Str.: 1, 2 Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Apas 13.09.2015 23:05 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
To, co dáváme, dostáváme zpět.
"Každá naše myšlenka vytváří naši budoucnost.
To, co si o sobě myslíme, se pro nás stává pravdou.
Všichni jsme plně zodpovědní za všechno, k čemu v našem životě dochází - za to nejlepší i nejhorší.
Každý z nás vytváří své zkušenosti vlastními myšlenkami a pocity."
To jsou slova Louse L. Hay, se kterými se plně ztotožňují a které potvrzují i moje znalosti (z jiných zdrojů) a moje vlastní zkušenosti. Zejména v poslední době jsem na vlastní kůži poznala, jak tvrdě může být člověk zastaven, když jeho myšlenky jdou směrem, který mu neprospívá .. Poučena nepříjemnou zkušenosti jsem se rozhodla řídit se jejími radami a pracovat se svými myšlenkami. Chci se podělit i s těmi, které její slova také osloví a třeba se přidají ke mně . Současně budu vycházet i z jiných zdrojů, na které se zde budu snažit dávat odkazy.
Vesmír bezvýhradně podporuje každou myšlenku, které jsme se rozhodli věřit. Vesmírná síla nás nikdy nesoudí ani nekritizuje. Přijímá nás takové, jací jsme, a naše přesvědčení pak zpětně odráží do našeho života. Události, se kterými jsme se až dosud setkali, vytvořily naše myšlenky, přesvědčení a slova, která jsme použili včera, minulý týden, minulý měsíc, minulý rok, před deseti, dvaceti, třiceti či čtyřiceti lety nebo dřív, podle toho, kolik vám je let. Naše zkušenosti jsou jen vnějším důsledkem našich myšlenek. Je to naše myšlenka, která vytváří určitý pocit, a my mu věříme. Své myšlenky si vybíráme sami. Myšlenky však můžeme odmítnout a změnit. Změňte myšlenku a změní se i váš pocit.
0
1
Apas 14.09.2015 13:54 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Naše emoce jsou ovlivněny citovým životem v dětství. V dětství se učíme uvažovat o sobě a o životě podle reakcí dospělých. Sami se sebou zacházíme podle toho, jak se k nám chovali vlastní rodiče. Svá přesvědčení získáváme ve velmi raném věku a následně si vytváříme zkušenosti, které tato přesvědčení naplňují. Jestliže máte problémy, nevyčítejte rodičům, že jste tam, kde jste. Oni za to nemohou. Všichni jsme obětmi obětí. Rodiče nás nemohli naučit něco, co sami neuměli. Snažili se o to nejlepší s tím, co oni sami poznali v dětství a byli stejně vyděšení a ustaraní jako vy dnes.
Veškerá síla je v přítomném okamžiku.
Minulost je však ukončená a je za námi. Nyní je důležité, jaké myšlenky, přesvědčení a slova zvolíme právě nyní, v přítomném okamžiku. Tyto myšlenky a tato slova budou vytvářet naši budoucnost. Naše podvědomí přijímá cokoli, čemu jsme se rozhodli věřit. Možná jste si uvědomili, o čem právě v tomto okamžiku přemýšlíte… Byla to negativní, nebo pozitivní myšlenka? Chcete, aby právě ona byla tvůrcem vaší budoucnosti? Pozorujte to a uvědomujte si to.
0
1
Apas 16.09.2015 16:35 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Odpor, kritika a vina jsou nejškodlivější mentální návyky
Vyvolávají v těle i v životě nejvážnější problémy. Pramení z obviňování druhých a z odmítání odpovědnosti za vlastní životní zkušenosti.
Jenže všechno, co se děje „venku“, je pouze odrazem našeho myšlenkového procesu. Je to právě naše přesvědčení, které k nám přitahuje lidi, kteří se k nám budou podle něj chovat. Když zjistíte, že si říkáte „Všichni mi dělají to a to, nikdo mi nikdy nevyjde vstříc, zacházejí se mnou jako s onucí, zneužívají mě“, pak je to váš návyk. Takový typ lidí přitahuje určitá vaše myšlenka. Když změníte své myšlení, půjdou jinam a budou se tak chovat k někomu jinému. Vy už je přitahovat nebudete.
Mezi následky některých mentálních návyků, které se projevují na fyzické úrovni, patří například dlouhodobý odpor, který může začít doslova užírat tělo a vyvolat rakovinu. Odpuštěním a zbavením se odporu lze rakovinu vyléčit .
Můžeme změnit svůj odpor k minulosti. Minulost je pryč, je za námi. Už ji nezměníme. Můžeme však změnit to, co si o ní myslíme, abychom ještě dnes netrestali sami sebe za to, že nám kdysi dávno někdo ublížil. Zbavme se svého odporu co nejdřív, kdy je ještě relativně slabý. Nečekejme, až nám bude hrozit operace nebo až budeme na smrtelné posteli. Pokud se rozhodneme uvěřit, že jsme bezmocné oběti a že nic už nemá cenu, pak nás v tom Vesmír podpoří a náš stav se bude neustále zhoršovat.
Životadárné naopak bude, když se těchto negativních myšlenek zbavíme.
K tomu, abychom se zbavili minulosti, musíme být ochotni odpouštět. Nemusíme umět odpouštět; zpočátku to možná ani nebudeme chtít. Léčba však začíná už tím, když si řekneme, že jsme k tomu ochotni.
Příčinou všech nemocí je neochota odpustit sobě i druhým. Kdykoli onemocníme, je nutné, abychom se upřímně zamysleli nad tím, komu potřebujeme odpustit. Právě tomu, komu se nám bude odpouštět nehůře, potřebuje odpustit nejvíce. Odpuštění znamená vzdát se, nechat jít. Nemá nic společného s omlouváním chyb; pouze se toho všeho zbavujeme. Nemusíme vědět jak odpouštět, musíme však být ochotní odpustit. Jak – o to se postará Vesmír.
Jak dobře rozumíme vlastnímu utrpení! A jak těžko většina z nás chápe, že i „oni“ ti druzí, kdokoli, komu potřebujeme odpustit – trpěli. Je třeba pochopit, že se snažili o to nejlepší, s porozuměním, vědomím a znalostmi, které měli v dané době k dispozici.
1
1
Apas 18.09.2015 21:14 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Mít se rád.
Nesmírně důležitá je sebeláska. Když se máme rádi, jsme spokojeni s tím, jací jsme a všechno nám v životě vychází.
Skutečným problémem je nedostatek lásky k sobě samému. Většinou to začíná tak, že si uvědomíte, že se nemáte rádi. Většina lidí si myslí, že nejsou dost dobří, že nedělají věci dobře, že to nikdy nezvládnou, že nikdy nebudou dost dobří a že nejsou hodni lásky. A pokud tomu věříte, je opravdu těžké vytvořit něco dobrého. Vyrůstáte s přesvědčením, že nejste dost dobří a nic není v pořádku.
Když se mluví o tom „mít se rád“, spousta lidí si myslí, že je to namyšlenost. Ale to není pravda, nemá to spolu vůbec nic společného - to je narcismus.
Jde o to, aby člověku na sobě záleželo, aby si uvědomoval, že je důležitá bytost Pokud si skutečně uvědomíme svoji hodnotu, začneme se k sobě chovat jinak. Přestaneme si nadávat, přestaneme se shazovat, přestaneme mluvit o tom, jak jsme hrozní a říkat si, že jsme hloupí. A začneme se k sobě chovat s určitou dávkou respektu - to všechno hodně moc změní, protože co v životě vydáváme, to se k nám vrací.
