Barbucha 27.10.2023 19:53 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Složené jádro indukčnosti. Otázka: jak se bude chovat jádro transformátoru, respektive celé trafo, které je složené ze / dejme tomu / dvou materálů, které mají zásadně rozdílnou permeabilitu / třeba / ur1= 2000, u2= 50.000, a jaká bude výsledná premeabilita?
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
Adam 27.10.2023 20:13 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Barbucha napsal(a):Složené jádro indukčnosti. Otázka: jak se bude chovat jádro transformátoru, respektive celé trafo, které je složené ze / dejme tomu / dvou materálů, které mají zásadně rozdílnou permeabilitu / třeba / ur1= 2000, u2=...
Doporučuji se na to dívat co nejvíce podle toho, že permeabilita
je v nějakém ohledu "propustnost" pro magnetické indukční čáry.
Velmi záleží na tom, co s tím budeš pak chtít dělat dál a jak i vypadá
okolí této složené sestavy, ale případně si k tomu můžeš udělat i takovou analogii,
jako když zapojuješ do série rezistory a přemýšlíš o tom,
jaký proud tím bude nakonec protékat.
Pro tvé složené jádro bude nejzásadnější, jak moc nízká permeabilita
se tam bude vyskytovat. Podobně jako u rezistorů je nejdůležitější,
jestli je v té sérii nějaký s hodně velkým odporem.
Pozn.: Dokud skládáš jádro z dílů, které mají μr > 1,
tak magnetické indukční čáry nebudou mít tendenci žádný díl obtékat.
(Vyhřeznutí pole při hodně zatíženém trafu, to bychom ale byli zase úplně jinde)
"Celkovou" výslednou permeabilitou takové složeniny
měníš tvar hysterezní křivky takového trafa.
0
1
Adam 27.10.2023 21:44 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Barbucha napsal(a):Pro upřesnění ještě nárys.
Tohle je furt takové nejasné, jak to vlastně bude. Vinutí jsou teda hlavně nahoře a dole?
Tam kde se 1 a 2 setkávají, bude při Tebou zmíněných permeabilitách tendence,
že indukční čáry se budou o něco více koncentrovat v č 2. nežli v č. 1.
0
0
Píďalka 28.10.2023 00:28 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Adam napsal(a):Tohle je furt takové nejasné, jak to vlastně bude. Vinutí jsou teda hlavně nahoře a dole?
Tam kde se 1 a 2 setkávají, bude při Tebou zmíněných permeabilitách tendence,
že indukční čáry se budou o něco více...
Obávám se, že tu všichni míjíte to podstatné, a to vyprodukovat co nejsilnější indukující magnetické pole při co nejmenších nákladech na el.energii. Už jsem se o tom někde tady dohadoval mám pocit s Jarinsem. Klíčem jsou ampér-závity. Ampéry stojí neustálý přísun energie, závity stojí jenom jednorázový přísun materiálu.
Pídalka
0
1
Barbucha 28.10.2023 11:06 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Dobře, tak jinak. Jak se počítá trafo, které má jádro z jednoho druhu materiálu je jasné. Ale jak se bude počítat trafo se složeným jádrem, protože parametry trafa jsou závislé na magnetické indukce, která je odvislá od permeability jádra. A ta bude zajisté vliven složeného středního sloupku rozdílná od permeability krajního sloupku.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
0
cimirek 28.10.2023 11:38 Bydliště: Střední Čechy
833
78
1045
Jestliže má jádro u1 stejný průřez v oblasti primáru1 i 2 jako v oblasti sekundáru (což podle obrázku vypadá že je to stejné), uniká mi důvod proč vkládat další jádro s u2. Jedině snad, pokud hodláš využít již hotovou sek. cívku.
0
0
Píďalka 28.10.2023 20:34 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Barbucha napsal(a):Dobře, tak jinak. Jak se počítá trafo, které má jádro z jednoho druhu materiálu je jasné. Ale jak se bude počítat trafo se složeným jádrem, protože parametry trafa jsou závislé na magnetické indukce, která je odvislá od...
Skutečně kvalitně postavené komerční izolační trafo má účinnost cca 97-98,5 %. Já jsem se dokonce dostal s mojí konstrukcí přes 99%, ale jen v určitém okně odběru ze sekundárů. Co si myslíš, že na tom můžeš vylepšit nějakými vsuvkami do jádra z "lepšího" materiálu, nemluvě o tom, že ta tvá vsuvka do primáru toho moc nenadělá, protože neprochází sekundárama.
Víš, v transformátoru dostaneš na sekunáru vždycky jen momentální opak primáru v poněkud negativním poměru VA, tedy se ztrátou. To proto, že je jádro magneticky uzavřené. Jediné kromě odporu (přesněji impedance u střídáku) materiálu jádra, co omezuje ztráty, je tloušťka a šířka jednotlivých trafo-plechů. Čím je větší jejich jednotlivý obvod v poměru k průřezu, tím jsou menší ztráty v ohřevu jádra a tím i ztráty elektrické. Materiál s lepší permeabilitou ti jenom umožní použít méně materiálu na jádro. Nevyprodukuje ti víc magnetického pole, ale pouze hustší pole jeho standartních siločar.
