Generátor volné energie inspirovaný C. Figuerou; pouze odborná diskuze nad různými koncepčními detaily
Str.: 1, ... 65, 66, 67, 68, 69 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Nebo můžeš použít uzavřenou konfiguraci a jádro naporcovat na dvě EE části a z každé nohy uříznou...
Energy1 25.02.2025 16:37
1838
106
1944
Energy1 napsal(a):Nebo můžeš použít uzavřenou konfiguraci a jádro naporcovat na dvě EE části a z každé nohy uříznout jedno I jádro a pak tam naskládat vinutí a smontovat k sobě. Když zapojíš elektromagnety do série a rozdělíš je na jednu...
Figuera v první verzi 1902 použil uzavřený mag. obvod, ten však budit pomocí externí indukčnosti je problém, protože jak už jsem zmiňoval - pracovní bod magnetizační křivky se usadí vysoko, což způsobí nízkou oscilaci mag. toku a velmi malý pohyb konstantním tokem přes dráhu sekundáru, proto používal úzké sekundáry nevalného výkonu. Tohle eliminoval v pozdějším patentu 1908, ovšem otevřeným mag. obvodem zase uniká spousta potenciálu. V případě elektronického buzení s řízeným offsetem se může bez problému použít uzavřený mag. obvod, což je ve srovnání s otevřeným úplně jiná liga, co do buzení, tak do výkonu. Tohle Figuera tenkrát neměl k dispozici, a tak konstruoval generátor dle dostupných možností, ne zdaleka ideálně. Ideální je Helcomb, nicméně Figuera je kouzelný v tom, že k posuvu konstantního toku přes sekundár stačí pouze dva fázové signály po 180st, což značně zjednodušuje celou konstrukci k realizaci. Konec konců lenz neobchází otevřený mag. obvod ani uzavřený, lenzu to je úplně fuk a bude se vytvářet vždy proti indukci, která jej vytvořila. Jedinné, co dokáže obejít lenz v nf systému je pohyb konstantního toku přes sekundár, což Figuera splňuje ALE v kombinaci s proměnnou reluktancí v generujícím cyklu, tak jako to dělá konvenční generátor. Bez proměnné reluktance, která jakoby virtuálně zvětšuje mezeru mezi indukčním a indukovaným obvodem při generování emf, má i pohyb konstantního toku shodné negativní účinky lenzu jako u transformátoru.
0
2
Antena 25.02.2025 21:35
298
9
137
Uzavřené magnetické pole to jako jádro tj primár tvaru C a do mezery vložit sekundární jádro ?
Proměnlivá reluktance. Když se nic netočí jak může být proměnlivá reluktance ? Pomocí nějakého kondu ?
To ani Hellcomb nemá on má vše statické, má speciální tvary jader a 3 pracovní fáze a jednu volnou...
Neumí někdo programovat FPGA ? jde mi o přepočítávání PWM pro sinus v reálném čase a následná aplikace pro spínání
našel jsem https://imperix.com/doc/implementation/fpga-pwm-modulator ale moc z toho chytrý nejsem, nerozumí tomu někdo ?
Dik A.
0
0
Barbucha 25.02.2025 23:34 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Antena napsal(a):...... jde mi o přepočítávání PWM pro sinus v reálném čase a následná aplikace pro spínání
....
Po mých zkušenostech s mikročipem a PWMkem bych to udělal prachsprostě analogově. Jeden generátor pila, druhý sinusový a pokud budeš potřebovat sinus otočit o 180° tak sínus otočit invertorem a máš PWMko jako vyšité. Frekvenci PWM si můžeš řídit frekvencí pily a ten zbytek frekvencí sínusu. Přes invertor budeš mít i stejnou frekvenci sínu +180°. Zcela určitě budeš mít u čipu problém s vyšší frekvencí. U analogu ti tento problém odpadne. Mě čip chdil při jednoduchém PWMku do 30kHz. Pokud jsem z toho tahal další výstup +180°, chodilo to zbídou do 3kHz a to jsem na to použil rychlou STM32. Analogová verzer chodí v pohodě do 70kHz. Zvaž to. Než se dobereš jak to naprogramovat, máš to 100x zbastelné v analogu a ještě k tomu ten analog má výhodu možnosti pomocí dvou poťáků regulovat zkušební frekvence aniž by jsi se musel crcat úpravou programu.