Na toto téma učinila velice hezkou a poučnou přednášku Louse L. Hay. Poslouchala jsem její slovenský záznam, který mě velice zaujal. Nevím, jak vy, ale já se občas vracím k některým myšlenkám a lépe si pamatuji a připomínám slova, která jsou napsaná. A protože vím, že se budu chtít vracet k některým jejím slovům (a třeba i někdo z vás), rozhodla jsem se, že se tady pokusím její slova dát písemně a česky. Na konci její přednášky tady dám odkaz i na mluvený zdroj
0
1
Apas 18.09.2015 22:57 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Přednáška Luisy L. Hay:
1) „Dnes přeskočme některé techniky, o kterých jsem zjistila, že nám pomáhají učit se, jak mít rád sám sebe. Kdokoliv, kdo studoval „Kurs zázraků“ (kniha), řekne, že se v něm říká: Odpouštěj a miluj jako sebe samého.
Víte, je to o lásce k bližnímu a k sobě samému. Neznamená to jenom „miluj svého bližního“.. Nemůžete milovat svého bližního, dokud se nenaučíte milovat sami sebe. Nevím přesně, proč se bráníme mít rádi sami sebe takové, jací jsme.. Když hovořím Miluj sám sebe, neznamená to marnivost nebo aroganci – ne, to není láska, to je strach.
Hovořím jenom o skutečném respektování se a starání se o sebe, jako o neuvěřitelném zázraku. Protože každý z nás je skutečně nádhernou bytostí, velkolepým, božským vyjádřením života a toho si musíme být vědomi. Když jsme si toho vědomi, je to, jako bychom byli v harmonii s celým Vesmírem a všechno lehce proudí do našeho života. Takže je potřebné, abychom milovali nejen svého bližního, ale i sami sebe. A tam někde bychom měli začít a je zajímavé. že se tomu tak úporně bráníme .
Dnes bych se s vámi ráda podělila o některé svoje myšlenky o životě a o tom, jak můžete dosáhnout stavu, kdy skutečně máte rádi sami sebe. Když si osvojíme návod na to, jak milovat sami sebe a jsme ochotni důsledně se jím řídit, můžeme v našem životě dosáhnout úžasné změny.
Víte, já jsem velmi jednouchá dáma a mám velmi jednoduchý návod na život. Některým lidem tento návod připadá tak moc jednoduchý, že si přímo myslí, že je prostě k smíchu. Já však stále znovu a znovu pozoruji: když ho lidé zkoušejí a používají, je úžasné, jak funguje!
Zapamatujte si: jestli dnes uslyšíte třeba jedinou větu, která vám pomůže zlepšit kvalitu vašeho života, tak je to skvělé! Nemusíte rozumět všemu, co řeknu, nemusíte akceptovat všechno, co povím, nemusíte to dokonce ani pochopit. Cokoliv, co dnes uslyšíte, přejde do vašeho podvědomí a vy to ve správný čas použijete, anebo zamítnete. Můžete dělat, co jen chcete, já vám tady můžu povídat i celé hodiny o všech možných nádherných myšlenkách - ale je jen na vás, jestli je chcete přijmout. Svůj život si vždy řídíme sami.
Podívejme se na to, co můžeme udělat: dnes našemu životu dodáme vyšší kvalitu, tak si to užijme...... Někdy si myslíme, že práce na sobě je vážná věc. Můžeme ji dělat vážně, i s velkým smutkem, ale můžeme ji dělat i s velkou radostí. Takže, jestli chcete mít rádi sami sebe, potom vám doporučuji začít deseti kroky, které jsem sestavila.
- pokračování příště -
0
1
Apas 19.09.2015 22:11 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
2) Absolutně nejdůležitějším krokem ze všech, je krok číslo jedna. Jestli ho opravdu pochopíte, nemusíte uplatňovat žádné další kroky, protože ty přijdou automaticky.
Prvním krokem je: přestaňte se vší kritikou! Přestaňte se kritizovat jednou pro vždy. Nikdy více to již nedělejte. Slibte si, „Už to více nebudu dělat!“. Tolik let jste se kritizovali, ještě stále se kritizujete kvůli týmž věcem, pro které jste se kritizovali i předtím, ale zdá se, že to nefunguje. Proč tedy nevyzkoušet jinou taktiku?
Začněme tím, že se budete cítit dobří takoví, jací jste. A můžete uskutečnit změny. Pamatuji si, jaký to byl pro mne objev, když jsem zjistila, že můžu ve svém životě udělat změny a nemusím přitom být napřed špatným člověkem. Nemusela jsem být špatná a potom něco měnit, mohla jsem být taková, jaká jsem a i tak to změnit.
Kritika nikdy nic nezmění. Takže: zamítněte sebekritiku a přijměte se přesně takoví, jací jste. Pamatujte si: mění se každý, úplně každý! Když se kritizujete, vaše změny se automaticky stávají negativními, dostáváte se do negativních změn. Ale když se akceptujete, je úžasné, jak je vaše změna pozitivní. Naše schopnost měnit se, přizpůsobit se, plynout s proudem života, je naší léčivou silou. Je to naše léčivá síla!
Jsme mocné bytosti a naše moc spočívá v tom, že si vybíráme myšlenky, které si myslíme. Že si vybíráme slova, které vyslovujeme. Protože naše myšlenky jsou tvořivé! Vytvářejí naše zkušenosti, přispívají ke všemu, co v životě děláme. Vy si vybíráte myšlenky, které si myslíte. Opravdu to děláte! Někdy si myslíme „ó.. myšlenky jen tak prosviští! ..“ ale vy si je skutečně vybíráte. Tak si vybírejte myšlenky, které vás rozvíjejí. Vybírejte si myšlenky, které vás povznášejí, které vás povzbuzují, jestli se skutečně chcete mít rádi. Je nevyhnutelné, abyste se přestali jednou pro vždy kritizovat. Úplně. Vy to dokážete. Určitě to dokážete! Dejte si jen předsevzetí, že tohoto byste chtěli dosáhnout.
0
1
Apas 21.09.2015 22:14 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
3) Krok číslo dva: Neubližujte si.
Prosím vás, jestli se máte rádi, nestrašte sami sebe. Přestaňte se terorizovat hroznými myšlenkami, protože tím situaci jenom zhoršujete. Nedělejte z bezvýznamné situace velkého strašáka a z děsivé situace ještě děsivější. Stůjte vždy při sobě. Takto žít je strašné! Jestli to máte ve zvyku, doporučuji vám, abyste s tím přestali. Jednoduše přestaňte. V noci, když ležíme v posteli, si často pořád dokola přehráváme tentýž problém a vytváříme si ty nejhorší možné scénáře. Děláme to, když jsme nemocní - něco nás zabolí a my okamžitě plánujeme pohřeb.. Děláme to i ve vztazích. - někdo nám nezavolá a my si hned pomyslíme, že nás nikdo nemá rád a že už nikdy v životě žádný vztah mít nebudeme. A cítíme se opuštění… Děláme to i v práci - zaslechnete nějakou poznámku a myslíte si „ó bože, oni mě vyhodí“. Víte, tyto věci vytváříme My. Pamatujte si: Tyto hrozné myšlenky jsou afirmace – avšak negativní afirmace.
