Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; obecné povídání (koncepční detaily se odborně řeší ve vedlejším vláknu)
Str.: 1, ... 35, 36, 37 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Lasco
Ahoj vsichni zamilovany do figuery;
Místo teoretických úvah jsem postavil funkční model a ...
Antena 19.07.2026 14:34
323
10
156
píšeš: Někdo má tendenci jít s rozdělením proudu na odporu a někdo na elektroniku nebo indukci - já sám nevím, co je správná cesta, ale to je jen kapka v moři problémů, které mám.
Na odporech se elektřina maří podle vzorce RI2
Nevím jakou elektroniku myslíš, já to také chtěl dělat elektronicky pomocí PWM. Vyrábět 2 posunuté sinusovky pomocí PWM. Protože jsem nedokázal vygenerovat sinusový signál, a + nějaké rušení vzdal jsem to. Ale teď už vím jak na to.
Stál jsem před problémem, co se týče buzení výkonových tranzistorů, mám geometrii buzení pomocí toroidních trafíček... takové tráfko dokáže přenést pouze kolem 50 max 60 procentní střídy. Vyšší střídu nepřenese. Pro vyšší střídy jsem musel použít další buzení a halfbridge. Takže jsem měl na jeden primár 2 half bridge, a na druhý primár další 2 half bridge. Ale pak jsem s tím nějak skončil. Zničil jsem si osciloskop. Mělo to rekuperovat do zdroje a tím by měl být problém rekuperace vyřešen. Stejně tak to(rekuperaci) vlastně dělá externí indukčnost, přelévá energii.
Zhodnot si z hlediska energetické bilance kde se uchová a využije nejvíce energie, jestli R L nebo elektronika.
Co máš s figuerou za problémy svěř se, třeba tu někdo poradí...Obecně, problémy má každý...
Já mám jádro 5x5x20cm, a sekundár 5x5x10cm...
Ale je to ve vývoji o penězích, bohužel a o znalostích, mě hodně pomáhá AI, zkus antropik AI....
...Proto je tu forum a díky němu se měli lidé spojit, jeden udělá jednu část, další druhou část a pomůže každý, navzájem se podporují a pak by byla funkční mašina. Je to bohužel problém se domluvit...
A.
0
0
Lasco 20.07.2026 04:23 Bydliště: Most
12
1
8
Antena napsal(a):. Ale pak jsem s tím nějak skončil. Zničil jsem si osciloskop.
Co máš s figuerou za problémy svěř se, třeba tu někdo poradí...Obecně, problémy má každý..
.
Já mám jádro 5x5x20cm, a sekundár 5x5x10cm...
Ale...
Ahoj Antena
Přesně to se mi stalo v minulém roce. na komutatore zhorel odpor a zacalo to tak jiskrit ze osciloskop zemřel . Proto teď používám Hantek sondy a koupil jsem si novej osciloskop a jenom se učím, jak s ním dělat.
No s figuerou mam jenom jeden problém a to je, že mi to nefunguje:-)
Začal jsem s jádry 70×70×140, ale bylo to finančně neúnosné na materiál, tak jsem dropnul na 40×40×105 mm. Já AI používám, ale o figurovi vi prd. Zeptej se AI, je programovaná současnými znalostmi a hned tě hodí na vedlejší kolej.
na vypocty je to excellent a na report vynikajici.
Přesně jako říkáš – pomáhat si, aby se udělala funkční mašina , a aby to mohli postavit všichni, kteří mají chuť si ušpinit ruce.
ja nemam problem uvest vysledky a to spatne nebo dobre jde o vynalezy. Když to pojede, tak budou i tací, co budou chtít z toho vytlouct peníze, a to je začátek konce.
Uvedu priklad https://youtu.be/8Qe_EhnsznY?si=dHPTuRhOMYYRqz8-
Udělali patenty na Figueru a kde jsou teď? zustala za nima jenom stopa na socialnich mediach.
zdravim Lasco
0
2
Antena 20.07.2026 19:17
323
10
156
Ahoj
promiň ale na tento typ videí moc nemusím. 3D grafika, bombastika, americký styl, obrovské sebevědomí, ale v "hlavě" vymeteno, tj ve videu vymeteno, nic nesmyslné AI video aby měli co nejvíce lajků. Jsem spíše na videa kde reálný člověk něco vykládá a ukazuje co kde jak zapojit a co změřit.
