Str.: 1, ... 28, 29, 30, 31, 32 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
Energy1
Cívka Ramaswami bude fungovat, pokud se správně sestrojí a jsi pouze další z těch, který selhal v...
Energy1 22.06.2024 14:35
2023
148
2107
serf napsal(a):Hoj,
před časem jsem přestal s pokusy s Ramaswamiho transformátorem. Energy1 tady na fóru vyjádřil přesvědčení /a i jiní/, že by tutáč měl dávat zisky. Nějaká část tomu ale furt chybí a prostá rezonance to nebude....
Nevím kolik a jaké měkké železo jsi používal, ale sériový multifilar s budícím napětím 230V vyžaduje jádro 100kg+. A jelikož se jedná o střídavinu, jádro musí být buď z ocelokřemíku nebo alternativa izolované týče z měkkého železa ve svazku, tak jako to používal Ramaswami. Při nižším množství železa jádro okamžitě saturuje, na což upozorňuje sám autor Ramaswami.
0
1
serf 22.06.2024 22:41
24
5
33
Energy1 napsal(a):... Co se trysek týče...bez radikální úpravy se nedají použít v turbíně Wattse ...
Hoj, tu úpravu trysky tiskárny si nepředstavim. Mám záměr spíš vzít závitovku tak 14-16, mezi závrty z obou konců nechat 2mm a ty provrtat 0,6mm pro začátek. To napakovat do matky přivařené na výstupku na bubnu asi pod 10 - 15°. Ófšem, páč doma nic nemám a ještě míň umim, taxem závislý na dodavatelích mých nápadů. kteří mi udělaj jasno, co je možné.
Ad Ramaswami: něco ti dám do SZ, ale pochybuju, že je účelné se mnou zabíjet čas - stavař.
Jinak díkes za tvá infa tady i jinde na fóru.
Karel
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Barbucha 23.06.2024 09:17 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
serf napsal(a):..... mezi závrty z obou konců nechat 2mm a ty provrtat 0,6mm pro začátek. .....
Výtok z trsky busí mít narosto ostrou hranu v úhlu 90° s osou trysky. Jinak se ti bude proud vody vytékající z tryska třepit, ztrácet tlak a tím pádem i reakční sílu.
0
1
Energy1 23.06.2024 10:52
2023
148
2107
serf napsal(a):Hoj, tu úpravu trysky tiskárny si nepředstavim. Mám záměr spíš vzít závitovku tak 14-16, mezi závrty z obou konců nechat 2mm a ty provrtat 0,6mm pro začátek. To napakovat do matky přivařené na výstupku na bubnu asi pod...
Barbucha to napsal za mě. S tryskou, kterou uvádíš, můžeš kropit akorát zahradu. Musíš vytvořit co nejsilnější tažný proud vodního paprsku a ten musí být kruhový, úzký a přímočarý.
0
0
Adam 23.06.2024 19:54 Bydliště: Praha
6448
584
6144
Energy1 napsal(a):... a ten musí být kruhový, úzký a přímočarý.
Aby byla dodržena přímočarost paprsku vystupujícího z trysky,
hádám, že by tomu mohla pomoct dostatečná délka tělesa trysky,
a to hlavně kvůli koncové části dutiny, která by měla být dostatečně
dlouhá se striktně válcovým tvarem bez změny světlosti (průměru dutiny),
aby se uvnitř trysky jednotlivá vlákna proudění kapaliny srovnala
do určité přímočaré homogenity a po opuštění trysky
si proud kapaliny tu přímočarost co nejvíce zachoval.
Barbucha 24.06.2024 00:23 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
No, podle odborné literatury: aby nedocházelo k nadměrnému poklesu výtokového tlaku při výtoku kapaliny z tlakové nádoby tryskou, přívodní kanál do trysky by měl být kuželovitý s kuželovitostí 7-11°, délka kanálu 2-10mm / těch 10mm si už přesně nepamatuji / a hrana vtoku do přívodního kanálu by měla být oblá, nikoliv ostrá. Hrana výtoku trysky by lěla být ostrá a čelo trysky v úhlu 90° k ose trysky. Špatnou konstrukcí trysky může docházet až k 70% poklesu výtokového tlaku oproti tlaku uvnitř nádoby.