0
0
Energy1 26.02.2025 09:05
1838
106
1944
Barbucha napsal(a):Po mých zkušenostech s mikročipem a PWMkem bych to udělal prachsprostě analogově. Jeden generátor pila, druhý sinusový a pokud budeš potřebovat sinus otočit o 180° tak sínus otočit invertorem a máš PWMko jako vyšité....
Pro jednofázové buzení udělat diskrétní řešení není problém, ale 3 fázové buzení a synchronizace průběhů, už problém je.
0
0
Antena 26.02.2025 10:07
298
9
137
Ahoj
určitě je analogové řešení jednodušší, to beze sporu. (Já už mám ale hotový funkční program pro atmel, a už je nahrán v atmelu a generuje sinus a cosinus....)
... chci mít přehled jaká je spotřeba buzení a kolik je na výstupu sekundáru, jaký je cop.
A to už chce nějaké výpočty, měření hallovou sondou, případně několika hallovími sondami, a zobrazovač, grafy, případně aplikace do mobilu apod... mě jeví, že bez picmiců to nepůjde. Jde to analogově bez komfortu zobrazení dalších veličin.
...tady je takový nádherný picmic FPGA https://www.hwkitchen.cz/fpga-kit-cyclone-iv-ep4ce6-usb-blaster-ir-ovladac/
má to i výstup VGA na monitor naprostá bomba. Jenom nikdo pořádně neví jak se to programuje...naštěstí je tu kniha https://www.hwkitchen.cz/data-cipy-procesory-vlastni-integrovane-obvody-na-koleni-martin-maly/
...krásné je na tom že to bude asi i rychlé https://imperix.com/doc/implementation/fpga-pwm-modulator tady je sinusová PWM dokonce jim krystal jede na 250 MHz...Asi to bude rychlé. Ta jejich deska je levná stojí jenom 2500... Euro :)))
Mě picmice baví a proto je tam cpu. Vždy mě zajímalo jak naprogramovat něco co by co nejrychleji spínalo a to FPGA je asi ono...
0
0
Energy1 26.02.2025 14:10
1838
106
1944
Antena napsal(a):Uzavřené magnetické pole to jako jádro tj primár tvaru C a do mezery vložit sekundární jádro ?
Proměnlivá reluktance. Když se nic netočí jak může být proměnlivá reluktance ? Pomocí nějakého kondu?
Ano, buď jedno C jádro a do mezery sekundár, nebo dvě CC jádra proti sobě a dvě I jádra mezi nimi. V případě distribučního trafa pak dvě EE jádra proti sobě a tři vložené sekundáry.
Když nevytvoříš virtuální reluktanci, tak lenz ti zneguje přebytek a skončíš s indexem vždy pod 1. Zkus si načrtnout různé varianty indukce a uvidíš, že pole lenzu vzniká vždy v reálném čase a působí opačnou orientací proti indukci, která jej vytvořila. Jinými slovy, běžně provozovaný nehybný generátor se bude chovat stejně, jako transformátor.
0
1
Antena 26.02.2025 14:42
298
9
137
našel jsem https://cs.wikipedia.org/wiki/Reluktan%C4%8Dn%C3%AD_motor
reluktance je změna magnetického odporu, ale jde o změnu mezi rotorem a statorem tím, že se stator pohybuje. Pokud se nic nepohybuje tak je to o změně indukčnosti. Pokud je externí indukčnost tam je neustálá změna indukčnosti. To bych musel třeba na sekundární (nebo primární) straně připojovat a odpojovat indukčnost(více indukčností) třeba nějakým fetem. Šlo by o tzv. řízenou zátěž. 2 rozdílné vinutí na sekundáru a postupně připojovat základní (to by bylo trvale připojeno) a druhé rozšiřující vinutí a odpojovat to rozšířené vinutí a pořád dokola docházelo by na sekundární straně ke změně indukčnosti.
Podmínkou by bylo aby bylo na sekundární straně bylo více vinutí.
0
0
Antena 26.02.2025 15:05
298
9
137
Nebo na sekundáru mít 2 vinutí základní a pomocné.
na pomocném vinutí by bylo jiskřiště aby to působilo radikální změny přes sekundár a ze základního by se bral potřebný výkon.
Když je hotová sestava tak nemít sekundár úplně těsně mezi primáry. Tím bude docházet k tomu, že se sekundár bude fyzicky třepat, vibrovat v rámci 0,1-0,2mm, bude přitahován jedním a pak druhým primárem. Tím bude docházet ke změně magnetického odporu a nastane proměnlivá reluktance = bude proměnlivá mezera mezi primárem a sekundárem... S tím by ale souvisely nějaká opatření na sekundáru aby se neuvibroval...
