Indukované elektromotorické napětí a vše kolem toho
Str.: 1, ... 6, 7, 8 Psát příspěvky můžete po přihlášení
Poslední příspěvek z předchozí strany:
gromit
Vzduch je celkem dobře nevodivý - co vakuum?
Ale vážně - ferity mají cca 10^8 horší vodivost n...
Barbucha 05.02.2024 01:19 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Jim68 napsal(a):Ale potřebuji nevodive jádro...
Záleží na tom, jak nevodivé. Pokud povrchově nevodivé - pak asi použít potahované jádro. Toroidy se normálně vyrábějí potahované tuším epoxidovou vrstvou. Nebo pokud je to hranol, nebo kulatina, tak n a obvod použít smršťovačku. Horší je to s ostatními tvary. Tam by se to asi doma muselo potáhnout třeba epoxidovou verstvou. Ale pokud nevodivé i uvnitř materiálu, tak nevím jaký by se mohl použítr materiál. Všechno je nějak vodivé záleží na typu materiálu. Otázka je, jakou potřebuješ permeabilitu. Třeba prášková jádra mají podstatně větší óhmický odpor než ferity, ale zase mají podstatně menší permeabilitu. Záleží na tom na co to potřebuješ, jestli ta nevodivost je opravdu nutná, nebo stačí jádro jenom nějak odizolovat.
0
0
Jim68 05.02.2024 13:48 Bydliště: Praha
176
11
111
gromit napsal(a):Vzduch je celkem dobře nevodivý - co vakuum?
Ale vážně - ferity mají cca 10^8 horší vodivost než čisté železo
A potřebuješ vůbec jádro?
Nemyslím to nijak zle, ale když to nefunguje bez jádra, bude to fungovat...
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 27.03.2024 14:17 Bydliště: Praha
6448
584
6144
krizma2421 napsal(a):Uměl by někdo vysvětli tento graf?
Ahoj, vítám Tě u nás!
Jde o diagram, který zobrazuje rozdílnosti v hodnotě AL (vysvětlím dále) a v závislosti
na množství ampérzávitů cívky (počet závitů cívky krát protékající proud) a v závislosti
na jednotlivých feromagnetických materiálech (jednotlivé křivky).
AL je taková zvláštní pomocná a pouze orientační (!) - ale zato docela šikovná - veličina.
Jakýsi orientační parametr materiálu jader a feromagnetických látek celkově. Otrocky vzato,
skládá se z velikosti plochy průřezu feromagnetického jádra a z hodnoty indukčnosti.
Tohle ale může mást a lepší vysvětlení bude zřejmě toto:
Zjednodušeně je smyslem hodnoty AL udělat člověku obecnou představu o záležitosti
sycení a "akumulovatelnosti" magnetického pole v daném druhu materiálu,
a to bez ohledu na nějakou konkrétní velikost a geometrii jádra.
Jako kdybyste chtěli klasickou veličinu indukčnosti zbavit závislosti na tom,
jak velká je ta cívka, jaký má tvar a kolik kg váží jádro. A zbyde jen
jakási vlastnost toho samotného feromagnetického materiálu.
To je zhruba podstata AL hodnoty.
0
0
Jim68 27.03.2024 16:48 Bydliště: Praha
176
11
111
Adam napsal(a):Ahoj, vítám Tě u nás!
Jde o diagram, který zobrazuje rozdílnosti v hodnotě AL (vysvětlím dále) a v závislosti
na množství ampérzávitů cívky (počet závitů cívky krát protékající proud) a v závislosti
na...
Vysvětlím si to tedy tak, že s počtem amperzavitů Al klesá, ok? A také se zvětšují poměrné rozdíly mezi materiály, zvolím tedy ten vhodný pro mé účely... 👍
0
0
krizma2421 27.03.2024 18:05 Bydliště: Nížkovice
3
0
0
Jde mě o to, že sháním materiál na jádro transformátoru a potřebuji aby mělo vinutí co největší indukčnost při co nejmenším počtu závitů.
0
0
Energy1 27.03.2024 19:23
2023
148
2107
krizma2421 napsal(a):Jde mě o to, že sháním materiál na jádro transformátoru a potřebuji aby mělo vinutí co největší indukčnost při co nejmenším počtu závitů.
Indukčnost vinutí je nepřímo vyjádřená permeabilita materiálu, takže pokud chceš snížit množství vinutí, musíš sáhnout po vyšší permeabilitě. Transformátorové tvary se dají koupit z amorfu, ten má o dost vyšší permeabilitu než ocelokřemík, takže úspora vinutí je znatelná. Ještě mnohem vyšší permeabilita se dá získat z permedurové laminace, to ale běžně neseženeš.
0
0
Barbucha 28.03.2024 01:56 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
krizma2421 napsal(a):Jde mě o to, že sháním materiál na jádro transformátoru a potřebuji aby mělo vinutí co největší indukčnost při co nejmenším počtu závitů.