Jestli jste si zvykli vytvářet si v mysli negativní myšlenky, které vás znepokojují, najděte si představu něčeho, co se vám skutečně líbí, něčeho, co máte velice rádi. Může to být například sport, západ slunce, květy, může to být cokoliv a používejte to jako náhradu. Vyberte si to jako svoji představu a přepněte na tuto svoji představu vždycky, když vás napadne negativní myšlenka, nebo když zjistíte, že strašíte sami sebe. Pouze přepněte na tuto svoji představu anebo myšlenku. Ať už si zvolíte jakoukoliv představu, pokaždé když na ni přepnete, negativní zvyk změníte. Vyžaduje to však trénink, vždy to vyžaduje trochu cviku. Mějte se natolik rádi, abyste si přestali ubližovat hroznými myšlenkami. Tak přestaňte.
4) Krok číslo čtyři: buďte ke své mysli laskaví. Buďte ke své mysli laskaví. Víte, sebenenávist jsou ve skutečnosti jen nenávistné myšlenky o sobě samém. Nic jiného to není. A vy se přece nechcete nenávidět za to, že máte myšlenky. Chcete tyto myšlenky jenom změnit. Změňte svoje myšlení. Jste hodni lásky, my všichni jsme! Lásku si nemusíte zasloužit. I navzdory tomu, jak byli někteří z nás jako děti vychováváni. Opravdu, lásku si nemusíte zasloužit. Nemusíte si zasloužit právo dýchat, toto právo máte - dýchat svobodně a naplno. Protože existujete. A máte právo být milováni, protože existujete. Nic víc dělat nemusíte! Jsme hodni lásky, protože existujeme a toto si musíme uvědomit a udělat to pro sebe pravdivým.
Když už hovoříme o myšlenkách, já hodně mluvím o afirmacích. Musíme si pamatovat, že každá myšlena, kterou si myslíme a každé slovo, které vyslovíme, je afirmace. Až příliš často jsou tyto afirmace negativní a neuvědomujeme si, že tato slova a tyto myšlenky formují naši budoucnost a naše zážitky. Když hovoříme o tvoření afirmací, tak hovoříme o vytváření pozitivních tvrzeních, abychom v našem životě vytvořili něco nádherného a nového, anebo z něho něco odstranili.
Vytváření afirmací je jedním z nejlepších způsobů, jak být k mysli laskaví. Protože tak tvoříte jednoznačné pozitivní tvrzení, které vás povznesou, namísto toho, aby vás ubili. Své myšlenky považujte tedy za něco, co vás má spíš pozdvihnout, ne ničit. A mnozí z vás mají ve zvyku ubíjet se vlastními myšlenkami... já vím, že jsem to určitě dělala. Pozitivní smýšlení o sobě samém představuje účinnou laskavost, která přináší nesmírné výsledky. Nesmírné výsledky!
Měli byste se také naučit rozlišovat mezi zodpovědností a vinou. Neupadejte rutinně do myšlenky „ach, jelikož mám tyto myšlenky a tento negativní zážitek, musím být špatná osoba“. Je hrozné myslet si to. Zodpovědnost je vědomá volba, jak zareagujeme na situaci nebo nápad - jaké myšlenky si vybereme.
Dobře, máte nějakou zkušenost. Jak se můžete z této zkušenosti poučit? Anebo co se můžeme z této zkušenosti naučit? Doktor Berny Sigel ve své knize Pokoj, láska a uzdravení píše, že ti lidé, kteří mají tzv. nevyléčitelnou nemoc a vzdorují nepříznivým statistickým vyhlídkám, mají něco společného: přijímají zodpovědnost za rozhodnutí, které ovlivňují jejich život. Neobviňují se, ale přijímají zodpovědnost. Víte, obviňováním se děláte špatnými za to, že máte určité myšlenky nebo určité zkušenosti. Obviňování však vytváří pocit viny. A pocit viny se vždy domáhá potrestání, a potrestání vytváří bolest. Takže laskavost vůči sobě znamená skoncovat se vším obviňováním. Se všemi pocity viny. Se všemi tresty a bolestmi. Reagujte na sebe a na život láskyplně.
0
1
Apas 23.09.2015 18:26 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Další laskavostí, kterou si můžete dopřát, je odpočinek. Obyčejný odpočinek. Relaxace je nevyhnutelná. Absolutně nevyhnutelná pro pocit uzdravování. Léčivá energie v nás může jen těžko volně proudit, když jsme napjatí a vystrašení. Je to, jako bychom jí bránili vstoupit dovnitř.
A přitom to zabere jenom minutku či dvě – párkrát za den si uvolnit tělo a odpočívat. Kdykoliv si můžete zavřít oči a zhluboka se třikrát (nebo dvakrát) zhluboka nadýchnout a pouze vypustit jakékoliv napětí, které máte v sobě. Pojďme si to na chvilku zkusit: zavřete oči a zhluboka se nadýchněte… Vydechněte a uvolněte se. Jenom se uvolněte.. A zopakujeme to ještě jednou. Zhluboka se nadýchněte .. a vypusťte všechen strach, napětí. A ještě jednou se nadechněte. A jak vydychujete, zaměřte se na své nitro. A dokonce si možná pro sebe potichu řeknete „mám se ráda“, „všechno je v pořádku“ - a jen si všímejte, o co lehčí je teď vaše tělo! A netrvalo to ani dvě minutky.
Kdybyste to dělali několikrát za den, pro tělo je to druh energie. Je to v pořádku, nemusíte procházet životem napjatí a vystrašení. Můžete být uvolnění a i tak zvládat cokoliv potřebujete.
0
1
Apas 23.09.2015 18:41 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Další laskavost si můžete projevit i meditací.
Víte, ve společnosti se považuje meditace za něco mystického a těžko dosáhnutelného. A přece, je to jedna z nejstarších a nejjednodušších metod, které jsou nám k dispozici. Všechno, co musíme udělat, je jen potichu sedět anebo ležet, zavřít si oči, zhluboka se párkrát nadechnout a naše tělo bude zase automaticky odpočívat. Nemusíme se do toho nutit, stane se to jen tak … a můžeme si opakovat slova jako „láska“, nebo „klid“, nebo „uzdravení“, nebo cokoliv, co má pro nás význam. Můžeme si dokonce říct „miluji se“ nebo „odpouštím“ či „je mi odpuštěno“, anebo „jsem ochotna se učit“. A potom jenom potichounku seďte..
Vaše odpovědi možná přijdou okamžitě, anebo za den či dva, anebo jindy.. Já se většinou jen zeptátm: „Co je to, co potřebuji vědět?“. A potom jenom čekám. A to, co potřebuji vědět, se mi odhalí. Víte, nemusíte spěchat, jen dovolte, aby se věci děly. Pamatujte si: podstatou vaší mysli je myšlení. Vaši mysl nikdy od myšlení nezastavíte. Někteří lidé si myslí, že když meditují, jejich mysl musí přestat myslet. Vy však můžete tyto uhánějící myšlenky zpomalit, jen je nechte plynout.
Když medituje, můžete zpozorovat něco, jako „aha, to je myšlenka plná strachu a tam jde hněv“, nebo „to je katastrofa“, či „tato myšlenka představuje opuštění“. Víte, když těmto myšlenkám nepřikládáte význam, tak jen přeplavou jako obláček za letního dne. A vy je jenom pozorujete odcházet. Nemůžete meditovat nesprávně. Jakkoliv se o to poprvé pokusíte, bude to pro vás správné. Začněte jakkoliv a dovolte, aby se pro vás meditace stala zvykem.
Všichni máme v sobě ohromnou moudrost. Věřím, že všechny odpovědi na všechny otázky, které si kdy položíme, jsou v nás. Naneštěstí většinu času jsme tak uspěchaní, vytváříme si nekonečné dramata, a tomu říkáme život, že si zapomínáme dopřát dostatek času na to, abychom se ztišili a mohli se poslouchat.