Z nějakého důvodu jsem skončil s elektronickým figuerou cca před rokem, protože by to nefungovalo, určitě to lze dohledat tu na fóru jak mě to Energy vysvětloval. Něco ve smyslu, že je na primárech nárůst napětí, nabuzuješ se základním napětím třeba 100V a pak to postupně naroste na 300V, ale fakt už nevím. Ale třeba by to mohlo fungovat i v elektronice, nevím, muselo by se to vyzkoušet s novým typem spínaného zdroje...
Pokud chceš být úspěšný, nic nevymýšlej, sežen 200 lamelový komutátor, vedení pro uhlíky, napočítej externí indukčnost a máš, to, ale chtělo by to aspoň odhadem 6 sestav (2 primáry a 1 sekundár) aby mělo smysl investovat do komutátoru a uhlíků.
Je jasné, že AI Ti neřekne, že Figuera funguje. Ty se nesmíš ptát jak funguje figuera. Musíš se zeptat mám cívku o indukčnosti 100mH, případně 6 cívek paralelně o indukčnosti x mH, a chci pomocí mechanického přepínače přepínat cívku se 100 odbočkami tak aby to vyrobilo sinusový průběh. Ai řekne použij měnič a ty řekneš, že to chceš dělat jako koníček starým předpotopním přepínačem, ať Ti spočítá externí indukčnost EI se 100 odbočkami, aby se to nezahřívalo, musíš (AI) zvolit správný průřez toroidního jádra...
Takové vinutá toroindní jádra z plechů dělají třeba vakar.cz , je to rodinná firma a jsou relativně nejlevnější...Nutně musí být EI kruhová, hranaté nebude fungovat. Nemusí být nutně kruhového průřezu, ačkoliv by to bylo nejlepší. Oni to vyrábí tak, že mají "kilometr" návinu pásku šířky 5cm a z toho motají. Asi nikdo se Ti nebude hrát , že začne páskem širokým 2cm, pak pásek 3cm pak 4,5,4,3,2cm... Ale třeba je to na domluvě...(musí mít takové pásky skladem, řeže se to z několika tunového návinu a nikdo Ti nebude odřezávat pásek rozměru který pak nevyužije) I primární cívky by byli lepší kruhového průřezu...ALe chápu, že vše stojí peníze a když už máš jádra 40x40x105...nebudeš dělat nové kulaté primáry ...A z druhéí strany 105mm dlouhé jádra jsou podle mě malé, krátké to nic neudělá. Zlatá střední cesta je 50x50x220mm primár, a sekundár 50x50x100mm...
Energy vždy říkal Figuera je z polarizovaných trafoplechů plechů, Holcomb z nepolarizovaných dynamo plechů. Pokud už máš primáry z nepolarizovaných plechů tak nevím, nasimuluj si to ve Femmu, případně se zeptej AI, umí poradit. Vzhledem k tomu, že v primárech měníš intenzitu jednoho polu, třeba severu, tak vidím vhodnější polarizované domény (z hlediska ztrát a tím účinnosti) v pleších, dává to logiku. Nepolarizované domény/plechy, si myslím, by byli zbyteční ztráty.
A.
Zdravím,
Antena, zkus si nastavit kolem jader hranice výpočtu do větší vzdálenosti. Mě to přišlo divné, že by I jádra měla takovou sílu, tak jsem to zkusil. Viz obrázek. Tím tě nepoučuji, netušil jsem, že to má vliv, vše zůstalo stejné, jen jsem odsunul rohy hranice o 282 bodů úhlopříčkou dál.
Chceš zjistit potenciál sady?
Tak na střední jádro přidej vinutí, já tam našel 2,5 drát, třeba 100 závitů, to se dobře počítá N*I. Primárům zadej stejný proud. Takový jako kdyby bylo NN uprostřed jádra. A začni přidávat proud do S (tak si značím sekundární vinutí), klidně po 5A. Uvidíš jak se „srážka“ posouvá k okraji. Zvyšuješ proud S dokud NN přejede těsně ke kraji středního jádra. Tak najdeš limit, který se liší s různou geometrickou konfigurací a velikosti buzení. Další zvýšení proudu znamená sjetí NN ze sekundáru, to už je moc.
Simuluješ ideální indukční zátěž a tím sekundární proud posunutý o PI/2. Ideální teoretický stav na prázdno tohodle zařízení. To je to ono „přetlačení lenzu po sekundáru“.
Dalším výpočtem si odhadneš indukované napětí, atd.
