VII. panovník (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 23.10.2016 20:39 Bydliště: Praha
9083
603
7584
VIII. panovník - jeho štít má znamení zvané „sekera“, které k němu bylo později přidáno jako figura do klenotu. Není jasné, zda stř růžice do tohoto erbu „patří“ nebo má vyjadřovat něco jiného. Tento erb (bez růžice) patřil vévodům Luckým, později známým jako Vršovci
IX. panovník (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 23.10.2016 20:43 Bydliště: Praha
9083
603
7584
. Zcela nesporně ze štítů ve znojemské rotundě vyplývá fakt, že znázorňuje osoby různých rodů, takže v žádném případě nemůže jít o rod jediný, a vůbec už ne o Přemyslovce!
. Odstraněním titulačních pásek i se jmény osob je dokonale znemožněno ztotožnění zobrazených osob. Pokusy využít Kosmova popisu nedávají pochopitelně žádný použitelný výsledek - např. osoba číslo 17. je s jistotou vydávána za krále Vratislava, nicméně právě v jeho vymazané titulační pásce se zachovalo jediné písmeno a tím je „o“.
. Z moravských panovníků známe prakticky jenom poslední čtyři, přičemž vůbec nevíme, jestli je aspoň některý z nich na freskách zobrazen. Takže zničit celou historii Moravy se Přemyslovcům opravdu podařilo. Určitou naději by ještě mohlo skrývat fotografování fresek v jiných částech světelného spektra, kdy by se mohlo podařit alespoň částečně přečíst nápisy ve smazaných titulačních páskách. Ovšem obávám se, že o takto podrobné zkoumání nebude žádný zájem, protože Přemyslovci vylhaná historie zatím z mnoha důvodů vyhovuje mnohem víc, než odhalení pravých skutečností.
2
0
Poota 16.02.2019 17:04 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Armorial
. V této části se již hodlám věnovat prezentování skutečných erbů v podobě, která vyplývá ze závěrů, ke kterým jsem došel v části předcházející, tedy Heraldice. Tato podoba není ovšem jedině možná a nemusí být nutně ani správná, takže se budu snažit odhalit i postup jak jsem ke svým výsledkům došel, aby si mohl kdokoli jeho správnost revidovat a případně dospět jinou cestou k výsledkům správnějším.
. Začít hodlám erby nejstarobylejšími, které berou svůj počátek v dobách, kdy vlastním erbem byl pouze štít se svým štítovým znamením - tedy v dobách před křížovými výpravami. Vypadá to jako nemístná troufalost, ale jejich podoba se dá i z mnohem pozdějších zpodobení těchto erbů docela dobře odvodit. Co se ale s jistotou odvodit nedá, je směr pokračování původních linií těchto rodů. Je sice jasné, že i po vymření rodu přechází odumřelý erb na nějaký rod další, takže žádný erb nezmizí, ale nejrůznější odchylky ve zpodobování tohoto erbu jakož i nedostatek jiných pramenů znemožňují prokázat pokračování té původní linie.
. S dostačující pravděpodobností hraničící s jistotou lze ovšem prokázat kteráže zpodobení různých rodin znázorňují tentýž skutečný erb, takže je pak i jasné, které rodiny patří do stejného rozrodu. Nechci zastírat skutečnost, že jsou i taková zpodobení skutečných erbů, u kterých se při nejlepší vůli určit skutečný erb nedá, nejčastěji proto, že zpodobení umožňuje více výsledků a nebo jeho některé důležité části chybějí. V těchto případech lze většinou jenom rozhodnout, které skutečné erby to být určitě nemohou.
. Při vycházení ze štítových znamení pro určení obecné figury v pozdějším klenotu je potřeba si uvědomit, že některá znamení se změnila při přechodu z mandlovitého štítu na štít trojhranný, jistou výhodou je i to, že třeba znamení původně se lišící jenom tinkturou se později stalo zvykem rozlišovat i tvarově - v Heraldice jsem to, doufám, probral dost podrobně a zde to jenom stručně opakuji.
Začínám erby, u kterých se štítové heraldické znamení shoduje s obecnou figurou v klenotu.
. Po nich následují erby původně stejné, ale které bylo nutné od těch předchozích odlišit, což se nejčastěji realizovalo zdvojením či změnou znamení a někdy i změnou nebo odlišením figury. Změnu tinktur ve smyslu přidávání dalšího kovu a dalších barev odmítám a přičítám je mnohem pozdějšímu "vybarvování" zpodobených erbů, které tak vytvořením jakýchsi "omalovánek" jenom výrazně přispělo k důkladnému zašmodrchání heraldiky.
. Tady je na místě také připomenout, že figury v klenotu byly ve skutečnosti používané jenom jedním způsobem a to takovým, který byl dostatečně pevný a také se všech stran co nejzřetelnější. Figury užité při zpodobování erbů často naznačovaly třeba svou konfigurací, jako počtem nebo pozicí, štítové znamení. Dvě figury stojící tak naznačovaly dvě pole štítu štípeného, tři figury naznačovaly štít rozdělený stojmo nebo ležmo, zkřížené figury naznačovaly dělený či vzácněji štípený štít, celé symetrické zvíře nebo pták ve štítě naznačovaly štípený štít atd.
. Třetí a nejpočetnější skupinou erbů jsou erby takové, které mají heroltské znamení dalo by se říci neutrální či víceznačné, u nichž je toto znamení obecnou figurou v klenotu "konkretizováno", v krajním případě alespoň tak, že je jasné která část znamení má jakou tinkturu, tedy co je kov a co barva. V této skupině se vyskytují i figury, které svůj protějšek v heroltském znamení nemají nebo ho neznám a také takové které svým počtem v klenotu nebo polohou ve štítě pouze znamení naznačují. V této skupině je vhodnější orientovat se podle znamení.
. Za čtvrtou skupinu erbů lze považovat takové erby, které sice nejsou doložené, nicméně jejich existence se dá s vysokou pravděpodobností předpokládat a mohly patřit osobám či rodinám jejichž erb není znám a nedá se odvodit ani na základě jejich příbuzenských vazeb.
. Pokud se zmiňuji o výskytu erbu v "pečetích", tak tím míním Sedláčkův Atlas pečetí a nikoli pečeti jako takové.
1
0
Poota 16.02.2019 17:12 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Červený štít
Za nejstarší herotské znamení lze považovat "štít červený" neboli "štít červený ve štítě stříbrném" neboli "štít červený se stříbrným okrajem", k němuž byl později jako obecná figura přidán "červený sup", v klenotu znázorněný červenými křídly a v pozdějších zpodobeních šachovanou orlicí, která byla i ve štítě.
Tento erb patří 1. panovníkovi ve Znojemské rotundě a patří prokazatelně k Moravě a pozdějšímu markrabství Moravskému. Pozoruhodné je to, že tento erb zůstal pouze erbem jistého území a nebyl jako odumřelý převeden na žádný rod. Vzhledem k tomu, že o udělování odumřelých erbů rozhodoval panovník, tak mi z toho vyplývá, že se panovnický rod Přemyslovců obával komukoli předat s tímto erbem i právní nároky na tento erb vázané.
Ostatní rody původně používající stejný erb, se odlišily v jeho zobrazování, například šachovaným štítem a nebo "orlicí" s perizoniem jak ve štítě tak i v klenotu.
V pečetích se nevyskytuje.
V dictech jako: Žatecký.
V predikátech jako: ze Stříbra, a z Krhovic, a také jako markrabství Moravské.
