Krystalizace π-valencí vodíku a kyslíku vyzařuje velmi dlouhé (VD) π-infračervené paprsky jedné vlnové frekvence do prostoru. Infračervené paprsky produkované spalováním v dutině zkumavky se vnitřně soustřeďují a zaostřují silným gravitačním polem VD π-infračervených paprsků. Brownovým plynem lze svářet kovy i keramiku, protože teplota dosáhne natolik vysokých teplot, že produkované VD π-infračervené paprsky podporují krystalizaci π-valencí mezi atomy. Ohřívací systém Brownovým plynem je vysoce doporučovaný protože nevyžaduje dodávání kyslíku a vlhkosti zatímco narůstá teplota a také dodává bioaktivitu díky VD π-infračerveným paprskům.
Brownova spalovací komora dovede zredukovat radioaktivní záření na 1/3-1/120 pokud spaluje radioaktivní odpad z nukleárních elektráren.
Implosivní charakteristika (hoření) Brownova plynu nemůže být vysvětlena moderní fyzikou, zatímco jasně vysvětluje krystalizaci π-valenčních spojování atomů. (# 1999 Elsevier Science S.A. Všechna práva vyhražena.
1. Produkce π-infračervených paprsků z krystalické struktury
Elektrony mezi krystalizujícími atomy rotují po i proti hodinám po orbitech dle Kronigova a Pennyho kvantově-mechanického modelu, zatímco produkují VD π-infračervené paprsky, které rotují, byvše ohýbané gravitační silou mezi pozitivími a negativními elektrickými poli [1,2] Důkazy existence VD π-infračerveného světla je naznačováno mnoha pokusy s Fingerovým detektorem síly, meridianem(?), kvantum rezonance spektrometrem a kvantum fraktálním auto-zaostřovacím analyzátorem. [3]
2. Vyvíječ Brownova plynu
Normální elektrolýza plynu produkuje vodík na katodě a kyslík na anodě z vodního roztoku NaOH, nebo KOH za použití oddělovací membrány mezi elektrodami za účelem zabránění výbušného hoření.Brown membránu odstranil, protože experimentálně zjistil, že vhodná směs obou plynů poskytuje jejich vynikající vlastnosti hoření. Tato úprava je příčinou mnoha technických výhod. Ty zahrnují minimální odpor mezi elektrodami, maximální rychlost elektrolýzy, velice malé vybavení, vysokou účinnost a implosivní spalování. Brown navrhl, že implosivní valenční spojování vyvstává z jisté proporce jednoatomového vodíku a kyslíku. [4] Raineova studie ukázala, že pokud bylo přítomno více jak 5% vzduchu, docházelo k výbušnému spalování. [5]
Míchání vodíku a kyslíku v proporci 2:1 je prakticky nemožné s vyjímkou vyvíječe Brownova plynu. Je vážnou otázkou, zda směs dvou vodíků a jednoho kyslíku může plynout skrz trubky bez jakéhokoliv výbušného hoření.
3. Produkce VD π-infračervených paprsků Brownovým plynem
Radikální atomy vodíku a kyslíku z Brownova vyvíječe jsou valenčně spojeny dle obr.1 (krystalizace π-valenčních spojů vodíku a kyslíku) Krystalizace π-valenčních spojů vodíku a kyslíku produkuje VD π-infračervené světlo, které uniká do prostoru.
Obr.1.a. Krystalizace π-valencí vodíku a kyslíku produkuje VD π-infračervené světlo dvou vlnových délek, které je absorbováno protony vodíku (paprsek se smršťuje rozděluje do dvou paprsků jednotné vlnové délky silným gravitačním polem a jsou vstřebány nukleony.
VD π-infračervené paprsky vyzařují do prostoru a vytvářejí silnou gravitační dutinu v plynoucím plameni Brownova plynu dle obr.2a. Obr.2b ukazuje infračervené paprsky vytvořené narušenou rezonancí krystalizujících π-valencí během hoření v dutině zkumavky. Obr.2c ukazuje vír infračervených paprsků v dutině zkumavky způsobený silným gravitačním polem VD π-infračervených paprsků. Všechny látky v dutině zkumavky jsou vírem vnitřně zaostřené.
4) Implosivní charakteristiky infračervených paprsků Brownova plynu při spalování v dutině zkumavky se vnitřně soustřeďují a zaostřují silným gravitačním polem VD π-infračervených paprsků. Běžná spalovací teplota vodíku je 2700°C, zatímco spalovací teplota Brownova plynu je přes 6000°C. Plynem lze svařovat kovy a keramiku protože je teplota natolik vysoká, že produkované VD π-infračervené paprsky podporují tvorbu krystalizace π-valenčních spojů mezi atomy. Přitom není během sváření třeba používat ochrané brýle, protože sváření neprodukuje ultrafialové paprsky díky jeho implosivnímu charakteru. Ohřívací system Brownovým plynem je vřele doporučován, protože nemusí být doplňován kyslíkem a vlhkostí při zvyšující se teplotě a také dodává bioaktivitu díky vyzařování VD π-infračervených paprsků.