Krátké primáry cca 10cm potřebují cca stejně dlouhý sekundár. Delší jádra fungují 2:1, ale někdy je potřeba sekundár udělat baculatější. Třeba 4x4x15 cm a sekundár 6x6x7 cm funguje dobře, ale 4x4x7 cm mizerně. Na vážnou práci něco většího, na malou zkoušku možná, ale bude to složitější něco na tom dokázat. Počítejte výstup / příkon. Výstup je VA a musí se počítat s tím, že odebrané W budou polovina možná 2/3, potom by to přestalo fungovat.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Lasco 20.07.2026 21:46 Bydliště: Most
12
1
8
Ahoj Anténa a Fana
To znamená ze při jádrech 40x40x105 primární a 40x40x 50 sekundární
To nebude fungovat?
Dá se tomu software věřit?
Já tenhle program nemám da se to někde stáhnout?
Drát vám vychází 2.5 mm a kolik závitu? Cívka je 46x46 x96mm as 19 mm vysoká
Vypadá to že sem zase něco posral 😢
Dekuji moc za rady a pomoc
0
0
fana 21.07.2026 06:25 Bydliště: uprostřed
309
14
193
Průměr 2,5mm byl pro Antena a FEMM, on tam je malý výběr.
Čísla neber jako dogmatický návod. V podstatě je jedno jestli sekundár namotáš 4 mm drátem, 2 mm nebo 2x2mm , jde o to, aby vyhověl konkrétním požadavkům. (vždy je lepší co nejnižší odpor, ale jsme odkázaní na to co máme doma)
Primár musí mít opět drát, který vyhoví podle technické praxe a požadavků. Potíž s figuerou je v tom, že se pohybujeme na limitech mědi, ale stejně to jedou na krev v motorech a všem. :) Proto jsem přešel na N*I , potřebujeme ampérzávity.
Příspěvkem jsem chtěl naznačit, že není geometrie jako geometrie. A limit je právě to, jak se to zachová se sekundárním proudem. Holá I jádra jsou "bezpečná" , ale slabá, poměr 2:1 je ok, když se udělá sekundár tlustší. Ale zase každý rozměr je trošku jiný.
Všiml jsem si, že u nějaké konfigurace 2:1 s buclatějším sekundárem (dávám do FEMM cca 2x průřez primáru) se děje tohle: zatěžuješ proudem třeba 25A, a NN stojí téměř na okraji sekundáru, a když přidáváš na 50A , tak stále nesjede do primáru. A to si myslím, že je geometrie, která dělá tu správnou vlastnost.
Já mám magnetický obvod vysimulovaný na E jádrech v obráceém poměru 1:2 s minimalizovanou vzduchovou mezerou. Kde by mělo jít kolem 2000NI rozjet indukci až 1,6T. Třeba se rozpovídám. :)
Holá I jádra sežerou mnoho energie v podobě N*I, ale větší potíž je, že málo indukují. Mě by to mělo indukovat blízko limitu průřezu jádra (1,4-1,6T), ale máto zase opačný neduh. Něco mezi je ten holý I jádrový mag.obvod rozšířit o "uši", primáry do tvaru E proti sobě a mezi nimi I sekundáru. Na to se hodí hranatá jádra, nebo UU proti UU , s dlouhými rovnými úseky, které vytvoří spolu tvar EIE.
Jsem si hrál s FEMM.
A připomenu, čistá odporová zátěž vytvoří vrcholy sekundárního proudu na okraji jádra, NN sjede do primáru a je z toho trafo. :) NN tvoří magnetické limity, dorazy jen v určitém poměru indukčně odporové zátěže. Jde o cos fí, který je tady obráceně než celý svět požaduje. (a je to tak i u AISEG, který není figuerou, je jen dalším technickým ztvárněním fyziky, viděl jsi ptotokoly z měření?)
0
0
Lasco 21.07.2026 13:47 Bydliště: Most
12
1
8
fana napsal(a):Čísla neber jako dogmatický návod. V podstatě je jedno jestli sekundár namotáš 4 mm drátem, 2 mm nebo 2x2mm , jde o to, aby vyhověl konkrétním požadavkům. (vždy je lepší co nejnižší odpor, ale jsme odkázaní na to co...
Nesouhlasím protože sekundární cívka má určitou navíjejíci velikost a je prostor který třeba správně využít
4 mm drat tam udělá málo závitu a buzené napětí bude malé
Tenký drát udělá hodně závitu ale proud z toho bude mizerní
Ale zase souhlasím- aby vyhověl konkrétním požadavkům a nejmenší odpor.