Štít červený a supí křídla (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 16.02.2019 17:22 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Stříbrný štít
Štít stříbrný neboli "štít stříbrný v štítě červeném" neboli "štít stříbrný s červeným okrajem", k němuž byla později jako obecná figura přidána "stříbrná orlice" v klenotu znázorněná stříbrnými křídly a v pozdějších zpodobeních ve štítě stříbrnou orlicí obklopenou červenými plameny. Po neblahých zkušenostech s odumřelým erbem Mojmírovců se rozhodli Přemyslovci pro zpodobování svého štítu stříbrným lvem, který byl původně stříbrným rysem patřícím k erbu Mojmírovců, čímž zřejmě hlavně eliminovali možnost tento erb na kohokoli převést. Původní erb s plamennou orlicí údajně převedl Jan Lucemburský na biskupství Tridentské. To jej používalo už roku 1308, ale Jan Lucemburský mu tento erb údajně "udělil" až roku 1339, takže se spíš jenom jednalo o jeho souhlas se stejným způsobem zobrazování erbu tohoto biskupství, a ve skutečnosti hlavně o uplatnění "odloženého" erbu.
Tento erb patří 3. panovníkovi ve Znojemské rotundě a je erbem rodu Přemyslovců, po jejichž vymření nebyl převeden na žádný rod a stal se erbem České země.
Ke křídlu uváděném v klenotu dlužno poznamenat, že v klenotu byla vždy křídla dvě, která v půdorysu svírala navzájem zhruba pravý úhel. Tím bylo docíleno toho, že i když byla z jednoho křídla vidět jenom jeho náběžná hrana, tak u druhého byla vidět celá jeho plocha.
Pokud byla přilba kreslena z profilu, tak bylo viditelné pouze jedno křídlo, pokud byla přilba v průčelí, tak byla viditelná křídla obě, což vedlo k popisu jednoho křídla nebo křídel dvou a u dvou křídel se ještě rozlišovalo, jestli jsou "složená" k sobě a nebo "rozložená", což budí mylný dojem tří různých klenotů.
V pečetích se nevyskytuje.
Štít stříbrný a křídla orličí (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
0
1
Poota 16.02.2019 17:29 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Stříbrno-červeně štípený štít
X919 -- ve Znojemské rotundě patří 7. panovníkovi a jako obecná figura k němu byl přidán stříbrný rys. Ten byl od vlka odlišován korunou, takže později byl označován za u nás se běžně nevyskytujícího lva coby krále zvířat. Tento erb původně patřil Mojmírovcům, dále starším či zlickým Děpolticům a charváteckým Slavníkovcům, což může naznačovat, že se jedná stále o tentýž rozrod. Po vyvraždění Slavníkovců převedli Přemyslovci tento odumřelý erb na svoji vedlejší větev známou jako mladší Děpoltici v domnění, že je tím pádem právní nároky tohoto erbu už nemohou ohrozit. Jedná se o potomky Děpolta I., mladšího syna Vladislava I. (+ 1167). Ovšem podle do té doby platného nástupnictví podle seniorátu měl být knížetem právě Děpolt I., a aby se tak nestalo, byl Přemyslem Otakarem I. násilně změněn Břetislavův stařešinský nástupnický řád na primogenituru, s následnými boji mezi Soběslavovici a Vladislavovici, dvěma vedlejšími větvemi Přemyslovců.
780@ kníže Vnislav, 846÷869před Mstiboj, 872÷895 Vítěslav z Kouřimi, 950÷981-18.3.+ Slavník z Libice, 956¤÷997-23.4.+ svatý Vojtěch z Libice, 956¤÷997-23.4.+ Soběslav z Lubuše, 981÷995-28.9.+ Čáslav z Čáslavi, 1120před¤÷1167-15.8.+ Děpolt I. z Chrudimi, 1170po¤÷1223+ Děpolt III. kníže Vraclavský z Kouřimi z, Vraclavi z Čáslavi z Chrudimi a z Plzně, 1190÷1213 Boleslav, 1191¤÷1226+ Ota Děpolt Magdeburský, 1223÷1235+ Bořivoj ze Sremu, 1223÷1240 Albert ze Slivna, 1223÷1241-9.4.+ Boleslav z Chrudimi, 1223÷1247-10.11+' Soběslav z Lubuše, 1239÷1298před+ Jaroš Velký ze Slivna z Pušperka a z Poděhús, 1250++ Bořivoj, 1284÷1287 Bohuslav z Klingenberka, 1260 Epík ze Slivna, 1298 Mikuláš z Dobřenic, 1298÷1320 Albert z Pušperka a z Poděhús, 1374 Jan z Mnichu, 1390++ Zachař z Pušperka, 1390 Petr z Březí, 1405 Beneš z Kamence, 1405 Chval z Újezda, 1411 Albrecht z Březí, 1411 Bašek z Dubného, 1414÷1446 Heinrich Rabšteinský z Třebotče z Rabšteina a z Prohoře, 1417 Hanuš z Bělé, 1426 Prokop z Dubného, 1440÷1459 Jan z Kamence, 1450@ Blažek z Křižanova a z Bykánce, 1462 Jan z Újezda, 1466 Jan ze Lhoty, 1467 Přibík Liška z Bratříkovic, 1474 Stanislav z Přerova, 1479 z Rabšteina, 1482÷1485před+ Ctibor Kozský z Kozího a z Litovan, 1500@÷1523+ Mikuláš Kozský z Kozího, 1505÷1506 Jan Krýsa z Křečovic, 1508÷1528 Jan Hostouňský z Rabšteina, 1514 Jiří Zdimír ze Sedlce, 1537÷1542 Jan Litvín z Todně, 1580÷1582 Mikuláš Křečovský z Křečovic, 1669 z Tribnik, nedatováno Přemek z Opavy, z Konic, jakýsi Úlehle z Úloha, z Březník, jakýsi Emberk z Domečka, ze Lhoty, z Dubného a ze Sedlce,
Stříbrno-červeně štípený štít a lev (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
25.05.2023 14:59 Editace moderátorem.
0
1
Poota 16.02.2019 17:36 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Hřeben - stříbrný
X435 -- též mříž bránová, rošt či klec
Je to mandlovitý štít, v jehož přední červené půli jsou vodorovné stř pruty a pokud je v těchto tinkturách, pak je to erb, který patří 11. panovníkovi ve Znojemské rotundě. Na trojhranném štítě je toto znamení pootočené pruty dolů a jako obecná figura je "stříbrný hřeben" zuby nahoru nebo "mříž bránová stříbrná", též klec případně i s ptáčkem.
Druhou možností je červený mandlovitý štít s několika stříbrnými vodorovnými latěmi a pokud je v těchto tinkturách, pak je to erb, který patří II. panovníkovi bez pláště ve Znojemské rotundě. V trojhranném červeném štítě je to několik úzkých stříbrných břeven nebo častěji kůlů - toto znamení bylo doplněné obecnou figurou "rošt stříbrný" nebo "klec stříbrná" či "altánek", kterou bylo toto znamení zpodobováno i ve štítě.
Hřebenem v heraldice je železná nebo okovaná mříž, která se spouštěla v drážkách ostění za hradní bránou. Pokud se útočníkům podařilo odstranit křídla brány, tak jim mříž bránila v dalším postupu, ale byli současně čelně vystaveni zbraním obránců.
V heraldice zpodobovaných erbů se za hřeben vydává stříbrná krokev nahoře hrotitá, což si dovoluji mít za nesprávné a zavádějící, v čemž mě podporuje i to, že se pojí s klenotem dvou stříbrných věníků.