0
0
Energy1 26.02.2025 16:18
1838
106
1944
Antena napsal(a):našel jsem https://cs.wikipedia.org/wiki/Reluktan%C4%8Dn%C3%AD_motor
reluktance je změna magnetického odporu, ale jde o změnu mezi rotorem a statorem tím, že se stator pohybuje. Pokud se nic nepohybuje tak je to...
Možná jsi mě špatně pochopil, co jsem myslel. Konvenční generátor obchází lenz reluktací, protože největšího emf je dosahováno při nejvyšší reluktanci, proto je lenz výrazně redukován a sekundární výstup se nepřenáší na budiče. Při odběru proudu ze statoru výrazně narostou brzné síly, ale elektrická interakce se zvýší jen málo.
U nehybného generátoru zůstávají jádra zapevněná s konstantní mezerou (velmi malou) a reluktance se musí vytvářet uměle analogií k tomuto procesu, jinak lenz neobejdeš ani kdyby ses na hlavu stavěl. Nezapevněná jádra systému figuery vibrují, nikam nelétají, jak vysvětluje Marathonman. Severní pól sekundáru směřuje k severnímu poli dominantního elektromagnetu a jižní pól se spojuje se severním polem redukčního elektromagnetu. A takto se střídá orientace dle provozní frekvence, jádra stačí zlehka zapevnit, aby nevibrovali. Mezera mezi jádry je pouze kvůli zabránění přenosu vířivých proudů ze sekundáru na primár a kvůli negativnímu narušení ss magnetizace budičů. Čím menší, tím lépe, postačí velmi tenká folie nebo pouhé lepidlo mezi jádry. Ale jádra musí být fyzicky oddělená, neexistuje, aby primár a sekundár sdílel společné jádro.
1
0
Energy1 26.02.2025 20:37
1838
106
1944
Dělal jsem test buzení pomocí budícího mostu vs buzení v kladném kvadrantu sinusem. Generování proudu severojižním tokem buzeným mostem vyžaduje na stejný výkon 4x vyšší příkon proti kladnému kvadrantu. Test byl proveden na dvou velkých U jádrech proti sobě a mezi nimi dva sekundáry. Na tomto testu jsem ověřil, zda lze pomocí jednoduchého budiče a jednoduchého mag. obvodu získat vysokou účinnost ku technologii Figuery a nelze. Rychlé překlápění mag. domén budičů vyžaduje spoustu vstupní energie a je to velmi ztrátové. Naopak udržení proměnné magnetizace v oblasti kladného kvadrantu je velmi efektivní, protože budiče mají velmi malé ztráty, které jsou omezené pouze na dc odpor vinutí. Pokud mají být budící póly efektivní při střídavé polarizaci viz. Helcomb, tak nesmí být přepólované příliž rychle, proto Helcomb používá 16 a více indukčních pólů, aby se prodloužil čas přepnutí.
0
3
Energy1 27.02.2025 10:14
1838
106
1944
Taky mám ověřené různé materiály, velmi dobře vychází na budiče i sekundáry amorf, který je složen z velmi tenké laminace. Ale ta cena je strašná. Takže zatím nejlepší poměr výkon/cena má orientovaný ocelokřemík, i za cenu vyššího množství vinutí. Pokud je mag. obvod dobře navržen a vybuzen, pak dává velmi slušné výsledky a není třeba žádných mag. speciálů. Samozřejmě pokud by laminovaný amorf nebo permedur stál pakatel, pak by nebylo co řešit a byla by to jasná volba.
0
1
Energy1 28.02.2025 10:45
1838
106
1944
Jsem přesvědčený, že by se dal vyvinout ještě účinnější systém, než má Helcomb a to změnou buzení. Kladný kvadrant a superpozice polí mohou pracovat i v uzavřeném toroidním typu, absence hystereze a vířivých proudů v železe značně zvedá účinnost, to mám mnohokrát ověřené. Otázkou je, zda by se jednotlivé pole v toroidním typu nehádali, pokud by existovalo 3 fázové buzení. Každopádně generovat jednu fázi v uzavřeném mag. obvodu není problém a může tam být použit libovolný počet budičů, protože všechny pracují společně synchronně. Také z tohoto důvodu, že mag. tok je měněn ve všech budičích generátoru současně je mnohonásobně vyšší výkon. Helcomb vytváří emf při jednom kroku posunutí mag. pole v polovině sekundárních cívek. U Figuery při jedné změně mag. toku se dostává emf od všech sekundárů současně. Tohle teď bude mým dalším vývojem zdokonalování mag. obvodu a jeho buzení. Chci úplně vypustit externí indukčnost a nahradit ji PWM a mít řízený jak offset, tak oscilaci mag. polí. Nejvyšší účinnost a to bez debat bude mag. obvodem toroidního typu s vyniklými póly jak u primárních, tak sekundárních částí a vinutí uložené v drážkách. Všechno je to o vývoji, ne nadarmo Helcomb pracoval na prototypu skoro dvě desítky let.
