Vlákno je uzamčené. V této sekci možná naleznete druhé vlákno určené pro diskuzi
Poota 10.11.2021 14:34 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Stará lidová moudrost praví že "Když je holka ošklivá a chudá, tak musí být šikovná a chytrá, aby se vdala." Což nám mimo jiné naznačuje, že krásu i bohatství může nahradit docela prosté "vědět jak na to". Nebude to tu tedy o tom, jak se udělat krásnou a ani o tom, jak se stát bohatou, ale hlavně o tom, jak být šikovná a chytrá.
Ovšemže svatba je důležitá, ale rozhodně to není ten konečný cíl, ke kterému je to jenom ten nutný první krok, který se podaří relativně snadno celkem kdekomu. Po něm by mělo následovat už jenom spokojené manželství, ale k tomu kupodivu dochází jenom zřídkakdy, nejspíš právě proto, že většina lidí "neví jak na to".
Napřed něco málo o tom proč jsem se do psaní něčeho takového vůbec pustil. Již drahně let pohlížím na svět kolem sebe a shledávám, že jenom velice málo manželství nekončí rozvodem a dokonce že značné množství lidí má za sebou těch rozvodů i víc než jenom jeden. Přitom čistě teoreticky by mělo manželství vytvářet optimální podmínky jak pro soužití manželů, tak i pro výchovu jejich potomků. Leč praxe ukazuje, že tomu tak ani zdaleka není, což vede ke snahám manželství jako takové nahradit něčím funkčnějším. Ovšem podle mého názoru se pro současného člověka v současných podmínkách nic lepšího než manželství najít nedá - takže mojí snahou je učinit manželství i prakticky natolik atraktivní a funkční, jak naznačuje jeho teoretický model.
Pokud se to podaří, tak odpadnou rozvody, problémy dětí z rozpadlých rodin, půlení společných majetků i posílání alimentů mimo současnou vlastní rodinu, tedy samé výhody, pro dosažení kterých už stojí za to vyvinout nějaké úsilí. Což o to, většina lidí se o spokojené manželství docela upřímně snaží, ale i tak se nakonec rozvádějí a klidně i několikrát. Tady je očividné, že se sice snaží, snaží - ale blbě a právě proto ty konce. Ono to není ani tak moc složité, ale hlavně "je to jinak"! Jak to tedy je, se pokusím vysvětit hned na začátku, aby už bylo jasné proč právě tak pokračuji dál.
Číst si to sice může úplně každý, ale primárně je to určené kterékoli dívce či ženě, která chce bez chyb a tudíž spokojeně prožít celý svůj život s původním manželem i s jejich společnými dětmi.
To co píšu není žádné dogma, takže je to určené spíš pro inspiraci, promýšlení a případné realizaci pro ověření funkčnosti. Citlivější povahy upozorňuji předem na to, že budu zcela bezohledně upřímný a leckde nazývat věci pravým jménem místo nějakého kličkování a dlouhých opisů, což nám ušetří spoustu času. Pokud by to někomu vadilo, nemusí číst dál, protože by to u něj nejspíš stejně nepadlo na úrodnou půdu.
0
3
Poota 10.11.2021 18:23 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Napřed trochu teorie
Ve skutečnosti jsou muž a žena dva naprosto odlišné poddruhy téhož živočišného druhu, takže se jedná o homo sapiens maskulinum a homo sapiens femininum. Jejich různost je dána tím, že původní biologický základ se modifikuje rozdílnými hormony, čímž se dociluje jiného vzhledu, jiných vlastností i jiných reakcí, což si lze nejlépe ověřit u osob prošlých změnou pohlaví. Pro manželství se jedná o základní vstupní materiál s kterým budeme pracovat, takže se napřed podíváme na jeho vlastnosti, pro zkrácení samozřejmě silně zjednodušeně.
Začneme mužem, ovšem nikoli proto abychom mu dávali přednost, ale proto, že je to tvor podstatně jednodušší. Je to dáno tím, že jeho vývoj i život je ovlivněn hlavně testosteronem. Toho je v životě muže buď míň nebo víc, ale vždycky je to jenom testosteron. To znamená, že muž je pořád tentýž, jenom někdy víc a někdy míň. Další hormony už u něj nejsou tak důležité, protože spíš jenom mění náladu muže tu ke spokojenosti, onde k agresivitě. Muž jako takový nemusí být složitější, protože jeho životním úkolem je zplodit potomstvo a zajistit rodině bezpečí a potravu.
Biologicky je muži dáno do vínku být „dárcem” - primárně tedy semene nutného k početí potomka, ovšem toto „dárcovství” má zakódované i hluboko ve své psychice, což souvisí s jeho základním, tedy Jangovým principem. Už od pravěku muž vyráží do okolního světa aby v něm nalovil nebo nasbíral nejen potravu, ale i další věci potřebné k životu vlastní rodiny. Pro muže je tak naprosto běžné, že od rodiny dle vlastního uvážení „odchází na lov”, ale tím svoji rodinu nijak neopouští, protože jeho cílem je vrátit se k ní „s úlovkem”, kterým potěší svou ženu, protože jí tím umožní úspěšně pečovat o celou rodinu.
Muž je tedy schopen se naučit až několik činností a docílit v nich i obdivuhodné dokonalosti, přičemž najednou dokáže dobře vykonávat jen jednu jedinou; ovšem mnoho dalších činností nedokáže ani pochopit, natož je pak správně a najednou vykonávat.
Pokud manželka nepochopí a tudíž ani nerespektuje toto základní nastavení manželovy psychiky, tak nepochopí ani logiku jeho chování vůči ní, rodině a ani okolí, načež si jeho reakce ke své vlastní škodě vykládá naprosto nesprávně.
