"Jonathan Eisen patří k vědcům zkoumajícím „soužití“ mikrobů a mikrobiálních komunit – nejen ve střevech, ale i v okolním prostředí. Jeho 15minutová docela vtipná přednáška na TEDMedu je skvělý úvod do problematiky mikrobioty a mikrobiomu."
„Jeden z prvních náznaků, že střevní mikrobiota je napojená na funkce a chování mozku, odhalili vědci zkoumající tzv. bezmikrobní myši* chované ve sterilních bublinách. Vědci si povšimli, že bezmikrobní myši mají osobnost odlišnou od myší s normální mikrobiotou. Bezmikrobní myši obecně více riskují a zkoumají okolní prostředí. Ve světě hlodavců jde v podstatě o vyznavače adrenalinových sportů, kteří se klidně vydají na dlouhé vzdálenosti přes otevřenou plochu.
Kdyby tyto myši něco takového udělaly v přírodě, odkryly by se zraku hladových dravců. Z evolučního hlediska takové riskující nastavení mysli nejspíš není nejlepší způsob, jak si zajistit přežití nebo schopnost předat geny potomkům. Když se myš vyhne otevřenému prostranství, chrání se tím a zvyšuje pravděpodobnost přenosu svých genů a mikrobů na příští generace.
Vědci při pozorování těchto bezmikrobních odvážných myší zjistili, že je-li myš kolonizovaná mikroby, začne se chovat obezřetněji, více jako normální myši. Aby to však zafungovalo, musí obdržet mikroby ještě před dosažením dospělosti. Jakmile dosáhne dospělosti, přidáním mikrobů do střev jejich riskantní chování nezvrátíme. Zdá se, že role střevních mikrobů v nastavení tolerance myši k riziku je omezeno na zásadní období počátku jejího vývoje. U lidí dochází v kojenectví k neskutečně rychlému růstu a přenastavování mozku. Hrají-li mikrobi nějakou roli v osobnostním vývoji lidí podobně jako u myší, je logické, že člověka nejvíce ovlivní v nejranější fázi života."
*bezmikrobní myši přišly na svět císařským řezem, byly kompletně zbavené mikrobů a jsou udržovány ve sterilním prostředí.
Vírus Zika poznáme od roku 1947, no pre mierny priebeh ochorenia ho vedci Afrike, či Juhovýchodnej Ázii prehliadali. Problém nastal, keď Zika po ostrovoch „prehopsala“ do Južnej Ameriky. „Masovo sa šíri medzi ľuďmi, ktorí sa s ňou predtým nestretli a sú teda „imunologicky naivní,“ hovorí RNDr. Boris Klempa, DrSc. z Virologického ústavu BMC SAV. Pozrite si celý záznam z včerajšej diskusie o putujúcich mikróboch. https://www.youtube.com/watch?v=8V0h23JUnvQ
0
1
martin11 11.03.2017 20:25 Bydliště: ...v garáži s Trabantem P 50 R
Ve výše uvedeném příspěvku jsem zmínil, že přítomnost bakterie Escherichia coli v pitné vodě sama o sobě nemusí být vůbec pro člověka škodlivá, ale že ta přítomnost je varovným signálem, o velmi pravděpodobném kontaminování vzorku vody splaškovou kanalizací, nebo prosaky exkrementů. Bez hostitele totiž tyto bakterie poměrně rychle hynou.
Dodatečně jsem se ještě téhle záležitosti trochu koukal na zoubek a zjistil jsem, že v případě bakterie E. coli je známo několik různých kmenů (nebo sérotypů). Kmen, který u člověka prospěšně osídluje stěny tlustého střeva, by byl škodlivý snad jen (nutno potvrdit lékařem) v případě, pokud by se jím infikovaly močové cesty s důsledkem klasického zánětu močových cest. Existují však také kmeny, které jsou vyloženě patogenní a mohou způsobovat velmi vážná onemocnění.
Pokud je tedy název E. coli zmíněn v případě zkoumání pitné vody, bohatě stačí tato identifikace bez ohledu na kmeny bakterie, protože voda je velmi pravděpodobně kontaminovaná a může obsahovat všelijaké škodlivé mikrobi a látky.
A pokud je bakterie E. coli zmíněna při zdravotnickém zkoumání člověka, mělo by být zmíněno, o jaký kmen se jedná.
Transplantace stolice? Stát se dárcem je složitější než dostat se na Harvard, říká gastroenterolog
"Stolice od dárce dokáže porazit klostridiovou infekci, která třeba v USA zabíjí desítky tisíc lidí ročně, líčí docent Pavel Drastich. S kolegy z IKEM teď zkoumá, zda by tato metoda mohla pomoci i pacientům s chronickými záněty střev. Jako dárce ale uspěje jen 5 až 7 % zájemců. Důležitá je podle něj rozmanitost ve střevě. Když chybí, může dojít ke vzniku nemoci. Mikrobů, které s námi žijí, je víc než buněk našeho těla. Teprve teď objevujeme, s kým v sobě žijeme a že je nás hodně, dodává."
Podpořte chod fóra 