1250÷1273 Svatomír z Vlhlav a z Němčic, 1277÷ Albert z Hartenberka, 1277÷1300 Tuto z Hartenberka a ze Šomprunu, 1307 Jaroslav z Kynžvartu, 1350 Ješek z Měšetic, 1350@ Vítek ze Sulvic, 1359÷1368 Dobeš Dobec z Mačic, 1371 Petr Šepletka ze Kšel, 1375÷1423 Ješek Hrůza z Chelčic z Doubíčka a z Vlhlav, 1379÷1409před+ Jan Zajíček z Horní Rozsíčky, 1391 Markvart Kus ze Lhoty a z Mohelnice, 1401 Markvart Hřeblo z Otročic, 1406÷1417 Čeněk Šárovec ze Šárova, 1415÷1457++ Albrecht Roth z Dírného, 1429 Hanuš ze Všebořic, 1435@ Jakub Herartůj ze Stříteže, 1437÷1459 Ondřej Březina z Borovníka z Tasova z Rozsíčky a z Březího, 1448 Volfart z Todně, 1527÷1559 Václav ze Šárova a z Krumsína, 1584 Bohuslav Franc z Háje, 1618÷1631 Hanuš Ludvík Krokvicar z Nové Vsi a z Písečného, 1657 František Eliáš z Gatterburka,
nedatováno: Vítek ze Žandova, z Vidhostic, z Věžek, z Lovče, ze Zdíkovic, z Chřenovic,
Hřeben heroltský a hřeben bránový (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
25.05.2023 15:05 Editace moderátorem.
0
1
Poota 16.02.2019 17:39 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Kotouč - stříbrný
X7 -- jako heroltské znamení je to stříbrný štít s červenou kostkou uprostřed, tedy totéž co žernov v opačných tinkturách. Jako figura je to dutý komolý kužel a jako takový je i v klenotu. Pro zpodobování se zobrazuje buď se strany jako komolý dutý kužel, a nebo čelně jako kulatý kotouč s malým otvorem uprostřed a úzkým vnějším okrajem, často je i obklopen pírky. Jak graficky tak i v dictech se důkladně plete s prstenem, obručí, puklicí, myškou, řešetem i zrcadlem.
Kotouč, kužel či toul dřevcový byl stočený z plechu a na dřevci navlečený aby chránil rytířovu ruku před hrotem soupeřova kopí.
1217 Jindřich z Kinsberka, 1226 Ctibor z Neděliště, 1290÷1312 Svojše ze Stětlína a ze Vzdouně, 1295 Přibík z Dědibab, 1339 Petr z Blahotic, 1354 Ješek z Dalkovic, 1354÷1364 Hanuš z Abršpachu a z Policka, 1364÷1410 Záviš z Adršpachu, 1370 Drslav z Lesonic, 1382÷1402 Jetřich Hošťálek z Hojnestu, 1384÷1391 Myslibor z Prus a z Radovesic, 1386÷1397 Petr z Radovesic, 1394÷1426@+ Jindřich I. Šlik z Passaunu, 1404 Diviš ze Smolotel, 1409 Zdeněk z Dědibab, 1409 Jan z Třebečka, 1409 Jan z Třebíčka, 1409÷1416 Rocháč z Dlouhé Vsi a ze Lhoty, 1414÷1465+ Hanuš Machovský z Abršpachu, 1418 Vaněk z Mírova, 1439 Albert Šlik z Holíče, 1448÷1483před+ Jan z Neděliště, 1453 Jan Lukava z Račína, 1476÷1505 Albrecht Kavan z Dědibab, 1487÷1506 Bohuněk z Adršpachu a z Heřmanic, 1504 z Dráčova, 1523 Jan Čejka ze Sezemic, 1555 Zachař Rachmberk z Rošteina, 1555 Martin Rynš z Rošteina, 1572 Bartoloměj Síč z Jagly, 1588÷1597+ Jan starší Skrbenský z Hříště, 1595 Mikuláš Sedlovský z Rošteina a ze Ctiboře, 1609 Samuel Simonides ze Sonnenšteina, 1609 Jiří Kameník ze Sonnenšteina, 1609 David Sontag ze Sonnenšteina, 1609÷1621-21.6.+ Jan Kutnauer ze Sonnenšteina, 1614+ Václav Kynast z Kynastu a z Okrašovic, 1621-21.6.+ Simeon Sušický ze Sonnenšteina, 1662 Martin Lichtenbergár z Lichtenberka, 1694÷1739+ Maxmilián Rudolf z Lichtenšteina a z Castelcornu,
nedatováno - Hošťálek z Bysně, Mělnický ze Sonnenšteina, Václav Svojkovský ze Svojkova, Kateřina z Nedvídkova, z Lukavice, z Přezletic, ze Stodůlek, ze Všetat,
X153 -- v přední stříbrné půli mandlovitého štítu jsou ležící čv pruty a je to erb, který patří 11. panovníkovi ve Znojemské rotundě. V stříbrno-červeně štípeném trojhraném štítě s několika červenými ležícími pruhy v pravé půli je heroltské znamení "lopata daňčí".
Znamení "paroh jelení" je ve stříbrném štítě červený úzký kůl s několika ležícími pruhy v pravé půli - obecnou figurou byl "paroh jelení", kterým se ve štítě zpodobovalo a někdy se popisovalo i jako "korál". V klenotu se používaly parohy dva.
Rody vzešlé povýšením užívaly v erbu parohy černé.
V pečetích jako: 1-6, 17-5, 22-4, 22-8, 111-5, 125-3, 155-9, 172-12, 173-6, 193-1, 203-2, 207-8, 222-7, 247-6 a 249-5.
1225÷1238 Ranožíř z Bílkova a z Rančířova, 1251 Bernart z Bernartic, 1278 Rulík z Bíbršteina, 1281 Jenec za Šumperka, 1278 Markvart Dlouhý ze Slatiny, 1278÷1301 Volfram ze Slatiny a z Krumvaldu, 1286 Crh z Krasonic, 1301 Arkleb ze Stonařova, 1301 Markvart z Knínic, 1318-1338 Smil z Hrádku, 1330@ Matyáš z Cizkrajova, 1349÷1360 Filip z Police a z Louček, 1358÷1365 Albert ze Stonařova, 1360÷1424+ Jan III. Starý z Bieberšteina, 1364÷1368 Jan z Bílkova a z Chudobína, 1368÷1377 Půta z Holšteina a z Lazník, 1370÷1373+ Hrzek z Budče, 1373před-1379@+ Sezema z Hrádku z Janšteina a ze Slatiny, 1379 Sezema ze Stonařova, 1399÷ Petr z Bernartic a z Borovan, 1418 Budík z Kravařovic, 1428÷1468 Jan Tučap z Tučap, 1450÷1462 Petr z Kňovic, 1511÷1542před+ Petr Beran z Tučap, 1529 Kunrát Valovský z Úsuší, 1559 Matěj Štromar z Alkhofu, 1544 Mikuláš Nahorubský z Nahorub, 1544÷1551-15.12.++větev Kryštof z Bieberšteina a z Kosti, 1577÷1590 Jan z Bojišova, 1592 Jan Biebrštein z Bieberšteina,
X431 -- kůl červený proložený s třemi pruhy červenými do stran a nahoru v štítě stříbrném, jako obecná figura parohy červené.
Rozrod vzešlý povýšením ve svém erbu mění barvu na černou.