Meditace poskytuje prostor, kde se můžeme ztišit a naslouchat našemu vnitřnímu Já. A nikdy nebudete mít ani potuchy o tom jak jste moudří, dokud se neztišíte a nebudete naslouchat. Umíte se o sebe postarat. Odpovědi, které pro sebe potřebujete, opravdu máte, spojte se se sebou tím, že budete tiše sedět – prostřednictvím meditace.
Meditaci můžete brát jako zaměření se na váš vnitřní hlas. Je to něco, jako zaměření se, naslouchání.
1
2
Apas 25.09.2015 23:12 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Velmi důležitá je i vizualizace. Vytvoříte si jasný mentální obraz nebo představu, která umocní vaše pozitivní tvrzení.
Luisa L. Hay dále říká: Když jsem měla rakovinu, představovala jsem si, jak průzračná chladná voda protéká mým tělem a vymývá nemocí zasáhnuté buňky a jak moje tělo pozitivně reaguje a stává se silným a zdravým. Vím, že někteří lidé rádi používají vizualizaci na boj s buňkami. Chtějí bojovat proti chorobným buňkám. Já osobně nemám dobrý pocit z vytváření války ve svém těle. Myslím si, že je lepší používat představu, která rozpouští, tak jako slunce dokáže něco roztopit, anebo jakoby něco přeměnil kouzelník. Anebo si vytvořte nějakou podobu lásky, abyste dosáhli pozitivní změnu. Když používáte vizualizaci, proveďte to tak, aby byla pozitivní, použijte takové představy, které se vám osvědčí.
Vizualizovat dokáže každý, každý umí popsat svůj domov, nebo… nebo má erotické představy. Víte, lidé. kteří říkají, nebo kteří si myslí, že neexistuje spojení mezi tělem a myslí, očividně nikdy neměli erotické představy…
Používejme tyto vizualizace pozitivním způsobem, abychom skutečně zlepšili to, co děláme. Víte, tak, jako používáme negativní vizualizaci, abychom špatnou situaci ještě zhoršili, můžete použít pozitivní vizualizaci, abyste ji zlepšili.
0
1
Apas 25.09.2015 23:55 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Koukám, že se mi podařilo přeskočit krok č. 3... ... to nic, dávám vám ho tedy teď:
Krok č. 3 – znamená být k sobě něžní, laskaví a trpěliví.
Jednoduše buďte něžní, laskaví a trpěliví. Dobrým příkladem síly trpělivosti je zahradník. Napřed má jen kousek země. A potom přidá pár semínek a několik rostlinek. Zalévá je, věnuje jim láskyplnou péči a žehná slunci. Zpočátku to vypadá tak, že se toho moc neděje, ale když pokračuje v práci, když je trpělivý, věci se změní. Zahrada se zazelená a rozkvete. Když si svůj život nebo svoji mysl představíte jako takovou zahradu, jaký druh zahrady byste chtěli mít? Jaké události byste ve svém životě chtěli zažít a jaké semínka potřebuje zasadit, aby se to splnilo? Vyberete si semínka - zvolíte si myšlenky, které přispějí k vytvoření zážitků, které si vy, jako zahradník, přejete. Ráda si představuji, že tyto myšlenky sadím do úrodné země našeho podvědomí, kde dostávají živiny a mohou růst. A když se jim věnujete, když se o ně staráte, potom jednoho dne budete sklízet velkolepou, úrodnou a nádhernou úrodu ve formě všech věcí, které chcete.
Učíte se novému způsobu myšlení. Nyní si uvědomuji, že někteří z vás na sobě už velmi dlouho pracují, takže některé věci, které dnes povím, možná jen upevní to, co už znáte. Je možné, že několik z vás právě nastoupili na cestu sebepoznávání a některé věci, které řeknu, budou znít absurdně, nebo se jim budete možná velmi bránit. Avšak pamatujte si: odpor je součástí procesu uskutečňování změn !
Už tehdy, když se ptáte „jak mám mít rád sám sebe?“ jste se začali učit mít se rádi. Protože předtím by se vám zřejmě ani nezdálo, že si takovou otázku vůbec položíte. Tam jste už začali.
Takže: Buďte k sobě něžní a laskaví. Buďte trpěliví, když budete sadit nové myšlenky do vaší mysli. A dokud se budete učit myslet novým způsobem.
A pozor na plevel! Plevel je jako staré, negativní myšlenky. Vytrhněte je co nejdříve, odstraňte tyto negativní myšlenky hned, když si je uvědomíte. Měli byste se k sobě chovat jako k někomu, koho máte opravdu velmi rádi, anebo tak, jak byste zacházeli s milým děťátkem. Víte, děláte to po sebe, je to důležité! A je úplně v pořádku, když děláte chyby když se učíte. Nemusíte být hned dokonalí! Tolik z nás trpí perfekcionismem a nedáme si šanci, abychom se něco nového skutečně naučili. Protože když to po dobu prvních třech minut neuděláme perfektně, opět se domníváme, že nejsme dost dobří. Ale cokoli, co se budete učit, si vyžaduje svůj čas. Když začnete dělat něco nového, nikdy to z počátku není ono.
Teď od vás chci, aby jste si sepnuli ruce. Udělejte to jenom na chviličku. Neexistuje ani správný, ani nesprávný způsob, jak to udělat. Jen si sepněte ruce a chci, aby jste si všimli, který palec je nahoře, ano? Ruce od sebe oddělte a znovu je sepněte, ale tak, aby byl nahoře druhý palec. Jaký je to pocit? Cííte se zvláštně, cítíte se divně, cítíte se přihlouple, možná se dokonce cítíte špatně, je to tak? Dobře. Teď ruce znovu sepněte. Teď je oddělte. A zase sepněte ruce tak, jako poprvé, zase oddělte, dejte si je druhým způsobem, oddělte, prvním způsobem, druhým způsobem, a prvním a druhým a zadržte. A teď, jaký je to pocit? Asi to není až tak špatné, že? Není to až tak nepříjemné. Už si trošku zvykáme. Možná bychom se to mohli naučit dokonce oběma způsoby. Právě tak je to se vším, co se učíme. Když to zkusíte poprvé, máte pocit ,že to není dobré. Že je to divné, jiné a okamžitě máme sklon to posuzovat. Ale když trochu potrénujeme, pak se to může stát normální a přirozené.
Takže: když začínáte používat afirmace, anebo začínáte měnit způsob myšlení, vězte, že potřebujete jenom trochu cviku, trochu praxe – to je celé. Všechno za jeden den neuděláte. Nebudete se absolutně milovat za jeden den. Ale když se každý den dokážete mít o trošku víc radši než předtím, tak o půl centimetru, a každý den o trošku víc a trošku víc, a trošku víc a ještě trošku víc …. uvědomujete si, jak velice byste se mohli mít rádi za dva nebo tři měsíce? A jediné, co jste udělali, byl ten půlcentimetr, jen malý, maličký kousek. Je úžasné, že to chce jen každý den trošku víc lásky!
Teď můžete ráno vstát s říct si: opravdu se chci mít ráda víc, než včera. Když vyslovíte takové tvrzení, vesmír vás vyslyší a najde způsob, jak to uskutečnit!
0
1
Apas 26.09.2015 18:33 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Krok číslo pět: chvalte se. Prosím, chvalte se.
Kritika oslabuje vnitřní elán a pochvala ho povznáší. Takže se chvalte tolik, kolik je možné. Při každé maličkosti si povězte, jak dobře si počínáte.
