlním pořádně a mám zdroj pro figueru -to je asi blbost... )
Takže u FM musí být nějaká finta aby FM v motoru vytvořil plynulou sinusovku, bez demagnetizačních nesmyslů. Přece by to nefungovalo, to by se netočilo. Proto tam musí být nějaká výstupní tlumivka nebo něco co odfiltrovává rušení a výsledkem je čistý sinus nebo aspoň v první půlvlně je kladný čistý sinus...
A když to jde odfiltrovat v kladné i záporné části sinusovky, mělo by to přece jít odfiltrovat i pouze v kladné části v případě figuery.
Neříkám, že jsem neomylný jenom tak teoretizuji a chci to PWM vyzkoušet, protože ušetřit 200k za to stojí...
0
1
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Energy1 13.03.2025 20:20
1933
112
2026
Antena napsal(a):Já si Tvého názoru vážím. To bezesporu, že z FM jde střídavá složka, střídavý proud a že figuera se musí pohybovat pouze v kladné oblasti, to je jasné...o tom už nemusíme v budoucnu polemizovat...
Dejme tomu, že u FM...
Úvahy nemáš špatné, ale nevidíš komplexně do problematiky. Motor provozovaný na PWM je zcela něco jiného než dva protilehlé elektromagnety, kde se má dosáhnout superpozice polí a udržet kompresní tok, během celého rozmítání mag. toku přes sekundár. Jak chceš udržet kompresní tok v sekundáru při buzení PWM signály? Zavedení offsetu ti nepomůže. Přepínaná indukčnost dělá to, že úvrať nejnižší indukčnosti pošle do elektromagnetů nejvyšší proud a při odběhu a prudkého zvýšení indukčnosti na elektromagnetech prudce vyroste napětí, u mě to dělá cca 250V a zároveň dochází přes indukčnost k přesunu potenciálu z redukční strany do stoupající. Když jsem chtěl tuto akci udělat kontrolovaně elektronicky, nepodařilo se to. Musel jsem zachovat externí indukčnost a tu přepínat stovkami polovodičů. Žádným způsobem přes PWM to nešlo a to jsem zkoušel opravdu vše, věř mi. Pokud nepočítáš s externí indukčností, tak spadneš do pasti, ze které se nedostaneš. Je to složitější, než to vypadá, ty musíš na elektromagnetech nechávat zvyšovat napětí a zároveň řídit odvod energie. Pokud vybíjecí energii indukčnosti odvádíš skrze rekuperační diody, což je průmyslovým standardem, tak nedosáhneš rozmítání pole v sekundáru. Ta superpozice polí dělá to, že dominantní elektromagnet zatlačuje excitované mag. pole redukčního a ten obrací vytlačené mag. pole na EMF. Elektromotorické napětí je třeba nechávat zvyšovat a nesmí se nijak potlačovat, srážet a prudce odvádět, viz. tvrdý odvod přes rekuperační diodu do zdroje nebo v rámci indukční zátěže. A tohle je opravdu problém, jak to elektronicky udělat a kromě toho udržet kompresní tok v sekundáru a pouze s ním pohybovat.
0
2
Antena 14.03.2025 10:40
312
10
147
Energy1 napsal(a):Úvahy nemáš špatné, ale nevidíš komplexně do problematiky. Motor provozovaný na PWM je zcela něco jiného než dva protilehlé elektromagnety, kde se má dosáhnout superpozice polí a udržet kompresní tok, během celého...
To mě právě není jasné jak si můžou primáry vyměňovat energii přes externí indukčnost, když mají pořád stejnou polaritu
a zároveň dochází přes indukčnost k přesunu potenciálu z redukční strany do stoupající
jaktože si vyměňují energii to přece není možné, energie je uložena v primárních cívkách ne v externí indukčnosti. Nechápu ten princip přelévání energie... Když by bylo třeba napájecí napětí 250V tak energie primáru když je zapojena pouze jedna nejmenší indukčnost na pomocné indukčnosti odpovídá indukčnost primáru+indukčnost odbočky a to je napájeno 250V (druhý primár je indukčnost druhého primáru + 99 odboček), pak se připojí další odbočka a tak se energie 250V rozdělí na primár a 2 odbočky (absorbuje se do magnetického pole primáru a odboček)(druhý je indukčnost druhého primáru + 98 odboček) atd... jedině že by si tu předávalo magnetickým tokem vznikajícím v toroidním jádře externí indukčnosti...