V pečetích jako: 80-3, 88-1, 90-12, 136-7, 162-10, 226-2,
1257 Jaroš z Bílkova, 1257 Ratibor z Bílkova, 1286÷1323 Jaroslav z Knínic, 1303÷1335 Markvart z Rančířova, 1310 Jan z Vydří, 1345÷1358 Beneš z Krumvaldu a ze Želetavy, 1346÷1355 Ondřej z Krumvaldu, 1349÷1408 Ebruš z Bukovice a ze Všechovic, 1354÷1365 Petr z Police, 1354÷1365 Ota z Bohuslavic a z Bohutic, 1360 Petr Stolice z Rataj, 1360 Dětřich z Rokytnice, 1362 Henslín Zbilut z Modřic, 1365÷1392 Hanuš z Bohutic a ze Mstěnic, 1366 Racek z Čudic, 1368÷1382 Vilém z Rančířova, 1368÷1382 Řehoř Mazanec z Bařic a z Počenic, 1370 Oldřich z Hrádku, 1370po Čeněk z Klecan, 1377 Ješek z Vikantic, 1379÷1403 Hroch z Blížejova, 1380 Hanuš z Vydří, 1381 Zbilut z Perné a z Veselé, 1381 Čeněk z Hojovic, 1389÷1415před+ Bohuš z Bačkovic, 1391÷1412 Jindřich Bílý z Brněnce z Troubek a z Jarohněvic, 1397÷1406 Jan Mazanec z Bařic a z Veleně, 1399 Ješek Stolička z Rataj, 1399÷1422 Beneš Pražma z Bílkova a z Chudobína, 1400@ Fridrich z Valče, 1404 Jan Polomec z Polomi, 1405 Beneš z Podolí, 1411 Matouš z Kubšic, 1417 Filip ze Slatiny, 1417÷1446 Jan Drha z Dolan a z Kněžic, 1420-14.7.+ Bohuslav ze Strojetic, 1431 Aleš z Valče, 1449 Jan Řehák z Ovence, 1450 Hrzek Strojetický ze Strojetic, 1456÷1464 Zich z Ledec z Přibic a z Vranovic, 1458 Oldřich ze Smolotel, 1463 Půta z Obytec, 1464÷1502 Mikuláš Tulešický z Tulešic a z Peče, 1468 Hertvík z Býště, 1475÷1515+ Matěj Hořický z Hořic a z Pecky, 1477÷1481 Filip Bule z Bořitova, 1493÷1497 z Troubska a z Oslavice,1500@÷1532 Kašpar Strojetický Deštnický ze Strojetic, 1549 Ondřej Strojetický ze Strojetic, 1556 Kryštof Klenecký z Klenče, 1556 Kryštof Klenecký z Klenče, 1567 Jiří Orfeus Chotěšický z Kopidlna, 1570 Hynek Blížejovský z Blížejova, bez datování: Procek z Rakova, Heraklius z Kumburka, Heralt z Rataj, kdysi kdosi z Hořovína.
X222 -- je to stříbrný mandlovitý štít s několika červenými vodorovnými latěmi a pokud je v těchto tinkturách, pak je to erb, který patří II. panovníkovi bez pláště ve Znojemské rotundě. V trojhranném stříbrném štítě je několik úzkých červených břeven nad sebou - toto znamení bylo doplněné obecnou figurou "žebřík červený", kterou bylo toto znamení zpodobováno i ve štítě.
Pro rody vzešlé povýšením je platná varianta tohoto erbu používající žebřík ve štítě i v klenotu černý. Rozrod používající tento erb je běžně zván "Sezemici" zřejmě podle Sezemy z Poděbrad.
V pečetích jako: 37-9, 74-5, 108-7, 159-12.
1158÷1179-23.1.+ Sezema z Poděbrad, 1262÷1282 Beneš z Choustníka, 1223÷1252 Sezema z Kostomlat, 1409 Jan z Popůvek, 1370÷1404+ Heřman z Choustníka a ze Žehuně, kdysi Rusek z Vlčnova a kdosi z Frymburka.
X819 -- věník sloužil k ovívání a držel se jednou rukou, takže se z něj později vyvinuly vějíře. Jako heroltské znamení prošel dlouhým vývojem od stříbrno - červeně štípeného mandlovitého štítu s několika stříbrnými vodorovnými latěmi v zadní půli. Pokud je v těchto tinkturách, pak je to erb, který patří V. panovníkovi bez pláště ve Znojemské rotundě. Původně v trojhranném ležmo červeno-stříbrně rozděleném štítě jsou tři stříbrná povýšená břevna v horní půli, později je to štít stříbrno-červeně štípený s třemi stříbrnými povýšenými břevny v levé půli. Toto znamení se nesprávně popisuje jako poloutrojříčí a díky tomu jsou příslušné rody přiřazovány do rozrodu Drslaviců, kam nepatří. Tento rozrod počíná Mikulášem z Chudenic zmiňovaným kolem roku 1059.
V pečetích jako: 4-2, 21-3, 63-8, 66-7, 70-6, 70-12, 107-9, 189-11, 191-7, 204-7, 212-3, 233-5, 234-12,
1059@ Mikuláš z Chudenic, 1193÷1212 Černín z Drslavic z Chudenic a ze Skočec, 1197÷ Jan ze Sulislavi, 1199'÷1238 Břetislav z Plzně a ze Zbiroha, 1205 kdosi z Kralovic, 1232 Drslav z Dolan, 1235÷1245 Drslav z Ojprnic, 1239÷1245 Svatobor z Přeštic, 1243÷1250 Držek ze Vstiš a z Roupova, 1284 Dobeš ze Zvíkova, 1333÷1350 Hynek z Kňovic, 1339÷1365 Břeněk z Malesic a z Rýzmberka, 1340@ jakýsi Černín z Rauchenberka, 1349÷1357 Hynek z Jedly, 1350po Racek z Nebílova, 1360÷1399+ Půta Švihovský ze Švihova ze Skály a z Rábí, 1362÷1375 Bohuslav Hrubec ze Šonangru/Vřeskovic, 1379 Bohuslav z Radkovic, 1396÷1417 Bohuš ze Zvěřince, 1360÷1420+ Břeněk Švihovský ze Skály z Rábí a z Rýzmberka, 1362÷1394 Mareš ze Zvěřince, 1370 Habart z Řebříka a z Dolan, 1379 Heřman z Blahoust, 1382 Buzek z Osečan, 1410 Artleb z Racova, 1432 Jan z Úlic, 1451÷1456po+ Jan Výrek z Výrova a z Rýzmberka, kdosi kdysi z Heršteina, z Jedlé, z Chylic, z Vřesné, z Příkřic, z Gumberka, z Knovíze, z Medražic, z Úsu, z Chlumu, z Radíče, z Chotomyšle, z Hodkova, z Bystřice, ze Svrčovsi, ze Svinné, z Hrádku, ze Stajic.
Duta orličí heroltská a duta stříbrná (Dostupné jen pro přihlášené uživatele)
Obrázky není povoleno jakkoli šířit bez souhlasu jejich autora, a to ani v jakékoli upravené formě
25.05.2023 15:23 Editace moderátorem.
0
1
Poota 16.02.2019 17:59 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Duta supí - červená
X103 -- jako heroltské znamení se ustálila jako tři červená povýšená a vzhůru posunutá břevna v stříbrném štítě. Jako obecná figura je červená duta jako symetrické supí křídlo, kterým se zpodobovalo znamení ve štítě.
Duta sloužila k dutí, tedy rozdmychávání ohně při zatápění a původně k tomu sloužilo skutečné křídlo, které v bohatších domech bylo nahrazováno dřevěným obloukem posázeným pery, který se při dmychání držel na koncích oběma rukama najednou. Tato duta se také maluje jako vějíř klasů, křoví, muří noha nebo korbel až půlkolo posázené pery nebo střelami. Toto "symetrické křídlo" mají někteří za "péřovou korunu králů moravských" a madla vydávají za "mutatoria" neboli přívěsky.