0
3
Poota 11.11.2021 10:39 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Pokračuji ženou, která je bytostí značně složitější jak fyzicky tak i duševně. Její poměrně přímočarý fyzický vývoj se s nástupem pohlavního dospívání radikálně mění díky pravidelnému střídání čtyř hormonálních koktejlů, které docilují toho, že se vždy po týdnu žena zcela změní na úplně jinou a ta samá z ní bude až zase ten čtvrtý týden. Zajímavé je, že tyhle čtyři ženy jsou značně rozdílné co do nálad i chutí, ale většina žen si to sama ani neuvědomuje a je přesvědčena, že jsou pořád "ta samá". U mužů tím vzniká značný zmatek, protože si neuvědomují, že žena s kterou právě jednají je úplně jiná žena, než byla ta před týdnem a stejná že bude zase až za měsíc. Pro ženu je tato proměnlivost nutná, protože se neustále mění její funkce a tomu se přizpůsobuje jak její tělo, tak i její psychika.
Její měsíční cyklus se dá přirovnat ke čtveru ročních období, kdy na jaře začíná chystat nové vajíčko a taky úplně nové hnízdečko pro něj, v létě už je všechno pěkně připravené k tomu aby se přichystané vajíčko na podzim oplodnilo a tak se mohl začít vyvíjet úplně nový jedinec. Jenomže podzim končí, k početí nedošlo a všechna ta námaha, snažení a těšení se bylo na nic, všechno marné a zbytečné, přichází smutná zima a smutné uklízení. Zároveň se ten pocit marnosti a zklamání přenáší i do ženiny nálady. Ta se upne na všechno, co se jí momentálně na jejím životě nelíbí a začne svoji nespokojenost ventilovat, což odnáší její nejbližší okolí a nejvíc pochopitelně její manžel. Odborně se toto období nazývá „premenstruační tenze”. Pro ni je typické, že jenom nepatrná část ženiných výčitek je oprávněná, a drtivá většina jich nemá žádný reálný důvod, takže v manželovi vzbuzují jenom pocity křivdy a nespravedlnosti, s nimiž tento dialog nemůže být nikdy konstruktivní.
A takhle je to většinou měsíc co měsíc, a pokaždé se opakují stejné fáze a k nim i stále tytéž nálady - a manžel ani děti nechápou, že jejich hodná maminka se prostě vždycky jednou za měsíc potřebuje změnit v zuřící fůrii jenom proto, aby se v ní ten pocit zklamání nehromadil tak dlouho, až by došlo k všeničícímu výbuchu.
Prvořadou funkcí ženy je počít a porodit potomky a starat se o jejich zdárný vývoj, s čímž souvisí spousta nejrůznějších čiností potřebných současně a neodkladně, proto je ženám dána od přírody schopnost dělat větší množství věcí najednou, někdy ovšem i na úkor jejich kvality, a to zvláště tehdy, když už se dostává za hranice svých možností.
Biologicky je ženě dáno do vínku „přijímání”, tedy primárně příjem semene k oplodnění vajíčka ze kterého dokáže následně vytvořit zcela novou hodnotu, tedy nový život. Žena tak má ve své psychice zakódované přijímání, schraňování, pečování a zhodnocování, související s jejím základním, tedy Jinovým principem - jak vidno, má toho mnohem víc než muž.
0
2
Poota 11.11.2021 11:36 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Rozdíly mezi mužem a ženou nebudu rozebírat dopodrobna, ale ještě na ně mnohokrát narazíme, protože právě díky nim a jejich oboustrannému nepochopení dochází k nesčetným a úplně zbytečným roztržkám či dokonce až k rozchodům. Na ty rozdíly ovšem neupozorňuji s úmyslem některé z obou pohlaví vyzdvihovat na úkor toho druhého, ale jedná se mi jenom o co nejobjektivnější pohled na přednosti i vady obou "materiálů", které máme pro úspěšné manželství k dispozici.
Jako úplně první výsledek tohoto pohledu je fakt, že se tímto dílkem obracím jenom na ženy, protože podle mého přesvědčení jenom ony mohou a leckdy i dokážou muže změnit jak směrem k lepšímu, tak často i k horšímu. Pokud si žena tuto svou moc neuvědomuje, tak ji ani nepoužívá rozumně a správně, což vůbec neprospívá jí, jejímu partnerovi a jejich dětem a ani jejich spokojenému soužití.
Mojí snahou tedy je dát ženám určitý "návod k použití" jak sebe a svých vlastností, tak i "manuál" k podivnému stvoření jménem muž, podle kterého žena zjistí, co má či naopak nemá v té které situaci udělat, aby docílila skutečně toho, co po muži chce - a to aniž by muž vytušil, že to snad není jenom jeho vlastní přání. Zní to určitě velice lákavě, ovšem upozorňuji předem, že to nebude jenom o pouhém přečtení návodu k nějaké univerzální fintě, ale že se bude jednat o velice pracné vstřebávání mnoha různých pravidel, kterým bude nutné věnovat spoustu času a také jim přizpůsobovat své představy o svém budoucím životě. Všechno bude záviset jenom na ženě a veškerou energii do toho bude muset dávat jenom ona a bude mít jenom to, čeho sama jediná docílí - muž jí v tom nijak nepomůže, protože toho bude muset "vodit" jako loutku a navíc tak chytře, aby o tom neměl tušení.