... je to tak nebo se pletu ?
0
1
Aron 14.03.2025 12:28
8
0
8
Antena napsal(a):To mě právě není jasné jak si můžou primáry vyměňovat energii přes externí indukčnost, když mají pořád stejnou polaritu
a zároveň dochází přes indukčnost k přesunu potenciálu z redukční strany do stoupající
...
Já to chápu tak, že externí indukčnost je uzavřený magnetický obvod, který má dvě naprosto identické vinutí s odbočkami. Jedno vinutí je zapojeno mezi zdroj a první primár a druhé vinutí mezi zdroj a druhý primár. A postupným přepínáním jednotlivých odboček na vinutí. Kde na jednom vinutí odbočky ubírám a ve stejnou dobu na druhém vinutí externí indukčnosti odbočky přidávám. To znamená, že z jednoho elektromagnetu nuceně odebírám energii a ukládám ji do externí indukčnosti a do druhého primárního elektromagnetu ji cíleně nutím na úkor externí indukčnosti. Tím dochází k řízenému dodávání i odsávání energie a současně k rekuperaci energie. Postupné přepínání odboček navozuje sinusový průběh, ale v sekundáru se indukovat přesně sinusový průběh patrně nebude, protože mg. obvod má nelineární závislost permeability, sycení a mg. indukce. Takže v sekundáru bude křivka s odlišným průběhem. Aby se tento jev co nejvíce eliminoval tak si myslím, že bude dobré použít stejný mg. materiál na primární jádra i na externí indukčnost. Toto je můj pohled. Je to reálné? Dává to smysl?
0
0
Energy1 14.03.2025 15:06
1933
112
2026
Antena napsal(a):To mě právě není jasné jak si můžou primáry vyměňovat energii přes externí indukčnost, když mají pořád stejnou polaritu
a zároveň dochází přes indukčnost k přesunu potenciálu z redukční strany do stoupající
...
Někdo v minulosti se zrovna ptal na tuto věc a nevím jestli zrovna ty, jak se můžou elektromagnety vybíjet, když budící proud neobrátí polaritu. No je to otázka namístě a trefa na hlavičku. Právě kvůli tomuto ději elektronika nefunguje a veškeré snahy buzení PWM končí neúspěchem. Není problém budící póly budit střídavým proudem, ale to není Figuera, tam se musí striktně dodržet SS napájení a oscilace v kladné oblasti.
0
1
Antena 17.03.2025 21:47
312
10
147
Ahoj.
Píši k tématu najet figueru pomocí PWM, bez komutátoru a externí indukčnosti se 100 odbočkami.
...dát paralelně k primárům velký kondenzátor (kolem 50miliF 500V) a celé (paralelní obvod L(primár) a C) to musí mít časovou konstantu kolem 0,02s, takže velký kondík, kondík o velké kapacitě... (co se týče spínání obecně, napěťové špičky, pokud s kondem budou jakože spíše nebudou by se odvedly rekuperačními diodami do zdroje, ale když tam bude kond tak PWM bude předávat energii cívce a ta nezmění polaritu vzhledem k existenci kondu a vysoké časové konstantě)
PWM bude cpát energii do primáru i paralelního kondu, jakmile IGBT tranzistor (řízený PWM) vypne tak se kond (cca 50miliH) stane zdrojem pro levý primár a ten bude napájen z toho kondu, a pak opět sepne IGBT tranzistor a zajistí přísun další energie do LC obvodu.