Teď jdu zkoušet 4x triplet a cívky na sekundárním výstupu budou mít po první krát zpětnou vazbu na primární cívky
Doufám ze to nebouchne
0
0
Antena 21.07.2026 15:41
323
10
156
Mnoho zdaru
0
0
Antena 21.07.2026 19:39
323
10
156
Ahoj
mám tu takový nápad na pokusy. Nikdo to neberte osobně...
...Udělejme jednoduchý pokus.
Vezměme železný šroubek třeba M8x80 na jeden konec dejte 1 neodymový magnet a na druhý 3, severnímy póly proti sobě. Když budete tímto šroubkem kmitat uvnitř jádra cívky, tak na cívce naměříte napětí. Nejvyšší hustota magnetických siločar bude přibližně v jedné třetině od jednoho magnetu a tam to indukuje největší napětí. Vlastně stačí jeden a jeden neodym na každé straně, princip je stejný.
(kdyby byly byly magnety sever jih sever jih tak napětí naindukované na cívce bude desetinové, cívka protíná méně siločar, něž když budou póly magnetů proti sobě)
Teď místo neodymů dejme elektromagnety k šroubku na každou stranu, klidně stejné (elektromagnety) ale severem proti sobě. Tyto elektromagnety s jádrem z trafoplechů nebo železa, budeme spínat stejnosměrným napětím rychlostí 10-30kHz. A teď vezměme cívku a kmitejme uvnitř jí tímto šroubkem s elektromagnety. Opět z cívky půjde indukované napětí.
... indukční jev snad funguje i na nesinusových "hrbatých" napětích.
Teď vezměme sestavu 2 primáry jeden sekundár. Do jednoho primáru budeme posílat obdélníkové průběhy třeba jenom 12V a 0V a k tomuto průhu přičteme z baterie 12V abychom byly v kladném kvadrantu a do druhého primáru spínáme inverzními obdélníky a přičteme 12V abychom se pohybovali v kladném kvadrantu. Uvidíme co se bude indukovat na sekundáru
Já se bavím o figuerovi bez komutátoru a pomocné indukčnosti, řízeném pomocí PWM modulace. Na jeden primár 2ks výkonových tranzistorů. Chci vyrobit 2 sinusovky (magnetického toku) proti sobě pomocí sinusové PWM. Další věc je rekuperace. Rekuperace je přece o tom, že cívka s větším potenciálem předá řízeně energii cívce s nižším potenciálem, pomocí řízené rekuperace. Jakmile je potenciál budící cívky nižší, existují tzv Step-up měniče...a pak třeba 200W se dodá ze sítě. A hlavně jde o to že musí být průběh magnetického toku sinusový to je gro, co bude dělat napětí není důležité, magnetický tok zhruba kopíruje průběh proudu cívkou. Magnetický tok musí být sinusový...Pravdou je, že když sepnu cívku a rozepnu, cívka převrací polaritu napětí....
0
1
Antena 21.07.2026 20:00
323
10
156
Ahoj
našel jsem starý Energiho příspěvek...
Člověk by řekl, že nejvyšší amplitudy napětí v generátoru se bude dosahovat když budiče budou v ose s indukovaným obvodem při nejvyšší intenzitě mag. pole, ale je tomu přesně naopak. Indukované emf vychází z rozkmitu mag. toku a nejvyšší amplituda se objeví při snížení intenzity pole, při reluktaci - vzduchovou mezerou mezi budiči a statorovými úseky. Figuera musí napodobovat podobný scénář, nestačí kolísat intenzitou v rozsahu 50-100%, dipóly se musí více vybíjet, aby rozkmit mag. toku byl větší, ne však úplně na nulu, stále musí existovat protitlak. Stručně shrnuto dipóly musí vyvinout co největší mag. sílu v čase a tato intenzita musí v krátkém čase zase zaniknout. Pro generování významného emf platí standartní konstrukční zásady jako u běžných nf konvenčních generátorů. A tyto zásady jsou moc dobře známy, takže netřeba konkretizovat. Znova však upozorňuju, že pouhá změna mag. toku v nehybných jádrech nedovolí získat více, protože lenz bude působit vždy v opozici k primárním polím. Tady je proveden jeden malý fígl, jistou úpravou, který způsobí, že lenz se dostaví se zpožděním a pokud je proud generován řezným tokem Bvl, tak mag. pole mezitím odběhne pryč, takže magnetická interakce je snížena na minimum. Tohle je nejdůležitější know-how Figuery i Helcomba, protože může být sebelepší konstrukce mag. obvodu s ideálním buzením, ale pokud se ten sekundární lenz neopozdí, tak vám nedovolí získat ani ň. A je to pochopitelné, lenz je fyzikální zákon, který vrací energetický stav do rovnováhy, tak stejně, jako se vrací všechny ostatní fyzikální procesy do stabilního stavu. Naštěstí existuje výjimka která dovoluje obcházet lenz a z bezpohybových generátorů těžit obrovský přebytek.