1249 Boček z Obřan, 1250÷1286 Gebhart z Kunštátu a z Obřan, 1255 Boček ze Zbraslavi, 1280
Boček z Kunštátu a z Obřan, 1281před+ Žibřid ze Zbraslavi, 1290÷1300 Gerhart z Obřan a z
Křižanova, 1295 Martin z Podvek, 1308 Erhard z Kunštátu a z Lysic, 1311 Mikuláš Ekartův, 1313 Ebrhart z Kynšperka, 1317 Přibík z Vitějovic, 1329 Mstislav Rakusic z Bítovan a z Rakušic, 1349÷1384 Arkleb z Kunštátu a ze Skal, 1354÷1377 Vintíř z Čejkov, 1356÷1367 Ješek Kokot z Běstviny z Přechodu a ze Sobíňova, 1356÷1368před+ Mareš Holý ze Žádlovic, 1360po Drslav z Letin, 1364 Jakub ze Scheben, 1369 Hanuš z Mikulčic, 1373÷1392 Čeněk z Kunštátu a z Loučky, 1376÷1406+ Ješek Puška z Kunštátu a z Otaslavic, 1376÷1415÷20+ Heralt z Kunštátu z Litic a ze Skal, 1377÷1421 Boček Lestnický z Kunštátu a z Lestnice, 1379 Hanuš Štumpfil, 1379÷1412 Oldřich Bušovec z Bušovic a z Kozolup, 1381 Vítek z Hyršova, 1387 Zachariáš Sesel ze Všestud, 1389÷1415 Heralt z Chlumu a z Kunštátu, 1390÷1408+ Hynek Suchý Čert z Jevišovic a z Kunštátu, 1391 Jan z Chvalovic, 1391 Heralt ze Stařechovic, 1391÷1420+ Heralt Puška z Kunštátu a ze Skal, 1399 Václav Opálka z Příspa, 1405 Aleš z Kunštátu a z Blanska, 1405÷1421 Smil Kroupa z Kunštátu, 1408÷1431 Bušek Dlask z Křenic a ze Pšovlk, 1412÷1421 Aleš Lysický z Kunštátu z Lysic a z Rájce, 1415÷1434 Sezema Zajímač z Jevišovic a z Kunštátu, 1415÷1446+' Jan Jezovec z Rakovic, 1416÷1428 Petr Číčovec z Číčova, 1417÷1451 Jan mladší Kuna z Kunštátu a z Boleradic, 1420-23.4.*÷1471-22.3.+ Jiří Poděbradský z Kunštátu a z Poděbrad, 1427 Purkart z Újezda, 1427 Boček Zajímač z Kunštátu, 1428 Hans z Jevišovic, 1433÷1452++ Jan Zajímač z Kunštátu a z Lysic, 1434÷1452' Jiří mladší Heralt z Kunštátu a z Poděbrad, 1444 Barbora z Chrástu, 1444÷1490++větev Jan Heralt z Kunštátu, 1446÷1474 Markvart Jezovec Vrábský z Čímelic z Rakovic a z Vrábí, 1448 Petr z Čimelic, 1448*÷1498-24.7.+ Hynek Minstrberský z Kunštátu a z Minstrberka, 1448÷1509 Boček Kuna z Kunštátu, 1450@ Jiří z Čelechovic a z Perknova, 1450÷1486 Václav Baroch z Dobré, 1455+ Bořivoj Čímelický z Čímelic a z Rakovic, 1479 Jindřich z Dobré a z Nelechova, 1480 Jiřík z Čelechovic a z Pulic, 1480÷1543+ Ctibor Drnovský z Drnovic, 1484 Oldřich z Michnic, 1511÷1515 Hynek Boček z Kunštátu, 1516÷ Mareš Vintíř z Vlčkovic, 1517÷1537 Jan Kouč z Kouče, 1533÷1534 Filip Strochovský ze Strochovic, 1541před+ Bohuněk Podvecký z Podvek, 1543÷1550 Hynek Vrábský z Vrábí, 1548÷1601+ Bernard Drnovský z Drnovic, 1582 Albert Maltic z Maltic, 1595÷1600 Vilém Vrábský z Vrábí a z Drahenic, 1597÷1614 Kryštof Pelhřim z Třenkovic, 1600 Jakub Pístovský z Goldenšteina a z Greifensteina, nedatováno - z Lužan, z Hostivaře,
X88 -- jako heroltské znamení se ustálila na čtyřech stříbrných břevnech povýšených a vzhůru posunutých. Jako obecná figura je to nejčastěji stříbrné symetrické křídlo většinou červeně převázané či prošněrované, častý je také červený oblouk postrkaný sříbrným peřím, jako zpodobení se používal i vějíř, křoví, muří noha a tak podobně. Červené madlo je symetrické pro úchop oběma rukama, protože duta slouží k "dutí" směrem od sebe hlavně při roztápění – právě tím se liší duta od věníku.
1087-2.7.+ Načerat Tasův, 1088+ Beneda Juratův, 1200@ Dimitr z Bukova, 1222÷1240 Heralt ze Zbraslavi, 1236÷1279 Heralt z Obřan, 1236÷1240 Purkart ze Sulevic, 1236÷1245 Budislav z Tasova a z Meziříčí, 1237÷1267 Albrecht z Dubé, 1237÷1259 Bohuš z Tasova a z Bukova, 1237÷1267 Načepluk z Dubé a ze Všeně, 1245 Viktor z Tasova, 1251 Ivan z Řepice, 1251 Štěpán ze Sulevic, 1253÷1273 Smil z Obřan a ze Střílek, 1276 Bojslav z Újezda, 1280 Konrád ze Sezemic, 1283÷1295 Dimitr z Deblína z Bukova z Mitrova, 1290÷1291 Jan Janovský z Janovic, 1290÷1302 Albert z Ervěnic, 1297÷1358 Bohuslav z Bukova a z Mitrova, 1300 Břetislav ze Solan, 1306÷1341++větev Ojíř z Komberka, 1316+ Petr Bradavička z Lomnice, 1318÷1326 Pavel z Podviní, 1318÷1352 Jaroslav z Poříčí ze Skočic a z Kamenice, 1322 Burian Kapíř ze Sulevic, 1332 Albert mladší z Kryr, 1333÷1343 Albrecht z Řisut, 1337 Filip z Vranovic, 1337÷1339 Protiva z Dolan, 1340÷1345 Hynek z Ervěnic a ze Slavětína, 1342÷1353+ Vznata z Tasova z Křižanova z Dalečína a z Meziříčí, 1343÷1350 Jetřich z Honic a z Kostomlat, 1346 Prostěj z Letin, 1348÷1364 Vchyna z Březnice a z Ledenic, 