Hodně záleží na tom, co to je za typ transformátoru, respektive pro jaký provoz a přenosovou frekvenci je určen. Zda se jedná o přibližně síťovou frekvenci, nebo spínané trafo. Od toho se odvíjí typ materálu. Třeba železo nemůžeš většinou použít nad 2kHz, a ferrity používat na frekvence pod 5kHz.
0
0
Barbucha 28.03.2024 02:11 Bydliště: Pod mostem v Praze
539
30
385
Jim68 napsal(a):Vysvětlím si to tedy tak, že s počtem amperzavitů Al klesá, ok? A také se zvětšují poměrné rozdíly mezi materiály, zvolím tedy ten vhodný pro mé účely... 👍
Pokud se budeme bavit o jednom a tom samém parametu je vysvětlení hodnoty A s indexem malé L jepoměrně jednoduché:
Součinitel indukčnosti AL
Součinitel indukčnosti AL [nH] je indukčnost, kterou by měla cívka o jednom závitu daného tvaru a rozměrů, umístěná v jádru v dané poloze.
Součinitel indukčnosti slouží pro snadnější výpočet indukčnosti cívky L [nH]. Indukčnost jádra je L= AL . N2 [nH ; nH], kde N je počet
závitů a L je indukčnost cívky.
Hodnotu AL je možno stanovit s použitím konstanty jádra a efektivní permeability a dle následujícího vztahu:
kde S(Ie/Ae) je konstanta jádra [mm-1].
Přesný vzoreček na výpočet najdeš na https://www.semic.cz/kategorie/jadra-kostry-215/ soubor Základní definice. Krom jiného mají v nabídce, krom jiného, jádra na trafa. ale záleží na tom pro jaké trofo to má být. Železo tam mylsím nemají.
0
0
krizma2421 28.03.2024 07:17 Bydliště: Nížkovice
3
0
0
Barbucha napsal(a):Pokud se budeme bavit o jednom a tom samém parametu je vysvětlení hodnoty A s indexem malé L jepoměrně jednoduché:
Součinitel indukčnosti AL
Součinitel indukčnosti AL [nH] je indukčnost, kterou by měla cívka...
Pokouším se vyrobit step up audio trafo, ale v teorii kolem materialu dost plavu. Jsem spise takovy ten typ pokus omyl. Umim si navrhnout a vypocitat vystupni audio trafa, ale tam vystacim s EI plechama 0,35.
Tady je problem s počtem závitů. Čím více zavitů, tím je to citlivější na 50Hz.
Jinak trafo by mělo fungovat od 10Hz do cca 40kHz.
Bohužel jsem se dostal na nějakých L=1H což je horší jako u klasického EI30. Myslel jsem, že to bude mnohem lepší.
0
0
fana 16.08.2026 22:55 Bydliště: uprostřed
327
14
200
Zdravím,
prosím rozluštíte mi jestli se „indukuje nebo ne“?
Na velkém O jádře je červené primární vinutí. K jádru jsou přiloženy 4 cívky na svých O jádrech. Vinutí těch 4 cívek tvoří na velkém O jádře „vinutí“, nebo ne? Já bych řekl, že by se mělo indukovat napětí jako kdyby ty dráty byly navinuty na tom středním jádře, nebo ne? Vinutí bude mít větší odpor = delší drát, ale co jinak?
Bude sekundární proud vytvářet magnetický tok ve svém malém O jádru?
Řekl bych, že každá strana vinutí „pohání“ magnetický tok opačným směrem. Nebo to „uprostřed“ není cívka ve smyslu cívka?
Zelená naznačuje vinutí a jeho stejný směr. Vlevo je zjednodušeně středová část, jako v řezu.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 17.08.2026 21:09 Bydliště: Praha
6448
584
6144
fana napsal(a):Zdravím,
prosím rozluštíte mi jestli se „indukuje nebo ne“? ...
Ahoj, pokud to mohu takhle říct, řešit podobné nápady / nákresy / popisy bývá docela peklo.
Některé detaily nákresu + popisu jsem nepochopil, ale to nevadí, protože do toho
nechci moc zabřednout. Přemýšlím, jak shrnout to nejpodstatnější. Možná:
Proces/Stav indukování sám o sobě probíhá vždy.
Dokonce by se fyzikálně dalo říct, že každičký úsek vinutí působí indukováním na každičkou
krychličku objemu vzduchu či fero-jádra - všude po celém jeho objemu.
Jen na většině místech je to úplně zanedbatelné množství a největší efekt to má
buďto ve velké blízkosti vinutí, a/nebo v závislosti na feromagnetických vlastnostech
těch blízkých látek.