Některým ženám se ovšem příčí jednat se svým mužem jinak, než mu všechno vždycky říct jasně a na rovinu a považují cokoli jiného jenom za nedůstojné chytračení a prachsprosté manipulování, které se jim bytostně příčí. Pro ně to bude ještě mnohem těžší, protože budou muset napřed přijmout a strávit fakt, že si za manžela vybírají bytost nikoli dokonalou a podle svých představ, ale jenom pouhého muže, tedy tvora konstruovaného velice podivně a svérázně, který bude fungovat pro ženu přijatelným způsobem jenom tehdy, když s ním bude zacházet podle něj "správně". Už jenom smířit se s tím je velice obtížné, natož pak to přijmout a naučit se podle toho chovat a brát to jako naprostou samozřejmost je úkol vpravdě nadlidský a dle mého přesvědčení ho kromě ženy nikdo jiný splnit nedokáže.
A co za tu všechnu námahu hodlám nabídnout?
Popravdě řečeno, nic moc.
Podle mých rad se každá žena může stát takovou manželkou, která dokáže všem problémům v manželství buď úspěšně předcházet a nebo je optimálně řešit, aby se svým mužem prožila klidné a spokojené manželství bez vnitřních krizí - nic víc a nic míň.
0
2
Poota 11.11.2021 22:55 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Jang a Jin - dva základní principy
Už jsem se o těchto dvou silách či principech zmínil, ale jsou pro nás natolik důležité, že je raději hned na začátku chci probrat trochu důkladněji. Jejich úplné vysvětlení by bylo na celou knihu, takže to zkrátím tím, že budu fakta pouze konstatovat jako daná. Pokud budeš chtít vědět i proč to tak opravdu je, můžeš se podívat v nějaké ezoterické literatuře po věcech souvisejících s dušemi a inkarnacemi.
Jangový neboli mužský princip je aktivní, což znamená že situace a problémy řeší činností, agresivitou či vydáváním energie nebo hodnot.
Jinový neboli ženský princip je pasivní, což znamená že situace a problémy řeší vyčkáváním, přijímáním a zhodnocováním toho, co tímto postojem získává.
Život přináší nejrůznější problémy či situace, z nichž některé je vhodnější řešit "jangově", tedy aktivním jednáním - ovšem pro ty ostatní je optimálním řešením "jinový" přístup, který spočívá v pasivním přijetí dané situace. Pokud by třeba u muže jeho psychická výbava obsahovala pouze jangové prvky, tak by reagoval na všechny situace jenom jangově, takže naprosto chybně na všechny, pro které by byl optimální jinový přístup. Samozřejmě totéž platí i pro stoprocentně jinovou ženu, jenom v "obráceném gardu". Ve skutečnosti se psychická výbava každého jedince skládá jak z jangových tak i jinových prvků, z nichž je vždycky jedněch víc než těch druhých. Podle toho, který charakter prvků převládá, se nastaví produkce hormonů rozhodujících o tom, jestli se stane budoucí jedinec mužem nebo ženou. Pokud jsou děti od nejútlejšího věku vychovávány podle svého fyzického pohlaví, tedy jinak holčičky než chlapečci, tak je čeká celkem normální vývoj a běžné dospívání. V současné době se na rozdílnou a tudíž správnou výchovu dbá jen velmi málo nebo vůbec ne, takže se stále častěji řeší problémy s genderovou identifikací jedinců, kteří ve své psychice upřednostňují charakter opačný tomu podle kterého proběhl jejich fyzický vývoj. A aby toho nebylo už tak dost, tak na tuto nepříliš významnou anomálii společnost reaguje naprosto nesprávně, ať už je to represáliemi a odsuzováním, a nebo legalizací nových variant lidských pohlaví.
Mnohem jednodušším řešením je přijmout ten fakt, že ve své duševní výbavě má každý jedinec jak mužskou tak i ženskou složku a pohlaví jeho fyzického těla že se vyvinulo neomylně podle té složky, která převažuje. Tím má rozhodnuto o tom, jaká je jeho skutečná role při zachovávání lidského rodu, pokud se na něm rozhodne podílet. Takže když je každá bytost již ve své psychice bisexuální, tak je jenom na ní jestli bude přednostně jednat podle větší části své duševní výbavy a v souladu se svým fyzickým vybavením - a nebo naopak.
Problém nevzniká tím co můžeme, ale tím co odmítáme.
Muž se může vůči ženě chovat jako muž a nebo jako žena, zrovna tak se může žena vůči muži chovat jako žena a nebo jako muž aniž by tím vzájemným prohozením rolí vznikal nějaký problém. Problém nevzniká ani tehdy, když se o ty dvě opačné role podělí dva stejnopohlavní jedinci, což je jejich právo, ale hlavně taky jen jejich soukromá věc. Problém vzniká až tehdy, když kvůli tomu veřejně odmítají heterogenní svazky a požadují po společnosti aby jejich od normy odlišné chování nejen chápala a tolerovala, ale dokonce legalizovala a zrovnoprávnila s tím, co je dané přírodou.
Každý "akt" mezi dvěma jedinci, ať už slovní, fyzický, společenský nebo pohlavní, probíhá jako "reakce" na nějaký "podnět". Podnět může být buď jangový (příkaz, rozkaz, úder, vniknutí atd.), a nebo jinový (přání, žádost, prosba, tužba atd.). Reakce může být také jangová aktivní (odpověď, vytvoření, udělání, provedení, sehnání atd.) a nebo jinová pasivní (mlčení, souhlas, přijetí, vyčkání atd.)
"Akt" bude probíhat harmonicky tehdy, když "reakce" bude mít vůči "podnětu" opačný charakter, což znamená na jangový "podnět" jinovou "reakci" a na jinový "podnět" jangovou "reakci". Pokud bude mít "reakce" tentýž charakter jako "podnět", bude akt probíhat disharmonicky a konfliktně.