Odkazy:
[1] H.-K. Oh, Three-dimensional crystallizing combined π-bonding orbitals ('O's' bonding) and plastic deformation by twins and dislocation, J. Mater. Process. Technol. 65 (1997) 127±133.
[2] H.-K. Oh, Behaviors of Three-Dimensional Crystallizing π-Bondings
in Engineering Sciences, The Ajou University Press, 1995, ISBN 89-
86161-03-793400, pp. 344±345, pp. 63±68, pp. 265±266, p. 282.
[3] H.-K. Oh, Vortex of electrons, π-bonding of atoms and super-
conduction, J. Mater. Process. Technol. 74(1±3) (1998) 126±130.
[4] Y. Brown, Extraordinary Science, July±September 1993, pp. 19±28.
[5] William Raine, Extraordinary Science, April±June 1991, pp. 2±4.
William Raine, Extraordinary Science, April±June 1992, pp. 26±27.
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
1
4
Píďalka 04.02.2016 12:09 Bydliště: ČR
1379
446
1788
Tady máte odkaz na video, které demonstruje jak to je s teplotou plamene spalování skutečného Brownova plynu. Hořák se zahřívá tak málo, že na něm lze držet ruku. samotný plamen vyzařuje velice málo tepla a lze jím prohnat ruku, aniž by ji plamen okamžitě spálil. Mohu dosvědčit z vlastní zkušenosti, že být to oxy-acetylénový plamen, má pokožku na škvarek. Nicméně plamen sežehne chlupy na hřbetě prstu.
Takže, z toho, to co jsem sem dal, lze směle usoudit jen jedinné, že Brownův plyn devastuje radioaktivitu. Tohle jsem sem dal, aby bylo jasné, že radioaktivita není danná, ale ovlivnitelná a to velice dramaticky. Zbytek je celkem plannou spekulací počínající už "určením" teploty plamene. Plamen ve skutečnosti nemá teplotu žádnou a až jeho půsosobení na různé látky, včetně vzduchu, vyvolává teplotu, stejně jako tak činí laserový paprsek. Až například jeho působení na wolfram dovede teplotu wolframu vyhnat na uváděných >6000°C. I tento jev je do značné míry zodpovědný za to, že Brownovým plynem lze přivařit řekněme hliníkový hrnec k cihle. Do značné míry ohřívá během doby nutné k roztavení každý z předmětů na jeho tavnou teplotu. Jakákoliv směs vodíku a kyslíku, která tohle nedokáže, není Brownův plyn.
Co se týče imploze, fyzikální teorie jsou z toho sice na větvi, nicméně empirika tento jev u hoření kyslíku s vodíkem zná. Pokud vhodně namíchané a bez nečistot, a tou je už i přítomnost vzduchu, Plyn v nádobě pouze vyhoří a vyprodukuje řádově statisícový elektrický náboj na zařízení, pokud je vyrobeno z dielektrika. Uvedená práce blábolí cosi o gravitační síle, koncentrující infračervené paprsky. Nikoliv. Nejde o jev gravitační, ale elektrický, a jinak to ani u valencí nemůže být. Mluví o gravitaci jen protzo, že naše věda ještě stále nemá šajn, jak fungují neionické valence. Žijeme v elektrickém vesmíru. Také si snad všimněte, že článek pochází z roku 1998. Už jste někde slyšeli, že jde ovlivnit poločas a intenzitu radioaktivity? Bych se divil. To má také nesmírný dopad na radioaktivní datování, které visí na nesmyslných teoriích a nic po něm není.
2
5
ourel 05.04.2022 21:04 Bydliště: Praha
627
79
1078
Zřejmě by to mohlo patřit sem:
Toto auto jezdí na vodu
Elity o tom vědí. Ale stejně jako Tesla a Reich se tito báječní lidé dostanou do extrémních problémů, když něco takového zveřejní.