Pokud magnetické indukční toky působí proti sobě (např. dvě vzájemně protisměrně namotané cívky), především dochází k tomu, že pole vyhřezne více ven do okolí.
Protože se navzájem vytlačují.
K výrazu "neindukuje se (nic)" možná svádí hlavně pohled přes veličinu celkové indukčnosti L,
která by v protisměrném případě vycházela hodně nízká. To je však příliš velké zjednodušení
celé situace. Protože vždy se indukuje, ale v případě protisměrných orientací je to indukování
spíše segmentové-roztříštěné než kontinuální a pole je výrazně vytlačeno do prostoru
s nevýhodnou permeabilitou. I proto můžeme mít celkové L blízko nule.
Výrazné vyhřezávání pole směrem ven ze zařízení, to je typicky třeba hodně
zatížený transformátor (když v danou chvíli přenáší velký výkon). Pole od sekundáru jde silně
proti poli primáru.
Tedy, jev indukování je vždy.
Pokud se účinek magnetického pole v krychličce jádra pozmění, tak plynule s tím pozměněním
se současně projevuje i Lenz - pro představu jako další, "nové" protichůdné pole.
Sekundární pole existující jen při probíhání změny toho základního pole,
které na tuto krychličku primárně působí.
Netuším, jestli tohle v něčem pomohlo; musím zase letět. Když tak se, prosím, zapojte ostatní.
0
0
fana 18.08.2026 17:45 Bydliště: uprostřed
327
14
200
Děkuji za odpověď, i dalším, jestli mi k tomu něco řeknou.
Je to takový můj hlavolam. :) Inspirovaný vizuálně i různými hubbardy, coutiery. Kdyby se mě podařilo rozebrat 4 stará O jádra složená z LL (nedaří se mě a nechci zničit kostřičky), tak si to snad na jednovrstvém vinutí zkusím. :) (kus svitku , který vytvoří středové jádro by byl)
Snažil jsem se nastínit, jestli 4 cívky vhodně vinuté a vhodně zapojené na svých jádrech, přiložené svojí jednou venkovní stranou k pátému středovému jádru, vytvoří touto stranou plnohodnotné vinutí pro indukci podle „vzorců“.
Primár indukuje do této „cívky“ a při zátěži vzniká lenz a současně sekundární proud indukuje magnetické pole v těch 4 bočních cívkách?
Nevím jak by se vyvíjely myšlenky dál, s magnetickým tokem v těch malých O, atd. Dokud by to bylo vše uzavřené , tak asi do slepé uličky.
0
0
Energy1 21.08.2026 09:48
2023
148
2107
fana napsal(a):Děkuji za odpověď, i dalším, jestli mi k tomu něco řeknou.
Je to takový můj hlavolam. :) Inspirovaný vizuálně i různými hubbardy, coutiery. Kdyby se mě podařilo rozebrat 4 stará O jádra složená z LL (nedaří se...
Jestli ti jde o to, jak obelstít lenz jinou koncepcí transformátoru, tak neobelstíš. Boční magnetickou vazbou zachycením rozptylu je indukce prakticky na nule a když jakkoliv svážeš jádra vinutím, tak vytvoříš buď tvrdou magnetickou vazbu nebo pole a protipole, takže v prvním případě se přenáší veškerý výstup na vstup, v druhém případě neindukuješ na výstupu emf, protože je negovaná indukčnost protitaktním zapojením. Za svoji éru vývoje jsem zkoušel všemožné "antilenz" transformátory, ale ani jeden nevykázal ani 1w přebytku, naopak vždy byly pouze ztráty. Koncepce Hubarta není klasický transformátor, je pravda, že zachytává boční magnetickou vazbu, ale primár je buzen vysokou strmostí dc pulzů, takže se jedná o zachycení všesměrové zářivé energie, ne klasického B pole
0
1
fana 22.08.2026 13:44 Bydliště: uprostřed
327
14
200
Ok, to mi stačí, prostě indukovat se v dosahu magnetické změny bude vždy, jen záleží na síle vazby. Když bych chtěl zkoumat, tak mohu zkoušet.
Energy1, obejití lenzu na uzavřeném jádře nehledám, i když myšlenky občas sklouznou „co kdyby, někde“. Nevím jak to popsat. Zkouším najít jestli je něco podobného figuery, může jít využít v „celoperiodě“. Figuera budí dvě půlperiody „stejně“, „silově“, fázový posun je +-90 stupňů teoretické maximum. Ale ta celoperiodická zařízení mají tu vazbu prostě o PI/2 dál než jak to provedl Figuera.
To jsem tomu zas dal, co?
O obejití lenzu přemýšlím na přepínání mag.toku PM v různých částech mag.obvodu, ale ne jako MEG, s tím, že by zátěž byla připnuta pouze v čtvrtperiodách návratu mag.pole na domovské místo.
Podpořte chod fóra 