Dále tam bude nějaký zvyšující rekuperační měnič, co bude "odsávat" z klesajících sinusovek energii a bude zdrojem pro primár co jde se sinusem nahoru. Toto bude obvod co bude zajišťovat rekuperaci
aby nedocházelo k reverzaci napětí na primárech musely by tam být paralelně velké kondy (50miliF časová konstanta cca 0,02s ) aby v případě, že PWM má zrovna pauzu(igbt je rozeplý) tak se nereverzovala polarita ma primáru ale velký kond bude zdrojem energie pro primár a tak nebude reverzace polarity... Napájení usměrněnou 1.fází ... na cca 320VDC
Dejme tomu, že zapnu figueru v úhlu 0-90° (-90° až +90°) pomocí PWM nabudim levý primár (ze sítě) do maxima a pak odčerpávam řízeně (opět nějak pomocí PWM (rekuperačním IGBT tranzistorem) se zvyšujícím měničem, tak aby se na meziobvodu (zvyšujícího rekuperačního měniče) pořád dosahovalo kolem 300V-320V) po sinusovce energii z levého primáru s paralelním kondem (a celé to má časovou konstantu 0,02s ) do pomocného jímacího rekuperačního meziobvodu a touto energií z meziobvodu by se budil pravý primár a až by mu nestačila energie, tak by to vzalo energii ze sítě a pak po dosažení maxima na pravém primáru by se mohla energie ze sítě odpojit... a zase naopak
v úhlu 0-90° (-90 až +90) (ve stoupající části) sinusu pomocí PWM nabudim pravý primár do (nejprve z rekuperačního meziobvodu a pak ze sítě)maxima a pak odčerpávam řízeně (opět pomocí PWM se zvyšujícím měničem) po sinusovce energii z pravého primáru s paralelním kondem (a celé to má časovou konstantu 0,02s ) do pomocného jímacího rekuperačního meziobvodu a touto energií z meziobvodu by se budil levý primár a až by mu nestačila energie, tak by to vzalo energii ze sítě a pak po dosažení maxima na levém primáru by se mohla energie ze sítě odpojit... a tak dokola
ano chce to přítomnost rekuperačních igbt ale to bude jenom propojovat plusové strany primárů přes meziobvod (zvyšující měnič co bude vyrábět pomocné rekuperační napájecí napětí) hodně by měla pořešit vysoká časová konstanta LC obvodu primáru s kondem
nebudou to stovky igbt ale dejme tomu odhaduji s rezervou 10-15 kusů...
pokud bude indukčnost primáru 0,2H a paralelní kond bude mít 50miliF bude to rezonovat na 50Hz ... ale rezonanci asi nechceme, jenom jsem chtěl mít představu jak vysoká musí být kapacita aby to přirozeně dělalo sinus, chce to o něco vyšší kapacitu
netvrdím, že celé to udělat bude sranda, ale možná to není úplně, pomocí spínacích prvků 21. století, neřešitelné...Vždyť víte o co jde vyhnout se komutátoru a externí indukčnosti.
Píšu to rychle, tak mě moc nekritizujte za chyby a gramatiku...
Prosím o kritiku tohoto řešení...
A.
0
0
Energy1 18.03.2025 09:27
1933
112
2026
Antena napsal(a):Ahoj.
Píši k tématu najet figueru pomocí PWM, bez komutátoru a externí indukčnosti se 100 odbočkami.
...dát paralelně k primárům velký kondenzátor (kolem 50miliF 500V) a celé (paralelní obvod L(primár) a C) to...
A teď tohle teoretizování zhmotni do praxe, dlouhou dobu teoretizuješ, ale zkusil si provést alespoň jeden letmý test? Já když něco vyvíjím, tak jsem schopen potvrdit nebo vyvrátit různé fyzikální děje ve velmi krátkém čase. V podstatě za tři víkendy jsem schopen vyloučit elektronické řízení pomocí PWM. Zkus to, aplikuj to, co jsi vymyslel, že by fungovat mohlo a uvidíš, že to fungovat nebude. Realita je úplně někde jinde a jak praví české pořekadlo - nakonec je vše jinak naprosto sedí. Žádná kapacita ti nepomůže, tohle jsem samozřejmě také zkoušel. Mluvíš o pomalé konstantě LC, ale ty potřebuješ velmi rychlou konstantu. Jedna generovaná půl perioda systémem Figuery trvá pouze 10ms a celá perioda sinu 20ms při 50hz provozní frekvenci. To je velmi málo času na to, aby jsi splnil konstantu LR případně LC. Ale však to zjistíš, mírně zvedneš samoindukci budičů a už nebudeš generovat nic, protože reakční časy budou mimo požadovaný rozsah. Tady bych doporučil více praktických testů před teoretizováním, jinak se nikam neposuneš a ničeho nedosáhneš.
0
1
Energy1 18.03.2025 09:34
1933
112
2026
Důvod, proč Helcomb nepoužil systém Figuery i když o něm věděl je zřejmý. Helcomb si stál za elektronickým zcela bezpohybovém zařízení a v tomto viděl u řízení superpozice polí v kladném kvadrantu problém. Další problém viděl v geometrii mag. obvodu, který není toroidní, tudíž velké ztráty v rozptylu a také nižší saturovatelnost. Proto pro elektronické řízení použil toroidní mag. obvod a sekvenční buzení pomocí H můstků v konfiguraci spojování mag. toků SN/NS. Tímto vyloučil všechny problémy, nedostatky a kompromisy systému Figuery.