Mnozí z nás odmítají vynaložit jakoukoliv námahu, aby si vytvořili dobrý život. Protože máme pocit, že si to nezasloužíme. Pocit, že si nezasloužíme, by mohl pocházet od lidí, kteří nám to říkali, když jsme byli mladí. Ale právě tak by mohl pocházet z něčeho tak prostého, jako z období, když jsme se jako děti učili chodit na nočník, anebo když nám odmítli dát zmrzlinu.
Zasloužit si něco, nemá nic společného s tím, jestli máme v našem životě dobro. Jde o naši neochotu dobro přijmout. Dovolte si přijmout dobro, bez ohledu na to, jestli si myslíte, že si ho zasloužíte, nebo ne. A víte, když přemýšlíte nad tím jestli si něco zasloužíte nebo ne, mám několik otázek, na které bych se ráda zeptala, abych vám pomohla zasloužit si dobro, které je ve vesmíru: Co je to, co cítíte, že si zasloužíte? Co cítíte, že si zasloužíte? Zasloužíte si lásku a radost a všechno dobro? Anebo v hloubi duše cítíte, že si nic nezasloužíte? Proč? Odkud se vzalo toto poselství? A jste ochotni se ho vzdát? Čím jste ochotni ho nahradit? Jakým jiným poselstvím byste ho nahradili? Protože, zapamatujte si: Tyto negativní poselství že si něco nezasloužíte anebo že nejste něčeho hodni – to jen myšlenka! A myšlenka se dá změnit.
Co je to, co byste chtěli, co teď nemáte? Popřemýšlejte o tom a buďte zcela konkrétní v tom, co chcete a co si zasloužíte. Jaké jste měli u vás doma pravidla, ohledem zasloužení si? Co vám říkali, že si nezasloužíte? Říkali vám, že si zasloužíte pořádně vypleskat? To je to poselství, které jste jako dítě dostali? Cítili vaši rodiče, že si zaslouží? Že si zaslouží dobré věci? Musíte pokaždé něco udělat proto, abyste si něco zasloužili? A brali vám jako dítěti věci, když jste udělali něco nesprávného? Máte opravdu pocit, že si zasloužíte? Cítíte se dost dobří, dost elegantní, dost vysocí, dost hezcí, dost bystří a podobně? Jaké přesvědčení vám brání v tom, že si něco zasloužíte? Věříte tomu, že nejste dost dobří? Není dost peněz? Nikdy nic nedosáhnu? Ještě nejsem připravený? Jaké jsou to přesvědčení, které vám překážejí, aby jste si skutečně zasloužili? A poslední otázka, která se tohoto týká je: Máte proč žít? Máte něco, pro co žít? Jaký je smysl vašeho života? A jaký význam jste mu dali?
Víte, jste tady z nějakého důvodu. Nepřišli jsme tady jen získat nové auto. Ve skutečnosti jste přišli za nějakým účelem. A jaký je ten účel? Co jste ochotni udělat, aby jste zažili to dobré, které si skutečně zasloužíte? Jste ochotni používat afirmace? Jste ochotni vizualizovat? Jste ochotni se tím zaobírat? Jste ochotni lidem odpustit? Jste ochotni pravidelně relaxovat a meditovat? Kolik duševního úsilí jste ochotni věnovat změně vašeho života? Toto jsou otázky, které si musíte položit.
0
1
Apas 29.09.2015 01:06 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Další krok je o lásce k sobě: Buďte láskyplní k vašim negativům.
Každý negativní vzorec jste si vytvořili. Každý zlozvyk. Všechno, co ve vašem životě naplňovalo nějakou vaši potřebu. A fungovalo to. Každý v životě udělal negativní rozhodnutí. Všichni jsme to udělali.
Nikdo však nemusí setrvávat ve slepé uličce. Dobrou zprávou je, že vždy máte na výběr. Můžete si vybrat znovu. Vždy si můžete zvolit, že opustíte starý vzorec a zvolíte si jinou myšlenku, která vás více povzbudí a posilní.
Když starý negativní vzorec opustíte s láskou, umožní vám to s lehkostí přejít k novému, pozitivnímu vzorci. Je to tak mnohem jednodušší. Ale když se trestáte myšlenkami typu “nenávidím svoji práci“, „nesnáším tuto nemoc“, nebo „nenávidím tento vztah“, anebo čímkoliv, co vás spoutává s tím, co nenávidíte, tak neumožňujete, aby vám něco nového a jiného vstoupilo do života. Když v jednom kuse hovoříte, že nesnášíte svoji práci, vesmír pak dostane takovýto vzkaz: Aha, nenávidí svoji práci. Takže když dostanete novou práci, garantuji vám, že zakrátko ji budete nenávidět, protože jste vyslali takový vzkaz.
Myšlenky byste měli propouštět s láskou. Propusťte s láskou cokoliv, s čím nejste teď spokojeni a potom dovolte, aby do vašeho života vstoupilo něco nového. A ono to skutečně přijde! Když se máte rádi a zjistíte, že se nacházíte v negativní situaci, můžete si říct něco, jako „Jsem ochotna propustit z mého vědomí vzorec, který přispěl k této okolnosti“. A potom můžete říct pozitivní tvrzení - například „V mém životě si skutečně zasloužím jen to dobré“, „dovoluji léčivým silám a energii vesmíru aby skrze mne proudili a měnili můj život k lepšímu“.
Naše myšlenky a naše slova mají velkou moc. Pamatujte si: nezáleží na tom, co se ve vašem životě děje, bez ohledu na negativní situaci, ve které se právě nacházíte. Nikdy nejste špatní. Vždycky děláte to, co umíte nejlépe, dokud nenajdete lepší způsob jak situaci řešit.
Velice se mi líbí, co doktor John Harison píše ve své knize Miluj svoji nemoc. Říká, že je podstatné poblahopřát pacientovi k tomu, že si našel nejbezpečnější řešení, jak si splnit své potřeby. Pacient se nikdy neodsuzuje za to, že podstoupil mnohonásobné operace nebo měl spoustu nemocí. Ve skutečnosti je to úplně opačně. Blahopřeje se mu. Musíme pochopit, že cokoliv v našem životě je, MY jsme k tomu přispěli, protože My takto řešíme situace. A zlobit se a sebe za to, že to a ono se v našem životě děje, nic nevyřeší. Nepřinese to pozitivní změny. Všechno, co je potřeba udělat, je, naplnit si naše potřeby mnohem pozitivnějším způsobem – to je to, nač je třeba se zaměřit.
Dalším mocným nástrojem na uvolnění negativ, kterých se příliš hodně držíme, je humor. Někdy na sobě tak tvrdě pracujeme, že se zapomínáme trošku odvázat. Víte, smích je léčivý! Norman Kazn se vyléčil ze své nemoci jenom díváním se na film O třech trpákoch. Prosmál se až k uzdravení se. Napsal o tom celou knížku.
... ...
0
2
Apas 29.09.2015 20:46 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
O tom, jak se mít rád. Starejte se o své tělo. Je to dům, ve kterém žijete. Když jste se narodili, nastěhovali jste se do tohoto domu. A když tuto planetu opustíte, tak se z něho vystěhujete. Tak milujte dům, ve kterém bydlíte a starejte se o něj.