Pochopení tohoto principu považuji za velice důležité a tak ho raději přiblížím sexuálním principem penis-vagina zde pro zjednodušení zastoupenému příkladem tzv. francouzského polibku, při kterém se používá i jazyk. Pro jistotu upozorním, že ještě existuje tzv. líbání po francouzsku při kterém se líbá navzájem na tváře - tento způsob je méně důvěrný a žena, která si jej žádá může být dost nemile překvapená pokud se jí místo něj dostane pravého "francouzáku".
Muž a žena navzájem spojí svoje rty v běžném polibku:
Muž se (jangově) snaží proniknout jazykem mezi ženiny rty, žena může reagovat (jangově) tak, že aktivně svoje rty pevně sevře, čímž k harmonickému aktu nedojde, nebo může zareagovat (jinově) tak, že rty pootevře a mužův jazyk přijme, takže následující akt probíhá harmonicky.
V tomhle příkladu přechod k francouzskému polibku inicioval muž podle své přirozenosti, tedy jangově. Ovšem zrovna tak může "iniciovat" totéž, ale proti své přirozenosti jinově tak, že pouze pootevře své rty a vyčká, jestli žena zareaguje také jinově jenom pootevřením a nebo jestli zareaguje jangově tím, že mu vsune svůj jazyk.
Iniciátorem může být samozřejmě i žena a to také buď podle své přirozenosti jinovou výzvou a nebo proti ní aktivním jangovým pronikáním a opět záleží jenom na muži, jestli bude následující akt harmonický nebo ne.
Zdá se sice, že jsem od tématu značně odbočil, ale ono se ještě ukáže jak těsně to s ním souvisí, protože právě hlavně sex je tou nejmocnější silou, která nesprávně používaná dokáže rozmetat i ta nejnadějnější manželství. Naším společným cílem je využití této síly naopak k tomu, aby resuscitovala a udržela pohromadě i manželství značně rozvrácená nebo dokonce nefunkční.
0
1
Poota 12.11.2021 12:44 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Jak vzkřísit skomírající manželství
Předpokládám, že čas strávený čtením tohoto pojednání ses rozhodla obětovat možná jenom ze zvědavosti, ale pravděpodobněji spíš proto, že se současným stavem svého manželství nejsi právě příliš spokojená a nebo dokonce řešíš jeho nějakou krizi. Takže napřed uvedu několik různých situací, z nichž některá se nejspíš bude nápadně podobat právě té tvojí současné, a přidám k nim i způsob, kterým by se podle mého názoru mohly řešit.
Jsi už delší dobu vdaná, nejspíš už máš i nějaké to odrůstající dítě, s manželem nacházíte stále méně společných zájmů a v posteli tě stále častěji raději "bolí hlava", než abys mu s chutí "podržela". Je už pak jenom otázka času, kdy se tvůj muž, ty sama a nebo oba dopustíte nějaké nevěry. Vývoj manželství k tomuto stavu je velice častý a dochází k němu díky nesprávnému chování obou manželů, což by snad v tobě mohlo vzbudit dojem, že to nejsi jenom ty, kdo za to může.
Ovšem - chyba lávky!
Dovolím si tvrdit, že muž je v každém vztahu jen a pouze "výkonná složka", která má na starosti jenom "realizaci". "Řídící složkou", která tu "výkonnou" úkoluje a řídí, je vždycky žena, to jest ty - a také jenom ty jsi zodpovědná za všechno, co se ve vašem manželství kdy odehrálo, odehrává a v budoucnosti se bude odehrávat. Připouštím, že je to tvrzení poněkud překvapivé a tak se ho pokusím trochu rozvláčnějším povídáním nějak obhájit.
Co budu psát vyzní leckdy značně tvrdě, ale takový už život je a nezměníme ho jenom tím, že se na něco budeme dívat růžovými brýlemi a nebo se k tomu otáčet zády. Jak zmiňuji při každé sebeméně vhodné příležitosti, tak muž přednostně jedná podle Jangového principu, takže je pro něj přirozené dávat a rozdávat. Na rozdíl od ženy, pro kterou je přirozené dostávat, schraňovat a zhodnocovat.
Například na masáž nebo na pedikuru si zajde muž do salonu a klidně si je zaplatí. Rozhodně ho nenapadne pozvat nějakou slečnu na večeři jenom proto, aby mu večer "zadarmo" ostříhala nehty na nohou - ale aby mu zadarmo "dala", tak to klidně jo.
Stále ještě hledáš u mužů nějaké racionální uvažování?
Takže především přijmi fakt, že muž je už od přírody k nevěře naprogramován a za určitých specifických okolností tímto způsobem reaguje. Nepopírám, že existují i muži zcela věrní, ale určitě se k tomu pojí nějaké "zatím", "už" a nebo "momentálně" - to v tom lepším případě. V tom horším se samozřejmě jedná o impotenci, ovšem pozor - ta nevylučuje nevěru duševní.
Ber to tedy tak, že nevěra je pro muže věc zcela běžná, která dříve či později potká každou z vás, ovšem je čirý nerozum tomu přikládat nějaký zvlášť velký význam a nebo dokonce kvůli tomu nějak měnit svůj život. Tvůj manžel tě kdysi okouzlil, uchvátil a taky svedl - a tahle dovednost mu zůstala i nadále, takže ji může kdykoli použít znova. A leckdy to i udělá a ty mu na to buď přijdeš a nebo nepřijdeš. S jeho strany se nejedná o žádnou zradu a jeho vztah k tobě se tím nijak nemění a rozhodně ti ho ta druhá "nepřebrala". Samozřejmě pokud ty to budeš jako zradu brát a začneš mu dělat scény, tak ho tím vlastně začneš vmanévrovávat do pozice manžela fůrie a uražené semetriky, kterou musí za trest opustit, protože jeho zrada je neodpustitelná a neodčinitelná.