Replikující z ČR i ze zahraničí se setkávají s tím samým problémem a to je interakce lenzu. Když zatíží sekundár, tak příkon primáru vzroste přesně o úroveň zátěže, takže klasický transformátor. Abych pravdu řekl, taky jsem s lenzem bojoval než jsem zvítězil. Figuera obchází lenz jen za určité situace a návrhu. A tohle v patentu vůbec nevysvětluje, jak a jakým způsobem, ani Helcomb tohle nerozvádí, přitom je to zcela klíčové a rozhodující o přebytku. Jedinné co Figuera v patentu zmiňuje je, že nehybný generátor se nechová jako stroj transformační práce. Ne tak docela, lenz působí vždy ať jde o hybný či nehybný indukční stroj, jde o to, že nehybný generátor aby se stal skutečným generátorem, tak vyžaduje specifický režim. Lenz musí působit se zpožděním a to tak, aby byl v závěsu za mag. polem promítaným budičema. Pokud se nedostaví opožděně a bude působit v reálném čase opačnou orientací proti indukčním pólům, tak se nezíská vůbec nic, protože dojde k negativní zpětné vazbě a propojení mag. toků. Marathonman tvrdí, že NN/SS pole se nespojují, a proto nedochází k negativní interakci lenzu s primárem,není to pravda. Redukční elektromagnet, který slábne se spojuje s mag. vazbou sekundáru, není to žádná měkká vazba, ale tvrdá, úplně stejně, jako u transformátoru. Pro objížďku lenzu nestačí vytvářet proměnný indukční tok v jádrech, je zapotřebí jedna důležitá věc, kterou Figuera ani Helcomb nezmiňuje. A teprve pohybové pole b.v.l se specifickým nastavením redukuje lenz a umožní systému pracovat s větší efektivitou než 100%. Určitě spousta z vás už provedla několik testů a zjistili jste, že příkon I2R je nízký bez zátěže, v podstatě magnetizační proud, ale jakmile zatížíte sekundár např. žárovkou, tak příkon vzroste přesně o odběr zátěže. Tohle je replikační klasika, když si člověk technologii teprve osahává. Na druhou stranu, těch kombinací provedení a nastavení není tolik, aby se na to nepřišlo. Sám jsem na to přišel stylem pokus-omyl. Ze začátku se nedařilo a generátor Figuery se choval jako obyčejný transformátor, jednu dobu jsem měl dokonce pochybnosti, zda šlo skutečně o samonosné zařízení. Tím chci říct, až budete řešit tento problém, nevzdávejte to a zkoušejte různé provozní podmínky.
0
1
Lasco 22.07.2026 04:38 Bydliště: Most
12
1
8
Ahoj Anténa
Děkuji za Energy příspěvek
Docela to dává smysl a jakž takž tomu rozumím
Ale musím dodat že by hodně pomohlo kdyby řekl zdali je to indukční cívka “choke” zdalipak je použita na oboustranné vystupování z sekundární cívky nebo jen na jedněm vodiči
Takhle to musíme ověřit
Posuv proudu od napětí? 10, 20, 30, stupňů? Od toho bude závislá indukce na sekundárně straně. Anebo je to dané tím že vystup ze sekundární cívky je synchronně proměněn na DC a zavěšen na primární cívky?
To taky podá fázový posuv.
Jak pan Energy řekl pokus- omyl
Nevadí vidím víc práce v dílně.
Když to otestuju tak podám hlášení.
0
1
Karel 124 22.07.2026 07:18 Bydliště: Praha a okolí
739
44
867
Lasco napsal(a):Posuv proudu od napětí? 10, 20, 30, stupňů
........
Ahoj,
Energy psal opakovaně o posunu o 90 st.
Asi by to chtělo udělat si poznámky ze všeho co napsal Mr. Energy .
Jinak člověk z té dílny fakt nevyleze....
Pokud E. radí, radí dobře.
Vzduchová mezera má zřejmě větší vliv než se všeobecně ví, a podle mého názoru musí být sekundár mimo osově .