Zvolte si druh cvičení, které vás baví, něco, co je pro vás zábavné. A pozor na to, co si dáváte do těla! Na této planetě je užívání drog velmi rozšířené a stává se jedním z nejoblíbenějších forem úniku. Jestli berete drogy, neznamená to, že jste špatným člověkem, jenom to, že jste nenašli pozitivnější způsob jak naplnit svoje potřeby. Víte, drogy nás lákají a říkají nám „pojď si se mnou zahrát, bude Ti fajn“. A je to pravda, aspoň teda částečně. Opravdu vám bude dobře. Cítíte se skvěle, ale jde o to, že drogy mění naši realitu. A co na první pohled není vidět, je strašná cena, kterou musíte zaplatit. Mám tím na mysli, že když je nějakou dobu užíváte, celkové zdraví se prudce zhoršuje a vy se celou dobu cítíte příšerně. Kromě toho, získali jste negativní závislost. A tehdy lidé dělají všelico.
Drogy nebezpečně snižují náš obranný systém a na jisté úrovni by vás ani nenapadlo si je vzít. Tlak okolí nás může přinutit vyzkoušet drogy jednou, ale jejich opakované užívání je něco úplně jiného. Víte, ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by se skutečně měl rád a bral drogy. Drogy bereme, protože chceme uniknout sobě a svým pocitům.
A všechno to zase začíná tím, že se nemáme rádi a neoceňujeme, kdo jsme. Tyto pocity, že nejsme dost dobří, si bereme z dětství a snažíme se je vymazat. Avšak tato metoda nikdy nefunguje při drogách, alkoholu, nebo čímkoliv, co užíváte. To vyprchá. A my se cítíme ještě hůř, než předtím a tehdy míváme i velký pocit viny. Takže je potřebné, abyste věděli, že je bezpečné pocity prožívat a že je to v pořádku. Přiznat si pocity a procítit je, je součástí naší lásky k sobě. Víte, pocity přijdou a odejdou - nezůstávají.
Potrava, kterou jíme. Potrava je skutečně pro naše tělo palivem, napomáhá vytvářet naše nové já a dodává nám dobrou energii. A třebaže někteří z nás znají základy zdravé výživy, ještě pořád používáme diety a potravu, abychom se potrestali - je to jen jiný způsob. Přejídáme se, zajídáme naše pocity. Vytváříme si obezitu, vytváříme si v našich životech zdravotní problémy. Bohužel, stáváme se národem, který je závislý na nekvalitních potravinách. Zdá se, že dovolujeme velkým potravinářským společnostem a jejich reklamám aby ovlivňovali naše stravovací návyky. A samozřejmě – lékaři se o výživě ani neučí. Jestli se chce lékař něco o výživě naučit, musí si přibrat další předmět k studijnímu programu. Takže lékaři toho mnoho o výživě nevědí. Dnešní medicína se většinou zabývá chirurgií a léky, takže když se chceme skutečně něco o výživě naučit, musíme to vzít do vlastních rukou. Je to projev naší lásky k sobě, když si začneme uvědomovat, co si vkládáme do úst a jak se cítíme. Víte, když sníte oběd a asi za hodinu se vám chce spát, zeptejte se: „Co jsem to jen jedl, možná jsem snědl něco, co mému tělu v dané chvíli neudělalo až takovou dobrou službu?“ Začněte si všímat, co vám pozitivní energii dodává a co ne, co vám škodí. Můžeme to dělat sami metodou pokusů a omylů anebo si najít dobrého odborníka na výživu, který zná některé odpovědi, které nám skutečně mohou pomoct.
A potom tady máme množství jiných dobrých alternativních terapií, které můžeme prozkoumat. Zjistěte, co je pro vás dobré, protože pamatujte si: každé tělo je jiné a liší se od ostatních. Podívejte se okolo sebe a uvidíte. Neexistuje jediná věc, která by byla dobrá pro všechny. Víte, mojí oblíbenkyní je akupunktura. Existuje ale i herbalogie, homeopatie, autopatie, bachova květová terapie, existují různé druhy tělesných cvičení a masáží, dále aromaterapie, terapie zvukem - a to je oblast, kterou nyní já začínám zkoumat, o tom jak dokáží zvukové vlny urychlit proces učení a léčení. Víte, nacházíme se v době, kdy se nové technologie které začínáme poznávat, začínají propojovat se starodávnými léčebnými metodami. Myslím si, že potenciál je přenáramně obrovský – prostě nekonečný, nekonečný.. A myslím si, že v tomto období se toho velice hodně naučíme.
Takže o své tělo se dobře starejte, je to projev toho, že se máme rádi.
.. ..
0
1
Apas 30.09.2015 17:21 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Práce se zrcadlem.
A potom tu máme práci se zrcadlem. Práci se zrcadlem, kterou tak velmi miluji. Viděla jsem spoustu lidí, kteří si změnili život jenom tím, že se dívali do zrcadla a říkali si: Miluji tě. Mám tě opravdu, skutečně velmi ráda."
Víte, z počátku se to může zdát nepravdivé anebo divné, a může to vyvolávat smutek, hněv, nebo strach, ale když budeme pokračovat v tomto jednoduchém tvrzení vždycky, když stojíme před zrcadlem, naše vnitřní energie se začne měnit. Takto je mnohem jednodušší zanechat destruktivní myšlenky a konání, a přijmout sami sebe jako přirozeně hodné lásky.
Existuje několik způsobů, jak můžete cvičit se zrcadlem. Mám moc ráda, když se hned ráno dívám do zrcadla a říkám si: „Miluji tě. Co pro tebe dnes mohu učinit, abys byla šťastná? Jak tě dnes mohu udělat šťastnou?“
Ptáte se na to sebe vůbec někdy? Obzvlášť hned ráno? A potom poslouchejte. Naslouchejte tomu, co uslyšíte. A stále poslouchejte.Z počátku možná nedostanete žádné poselství, protože jste si zvykli tak se ubíjet, že nebudete vědět, jak máte reagovat na přívětivou a láskyplnou myšlenku. Ale naslouchejte i nadále a začněte se učit věřit si.
Jestli se stane něco nepříjemného, okamžitě jděte k zrcadlu a řekněte: „Mám tě ráda. Přesto tě mám ráda.“ Protože si musíte uvědomit, že události přicházejí a odcházejí, ale láska k sobě, ta zůstává. A je nejdůležitější věcí ve vašem životě. Nejsou to vaše momentální zážitky, ale skutečnost, že se máte rádi. Když se stane něco úžasného, okamžitě jděte k zrcadlu a řekněte: „Děkuji. Děkuji. Děkuji .“ Vyjadřete si uznání, že jste vytvořili takovou nádhernou věc!
A právě tak si před zrcadlem cvičte odpuštění. Dívejte se do očí a řekněte: „Odpouštím ti. Odpouštím ti, že příliš dlouho setrváváš ve starých vzorcích. Odpouštím ti, že se nemáš ráda. Odpouštím ti cokoliv!“ …Víte, jsme na sebe tak tvrdí, tak kritičtí a tak velmi se odsuzujeme! Deptáme se za každou chybičku bez ohledu na to, jak je malá. Každý z nás může každý den odpouštět. Někdy se podívám do zrcadla a řeknu si: „Je mi odpuštěno. Odpouštím si a je mi odpuštěno. Odpouštím a je mi odpuštěno.“ Vím, že to funguje oběma způsoby.