Tím pádem je vlastně donucen tě opustit a nezbývá mu nic jiného, než se uchýlit do konejšivé náruče své milenky. Upozorňuji na to, že právě tenhle scénář leckdy vyhovuje právě té milence a zhusta se manželova nevěra prolákne právě její zásluhou, aby takhle levně přišla k docela vyhovujícímu partnerovi či dokonce později i manželovi. Této variantě nahrává i mnoha muži používaná "sváděcí" taktika "moje žena mi nerozumí a budeme se rozvádět", kterou se snaží maskovat mnohem pravdivější "bylo by mi příjemné se zase taky jednou vyspat s někým jiným než se svou ženou".
Co po rozvodu zbyde tobě?
Nejspíš byt a alimenty na děti, ovšem přijdeš o manžela a i o jeho plat - takže vlastně spíš jenom oči pro pláč, protože s manželem ti odejde i polovina toho čeho jste se společně domohli.
Co získá tvůj bývalý?
Místo jedné maželky jinou manželku a zhruba polovinu toho čeho jste se společně domohli. To taky vypadá spíš na ztrátu než na nějaké terno.
Co získá jeho "nová"?
Docela obstojně vycepovaného muže někde kolem vrcholu jeho kariéry a nejspíš i se solidním příjmem, který jí může klidně vydržet až do stáří, tedy pokud nebude tak blbá, jako jsi byla ty.
Zatím to s tvé strany vypadá tak, že rozvod je pro tebe podnik materiálně pouze ztrátový. K tomu si ovšem musíš ještě připočítat to, že na děti, byt a vůbec život zůstáváš sama a dostáváš se tím do situace, kdy by bylo dříve či později vhodné si opatřit nějakého trvalejšího muže. O svobodné vrstevníky je bída - a tak se najednou dostáváš do stejné pozice, v jaké byla ta odporná fiflena, která tě připravila o tvého bývalého. Vypadá to tak, že nakonec bys měla ke své hrůze co nejpřesněji okopírovat celý její postup, kterým tě o něj připravila - a nebo zůstat až do smrti smrťoucí sama jako kůl v plotě.
Doznávám zcela upřímně, že právě toho všeho bych tě chtěl ušetřit, protože si opravdu myslím, že je to úplně zbytečné a že právě ty sama máš možnost nastartovat úplně jiný a pro tebe daleko výhodnější scénář.
0
1
Poota 12.11.2021 14:20 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Mnou doporučovaný postup je celkem univerzální a skládá se z několika fází, z nichž některé se samozřejmě mohou podle situace vynechat. Také mnou uváděné "modelové" konverzace je vhodné brát jenom jako inspiraci a přetvářet si je podle vašich zvyklostí nebo je přímo nahrazovat vhodnějšími ve stejném duchu.
Začneme variantou, která je již nasměrovaná k rozvodu, to znamená žes mu přišla na nevěru případně trvalejšího rázu a nazvalas ho zrádcem/kurevníkem/smilníkem/chlívákem kterému bys nejraději urvala ty jeho nevěrné koule. A že s někým tak odporným už nadále odmítáš sdílet společný život, takže ať si táhne za tou svojí courou, že mu sbalíš/sbalilas jeho krámy a podáš návrh na rozvod. Nejspíš ses pěkně vyzuřila a případně i zmenšila společný majetek o pár kusů porcelánu.
Dobrá, tvůj názor plně chápu, ale stejně ho nemůžu plně sdílet, protože v tomto případě pohlížíš na muže jako na myslící bytost plně zodpovědnou za svoje činy a chování - což skutečnosti ani zdaleka neodpovídá. Jakmile se začnou jeho semenné váčky plnit, klesá úměrně s tím i jeho příčetnost a s vidinou jejich vyprázdnění zapomíná muž nejen na nějaký slib manželské věrnosti, ale i na domov, děti, práci a prostě na všecko. Ne že bych se chtěl mužů nějak zastávat, ale takhle nějak je příroda vybavila a prostě takoví jsou. Asi ta příroda předpokládala že budeme žít v nějakých jiných podmínkách a zrovna tyhle ji nějak nenapadly.
Vypadá to tak, že nejjistější by bylo nenechávat mu vůbec žádné přebytky, ale to je většinou v praxi nedosažitelné - takže spolehlivějším řešením je to, abyste ani on ani ty jeho úletům nepřikládali pokud možno vůbec žádnou váhu a prostě je jenom přehlíželi, a úplně stejně se oba stavěli i k případným úletům tvým.
Tak se podíváme jak na to jít prakticky.
Především je potřeba nějak nenápadně zaonačit to, že už není nutné ani žádoucí se rozvádět a zároveň je potřeba vysvětlit nějak důvěryhodně ten obrat v tvých názorech, k tomu bude potřeba se s ním sejít k rozhovoru v následujícím duchu:
"Takže holoubku několik změn. Ne že bych změnila svůj názor na tebe a tvoje chování, ale byla jsem se poradit co a jak s tím rozvodem a dostala jsem několik moudrých rad. Především tu, že bych byla úplně blbá, kdybych se s tebou rozváděla a navíc kvůli takové prkotině.
Máme nějaký společný majetek a děti, tak proč trhat rodinu, když jsme si na sebe za ty roky docela zvykli. To je jeden důvod.
Druhým důvodem je to, že se mi opravdu nechce handrkovat se u soudu o byt, děti a majetek s člověkem s kterým jsme si kdysi upřímně slibovali že spolu budeme až do smrti snášet dobré i zlé.
Třetí důvod je ten, že co muž, to nevěrník. Kdybych se tě zbavila, tak místo tebe dostanu zase jenom nevěrníka, takže je to z louže pod okap a je zbytečné kvůli tomu náročně přepřahat když by mě stejně nic lepšího nečekalo.