0
1
fana 18.03.2025 19:10 Bydliště: uprostřed
300
14
187
Holcomb vytváří „tlakový spád“ na rozdílu NS (vlastně jako rotační klasika), který zvyšuje to přepólování střídavým buzením. Budící cívka vytváří například 1,6T (ve svém „zubu“) a po přepólování -1,6T. Dál to musí projít mezerou. Jaká delta magnetické indukce B potom pracuje v sekundáru? Překlopit „AC buzením“ mag.domény v železe, ať přepínáním z DC, je jednodušší.
Figuera má proti sobě fyzicky NN. Které se chovají na doménách sekundárního železa jako virtuální NS. Vlastně také vytváří „tlakový spád“ NS, ale která strana se chová jako N, a která jako S, určuje až směr sekundárního vinutí. :) Ano jsou to NN prakticky, ale pracovně to je NS. Indukce probíhá na základě a zejména v oblasti tzv. Blochovy stěny, která tady třeba není tou stěnou, to je fuk. V tomto místě dochází k překlápění domén z jednoho směru toku mag.pole na opačný. Tam je ta delta. Pro příklad to může být tých příkladových 1T na obrázku od Energy1, skládaných z levotočivý a pravotočivých mag.polí, které se nikdy nesetkají = vytvářejí tu pracovní deltu magnetické indukce B.
A jestli ne, tak mám i jiné teorie, které jsem postupně vyšperkoval v tu výše. :)
0
1
Energy1 18.03.2025 19:22
1933
112
2026
fana napsal(a):Holcomb vytváří „tlakový spád“ na rozdílu NS (vlastně jako rotační klasika), který zvyšuje to přepólování střídavým buzením. Budící cívka vytváří například 1,6T (ve svém „zubu“) a po přepólování -1,6T. Dál to musí
Dvě NN pole zůstávají a jsou neměnná, ale sekundár má jasnou polarizaci na základě dynamiky protilehlých polí. Stoupající elektromagnet indukuje vždy severní pól sekundáru a redukční elektromagnet vždy jižní pól sekundáru. Takže ano, sekundár má zdání o skutečném pohybu N/S pólů kolem něj, ve skutečnosti jde o superpozici polí NN a jejich dynamiku v prostoru. Je to jedna z analogií ve fyzice a indukci proudu Faradaye, kdy stejného výsledku se dosahuje jiným způsobem. Helcomb je však jednodušší v tom, že nevyžaduje přesnou duplicitu tak jako Figuera a jeho protilehlé pole.
0
2
Antena 19.03.2025 13:35
312
10
147
Kdyby měl někdo zájem a domluvilo by se Vás třeba více. Mají zde komutátor
135 lamel (2 lamely by se museli proklemovat aby byl sudý počet lamel ) minimální množství je 2ks což je stejně nutno na jednoho figueru aby bylo 268 vývodů...
odhaduji šířku lamely 3mm takže plocha 3x98mm je cca 300mm2 to je schopnost přenosu 30A. A teď sehnat uhlíky 6*98mm aby se nelámali...
zapojení jsme tu už probírali...
Prodávají to ve Francii (ale asi je to čína). Mám zjištěno k ceně cca 25000 je nutno připočíst 20 procent daň a doprava 100E takže za 30 000Kč. To je cena ojeté oktávky. Jestli třeba není lepší za 30k koupit oktávku...
Menší průměr jsou menší oběhové rychlosti...
0
0
Energy1 20.03.2025 14:00
1933
112
2026
Antena napsal(a):Kdyby měl někdo zájem a domluvilo by se Vás třeba více. Mají zde komutátor
https://www.alibaba.com/product-detail/French-Molded-Commutator-009F03-with-Dovt...
135 lamel (2 lamely by se museli proklemovat...
Musíš stavět ne z toho, co by jsi ty chtěl, ale z toho, co je k dispozici. A ty se musíš tomu přizpůsobit. Jak píšeš, lamely jsou povětšinou 3mm a mezery 1mm, takže uhlík by stačil 6mm, jenže dlouhý úzký uhlík se nevyrábí. K tomu by ani nebyl dostatečně pevný a lámal by se. Pod 10mm šířky se v praxi nedostaneš, jednak kvůli robustnosti a jednak kvůli přenosu proudu. A na to zase navazuje velký robustní kartáčový úchyt a robustní mechanismus na kterém je to celé upevněné
0
1
Energy1 20.03.2025 14:15
1933
112
2026
Antena napsal(a):Kdyby měl někdo zájem a domluvilo by se Vás třeba více. Mají zde komutátor
https://www.alibaba.com/product-detail/French-Molded-Commutator-009F03-with-Dovt...