0
1
Energy1 28.02.2025 11:13
1838
106
1944
Rekuperaci, kterou přirozeně poskytuje indukčnost může nahradit H můstek pomocí dvou diod a dvou tranzistorů a energie z budičů se bude vracet zpět do zdroje. Na tohle je třeba v případě PWM regulace myslet. U zařízení, kde uložená energie v cívce není velká např. relé se tohle neřeší, ale budiče mají uloženou velkou energii a tam není jedno, jak hospodárně nakládat se zpětným rázem.
0
2
fana 28.02.2025 17:54 Bydliště: uprostřed
280
13
174
Tak jsem si zkoušel kreslit sinusovky přes sebe, a jestli se tedy v cívce opožďuje proud za napětím o PI/2, tak se potom opožďuje také v budičích a v sekundáru se nejprve v témže čase se změnou magnetického pole indukuje NAPĚTÍ, a je fuk jestli jej bez zátěže naměříme nebo ne, ono se tam jakoby virtuálně indukuje, a když připojíme zátěž, tak se teprve objeví proud. Ano?
Nu a co ten lenz? Podle citací níže a koukání do čmáranice. To vypadá tak, že když jsou obě NN, levé i pravé, stejně silné, tak dochází k jeho maximu a přepólování, a když je sekundár zaplněn levotočivým nebo pravotočivým polem, tak je jeho působení nulové. Když začne jedna strana primárů sílit z minima, tak lenz pomáhá téhle straně, po dobu ¼ periody, než opět dosáhnou NN stejné intenzity? To je to "uzamčení lenzu v sekundáru"?
"Sílu lenze" vyvíjí v témže okamžiku sekundární proud. Mechanicky se nemá kam co posunout. Magneticky a elektricky bych musel víc rozjímat, abych nenapsal nějaké úplné kraviny. Až by se mě chtělo napsat, že se magnetické pole lenzu v nějaké části periody připojí ke klesajícímu magnetickému poli a tím je i tohle magnetické pole zatlačeno do drátů klesajícího primáru a rekuperováno? 1/4 periody? Je to blbost nebo ne?
Fakt nevím jestli tedy ten lenz 2x 1/4 periody pomáhá zvyšovat sílu rostoucích elmagnetů až po dosažení NN středu a další 2x 1/4 periody pomáhá opačně tím, že si ho vcucne elmagnet v minimu? To by to potom jakoby běželo samo, aha vono to má běžet samo a ještě víc. :)
A jestli to je blbost, tak to admine, prosím, raději smázni. dík
Cituji 1: “Severní pól sekundáru směřuje k severnímu poli dominantního elektromagnetu a jižní pól se spojuje se severním polem redukčního elektromagnetu.“
Cituji 2: ,,,,,. Když je připojena zátěž, buzený proud ve fázových vodičích zesiluje magnetické pole magnetického toku systému"
0
0
Energy1 28.02.2025 20:45
1838
106
1944
fana napsal(a):Tak jsem si zkoušel kreslit sinusovky přes sebe, a jestli se tedy v cívce opožďuje proud za napětím o PI/2, tak se potom opožďuje také v budičích a v sekundáru se nejprve v témže čase se změnou magnetického pole...
Všechno špatně. Bez zátěže a pole lenzu je sekundární emf rovno nule. Bez zátěže totiž není splněna podmínka indukce. Jak asi z fyziky znáš, u generátoru musí existovat pohyb, aby se indukovalo elektromotorické napětí. Bezpohybový generátor nahrazuje skutečný pohyb proměnnou magnetizací avšak to ještě k indukci nestačí a je třeba v tomto poli pohnout sekundárem. A jelikož jsou všechny jádra nehybné, tak sekundární pohyb se vytváří virtuálně polem lenzu. Indukce je tedy splněna, až když je připojena adekvátní zátěž. Teprve pak se objeví napětí. Tohle platí pro všechny bezpohybové generátory, bez vyjímky.