Je to pro mě pořádně krušné, ale mám tě prý přijmout takového, jaký jsi a smířit se s tím, že jak budeš mít příležitost uplatnit nějaké svoje přebytky, tak mi zase zahneš.
Takže jestli budeš souhlasit, tak můžeme uzavřít následující smlouvu o třech bodech:
1.) Budeš mi nevěrný jenom tehdy a jenom proto abys uplatnil svoje přebytky - a ne že na mně budeš škudlit jen proto, abys měl pro druhé.
2.) Svým bokovkám nebudeš kupovat žádné dárky a nebudeš si je vodit domů ani na chatu - pelešit se spolu můžete nejlépe v nějakém hodinovém hotelu.
3.) Na bokovky si budeš vybírat jenom vdané ženy a nebo kvalitní prostitutky."
Asi jen zíráš, co všechno bys mu to měla vlastně umožnit a ratifikovat.
Vypadá to pro něj neuvěřitelně výhodné a tak je docela reálná naděje na to, že se chytí. Ona je to na něj taková pastička, jak se ostatně ukáže v dalším. Za povšimnutí stojí, že nikde není ani slova o tom, že by měl se svou současnou bokovkou skončit. Není to totiž vůbec potřeba, on to s ní skončí dřív nebo později stejně, ale rozhodne se podle svého přesvědčení sám a dobrovolně, i když ve skutečnosti ho k tomu dovede právě ona záhy po tom, co pro ni přestane být perspektivní.
Ještě k té zmínce o vdaných bokovkách a prostitutkách - podle zákona jsou všechny děti počaté manželkou během trvání manželství automaticky potomky manžela, takže tím odpadá riziko případných alimentů. Budeme trochu počítat - dejme tomu, že by jeho svobodná bokovka dokázala zabřeznout a povila nevěrníkova potomka, na kterého by nevěrník takových 25 let posílal alimenty řekněme 10 000,- měsíčně. Ono se to nezdá, ale celkem by ten špás vyšel na 3 miliony, které vám to manželství bokovky ušetří a i těch pár tisícovek za noc v nevěstinci je proti tomu jenom pakatel, přičemž se jedná o profesionální obsluhu bez jakýchkoli rizik a případných následků.
Další výhodou je i to, že vdaná bokovka bude chtít nejspíš svoji nevěru utajit, i když naprosto spolehnout se na to nikdy nedá. Poměrně často se totiž vyskytují i ženy, které vyhledávají ženaté nevěrníky nikoli jen pro sex, ale hlavně pro finanční zisk, kterého docilují rozličnými způsoby přímého okrádání nebo i rafinovaného vydírání, čehož riziko ten hodinový hotel výrazně snižuje.
12.11.2021 14:23 Editace moderátorem. Překlep
0
1
Poota 13.11.2021 09:57 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Další pro manželství kritická je situace, kdy tvého manžela dokope až k podání návrhu na rozvod jeho svobodná milenka, a to často i pod záminkou svého těhotenství. S ním samozřejmě žádná kloudná řeč není, takže se sejdete až u soudu, což ti připadá jako katastrofa. Ovšem nesporná výhoda je v tom, že na rozdíl od tvého milenkou zblblého muže je soudce rozumně uvažující člověk, který dokáže správně posoudit jak tvoje, tak i manželovy argumenty.
Tvůj muž bude nejspíš uvádět vaše vzájemné odcizení jako příčinu nefunkčnosti vašeho manželství, která ho dovedla až k novému vztahu, což chce řešit založením nové rodiny.
S návrhem pochopitelně nebudeš souhlasit, a to z mnoha důvodů.
Každé manželství prochází různými krizemi následovanými obdobími klidu a vaše manželství není žádnou výjimkou, takže po současné přechodné krizi by měl nastat klid zrovna tak jako kdykoli předtím.
Jenže tentokrát si manžel našel milenku, naneštěstí se do ní zamiloval a tím pádem ztratil veškerou soudnost, takže nechce připustit, že by úplně stejně dopadl i v dalším manželství a nejspíš by litoval svého ukvapeného rozhodnutí záhy po tom, co by ho přešla první fáze zamilovanosti a vrátilo by se mu reálné uvažování.
Tvoje chování se nijak nezměnilo, zůstává stále stejné a z tvé strany tedy o žádné odcizení nejde, takže současnou krizi vašeho manželství umocňuje jenom manželovo jednání a kdyby nebylo jeho nevěry, tak by se časem všechno zase vrátilo do svých kolejí.
Z těchto důvodů navrhuješ manželství tentokrát nerozvádět, protože pokud by manžel nezměnil svůj názor ani po vystřízlivění ze současné zamilovanosti, tak má možnost podat návrh na rozvod znovu. Na případné dítě milenky, samozřejmě pokud se prokáže testem manželovo skutečné otcovství, budete posílat alimenty společně a souhlasíš i s tím, aby se s dítětem pravidelně stýkal.
Podle mého názoru bys měla uspět.
Ještě je potřeba zmínit, že jsou i muži pro spokojené manželství naprosto nevhodní - například alkoholici, narkomani, gambleři a podobně závislí, kteří se ještě nezačali léčit, protože takoví se své závislosti zcela určitě už nikdy nezbaví a pouze svou rodinu zavlečou do bídy. Od takových je potřeba se osvobodit co nejdříve, tedy nejpozději ihned.
0
1
Poota 13.11.2021 13:02 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Dejme tomu, že manželství se ti podařilo udržet vcelku, takže budeš mít co resuscitovat.