0
2
Energy1 24.06.2024 08:45
2023
148
2107
Barbucha napsal(a):No, podle odborné literatury: aby nedocházelo k nadměrnému poklesu výtokového tlaku při výtoku kapaliny z tlakové nádoby tryskou, přívodní kanál do trysky by měl být kuželovitý s kuželovitostí 7-11°, délka kanálu 2-10mm...
Nemám co dodat, souhlas. Jde vidět, že ten kdo chce si informace najde. Většina však staví stylem pokus/omyl a vůbec nestudují teorii, protože je to zdlouhavé a náročné. A teď se všichni neúspěšní stavitelé mohou vrátit do minulosti a zamyslet se nad tím, jestli vše dělali správně. S redukcí tlaku až 70% naprosto souhlasím, špatně provedená tryska tohle dokáže mrknutím oka, ale to je věc, kterou tu omýlám pořád dokola a stejně si to každý udělá po svým jak to padne pod ruku. Třeba taková turbína, která bude dávat obvodový tlak 20bar ale nebude mít správně provedené trysky pak reakční tlak se zredukuje např. na 1/5 a s tím se úměrně sníží i reakční tah a taková turbína bude vždy ve ztrátě. A to se bavíme pouze o tryskách, které jsou malou součástí celého soukolí.
0
0
Adam 24.06.2024 09:00 Bydliště: Praha
6448
584
6144
Barbucha napsal(a):No, podle odborné literatury: ...
Ok, to jsi ale vyjmenoval všechno možné kolem (vtok do trysky, hranu čela na výstupu
trysky atd.) a konstrukční aspekt trysky, nad kterým jsem uvažoval já, nikoli.
Nevycházel jsem z opisování odborné literatury, ale z vlastní úvahy v rámci hydromechaniky.
Pokud se ale s Energym shodujete na tom, že má úvaha o ryze válcovité části před výstupním
ústím trysky je nadbytečná a ta mírná kuželovitá stačí, tak ok. Hydromechanika je příliš
specifická podoblast "fyziky", kde nemám až tolik rozehřáté mozkové svaly.
Ale jestli mé nemístné myšlenky alespoň docílily toho, že se tu někdo něco dozvěděl,
alespoň pro inspiraci (protože někdy člověka nenapadne,
kam přesně do literatury zalovit), tak tím lépe.
0
0
Barbucha 24.06.2024 09:36 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Hydromechanika jako taková je vůbec pole neorané, a to co o ní víme, je zlomek toho co by jsme vědět měli - nebo mohli. Stačí nakouknout do práce Viktora Schaubergera a člověk mnohdy nechápe co si voda dokáže dovolit. Takže, nikdy neříkejme nikdy, to nejde - ale jde, ale mi prozatím nevíme jak na to. A někdy je to snad i lepší, protože díky našemu vypečenému stvořiteli, bylo lidstvo jako druh obdařeno sebedestruktivní schoplností zničení všeho vůkol. Ámen.
0
1
Energy1 24.06.2024 16:06
2023
148
2107
Barbucha napsal(a):Takže, nikdy neříkejme nikdy, to nejde - ale jde, ale mi prozatím nevíme jak na to.
Nejde jen chcíplá kráva a malý děcka, jinak jde úplně všechno..
0
0
jery1 24.06.2024 23:36
40
2
30
o tutbíně toho moc nevím, ale co když se pomyslně zvýší výška vodního sloupce v turbíně o délku trysky, která by "trčela" po obvodu kola z turbíny?
