Kniha sumarizuje výsledky několikaleté magické práce autora s odvrácenou stranou Stromu, zbavené staroaeonských dogmat, iluzí a morálních imperativů. Jeho kreativní magické myšlení a suverénní orientace v různých typech duchovních nauk mu umožnily přinést v této u nás dost málo známé oblasti četné nové podněty. Názory zde prezentované jsou místy značně kontroverzní, ale právě to dělá knihu zajímavější a přínosnější. V české okultní literatuře neexistuje dílo, které by bylo srovnatelné se Zónami stínu a adekvátní tituly, které se touto problematikou zabývají ve světové literatuře, lze spočítat na prstech.
Jako Slované jsme byli v průběhu věků - a jsme i nyní - konfrontováni s pronikáním mocných cizích kultur, pod jejichž vlivem svoji identitu často ztrácíme. Slovanský panteon je však v mnohých aspektech výjimečný. Poznání úchvatnosti a zarážející hloubky slovanské mythologie je jednou z cest návratu k těmto kořenům. Jejich uvědomění si jest magickým obcováním s duchovním světem našich předků. Není to cesta pro každého. Sejde-li se však byť jen pár lidí v jejich jméně, mocnosti dřímající dlouhý čas v metafysickém prostoru kolektivního nevědomí jakoby ozvěnou zareagují a počnou s námi rozmlouvat. A předkládaná kniha nám k tomu dává podrobný návod.
Samotný příspěvek lze zobrazit pomocí adresy: (Velmi spolehlivé a lze se pak spolehlivě dostat k příspěvku do příslušného tematického vlákna)
Otevřít příslušné tematické vlákno a narolovat na tento příspěvek lze pomocí adresy: (Ve výjimečných případech může fungovat s problémy)
Otevřít příslušné tematické vlákno na začátku lze pomocí adresy:
Poota 07.11.2019 14:06 Bydliště: Praha
9086
603
7589
Brány meonu
Okultní pohled na temné stránky katastrofických historických událostí a hrůzné postavy dvacátého století.
Ve své čtvrté knize se Jozef Karika zabývá postmoderním zkoumáním průniků klifotických sil z odvrácené strany Stromu do reality 20. století. Nejvíce pozornosti věnuje průzkumu temných aspektů Hitlerovy Třetí říše a 2. světové války. Neopomíjí ale ani 1. světovou válku, dění na Dálném východě, fenomén komunismu a Stalinova termidoru, italského fašismu, období studené války nebo současnou vlnu celosvětového terorismu.Při této postmodernistické analýze využívá nejen svých bohatých odborných znalostí historie, psychologie a filosofie, ale též imaginární vhledy a prvky učení Aleistera Crowleyho, Carlose Castanedy, Michaela Bertiauxe, Austina Osmana Sparea, Petera Carrolla nebo Ramseyho Dukese. Oporou při utváření koláže iracionálních hrůz minulého století jsou mu též sugestivní motivy různých magických škol a proudů nebo temné vizionářské záblesky některých proslulých spisovatelů.