1357÷1378 Drslav z Doubravic a z Hluboké, 1360÷1389 Ctibor z Řepice, 1361 Sezema ze Skuhrova, 1361÷1363 Petr Pečník z Trojaně, 1362 Vznata ze Sazovic, 1363 Vít ze Želechovic, 1365÷1376 Vznata z Mostiště a z Mrhova, 1366 Sezema z Vanče, 1366÷1369 Seyfríd z Mostkova, 1368÷1415 Pelhřim ze Skopytec, 1370 Kunrát z Pšovlk a z Circhaw, 1370÷1388+ Vchyna Raživec z Pacova a z Těchobuze, 1371÷1407 Buzek z Mostiště a z Rájce, 1373÷1389 Jindřich Žádlovec ze Žádlovic, 1375+ Jeník ze Žop, 1375÷1415 Bušek ze Sulevic a z Újezda, 1376 kdosi z Březnice, 1379 Bozděch ze Svinné, 1384÷1387 Jan z Lomnice a ze Skuhrova, 1387 Zachariáš Sesel ze Všestud, 1388 Jan mladší z Pacova a z Těchobuze, 1390 kdosi řečený Petrman Milešova, 1390÷1405před+ Beneš z Deblína, 1390÷1412+ Jan Tas Halba z Tasova, 1392 Čeněk z Lomnice, 1394÷1403 Aleš Slavětínský ze Žeberka, 1397 Adam z Vanče a z Popovic, 1397÷1407+ Kunát Kaplíř ze Sulevic a z Vimperka, 1397÷1434 Petr z Janovic a z Chlumce, 1398+ Bedřich ze Rvenic, 1398÷1407 Jan ze Žop, 1402 Havel z Milešova, 1402 Jan Hošťálek z Pšovlk, 1402÷1421 Ryneš Netvorský z Březí, 1402÷1424 Jan Řisutě z Nezvěstic, 1403÷1420+ Racek Rýzmberský z Janovic a z Rýzmberka, 1406÷1435 Kunát Habart ze Sulevic, 1410po Budiš z Budišova, 1412 Hanuš z Břízy, 1414÷1431před+ Vojslav Mníšek z Kunčic, 1415÷1418před~29+ Zikmund Jan z Křižanova, 1431 Kašpar z Lauterbachu a ze Třtice, 1432÷1475 Jan z Janovic a z Paireka, 1434 Jan Nadějka z Vyhnanic a z Nadějkova, 1437 Velík Kostečka z Bukové, 1437 Jan Čelák ze Třtice, 1442÷1475před+ Jan Perknovský a Konšelský z Čelechovic z Pulic a z Perknova, 1443÷1463 Jan Vyhnanský z Vyhnanic, 1445÷1450 Vaněk z Nosálova, 1450@ Jan Kníže ze Sulevic, 1454÷1505 Kamarét Kerunk Kaplíř ze Sulevic a z Újezda, 1456 Hynek ze Třtice, 1456÷1466+ Bohuslav Planský ze Žeberka, 1458÷1468 Mikuláš ze Sulevic a z Vintrbeka, 1467 Jan Klečka z Těchobuze, 1470÷1503+ Jan Jenec z Petršpurka a z Janovic, 1474 Václav ze Sulevic a z Košťálova, 1474 Jindřich ze Sulevic a ze Skalky, 1478÷1497 Albrecht Kaplíř Osterský ze Sulevic, 1484÷1492 Jan z Hornic a z Pálovic, 1487 Jiřík Nosálovský z Nosálova, 1496 Zikmund ze Zátoru, 1499+ Václav Solský ze Sulevic, 1499÷1537 Jan starší Krupa z Probluze, 1504 Jindřich Pairek z Janovic, 1508÷1540 Václav Žeranovský ze Sezemic, 1509+ Václav Lomnický z Meziříčí, 1515÷1554+ Jindřich Meziříčský z Lomnice a z Meziříčí, 1523÷1535+ Hanuš Kaplíř Duchcovský ze Sulevic, 1530÷1550@ Pavel Kaplíř Běškovský ze Sulevic, 1534 Petr Velecký z Velkanic, 1536÷1570 Smil ze Soustova a z Janovic, 1540 Albrecht Kaplíř Chotiměřský ze Sulevic, 1542+ Jiří Perknovský z Perknova, 1549÷1558+ Vilém Klenovský z Klenové, 1562 Václav Hažovský z Rozvadova, 1571÷1579před+ Ojíř Meziříčský z Lomnice, 1580-27'.8.+ Jan Kyj z Kyjova a z Albrechtic, 1582 Václav z Probluze, 1592 Jáchym Žeranovský ze Sezemic, 1595÷1623 Jan Přibík z Klenové a z Janovic, 1596 řečený Ferštálek ze Stříteže, 1600před řečený Hřešihlavec z Hřešihlav, 1600@ Jan Felix Žeranovskýze Sezemic, 1600÷1629+' Adam Kaplíř ze Sulevic, 1603÷1612 Jan Kaplíř Ilburský ze Sulevic, 1604÷1631 Alexandr Kyj z Hyršfeldu a z Kyjova, 1615÷1617 Felix Kaplíř Častovec ze Sulevic, 1616-16.7.++větev Václav Baše Kaplíř ze Sulevic, 1618÷1623 Jan Oldřich Kouč z Kouče, 1620 Karel Felix Žeranovský ze Sezemic, 1628 Albrecht Pencik z Penciku, 1705 František Ferdinand Čedík z Eisenberka, nedatováno - kdosi z Dymokur, Čistecký ze Skalné, Ledecký z Ledče, Doubek z Lauterbachu, Ervěnický ze Žeberka, Šavlonický ze Stanislavovic, Štěpánovský z Myslína, Zamhutín z Doubravic,
X52 -- je to stříbrno-červeně překročeně štípený mandlovitý i trojhranný štít, ke kterému byla přidána jako obecná figura stříbrná válečná sekera s červeným topůrkem, zvaná též bradatice, která byla používána ke zpodobení znamení ve štítě.
Tento erb patří VIII. panovníkovi bez pláště ve Znojemské rotundě, a patřil vévodům luckým, kteří jsou nám známější jako Vršovci. Ti měli po právu převzít vládu v Čechách po rodu vévodů pšovských, tedy po smrti Slaviborově, což jim bylo upřeno Přemyslovským rodem. Protože nebylo možné jim jejich nárok natrvalo upřít, byli nakonec vyvražděni a jejich erb nebyl žádnému rodu poskytnut jako odumřelý - zůstaly pouze erby sice stejné či podobné, ale přímo nespřízněné a s různým odlišením.