Takže se připravíme na další fázi, kterou by sis měla svého muže pevně držet. Nevěř tomu, že ho udržíš dobrým jídlem a čistým prádlem - to bere jenom jako příjemnou samozřejmost, kterou si uvědomí až tehdy, když něco připálíš a nebo nenajde čistou košili. Jediný způsob, jak udržet muže skutečně pevně - je držet ho za ocas!
Jak se to dělá?
U muže vítězí neomylně ta, která je v posteli lepší a zajímavější. Ve většině manželství to bohužel není manželka, ale některá jiná, tedy ta "druhá". Čím je to dané - kupodivu nejvíc vnějšími podmínkami, a pak také přístupem manželky.
Když se muž ocitne v posteli s "jinou", tak je to primárně za účelem sexu a zpravidla není předem jasné jak to bude probíhat, takže působí i kouzlo improvizace a novosti. Navíc také to, že té "jiné" se chce předvést v co nejlepším světle a pak také to, že si chce tuhle příležitost opravdu užít a náležitě vychutnat.
Doma s manželkou se muž v posteli ocitá převážně proto aby spali, pokud muž iniciuje nějaký sex, tak hlavně proto, aby docílil ejakulace. Tím pádem vynechá všechny ty "zbytečnosti", jde rovnou na věc a co nejrychleji dosáhne svého, načež už může spokojeně usnout. Auto se studeným motorem nepožene do vysokých otáček, ale že by měl manželku napřed zahřát na provozní teplotu ho ani nenapadne. Ta pak akt samotný nevnímá jako něco příjemného, zvlášť když muž zpravidla skončí daleko dřív, než manželka dosáhne orgasmu. Takže není divu, že po nějaké době ztrácí žena o manželský sex zájem a různým způsobem se mu raději vyhýbá. U muže tak dochází ke zvýšenému tlaku semene následkem čehož ztrácí soudnost, takže "manželka mu nerozumí" a "přefiknul by cokoli", čímž je snadnou kořistí pro jakoukoli "ochotnou".
A kde je chyba?
Samozřejmě u manželky - tím že v posteli přenechala veškerou iniciativu manželovi a tak mu umožnila zbavit sex všech těch "zbytečností" nezbytných k tomu, aby si mohla sex pořádně užívat. Což bude a nebo by mohl být i tvůj případ a záleží jenom na tobě jestli jsi schopná a ochotná s tím něco udělat.
Uvědom si taky ještě jednu důležitou věc - po těch letech manželství ho tvoje komunikace většinou jenom ruší při nějaké jeho "důležitější" činnosti jako je třeba civění do monitoru počítače nebo sledování televizního přenosu či posezení s přáteli v hospodě. Není asi příliš přehnané tvrzení, že svou skutečně plnou a aktivní pozornost ti věnuje jenom tehdy, když se spolu hádáte.
Právě sex a se sexem související dlouhé a zajímavé erotické hrátky ti dokážou udržet jak jeho plnou pozornost, tak v něm vzbudí i chuť podobně příjemné chvíle zažívat i kdykoli příště. Důležité je při tom to, abys od něj požadovala plnění stále složitějších a obtížnějších úkolů, za což mu budeš pochopitelně náležitě vděčná a budeš ho také stále více obdivovat. Součástí této taktiky jsou třeba i různé "soutěžní" disciplíny, u kterých si "vítěz" může rozhodnout čím by si přál zpestřit vaše postelové hrátky. Přitom nemusí jít jenom o nějaké závodění - dobrou záminkou mohou být i sázky, házení mincí, společenské hry jako třeba karty nebo Člověče nezlob se. Samozřejmě ho často necháš vyhrát, i kdyby to bylo jenom proto abys zjistila co si vlastně tajně přeje. Čím více těch jeho tajností budeš znát, tím pevněji ho budeš k sobě poutat. Abys ho přivedla k potřebné otevřenosti, můžeš razit zásadu, že "vyzkoušet si spolu můžete cokoli zajímavého" a když se vám to bude líbit, tak si to můžete zopakovat.
Docela dobrá je i zásada imitující jakousi rovnoprávnost "co já tobě, to ty mně a co ty mně, to já tobě". Uplatnit se dá třeba při přechodu na masáž prostaty, která nemusí být už v základním repertoáru manžela. Další využití se nabízí třeba tehdy, když v "kouření" nenacházíš tak velké zalíbení jako manžel - může si s dildem vyzkoušet, jaké to asi tak je. Také pokud považuje za úžasný zážitek polykání semene, tak mu ho můžeš snadno poskytnout "krmením ze zobáčku do zobáčku" a je docela možné, že svůj názor třeba poopraví. A když už třeba dildo můžete využívat oba stejně, tak se nabízí soutěžení v tom kdo z vás dvou má hlubší hrdlo a nebo análek.
Docela dobrou taktikou je i pověření manžela vyhledáváním věcí, které jste zatím ještě nezkoušeli. Samozřejmě budou mezi jeho objevy i takové, do kterých se ti nebude chtít, ale rozhodně je neodmítej striktně jejich prohlášením za nesmysly - daleko vhodnější je formulace: "To vypadá zajímavě a určitě to někdy časem vyzkoušíme, ale dneska bych si přála raději ..." a nebo: "Tak tohle není jenom tak, k tomu je potřeba dost dlouhý trénink, někdy časem s ním můžeme opatrně začít a uvidíme kam až se dostaneme, dneska bys mi ale udělal větší radost ..."
0
1
Poota 14.11.2021 11:38 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Úkol je tedy jasný - musíš být v posteli lepší a zajímavější než kterákoli jiná a současně mu nenechávat pokud možno žádné přebytky, které by mohl uplatňovat jinde. K tomu je potřeba aby tě sex opravdu bavil a skutečně uspokojoval, takže žádné galeje ale jenom opravdu příjemná zábava. Tím docílíš hlavně dvou věcí současně - sex s tebou bude příjemnější a zajímavější než jeho sex s nějakou "druhou", protože váš manželský sex budeš kočírovat ty, kdežto ten mimomanželský sex bude kočírovat on a to stále více podle stejného modelu, kterým ho dosaváde znechucoval hlavně tobě.