Co ale nechápu vůbec, jak to Mr. Figuera dokázal vykoumesovat bez osciloskopu a simulace.
0
1
Lasco 22.07.2026 08:59 Bydliště: Most
12
1
8
Ahoj všichni
Jo návod k použití by se hodil
Teď udělám pokus kde nebudou odpory na comutatoru
Ale indukce
Vypadá to asi takhle
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Antena 22.07.2026 15:42
323
10
156
Ahoj
řekl bych, že základní chyba. Používáš železoprachové jádra materiál 26 - žluté. To je jádro které je defakto vzduchová mezera, tj účinnost skoro nula nic. Jde o materiály 2 26 a 52 - tohle jsou železoperachy.... řekl bych nevhodné pro tento účel.
Když už jádro tak ferit, to má ale maximální sycení odhadem 0,2-0,4 T, snad se tomu říká pracovní ferit.
...třeba něco takového viz odkaz, zeptej se AI jestli je to pracovní ferit... https://allegro.cz/produkt/feritove-jadro-amidon-ft140-43-1004e44b-4065-4c80-8cc5-d5114992426e?offerId=15335891999
Externí indukčnost musí být z toroidu - ale trafoplechu, ten má sycení až 1,5T, to jsi se sycením úplně někde jinde než ferity. Frekvence je jasná 50Hz takže v pohodě.
Ale v rámci zkoušek bereš to co je po ruce, chápu.
A.
PS
jaký je rozdíl mezi železoprachem a pracovním feritem
Copilot said:
Copilot
Železoprach (iron powder core) a pracovní ferit (měkký ferit) jsou oba materiály používané pro jádra cívek a transformátorů, ale mají dost odlišné vlastnosti.
Typický příklad železoprachu: toroidní jádro žlutobílé (Micrometals T106-26 apod.).
Kdy použít ferit
Vysokofrekvenční transformátory.
EMC filtry.
Spínané zdroje v desítkách až stovkách kHz.
Typický příklad: jádra ETD, E, EE, RM, toroidy z materiálů N87, 3C90, 3F3 atd.
Pro radioamatéra jednoduše
Železoprach = snese větší magnetizaci a stejnosměrnou složku, ale má větší ztráty.
Ferit = výborný pro vysoké frekvence, ale rychleji se nasytí.
Pokud řešíš VF techniku (anténní transformátory, baluny, pásmové filtry), pak záleží i na frekvenci. Napiš konkrétní použití (např. 50 Hz transformátor, měnič 100 kHz, balun na 7 MHz, mucholapka apod.) a poradím, který z nich je vhodnější.
0
0
Lasco 23.07.2026 23:25 Bydliště: Most
12
1
8
Antena napsal(a):Ahoj
řekl bych, že základní chyba.
Ahoj Anténa
Chápu ze material by tedy měl být lepší a jako křemíková ocel asi nejlepší
Uzavřeny torpid z navinuty vinutí na celkovou hodnotu Z
Hodnota Z by měla být Z=Z primáře?
Anebo máš nějaký jiný postřeh?
Podle čeho se určí velikost jádra? ( dle váhy )
Váha stejná jako váha všech primářů?
A velikost indukce bude podle velikosti indukce primářů?
Tohle asi bude veľmi důležitý aby to bylo použitelné
Mam dost jader ze starých pokusu
Jenom budu muset upravit vinutí
Jeden sem měřil a hodnota je řádově v 100H
Děkuji za pomoc
Lasco
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Antena 24.07.2026 16:36
323
10
156
Ahoj
co se týče velikosti jádra, psal jsem o motaném toroidním jádře 25-30cm , průřezu 7x7cm a na to mě E 22.9.2025, v tomto vlákně odpověděl:
Pokud potřebuješ vyrobit toroid jakékoliv velikosti tak tady: https://www.thermafm.cz/ (vakar.cz by mohli být levnější)
1kg vychází cca na 350kč, tvůj toroid by mohl stát kolem 10tis. Ale je zbytečně velký, pokud nehodláš generovat desítky kW.
Na externí indukčnost stačí běžný svinutý ocelokřemíkový pás, netřeba žádných mag. speciálů jako je železoprach nebo permedur.
Přečti si celé vlákno E tam má hodně užitečných rad.
Nedokáži spočítat ext. indukčnost EI. Použij kopilota nebo lépe antropika...
Hlavně musíš mít jasno v primárech jakou mají indukčnost a odpor a kolik sad použiješ a pak teprve počítat EI
Ahoj, 
Podpořte chod fóra 