Jak je to s lenzem, jsem vysvětloval nedávno v několika příspěvcích. Figuera, Helcomb a další obchází lenz pohybovým polem a virtuální reluktancí. Je tedy úplně zhola jedno, jakým způsobem je pohybové pole vytvořené, důležité je, aby se přesouval konstantní tok statorem/sekundárem a nejednalo se o mag. tok transformátoru, kde je v celém mag. obvodu stejné, dynamické pole. Jak je vytvořené pohybové pole, tak je třeba virtuální reluktance, která dovolí uniknout lenzu. Běžně, pokud se konstantní tok pohybuje sekundárem, tak lenz na to reaguje v reálném čase, avšak pokud existuje virtuální reluktance, tak interakce lenzu přichází se zpožděním a mezi tím odběhne mag. pole budičů pryč. V podstatě jde o podobný efekt jako u rotační konvence s tím rozdílem, že se nic nepohybuje.
0
0
Adam 28.02.2025 21:37 Bydliště: Praha
6313
581
6083
fana napsal(a):A jestli to je blbost, tak to admine, prosím, raději smázni. dík
I kdyby ses jakkoli spletl, podílíš se na celkově kvalitní diskuzi, věcné, slušné a mající hlavu a patu.
To může být přínosné, i kdyby to případně obsahovalo nějakou "blbost".
Kterýkoli omyl v žádném případě není důvod k nějakému mazání.
0
0
Antena 03.06.2025 22:34
298
9
137
...pořád se pokouším o elektronického Figueru. Koncepce už je jasná. Zatím zápasím s buzením tj vytvořením sinusových průběhů na primárech. Nedaří se... Galvanicky oddělený osciloskop (pomocí oddělovacího trafa) působý akorát kapacitní vazby a tím pádem další zarušení měřených veličin a nefunkčnost osciloskopu. Chtěl jsem použít galvanicky oddělenou hallovu sondu na měření proudů, bohužel díky kapacitním vazbám to měřilo sinusové nesmysly. Jde o to, že nosná frekvence pily je 30kHz a to jsou kapacitní vazby a parazitní vazby jak vyšité... Když měřit proud tak prý jedině bočníkem. Ale to zase odmítá osciloskop měřit. Takže jedině osciloskop na baterie. Další co by prý mohlo pomoct je diferenciální sonda za 12000kč, má být galvanicky oddělená. Aliexpres nabízí tyto sondy za 1700... ale zase mají větší parazitní kapacity...tak uvidím. Další věc co musím řešit je rekuperace. Ideově ji mám zmáklou, horší to dostat do praxe. Jde o to udělat elektronického figueru pomocí cca 10-ti výkonových tranzistorů, ne 200 kusů...Máme přece 21. století a tím pádem pokročilou výpočetní techniku...Je super, že figuera má jednoduchý tvar magnetických jader....kdyby někdo mohl pomoct radou sem s ní...
0
0
Energy1 04.06.2025 16:11
1838
106
1944
Antena napsal(a):...pořád se pokouším o elektronického Figueru. Koncepce už je jasná. Zatím zápasím s buzením tj vytvořením sinusových průběhů na primárech. Nedaří se... Galvanicky oddělený osciloskop (pomocí oddělovacího trafa) působý...
,,Jednoduchý tvar magnetických jader" To máš sice pravdu, ale tento jednoduchý tvar je vykoupený nízkou účinností indukce. Musíš mít doslova hromadu železa, aby jsi vygeneroval alespoň nějaký použitelný výkon. Naproti tomu toroidní konstrukce Helcomba se severojižním tokem umožňuje vysoké výkony při malém množství materiálu a kompaktnosti. Pokud chceš z Figuery tahat opravdu slušné výkony, musíš použít distribuční transformátor, pořádný masiv železa s uzavřeným mag. tokem.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Antena 07.06.2025 18:21
298
9
137
Energy1 napsal(a):,,Jednoduchý tvar magnetických jader" To máš sice pravdu, ale tento jednoduchý tvar je vykoupený nízkou účinností indukce. Musíš mít doslova hromadu železa, aby jsi vygeneroval alespoň nějaký použitelný výkon....
...mám slíbené jedno distribuční trafo s orientovanými plechy za cenu šrotu tak uvidím... ideálně to celé zalét do trafooleje...kvůli chlazení...
ale nejprve se musím naučit vyrobit sinusový průběh pomocí PWM...na distibuční trafo mám dost času...
Dají se sondy CT455 sehnat za rozumnou cenu a kde ?