1
1
Apas 30.09.2015 17:39 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
]V zrcadle se můžete povídat s jinými lidmi. V zrcadle řekněte lidem věci, které byste se neodvážili říct osobně. Víte, můžete dát do pořádku všechny záležitosti. Můžete odpustit jiným. Můžete požádat o lásku a uznání. Je to úžasný způsob komunikace s vašimi rodiči, anebo s někým, s kým máte vztah. Povídejte si v zrcadle s lékařem, rozprávějte si v zrcadle se svým šéfem. Můžete říkat všechny možné věci, které jste se jinak báli říct. Ale jsem toho názoru, že když hovoříte se zrcadlem, vždy chcete nakonec povědět, že to, co skutečně chcete, je jejich láska a uznání. Protože to je to, co všichni chceme.
Všichni chceme dostávat lásku a uznání, ať jsme kdokoliv. A čím více dáváme, tím více dostáváme. Afirmace, použité při práci se zrcadlem, mají moc. Protože zrcadlo nám vždycky říká pravdu. Když se díváte do zrcadla a okamžitě pocítíte negativní odezvu, je to takřka jako dar. Protože když se díváte do zrcadla a říkáte „mám se ráda“ a uslyšíte: „co? Žertuješ? To nemůže být pravda..“, víte, že je to jen stará negativní myšlenka, která jenom prochází. Víte, co na to já ráda říkám? „Děkuji, že jsi mi to dala vědět. Děkuji, že jsi se mi svěřila.“ Když tu negativní myšlenku máte, nepřikládejte jí velký význam. Anebo, když přichází negativní poselstvo, změňte ho na pozitivní afirmaci a nechte ho odejít.
Aspoň jedenkrát denně se podívejte do svých očí a řekněte: „Mám se ráda. Opravdu, opravdu se mám ráda! Mám se ráda.“ A požádejte o to, abyste se měli rádi, ano?
Udělejte to teď, nečekejte až se uzdravíte, anebo až zhubnete, nebo dostanete novou práci nebo budete mít nový vztah.. Udělejte to teď. A jak nejlépe to umíte. Když jste teď se sebou nespokojení a myslíte si „to nic, budu se mít ráda, až dostanu novou práci“ (nebo zhubnu, najdu nový vztah…), věřte mi - vy zhubnete, získáte novou práci, nebo budete mít nový vztah, ale stále budete se sebou nespokojeni, protoženespokojenost se sebou je návyk!
Jestli dokážete být se sebou spokojení už teď a dokážete se už teď mít rád, akceptovat se, tak potom, když vám do života vstoupí to dobré a přijdou nové věci, dokážete mít z nich radost a skutečně si jich užít!
Tak nečekejte. Nejdůležitější je být ochotný, jenom ochotný.
0
1
Apas 02.10.2015 21:29 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Další krok: Jsem ochotná mít se ráda, hned teď! Jsem ochotná dovolit svému životu, aby se změnil. Jsem ochotná. Možná nevíte, jak. Možná vás představa, jak provádíte všechny tyto věci, naplňuje obavami a nepokojem.
Když je to na vás příliš, tak začněte jen s tím, že si budete říkat jenom „Jsem ochotná učit se mít se ráda. Jsem ochotná učit se mít se ráda.“ Věřte mi: Vesmír vás vyslyší, protože vy i Bůh vždycky říkáte Ano. Vaše podvědomí vždy říká Ano. A vy začnete dostávat pozitivní odpovědi. A jakmile se naučíte mít se rádi a příjímat se přesně takoví, jací jste, pak se můžete učit mít rádi druhé a přijímat je takové, jací jsou. Nemůžeme jiné lidi změnit.
Jiný způsob, jak se učit mít se rád, je přestat se snažit změnit jiné. Nechte je na pokoji. Mám tím na mysli to, že kdybychom jen polovinu té energie, kterou vynakládáme na to, abychom změnili jiné, použili pro sebe, my bychom mohli být jiní. A když se změníme my, změní se celý život.
Nemůžeme se učit za jiné, každý si musí projít životními zkouškami sám. Ale můžete se učit za sebe. Za sebe. Potřebujete se naučit mít natolik rádi, aby vás sebedestruktivní lidé nebo lidé, kteří jsou negativní, neznevažovali. Víte, oni mají právo na to, co si myslí, i na to, co ve svém životě chtějí mít. Ale vy se už nechcete nechat znevažovat. V případě, že jste v kontaktu se skutečně negativní osobou, která se změnit nechce, pak se musíte mít dostatečně rádi na to, abyste odtamtud odešli. Příliš často a příliš dlouho zůstáváme v negativním vztahu a dokonce v něm snášíme i zneužívání. Dovolujeme, aby nás ponižovali, a když to děláme, vlastně si říkáme „nezasloužím si lásku, raději tady tedy zůstanu a budu akceptovat takové chování, protože i tak vím, že nikdo jiný by mě nechtěl“. Je to velice špatný pocit takto o sobě smýšlet.
Kde se ale ve skutečnosti nachází takové chápání, pojímání této představy? Ono nepochází odněkud zvenku, ale může pocházet jedině z nás. Když však změníme to negativní přesvědčení, které o sobě máme, zjistíme, že se s námi zachází jinak. Vím, že to zní příliš zjednodušeně a opakuji stejnou věc pořád dokola, ale já jsem upřímně přesvědčena, že nejrychlejší cestou jak změnit jakýkoliv problém v našem životě, je mít sebe rádi takové, jací jsme! Je úžasné, jak se potom mění vibrace, které vysíláme a také způsob, jakým na nás reagují lidé. Nemůžeme se vyléčit, dokud se skutečně nemáme rádi takoví, jací jsme. Tak se sebe ptejte: Jste ochotni mít se rádi? Jste ochotní? Když se skutečně máme rádi, nemůžeme ubližovat sobě a nemůžeme ubližovat ani jiným. A to je pro mne odpověď na vnitřní klid a světový mír.
Myslím si, že cílem, pro který jsme všichni zde, je láska bez podmínek. A tato láska se začíná sebepřijetím a sebeláskou. Víte, na tuto planetu jste přišli s určitým záměrem. Přišli jste tady naplnit sebe a přišli jste vyjádřit lásku na nejhlubší úrovni. A až tuto planetu opustíte, jedinou věc, kterou si vezmete sebou, je vaše schopnost milovat. Nic víc. Nevezmete si váš vztah, nevezmete si vaše auto, bankovní účet nebo práci. Vezmete si vaši schopnost milovat.
0
2
Apas 04.10.2015 13:06 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Takže: jak se můžete mít více rádi? Jak můžete dát více lásky této planetě, tomuto světu? Za tu dobu, co se řídím zásadami a myšlenkami, které jsem se naučila, jsem si pro sebe vytvořila soubor přesvědčení. Tento soubor přesvědčení jsem si nazvala Moje základní přesvědčení. A moje přesvědčení pro mě velmi dobře pracují. Jsou jednoduché a zdá se, že přece pokrývají všechny oblasti mého života. A tak se chci s vámi o ně podělit:
Především jsem přesvědčená, že jsem vždy v bezpečí. Kamkoliv jdu, kdekoliv jsem, jsem v bezpečí. To je jedno z mých přesvědčení. Vesmír se o mne stará a vede mě a usměrňuje mě v každém okamžiku.
Také vím, že všechno, co potřebuji vědět, je mi odhaleno. Nemusím se urputně snažit. Přichází ke mně vědomost čehokoliv, co potřebuji vědět. Slyším, co potřebuji slyšet.
Jestli mám něco vědět, odhalí se mi to. Nemusím číst noviny, nemusím sledovat zprávy v televizi, nebo je poslouchat v rádiu. Nemusím se naplňovat těmi kecy. Jestli mám něco vědět, přijde to ke mně. A právě tak vždy vím, že všechno, co potřebuji, ke mně postupně přijde v dokonalém čase a prostoru. A opět: nesnažím se úporně namáhat, aby se věci děly. Vyslovím svoje přesvědčení a nechám to tak.