Takže bude asi hodně záviset na trysce... délce, tvaru, úhlu, průměru, vnitřním turbulencím, rozptylu.......
0
0
Energy1 25.06.2024 10:49
2023
148
2107
jery1 napsal(a):o tutbíně toho moc nevím, ale co když se pomyslně zvýší výška vodního sloupce v turbíně o délku trysky, která by "trčela" po obvodu kola z turbíny?
Takže bude asi hodně záviset na trysce... délce, tvaru,...
Zvýšení vodního sloupce skrze trysku se nebere v potaz, klade se důraz pouze na hydrodynamické ztráty a ty se odvíjí od konstrukčního provedení, které jsi vyjmenoval. Takže když potom vidíš na YouTube trysky vyrobené z kolínek 90st a různé sériové trysky pro tiskárny, tak ti je asi jasné, jak do dopadá. Odtud pramení "to nejde" nebo "nelze". Vždycky se hrabe do složitosti hydrodynamiky ten, kdo tomu vůbec nerozumí, a tak stejné je to i s Figuerou. Specializované vědecké týmy na to nechytnou a dělají na tom pouze garážový kutilové.
0
0
fana 30.03.2025 21:32 Bydliště: uprostřed
327
14
200
cca 14:45 , může to být Watts? Mluví o kavitaci a tryskách a o tom, že dostal patent, jsem četl.
fana napsal(a):cca 14:45 , může to být Watts? Mluví o kavitaci a tryskách a o tom, že dostal patent, jsem četl.
https://youtu.be/eFD7NLOHa08?t=862
Ano, je to Watts
0
1
Energy1 01.04.2025 09:30
2023
148
2107
Divím se, že tady na fóru nebyli replikující Wattse úspěšní, chce to dostatečně velkou velikost a snížit hydrodynamické ztráty. Já měl zisk už s prvním svařovaným modelem, nejvíc kritický je odklánět přívodní vodu ze středu turbíny k vnějšímu okraji a převádět obvodový tlak na reakční tah pomocí trysek. Takže nejvíc záleží na tvaru přepážek odklánějící přívodní vodu, průřezů vnitřních dutin a provedení trysek. V případě vertikální koncepce pomáhá rotaci Coriolisova síla, což snižuje nároky uvádění přívodní kapaliny do hybnosti. Chce to trpělivost a zkoušet různé varianty trysek co do průtoku, tak do provedení a také zkusit různé tvary přepážek a jejich velikost. Hydrodynamika je velmi složitý obor málokdo ji dokáže ovládat. Osobně jsem stavěl spíše pokus/omyl než abych věděl, jak to mám udělat. Ale pokud jsou peníze a čas, tak vývojem a testy lze přijít na to, jak to provést, aby to fungovalo.
0
2
Energy1 01.04.2025 11:11
2023
148
2107
Viktor Schauberger na to šel jinak, na snížení hydrodynamických ztrát, které jsou hlavním činitelem turbíny používal kruhový profil vedení kapaliny a vzduch. Provzdušněná kapalina se chová jako kdyby měla nižší viskozitu, je pružnější, stlačitelnější a tím jsou i nižší hydrodynamické ztráty. Logaritmické zakřivení potrubí od středu po ústí trysek tohle vše umocňuje. V tehdejší době to byl jediný způsob jak uvést stroj na vodní pohon s kompromisy. Zdokonalený stroj uvedl až v 90tých letech Donnie Watts, kde prokázal, že k zisku točivého momentu stroje na principu odstředivé síly není třeba kruhového potrubí a přimíchávání vzduchu. Naopak, vzduch je v tomto systému nežádoucí a snižuje účinnost. Když to shrnu a podívám se do minulosti, Schauberger použil analogii ku turbíně s přepážkami, použil to, co se v tehdejší době použít dalo, zdaleka to nebyl ideální způsob jak docílit zisku z odstředivého aparátu.