Komentář k videu:
Díváte se na Audi A8 2,5 CDI. Zvláštní na něm je, že dokáže jezdit na vodu. Když nyní otevřu kufr, nachází se zde vlevo za krytem elektrolýza. Ta vyrábí kyslík, který je k motoru přivádět teflonovými trubičkami. Bere proud 5A. Vpravo je nádržka na vodu, aby elektrolýza měla dostatek vody. Auto ujede bez doplnění asi 5000 km na jeden litr vody. Pohon má optimalizované spalování již při dosažení 30 procent. Elektrolýza začíná pracovat, jakmile nastartuji, což je právě nyní. Tady vidíte, jak se voda zakalí. Zde nahoře je voda právě rozkládána na základní prvky, tzn. vodík a kyslík. V jednotlivých oddílech vidíte trubice na doplnění vody, elektroniku a elektrody. Elektronika se stará o optimální provoz jednotky elektrolýzy. Jednotka pracuje samostatně, celkem bez údržby. Nyní pojďme k motoru. Tady vidíte napojení na přívod kyslíku. Sací jednotkou je kyslík přiváděn sem a zde dochází k optimalizaci spalování. Vraťme se opět dozadu k jednotce. Nyní vidíte výfuk a jak můžete vidět, nic z něj neodchází. Podržím u něj list papíru. U normálního motoru by byl černý a zde, jak vidíte, se nic neděje. Hodnoty CO2 se redukují a neodchází vůbec žádný. Absolutně žádné jedovaté spaliny. Přidám plyn a vidíte, absolutně nic, papír je čistý.
Jednotka musí přestat pracovat, když vypnu motor, což nyní udělám. A vidíte, aktivita v jednotce ustává. Nevyrábí žádný další kyslík. S touto elektrolýzou může každý přispět k čistému ovzduší. Vidíte, že auto funguje a může jezdit na elektrolýzu, nyní s ním odjedu na důkaz, že jede.
Karel 124 06.04.2022 00:47 Bydliště: Praha a okolí
555
41
731
Tak jsem dnes dostal stejnou zprávu i videjko. Vyvíječi jsme se kdysi zabývali, měl jsem to namontované na dvou benzínových autech . Úspora paliva nepřevýšila 20 procent. Nejůspěšnější byl
kamarád Luboš, který měl vyvíječ s deskami vodorovnými s přesně umístěnými otvory. Úspora max. 40 procent . O 5A to nebylo, byla mnohem větší plocha desek než na videu. Když se provádí elektrolýza vyvíječ se časem zbarví do rezata. Na videu mi tudíž není jasný materiál elektrod. I materiál 316L nám reznul ,ani na oběhovou filtraci to ve videu nevypadalo. Mohu potvrdit, že Brownův plyn nevybuchuje. Ve školách se zřejmě učí dost nepřesně zejména atomistika.
0
3
kalyp 06.04.2022 08:30 Bydliště: Sev.Slovensko
312
41
556
Mam podobnu skusenost ako Karel 124, zaoberal som sa tym dost dlho,mal som svoj vyvijac,potom som dokonca kupil original z nejakych stranok,musel by som dohladat, no ale uspora takmer ziadna o tom ze by to jazdilo cisto na vodu teda vodik nemohlo byt v mojom pripade ani reci, mal som to na Audi 2,5 TDI a dal som to potom aj na motorovy cln so zabudovanym motorom 3,5L Mercruiser a ako pisem bez viditelnej uspory, zaujimalo by ma ako obisiel riadiacu jednotku, Lambda sondu, vahu vzduchu, vyhadzuje to totiz nudzovy rezim na pristrojovke za mna, netvrdim ze to nie je mozne ale v takom prevedeni ako je na videu nie!
0
0
Ilem 09.02.2023 11:31 Bydliště: Hradec Králové
451
67
523
Zkoušel jsem to na Wartburku, i když se to u dvoutaktu nedoporučuje. Tam byla úspora neuvěřitelná. Spotřeba klesla o 2 litry ale hlavně to jelo jak raketa. V rychlosti 140 km/hod. mě to zamáčklo do sedadla a vystřelilo to vpřed. Kolik jsem jel, nevím, tachometr byl do 160 a ručička se zarazila z druhé strany o nulový doraz. Ani jsem to naplno nezkusil, protože už jsem se bál. Podvozek nebyl stavěný na takové rychlosti a auto začalo na silnici plavat. V euforii z dosažených výsledků jsem to udělal na trvalo a velké překvapení - nic se nedělo. Tak jsem to znovu zkusil udělat stejně, jako při prototypu. Ale něco bylo jinak. Už nikdy jsem nedosáhl podobných výsledků. Nakonec jsem Wartburka zadřel a tím pokusy skončily. Budiž mu země lehká.
Nikoliv. Nejde o jev gravitační, ale elektrický, a jinak to ani u valencí nemůže být. Mluví o gravitaci jen protzo, že naše věda ještě stále nemá šajn, jak fungují neionické valence. Žijeme v elektrickém vesmíru. Také si snad všimněte, že článek pochází z roku 1998. Už jste někde slyšeli, že jde ovlivnit poločas a intenzitu radioaktivity? Bych se divil. To má také nesmírný dopad na radioaktivní datování, které visí na nesmyslných teoriích a nic po něm není.
Podpořte chod fóra 