Velice se mi líbí představa, že je to jako Vesmírná kuchyň a já objednávám. A objednávku vyřizuje šéfkuchař. Víte, je to tak - když pracujete s afirmacemi a podobnými věcmi, často se tehdy velmi snažíte o to, aby se uskutečnily. Ale když jdete do restaurace a číšník nebo číšnice převezme vaši objednávku a odejde do kuchyně, neběžíte do kuchyně za nimi, abyste viděli, co se děje. Předpokládáte, že o vaši objednávku je postaráno. A přesně taktéž byste to mohli dělat s afirmacemi. Zvolíte si afirmaci pro něco, co chcete a řeknete „v pohodě, je o to postaráno“. Vždy, když si na to vzpomenete, budete vědět, že je o to postaráno.
Takže: nezabývám se tím, co mám před sebou. Vím, že to, co je pro mne správné, ke mně postupně přijde v dokonalém čase a prostoru. A do mého života přichází tolik dobrého! O něco jsem požádala a o mnohém jsem ani nesnila! Když se máte rádi, je úžasné, co do vašeho života přichází!
0
1
Apas 04.10.2015 17:33 Bydliště: Sev. Morava
451
75
723
Na závěr Louise L. Hay říká:
"Jsem také přesvědčena o tom, že život je radost a že je naplněný láskou. A jelikož jsem si zvolila, že tomu budu věřit, stává se to pro mne pravdivé. Ráno se probouzím s radostí v srdci a nacházím ji téměř všude, kamkoliv se obrátím. Úlohou srdce je totiž láskyplně roznášet radost po celém našem těle. A jediné, co musíme udělat, je odstranit naše negativní myšlenky a dovolit, aby se tak dělo. Co dáváme, to se k nám vrací. Takže se k nám vrátí i to, čemu věříte.
Ano, věřím také tomu, že jsem milující a milovaná a do všeho vkládám srdce plné lásky tak hodně, jak jen dokážu. A toto se musíme učit všichni. Neděláme to vždycky. Kdykoliv zjistím, že jsem sešla z cesty srdce, snažím se přivést samu sebe zpátky, protože když rozdávám lásku, tak se mi přirozeně mnohonásobně vrací. A v současnosti je v mém životě tolik lásky, že je to až neuvěřitelné. Nikdy bych si to nedokázala ani představit, nikdy! Taktéž vím, že se mi daří, kdekoliv se obrátím.
Nikdy jsem nebyla na peníze, vždycky jsem se sama sebe ptala, jak mohu pomoci. Vím, že nejrychlejší cesta jak si zvýšit příjem spočívá v mentální práci, kterou děláme. Přesvědčení, které jsme si zvolili za své, buď přitahují, nebo odpuzují peníze, či jiné formy blahobytu. Můj příjem se neustále zvyšuje. Toto je další afirmace, kterou jsem se rozhodla přijmout jako součást mého přesvědčení: „Můj příjem se neustále zvyšuje.“ Protože to znamená, že s jakýmkoliv příjmem začnete, vždy se může zvyšovat. Takže se mi daří, kamkoliv se obrátím a můj příjem se neustále zvyšuje.
Taktéž vím a věřím, že jsem ochotná růst a měnit se. Víte, já si nemyslím, že všechno vím. Nemyslím si o sobě, že jsem nějaký mudrc a že vím všechno. Vím, že existuje ještě velká spousta věcí, které se dají naučit a jsem si toho velmi dobře vědomá. Jsem otevřená a přístupná novým myšlenkám, novému poznání a novému chápání. Teď tomu umožňuji vstoupit. A objevila jsem, že jsem ochotná opakovaně posouvat svůj vnitřní rozměr. Bože můj, tak velice jsem se za posledních 20let změnila! Jsem ochotná podívat se na sebe. Vím, že se mohu stát větší, než jsem. Nevěřím, že se z nás stávají lepší lidé, protože to vždy naznačuje, že nejste dost dobří. Ale myslím si, že dokážeme být větší, než jsme teď. Růst a měnit se je přitom tak úžasné! Jsem ochotná zanechat všechno, co mi už neslouží. Vím, že proces růstu a změny je jen aspektem života.
Další věc, kterou o sobě vím, je, že v mém světě je všechno v pořádku. Když vím, že v mém světě je všechno v pořádku, potom příliš nezáleží na tom, kterým směrem se můj život bude ubírat. Protože vždy to bude dobré. Důvěřuji životu, že mě zavede tam, kam mám jít. Věřím, že vždy bude všechno pro moje nejvyšší dobro. A tato přesvědčení mi slouží.
No a podle jakých přesvědčení byste chtěli žít vy? Vytvořte si pro sebe soubor přesvědčení, podle kterých byste chtěli žít. Potom si je začněte upevňovat a vězte, že jsou pro vás pravdivé. Pomohou vám dostat se tam, kam chcete. Vytvoření souboru přesvědčení, které vám pomáhají, je součástí lásky k sobě. Takže: mějte rádi sami sebe. Mějte rádi druhé lidi. Vzdejte se negativních vzorců a negativních myšlenek. Milujte bezpodmínečnou láskou tak, jak jen dokážete, protože to nesmírně změní váš život! Dělejte všechno pro to, abyste byli šťastní a abyste si do života vnesli radost. "
Není to tak dlouho, asi 5-6 let, co se mi líbily rady Deepaka Chopry o tom, jak dosáhnout radostného a plného života. I když "půda" pro tyto rady ve mně byla úrodná, stále jsem zapomínala podle nich i žít. Když došlo na "lámání chleba", moje reakce na různé situace byly většinou rozumové, ovlivněné emocemi.
O něco později jsem si všimla, že více než rozumem reaguji srdcem a emoce se staly více pozitivními. Ten rozum tam však byl vedle srdce vždycky.
Dneska jsem na jeho rady "náhodou" natrefila znovu - a nestačím se divit tomu, jak jsou mi tatáž slova blízká a dokonce v mnohém i osobně známá!
Dám je tady, možná si na ně někdo vzpomene také a třeba u sebe též zaznamená posun..
Deepak Chopra: Deset klíčů k aktivnímu mistrovství života:
1. Naslouchejte moudrosti svého těla, které o sobě dává vědět prostřednictvím signálů pohody a nepohody.
Rozhodnete-li se pro určité chování, zeptejte se svého těla: "Jaký pocit z toho máš?" Odpoví-li vám tělo signálem tělesného nebo emocionálního napětí, zbystřete pozornost a zastavte se.
Zareaguje-li signálem pohody a vstřícné nedočkavosti, můžete postupovat dál.
2. Žijte v přítomnosti, protože to je jediný moment, který máte k dispozici.
Udržujte svoji pozornost na tom, co je tady a teď. V každé chvíli usilujte o plnost prožitku. Vše, co k vám přichází, akceptujte úplně a dokonale tak, abyste to mohli ocenit, poučit se z toho a pak to nechat plynout.
Současnost je právě taková, jaká má být. Je odrazem nekonečných zákonů Přírody, které vám přinesly právě tuto myšlenku, právě tuto fyzickou reakci.
Tento okamžik je takový, jaký je, protože Vesmír je takový, jaký je.
Nebojujte proti nekonečnému uspořádání věcí. Místo toho s ním buďte raději zajedno.
. Současně budu vycházet i z jiných zdrojů, na které se zde budu snažit dávat odkazy. 
. 
... to nic, dávám vám ho tedy teď: 
...
Podpořte chod fóra 