1
1
Energy1 01.04.2025 11:27
2023
148
2107
Mezi profesionály z minulosti rozhodně patří Richard Clem, který na tomto principu vyvinul hydraulický systém s fritovacím olejem. V zavřeném systému rotujícího kuželu s tangenciální drážkou extrémně zvyšuje tlak do ústí trysek. Drážek může být i více ke zvýšení účinnosti, výstupní výkon je extrémní a byl několikrát deklarovaný. Pokud se o to začne člověk zajímat tak zjistí, že princip funguje přesně, jak autor tvrdí, kde tangenciální drážka účinně mění součinitel tlaku na základě objemu a výstupní tlak vizkózní kapaliny jako je olej může s malou vstupní energií dosahovat stovek bar, který trysky dále převádí na reakční tah
0
3
Antena 01.04.2025 13:07
330
10
157
Úžasné informace.
A.
0
0
Energy1 01.04.2025 14:47
2023
148
2107
Původně jsem chtěl jít do Clema, ale měl jsem omezený rozpočet a vývoj by dle propočtů stál raketu, tak jsem sáhl po levnější alternativě Wattsovi. Clem vyžaduje přesné strojírenské obrábění a zhotovení na mnohem vyšší úrovni než Watts. Tangenciální drážky po obvodu kuželovitého rotoru není vůbec snadné vyrobit a další věc je problém s vůlí mezi rotorem a tělem hydraulického systému. Kapalina, čímž je olej se vlivem tření prudce zahřívá a tím se mění provozní vůle za studena a za tepla. Hydraulický systém by musel mít kompenzaci provozní vůle na základě oteplení a to taky není snadné udělat. Na druhou stranu hydraulický systém Clema dokáže generovat zhruba 10x vyšší výkony při stejné velikosti ve srovnání s Wattsem což jsou vskutku děsivé výkony.
0
2
fana 05.04.2025 17:54 Bydliště: uprostřed
327
14
200
Nu, zvláštní, že už dávno nestavíme třeba jen tu verzi „převodník tlaku na kroutící moment“? Ta by se nám neutrhla ze řetězu, řízená vstupním tlakem, zacyklované pomocí 3f sítě s ošetřením přetoků, dnes určitě jde ustálit spotřebu ze sítě třeba na 0,1W a za rozvaděčem „děj se domove“. Třeba dva asnychroňáky, poháněcí 4 kW motor a i kdyby jsme dokázaly vykroutit 5kW, i to by byl zisk 1kW. Zacyklováno skrz jednotky metrů drátů a nějaký ten stykač. Samozřejmě ostrov je ostrov.
Ten „převodník“ jde celkem snadno vyzkoušet, jen ho vyrobit. A mělo by to odpovědět na otázku, jestli tah z trysek funguje a ukázat vliv tlakového spádu na tryskách, snadno zkoušet průměry či tvar. Protože pokud je celá cesta oleje/vody natlakovaná, tak je to jiné, minimálně v tom, že by to bylo jakoby technicky „určité“.
Mám rozpracované tři příspěvky, jeden na téma „převodník“, druhý „Watts“ a třetí „Clem“. Někde čísla, někde spíš jen podivné nápady. Dejte mě čas, jestli do toho zakomponuji i nějaký náznak „hydraulických ztrát“.
A ještě toto: převodník tlaku na kroutící moment, odkaz na patent?
Zásadní otázka na úvod, proč byl zmiňován "index 4" ?
Je to právě z důvodu, že potom to začíná brzdit prostředí? Je to mechanicky "na rozervání"? Je to tedy technický limit? Výtok z trysek je v pracovní oblasti otáček vždy pomalejší než obvodová rychlost, klesá tím "tah"? Někde bylo psáno, že to nevadí, že reakční tah je stále stejný, tomuto mohu "pouze věřit", nemám nějaké související zkušenosti.
Po prvních kalkulacích to vychází, ale pod 1 metr průměru bych asi nešel. :)
Podpořte chod fóra 