Píďalka
0
0
Píďalka 28.10.2023 20:50 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Píďalka napsal(a):Skutečně kvalitně postavené komerční izolační trafo má účinnost cca 97-98,5 %. Já jsem se dokonce dostal s mojí konstrukcí přes 99%, ale jen v určitém okně odběru ze sekundárů. Co si myslíš, že na tom můžeš vylepšit...
Koukám, že jsem prohodil primáry se sekundárem, ale ono to vyjde na stejno. Jinak další věc je, že cívky vůbec nemusí obepínat nohu jádra kolem dokola. Stačí, když je natěsno přilehlá jen jedna ze čtyř stran cívky. Ta by měla být k jádru přitažena co nejvíce nafest. Další strany mohou být navinuty i na řídko a u průmyslových velikých vzduchem chlazených třífázových transformátorů se to dělá běžně kvůli chlazení cívek i jádra, aby měl kudy procházet vzduch. Zhruba řečeno, zatímco průřez jádra je řekněme čtverec, vrstvy závitů jsou vinuty jako čím dál tím delší obdélník, nebo spíš zploštělý ovál. Takže pokud použijeme stávající cívku, která je na jádře volná, je vhodné alespoň jednu mezeru vycpat natěsno řekněme pertinaxem.
Píďalka
0
0
Barbucha 04.11.2023 13:01 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Píďalka napsal(a):Víš, v transformátoru dostaneš na sekunáru vždycky jen momentální opak primáru v poněkud negativním poměru VA, tedy se ztrátou.
To je jasné, kde nic není ani čert nebere. Ale mě zajímá, jak se bude výpočtově chovat jádro s vloženým sloupkem z materiálu s podstaně - řádově - vyšší permeabilitou než zbytek jádra. Určitě se vinutí sekundáru nebude počítat stejně jako v neproloženém jádru. Mě zajímá, jaká bude výsledná permeabilita slupku uvnitř sekundáru, jak se může spočítat a v závisloti na tom i změna počtu závitů sekundárního vinutí.
0
0
Píďalka 04.11.2023 20:35 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Barbucha napsal(a):Ale mě zajímá, jak se bude výpočtově chovat jádro s vloženým sloupkem z materiálu s podstaně - řádově - vyšší permeabilitou než zbytek jádra. Určitě se vinutí sekundáru nebude počítat stejně jako v neproloženém jádru....
Obávám se, že ta vložka nebude mít na poměry závitů a jejich výpočet sebemenší vliv. Ta vložka ti nezesílí magnetické pole procházející sekundárem. Akorát ho v danném prostoru středové nohy, který okupuje, povede líp, než materiál zbytku uzavřených jader v témže prostoru. Jinými slovy, část uzavřených jader tvořící středovou nohu kolem vložky bude podstatně méně magneticky zatížena než jejich zbytek procházející primárama.
Píďalka
0
0
Barbucha 05.11.2023 02:27 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Máte někdo nápad jak jednoduše, třeba i orientačně, změřit permeabilitu?
0
0
Adam 07.11.2023 10:15 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Barbucha napsal(a):Máte někdo nápad jak jednoduše, třeba i orientačně, změřit permeabilitu?
Za určitých podmínek se to dá dělat tak, že měříš indukčnost.
Permeabilitu následně přes tzv. nepřímé měřením (výpočtem).
Pokud chceš však porovnávat permeabilitu dvou různých jader, popř. jádra složeného z více kusů,
pro smysluplné měření, pro porovnání permeabilit potřebuješ dva stejně velké vzorky těch jader.
Jde tam totiž i o rozložení feromagnetika v prostoru a pro porovnání dvou musíš mít obě
stejně velká a měřit indukčnost postupně přes jednu a tu samou cívku.
Dá se to dělat i tak, že cívku přiložíš jen zvenku, k nějaké prostřední části vzorku (ale u obou vzorků
to musíš přiložit do stejného místa). Současně nesmíš mít během takového měření žádné
jiné magnetické a feromagnetické materiály v blízkém okolí, aby to paraziticky nezvyšovalo
měřenou indukčnost (permeabilitu).
0
1
Energy1 07.11.2023 11:37
1050
79
1242
Adam napsal(a):Za určitých podmínek se to dá dělat tak, že měříš indukčnost.
Ano, v podstatě permeabilita materiálu udává indukčnost cívky. Takže čím je větší, tím je větší také indukčnost. Permeabilita je ale frekvenčně závislá, protože je tím vyjádřená magnetostrikce a hysterezní smyčka. Zpravidla čím nižší provozní frekvence jádra, tím vyšší permeabilita a naopak. Kvalitnější LRC můstky změří celkem přesnou indukčnost při určité nastavené měřící frekvenci, z toho lze pak spočítat permeabilita materiálu
0
0
Jim68 04.02.2024 14:13 Bydliště: Praha
136
10
95
No jo, ale co když je jádrem vzduch?
0
0
Barbucha 04.02.2024 14:30 Bydliště: Pod mostem v Praze
275
17
254
Jim68 napsal(a):No jo, ale co když je jádrem vzduch?
pak je poměrná permeabilita 1.
0
0
Jim68 04.02.2024 18:10 Bydliště: Praha
136
10
95
Barbucha napsal(a):pak je poměrná permeabilita 1.
Tedy když jej nahradim třeba železem.... A lépe zeleznym plechem...?
Pídalka
Píďalka
Píďalka
Podpořte chod fóra 