135 lamel (2 lamely by se museli proklemovat...
Každopádně pokud půjdeš do komutátoru a zvítězíš nad odstředivou silou, tak ti to bude fungovat na první šup, jako mě. A je to velmi odolné až nezničitelné, je tam obrovská přetížitelnost. Akorát při velkém proudu a dlouhodobém provozu je nutné aktivní chlazení komutátoru, bez chlazení se i robustní komutátor může poškodit, na to je třeba myslet. Když vybudíš jádra elektronikou, tak jsi na čisté nule a můžeš se na hlavu stavět a modlit se k pánu Bohu, ale když použiješ externí indukčnost přepínanou komutátorem, tak už od 10hz začne v sekundáru narůstat výrazná indukce proudu. To je jeden z důvodů, proč většina replikujících končí neúspěchem a prohlásí Figueru za feak. Používají elektroniku kvůli jednoduchosti a minimálním nákladům, ale pak skončí s tím, že nedokážou vytvořit konstantní protitlak a pohnout s ním přes sekundár.
0
2
Energy1 20.03.2025 14:23
1933
112
2026
Ano, můžeš použít elektroniku, ale musíš napodobit akci uhlíku, tzn. pulzní vlnu tam a zpět s překrytím pulzů. A jelikož kvůli nízkým zkratovým ztrátám a modulaci sinu je zapotřebí min. 200 lamel komutátoru, tak k řízení proudu potřebuješ stovky polovodičů. Jednotlivé polovodiče nemusí být nikterak výkonné, protože jsou teplé pouze velmi krátký čas, ale potřebuješ jich mraky, včetně budičů a výstupů z čítačů případně mcu
0
1
Energy1 24.03.2025 16:13
1933
112
2026
Energy1 napsal(a):Ano, můžeš použít elektroniku, ale musíš napodobit akci uhlíku, tzn. pulzní vlnu tam a zpět s překrytím pulzů. A jelikož kvůli nízkým zkratovým ztrátám a modulaci sinu je zapotřebí min. 200 lamel komutátoru, tak...
Je tu někdo, kdo již zkoušel budit Figueru elektronikou bez externí indukčnosti a s jakým výsledkem? Já jen, že za oponou se ve velkém pracuje na replikacích, ale nikdo nic nesděluje. Zejména pak ti, kterým se vůbec nedaří raději mlčí, ale o tom to není, cesta k úspěchu vede skrze neúspěchy, takže to není nijak frustrující, že se někdo podělí o negativní výsledky
0
2
Adam 24.03.2025 21:57 Bydliště: Praha
6417
584
6130
Energy1 napsal(a):... Já jen, že za oponou se ve velkém pracuje na replikacích, ale nikdo nic nesděluje. Zejména pak ti, kterým se vůbec nedaří raději mlčí, ale o tom to není, cesta k úspěchu vede skrze neúspěchy, takže to není nijak...
Ano, je to tak. Bohužel k tomuto efektu velmi často dochází, že lidé se buďto zdráhají a obávají se,
že by měli na sobě "punc neúspěchu", nebo si někteří i dokonce myslí, že popovídat
o neúspěšné cestě je "zcela zbytečné"...
0
2
Energy1 25.03.2025 19:56
1933
112
2026
Adam napsal(a):Ano, je to tak. Bohužel k tomuto efektu velmi často dochází, že lidé se buďto zdráhají a obávají se,
že by měli na sobě "punc neúspěchu", nebo si někteří i dokonce myslí, že popovídat
o neúspěšné cestě...
Já jen, že někteří se ohánějí tím, že k řízení proudu není potřeba externí indukčnost a stačí jednoduchá elektronika, ale nikdo tohle tvrzení nepotvrdil. Nikdo se nepodělil s žádnými výsledky a já vím, že ty výsledky jsou, ale není to nic, čím by se dalo chlubit. Sdělovat výsledky neúspěšných testů rozhodně není zbytečné, naopak. Pokud se o tom nebude veřejně mluvit, nikam se to neposune