| Adam 20.01.2019 23:22 Bydliště: Praha
|
| Vůbec to nemusí fungovat, jak se všude vykládá... Není to něco podobného, jako ta silně zmedializovaná knížka The Secret (Tajemství)?
Všiml jsem si, že je to opravdu velmi rozšířené moudro. Zjednodušeně - něco ve smyslu:
,,Soustřeď se na to, každý den na to mysli, kresli si to, sni o tom - mentálně to k sobě přitahuj - a ono to brzo přijde."
Třeba mezi "spiritualisticky smýšlejícími" lidmi to bývá skutečně hodně rozšířené. O to víc rád uvedu,
že jsem živoucím důkazem, že tento "zákon přitažlivosti" může fungovat i zcela obráceně, a tedy v rozporu s tím, co se o něm obvykle káže.
Když se já osobně zaměřuji na přání podle tohoto zákona, prakticky vždy je výsledkem neúspěch, a to i z dlouhodobého hlediska. Dokonce, pokud si třeba opravdu velmi intenzivně v představivosti vykresluji nějaký konkrétní výsledek, dlouholetá praxe ukázala, že taková vize právě nenastane, a to se železnou jistotou. Mohu si možných výsledků/situací intenzivně představit více a opět to skvěle funguje - nic z toho nenastane. Vždy je výsledkem buď úplný opak, nebo minimálně se budoucí realita odehraje úplně jinak. Začal jsem to nazývat "schopností spotřebování možné budoucí situace". Spotřebování v tom smyslu, že tu verzi budoucnosti spotřebuji už při představě a ona pak v reálu nenastane.
Než se trápit, že se mi nepovede nic, co si v představách vysnívám, naučil jsem se tuto schopnost využívat pro mě kladným způsobem. Když jde o něco důležitého (a když cítím, že bych si s tím vůbec měl hrát...), intenzivně si přehrávám v představách všechny možné nežádoucí scénáře. Funguje to skvěle. Ani jeden z nich se skutečně nestane. Buďto se stane nějaký jiný (nežádoucí), který mě nenapadl, nebo skutečně vyloučím všechny negativní a dopadne to dobře.
A nebo by se to stalo tak jako tak, i bez mého čarování se spotřebováváním nechtěné budoucnosti. Kdo ví. Každopádně jsem jednoznačně důkazem, že "zákon přitažlivosti" by se neměl považovat za paušálně pravdivý zákon, který funguje vždy a u každého. |
|