V pečetích jako: 16-2, 56-9, 88-9,
720@ Heřman, 780@ Vlastislav, 999÷1038 Kochan, 1080@ Božej a Čáč, 1080@÷1108 Nemoj z Vražkova, 1108÷1110 Ješek Čestův, 1096÷1108+ Mutina Boženův z Vraclavi, 1096÷1108+ Bořej Čáčův, 1108+ Bořut Božejův, 1108+ Česta a Domaša, 1108+ Vnislav, 1174 kdosi z Vražkova, 1268 Něpro Borut z Vršovic, 1295 Vítek ze Chcebuze, 1341 Václav Záruba Sudlička z Borovnice, 1390 Petr z Krasoňovic, 1397 Petr Hovorka z Holíšovic, 1406 Oldřich z Chlístova, 1439÷1461+ Šimon ze Strážnice, 1455 Jiřík z Křemže, 1468÷1480 Petr Stupenský z Houžné a ze Stupné, 1472÷1496po+ Jan ze Strážnice, 1495 Jan Sudlice z Lazic, 1498 Jan Dovole ze Chcebuze, 1501 Jakub Štítarský ze Štítar, kdysi jakýsi Trčinský z Trčince, Lukovský ze Strážnice, Bělský z Jezírka, kdosi kdysi ze Sekeřic, z Bělče, z Rohozova,
1169÷1189 Hroznata Kadeřavý z Peruce, 1169 Tvrdiše z Tvrdonic, 1203÷1252 Bořita z Letovic a z Ředhoště, 1252÷1284 Boleslav ze Smečna z Martinic a z Ředhoště, 1255 Vítek z Pucova, 1264 Jan z Tvrdonic, 1270 Tvrdiš z Rohatce, 1271 Mutina z Tvrdonic, 1283 Jenčík z Moravice, 1300před+ Ulrich von Eschenbach (cizí, ale stejného erbu), 1310÷1318 Mikuláš z Kralic, 1312÷1338 Václav z Moravice, 1316÷1318 Zdeslav ze Zbraslavic, 1318 Záviš z Budenic, 1318 ze Žaboklik, 1320@ Bořita ze Smečna a z Ředhoště, 1327 Michael Volclini, 1337 Boleslav z Veselé, 1340před+ Všebor ze Senice, 1342÷1343 Vrš z Kojic, 1342÷1361 Dalibor z Kojic, 1334 Petr z Ředhoště, 1344 Rudolf Sekerka ze Sedčic, 1347÷1353 Bohuš ze Senice, 1349÷1397÷1413+ Dětřich ze Senice a z Nákla, 1350÷1389 Alšík z Bystřice a z Mrskles, 1358před+ Vojtěch z Pucova a z Kralic, 1359÷1366 Věnek z Kystry, 1360@ Mikuláš Baroch z Kestřan, 1360÷1378před+ Bořita z Budče z Opavy a ze Štáblovic, 1363 Bořita ze Selmic, 1363÷1368 Panuš z Mírče, 1365 Jan z Mrskles, 1365÷1405 Vítek Kýta z Bystřice, 1367 Styr z Beřkovic, 1371÷1399před+ Mikuláš z Budče a z Hobzí, 1372÷1389 Jindřich Sekerka Černý ze Sedčic, 1374÷1436před+ Jan Blud z Kralic, 1376÷1418před+ Hynek Vlach z Jinošova a z Otradic, 1378 Čamský z Ostrého, 1378 Alšík z Budče z Heroltic z Opavy a ze Štáblovic, 1382÷1396 Jan z Bukové, 1387÷1405-23.6.+ Zikmund Huler z Orlíka a z Boršengrýnu, 1389 Ondřej z Bílska, 1389÷1398 Vítek ze Strážovic, 1397÷1417 Vaněk Sekyrka z Choltic a z Konařovic, 1398 Maršík Záraza z Kestřan a z Petrovic, 1400@ Martin Pacholík ze Střelné, 1401÷1413 Jindřich Krásný z Peruce, 1403÷1412 Jindřich Rohlík z Trhlav a z Malotic, 1404 Otík Radkovec z Mirovic, 1406÷1475před+ Jindřich z Bystřice a z Choryně, 1407÷1410 Oldřich z Tupadel, 1407÷1464před+ Jan Morava z Kralic, 1408÷1416 Záviš z Bystřice a z Arnoltovic, 1408÷1464před+ Jan Tlačisvět z Bystřice, 1409 Vilém z Litenčic, 1412 Ješek Hruška z Jarohněvic a z Újezda, 1412 Petr Tista z Albrechtic a z Doks, 1412÷1417 Urban Bronec z Drnovic, 1415 Vilém Mladějovský z Mladějovic, 1415 Lipolt z Malnic, 1415÷1420 Bořita z Malnic a z Ostředka, 1415÷1436 Zbyněk z Hořesedel a z Luk, 1417÷1456 Jan Šic z Drahenic, 1420÷1466 Smil Kočka z Říčan, 1425÷1431+ Zikmund Huler z Hořovic a z Chebu, 1434 Hanuš Tannberger z Tannberka, 1435÷1476 Mikuláš Jankovský z Vlašimi, 1437÷1466 Petr Peršteinský z Mikovic, 1437 Mikuláš z Říčan a z Milonic, 1437÷1466 Jan Bořita z Budče, 1437÷1491 Beneš Štramberský z Hustopečí, 1441 Bořita Sekerka ze Sedčic, 1443÷1454 Václav Sekáč z Újezda, 1447 Jindřich z Moravice a z Vikšteina, 1447÷1459 Jan Sele z Bransouz, 1447÷1464 Jindřich z Bystřice a z Muchnic, 1450 Oldřich Svatba z Otradovic, 1453÷1475 Jan Lapačka ze Sukorad, 1453÷1495 Jan Bořita z Bystřice, 1456 Arnošt ze Zhudovic, 1459 Purkart z Hořešovic, 1461÷1487 Jan Radkovec z Mirovic a z Chřešťovic, 1464 Vaněk z Moravice, 1466÷1470 Ondřej Mladějovský z Mladějovic a z Božejovic, 1474 Jiřík Cukr z Chylic, 1474÷1487++ Jan Peršteinecký z Mikovic, 1484÷1497 Protivec z Bystřice a z Mouchnic, 1484÷1505 Jiřík Lapačka ze Sukorad, 1486 Jan Purkart z Hořešovic, 1487 Petr z Rožďalovic, 1493 Mikuláš Bystřický z Hustopečí, 1501 Václav z Lesnice a z Nítkovic, 1502 Arnošt Bronec z Chrastovic, 1528÷1542+ Albrecht Švamberče Nedražický z Otradovic, 1530 Jakub Strnad z Tryskovic, 1539÷1576+ Jindřich Kralický z Kralic, 1540 Jeroným Tas z Peruce, 1545 Jan Vestecký z Vestce, 1558÷1579+ Matyáš Dobeš z Olbramic, 1560 Jan Bylina z Bytin, 1571 Jan Jahodka z Turova, 1573÷1604-5.1.+ Jiří Sekera z Písnice, 1584 Timotej Louka z Turova, 1584 Vít Zahrádka z Turova, 1585÷1614 Jiřík Pačinský z Velké Pačiny a z Tenčína, 1588 Adam Hyrš z Roudné, 1588 Václav Kleo z Roudné, 1698 Jan Čanský z Ostrého, nedatováno – Grisl z Grislova, z Horky, z Benkovic, Apolena Roztocká z Teplé, Sudovský ze Sudovic, Jan z Budihostic a z Chlumčan, z Barkovic, z Kurvic, z Jinec,
X97 -- jako heroltské znamení to je v červeno-stříbrně štípeném štítě stříbrné břevno v pravé půli. Jako obecná figura je to stříbrná lví tlapa, kterou se zpodobuje znamení ve štítě, v klenotu jsou tlapy dvě. Ke znamení lví tlapy přidávaly některé větve rodu jinou obecnou figuru místo lví tlapy, většinou jedinou plechovici nebo brněné rámě případně něco držící.
Rozrod vzešlý povýšením používá znamení lví tlapy ve štítě černém.
