Spirituálně zajímavou kolébkou Keltů jsou Britské ostrovy. V našich krajinách zanechali své stavby, artefakty kovové i hliněné a hlavně svoje geny v mnohých z nás
Aktuální snímek ze Závisti
Foto: Zuzana Kudličková
Adam 24.03.2022 12:11 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Gaelštinu se lze snadno učit. Je to jeden z nositelů původního jazyka Keltů
Už více jak 100 dní bez přestávky používám 5-15 minut denně jednu apku na celkem snadný
a hravý trénink cizích jazyků. No a dneska jsem tam objevil výuku/trénink gaelštiny,
která v sobě do velké míry přenáší původní jazyk Keltů (z oblasti dnešního Skotska a Irska).
p.s....možná to zde již někdy bylo, tak omlouvám duplicitu
0
1
Adam 27.03.2023 15:16 Bydliště: Praha
5803
563
5846
Broch
Kaledonští Piktové (tou dobou již nejspíše smíšená populace Keltů s předindoevropským obyvatelstvem Britských ostrovů hovořící keltsky) v dnešním severním Skotsku stavěli zajímavé opevněné stavby - tzv. „brochy“ – od 5. století př. n. l. Budování těchto kamenných pevnůstek přestalo až během 4. stol. n. l. Každý broch byl patrně útočištěm jednoho piktského klanu v dobách válečného běsnění. Odborníci jich v dnešní době evidují asi 500 v různém stádiu poškození, z nichž je tak 50 stále ještě velmi dobře zachovaných. Kaledonské brochy asi nejvíc připomínají „nuraghy“ ze Sardinie doby bronzové - ale odděluje je od sebe obrovská vzdálenost jak v čase, tak na mapě. U těchto věží se výška pohybuje mezi 6 a 13 metry o síle zdiva od 3 do 4,5 metrů. Je zajímavé, že například broch Dùn Chàrlabhaigh na ostrově Lewis ve Vnějších Hebridách obývala rodina místních rybářů ještě v první polovině 20. století. Na Hebridách i dnes stále část místních lidí mluví gaelštinou - tedy keltským jazykem.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
2
Jiřka 22.03.2024 12:36 Bydliště: Praha
365
7
382
Keltský telegraf rozsvítí v sobotu večer 170 kopců po celém zemi!
Pradávný systém světelných signálů, dříve sloužící k přenosu informací na velké vzdálenosti, probouzejí na první jarní sobotu účastníci Keltského telegrafu.
Při telegrafování si lidé zprávy předávali z jedné stanice na druhou, podobně to dělali třeba i Keltové, pomocí světelných a kouřových signálů z kopce na kopec. A ve stejném duchu, v souznění s přírodou, funguje i Keltský telegraf.
Myšlenka ohnivě mystického propojení lidí se před více než patnácti lety zrodila v hlavách dvojice publicistů a spisovatelů Jiřího Kuchaře a Vlastimila Hely.
V první rok Keltského telegrafu před patnácti lety se dvěma mužům a jejich přátelům podařilo propojit asi dvacítku kopců. Rok od roku se ale informace dostávala do dalších míst a těsně před koronavirovou pandemií dosáhla počtu 260 zapálených vater po mnoha kopcích v celém Česku. „Letos to bude kolem sto sedmdesáti ohňů, ke kterým se do kopců vydají tisíce lidí.
A všem lidem spojeným s přírodou se doporučuje vyrazit v sobotu večer do kopců. I kdyby jen měli pozorovat ohňové signály nesoucí se po okolních vrcholcích. Když někdo večer vystoupá na kopec a dívá se na noční krajinu, v níž uvidí záblesk světla z jiného kopce jako potvrzení, že i tam jsou další telegrafisté, opanuje ho až mystický prožitek, zvláště když se povede rituál, společné bubnování anebo si lidé aspoň zazpívají a popovídají si spolu...