1130÷1134 Střezinír ze Mšeného, 1146 Tvrdiš z Horky a z Veselé, 1195÷1207 Sudomír z Veselé, 1220@ Zbyslav z Bratčic, 1228÷1266 Pardus z Horky a ze Znorova, 1245÷1282 Záviš z Polné, 1262÷1287 Půta ze Mšeného a z Rýzmburka, 1286 Oldřich Frej z Freišteina, 1313÷1353 Jetřich Šprán z Bukoviny a ze Špránku, 1318 Sečec z Kněžmosta, 1319÷1320 Vítoslav z Měcholup, 1326÷1337 Heralt Črn z Bukoviny a z Mašovic, 1340÷1346 Bedřich z Vraného, 1342 Marek Mnich ze Sendražic, 1347÷1356+ Jan Pancíř ze Smojna a ze Žampachu, 1349 Mareš Doubravice z Drnovic, 1349÷1365+ Jindřich z Bukoviny ze Špránku a z Nemochovic, 1350@ Vilém z Čechovic a z Heršteina, 1353 Výpustek z Lulče, 1355÷1364 Jan Bílý z Lípy, 1357÷1386 Bedřich Podmokelský z Prostiboře, 1360 Hána Benešovský, 1361 Ješek Tupec z Kněžmosta, 1362 Petr z Vildšteina, 1362÷1376 Ješek ze Mšeného ze Šebína a z Rýzmburka, 1364 Smil ze Želovic, 1364÷1368 Arkleb ze Stařechovic, 1365 Martínek Jezdoň z Libosvár, 1371÷1416 Pašek Ples z Heřmanic, 1375÷1391 Jan z Liblice, 1376÷1412 Smil Hvězdlička z Lulče, 1381 Bernart z Hvězdlic, 1385 Bedřich z Čachovic a z Běšic, 1385÷1437 Mikšík z Lulče a z Plenkovic, 1386 Jindřich z Levína, 1391÷1395 Frankengrüner z Kynšperka, 1395@ Ctibor Hrádek z Vlastibořic, 1396÷1411 Mikšík Kyj z Hartmanic z Kukvic a z Těšic, 1396÷1418 Pešík ze Sloupna a z Meziříčí, 1398 Petr Herynek ze Sloupna, 1398÷1465 Jan Žid z Vetlé, 1400@ Dětřich ze Špránku ze Senic a z Pateřína, 1401÷1434 Humprecht II. Z Kočova a z Tasnovic, 1402÷1415 Oldřich Skála z Lulče, 1405÷1457 Jan Hvozdíř z Prostiboře z Pakoslavi a z Unišova, 1406÷1437před+ Bedřich mladší Motyčka z Lulče a z Nemojan, 1407÷1414 Petr Kačice ze Sloupna a z Košťálova, 1409÷1437 Hanuš Bez z Lulče, 1410@ Kašpar ze Šumvaldu, 1412÷1417 Smil z Podhradí, 1413÷1417 Mikuláš z Lubojat, 1413÷1466před+ Markvart Šenstratský z Podhradí z Malenovic a z Prakšic, 1415÷1444÷8+ Vavřinec z Osečan a z Třebnic, 1423÷1426 Fráněk ze Štěpánova, 1434÷1464 Jan Horyna z Honbic a z Nabočan, 1437÷1452 Ondřej Sokolík z Dubé a ze Šejb, 1440÷1460 Václav Nácek Kožichovský z Kvíčovic, 1448÷1464před+ Mikuláš Kyjík z Heroltic, 1448÷1482 Žibřid Kordule z Dubence a ze Sloupna, 1452÷1473 Václav Ples Heřmanský z Heřmanic a ze Sloupna, 1453 Čachovský z Čachovic, 1460 Mikuláš Hoffman z Mnichova, 1462 Oldřich Záruba z Větčína, 1480÷1487 Šimon Sudlice ze Žernově, 1480÷1481+ Matouš Tovačovský ze Starého Města, 1480÷1484 Pavel z Mohelnice, 1481÷1484 Václav Podmanický z Brumova a z Podmanína, 1482 Jiřík z Hartmanova, 1499 Tomáš Hepnar, 1512÷1524 Petr Halaš z Radimovic, 1520 Poněšický z Poněšic, 1520÷1545po+ Zikmund Seletický ze Smojna, 1524÷1545 Jan Řísnický z Řísnice, 1525 Mikuláš Žlutický z Hořkovce, 1532 Adam Sadovský ze Sloupna, 1532÷1562po+ Jan Koutský z Kostelce, 1535 Jan Barták z Přistoupimi, 1536÷1580 Jan starší Žeranovský ze Žernovic, 1537 Jan Jíša z Prošovic, 1537÷1545 Martin Divišovský z Prošovic, 1537÷1562 Kašpar Zelendár z Prošovic, 1542 Jan Nejepínský z Nejepína, 1543÷1568před+ Mikuláš Kamarét z Rovin, 1544 Jiří Komedka z Rovin, 1544 Václav Voza z Rovin, 1544 Petr Veliký z Rovin, 1545 Vaněk Heřmanský ze Sloupna, 1547 Šimon Kavan z Čejkov, 1551 Arnošt Staněk z Korytova, 1552 Petr Petrovský z Petrovic, 1560 Kateřina Malobratřická z Řehče, 1560 Jan Elbogner ze Šenfeldu, 1561 Havel Kouřimský z Větčína, 1561÷1570 Matyáš Brodský z Větčína, 1564 Ambrož Kralovický z Šebíkova, 1565 Jindřich Drst Barták z Přistoupimi, 1567 Tomáš Heigel z Schönsperka, 1567÷1584 Jan starší Pergar z Perku, 1568÷1621 Jan Kamaryt z Rovin, 1569÷1593 Pavel Hostivarský z Kostelce, 1575*÷1622+ Jakub Sinapius Horčický z Tepence, 1577÷1597 Samuel Horáček Nejepínský z Nejepína, 1583÷1613+ Volf Hölzel ze Sternšteina, 1585÷1619+ Jiřík Kočovský z Kočova, 1589 Karel Trubka z Rovin, 1593 Jiřík Bořkovec z Křtěnovic, 1594 Šimon Humberk z Humberka, 1594÷1600 Václav Fafout Pražák z Hořkovce, 1595 Pavel Prokop z Rovin, 1598÷1602 Vít Trnka z Trňan, 1601÷1638 Benedikt Palasty z Kešejova, 1602 Jan Třebíčský z Olivenberka, 1602 Ambrož z Kisfalud, 1608 Kryštof Elpognár ze Šenfeldu a z Ottengrünu, 1610 Jan Rabínek z Větčína, 1610 Jiří Hrdík z Větčína, 1616 Kašpar Vodák z Rosenbachu, 1618÷1626 Jiří Ježek z Rytrsfeldu, 1618÷1626 Michal Rytršic z Rytrsfeldu, 1618÷1630 Vavřinec Vysocký z Větčína, 1620÷1641 Jan Křtitel Magnis Bergamosco z Moravce, 1621 Václav Ples ze Slavína, 1623÷1646 Hanuš Ludvík Nesslinger z Šelchengrabenu, 1626÷1637 Gabriel Litenský z Kelče, 1648 Jiří Taufer z Rovin, 1648÷1678před+ Václav Hnátek z Wegfurtu, 1672 Bedřich Steiger z Ehrenberka, nedatováno – Branišovský z Heršteina, Dražický z Dražic, z Dobré, Kalenda z Větčína, Kamenický z Heršteina, Kladovský z Kladov, Koukolík z Hořkovce, řečený Kryštof z Hořkovce, Kutina z Hořkovce, Prostiborský z Prostiboře, Pejša z Točné, Pilík ze Smolotel, Tohovský z Rovin, Jiřík Trossický, Týnovský z Újezda, Vrchotský z Vrchoviny, Zalužský z Nového Města, Závadský z Polanky, z Vostračin, ze Struhař,
Pařát supí je v stříbrno-červeně štípeném mandlovitém štítě červené břevno v přední půli, v trojhranném stříbrno-červeně štípeném štítě červený ležící pruh v pravé půli, jako obecná figura červený supí pařát, který se používá i pro zpodobení znamení ve štítě. V klenotu pařáty dva.
V pečetích jako: 37-3, 72-9, a 228-3.
V dictech jako: Doubravec, a Kolman.
V predikátech jako: z Božtěžich, z Dornšteina, z Doubravan, z Hostišovic, z Křikavy, z Libře, z Říčan, z Uzenic/Húzenic, a z Vildšteina.
Podpořte chod fóra 