Především je nutné aby ses změnila ty - to, že se tím následně změní i on, ti pak už určitě neujde. Takže si musíš najít čas na to, aby ses mohla starat o sebe a o svůj vzhled a také změníš k pohlednějšímu svoji domácí garderóbu. Na nějaké hubnutí nebo diety se rovnou vykašli, je to zbytečná ztráta času, takže klidně pracuj s tím co už právě máš. Pokud uvažuješ o nějakém cvičení, které by ti vhodně upravilo hlavně psychiku, tak ti doporučím absolvovat pár lekcí břišního tance. Ten je výhodný hned v několika směrech - především kupodivu mnohem lépe vypadá s tanečnicemi, které mají nějaké to kilo navíc nad "modelkovou" váhu. Další výhodou je to, že rovnou uvolňuje hrudní a bederní páteř, tedy místa ve kterých jsou nejčastější a nejhorší bloky. Praktikováním břišního tance se také získává mnohem ladnější chůze a daleko smyslnější a sebevědomější držení těla.
Na mužské obecenstvo nepůsobí tento tanec tím co ukazuje, ale hlavně tím, jaké představy vyvolává v divákově mysli. Právě proto se ani delší produkce neokouká, jako tomu je třeba u striptýzu a nebo tance u tyče, které ukazují víceméně stále totéž. K vizuálním vjemům je vhodné přidat i zvukový doprovod náležitě rytmický, který si vytváří tanečnice nejlépe sama použitím různých nástrojů jako jsou třeba kastaněty, bubínek, dřívka, chřestidla, zvonky, rolničky nebo tamburína.
K břišnímu tanci ještě jenom na okraj poznamenám, že původním "oděvem" tanečnic byly jenom dva šátky a průsvitná zavinovací sukně, která se záhy odhazovala a dál už tanečnice krom těch dvou šátků na sobě opravdu nic neměla, takže jí nebylo možné odolat. Což si konečně můžeš i sama prakticky ověřit - sexshopy nabízejí i rozličné způsoby zdobení dámských rozkroků.
Dalším úkolem je péče o stav tvého svalstva pánevního dna, které potřebuješ mít pevné a současně i dostatečně pružné. Pevnost svalů jak vaginálního tak i análního ústí se dá i o samotě trénovat venušinými kuličkami a také sadou "závaží" s odstupňovanou hmotností. Pružnost se trénuje o samotě nebo s manželem většinou pomocí takzvaných dild, u kterých právě "na velikosti nejvíc záleží".
Možná tě překvapuje, že se v souvislosti s manželským sexem zmiňuji i o análu, který má pověst otvoru nečistého, kterým odchází jenom nechutný odpad. To je sice pravda stejně jako to, že využití análu k sexuálním hrátkám církev zakazuje a řadí k hříchům sodomie. Tak třeba tu církev bych nebral příliš vážně, protože ona brojí vlastně proti jakémukoli sexu jehož cílem není početí. No a pokud se anál vypláchne pomocí klystýru, tak padá i argument nečistoty a naopak vyvstane výhoda odolnosti jeho sliznice vůči bakteriálnímu napadení, čehož se dá docela šikovně využít. Kdykoli totiž tvůj muž nespí v noci doma, tak je docela možné i když ne zcela jisté, že toho mohl využít k nějakému úletu, ze kterého by ti mohl případně přinést třeba kvasinky nebo i něco horšího. Když použiješ na klystýr jako dezinfekční roztok vodu s přídavkem pravého medu a nebo odvar z dvouzubce trojdílného, tak si můžeš pro vstupní "dekontaminaci" vyžádat napřed styk anální.
O tom, jestli je anální sex příjemný nebo ne je zbytečné polemizovat, když je možné si to zjistit praktickým pokusem, při němž je vhodné nezapomenout na lubrikační gel. Bez významu také není absence rizika nechtěného oplodnění touto cestou. Samozřejmě všechny svaly pánevního dna se spolu navzájem ovlivňují, a to nejen u žen ale i u mužů, takže není důvod proč by se toho nedalo využívat ke znásobení prožitku.
Na rozdíl od stolice, kterou z těla odchází nestravitelný a nerozpustný odpad zpracovávaný ještě navíc střevními bakteriemi, tak urina jako produkt močového traktu je kupodivu naprosto sterilní a zdravotně nezávadná. Je to tím, že její hlavní složkou je voda, která několikrát prošla krví a různými orgány, což jí dává naprosto unikátní vlastnosti. Urina se tak úspěšně používá nejen k léčení, ale například se přidává do těch nejdražších zubních past a také do špičkových kosmetických přípravků, což není všeobecně známé, protože výrobci se tím pro jistotu raději nechlubí.
Ve filmech pro dospělé se často vyskytují různé takzvané trojky, kde milostné souděří ženy obšťastňují dva partneři současně. Osobně nedoporučuji k manželskému sexu přibírat dalšího muže a to z více důvodů. Především je to otázka důvěry, hygieny a také riziko zneužití. Nepatrnou výhodou je sice určitá "samohybnost" jeho penisu, ale výraznou nevýhodou je jeho pouze jediná velikost, a značné problémy může způsobit i možnost nějaké citové vazby na někoho z manželské dvojice. Přitom v sexshopu si lze vybrat dilda libovolných tvarů i rozměrů, které navíc umožní i vzájemnou výměnu rolí a také takzvanou masáž prostaty. Například zrovna při ní je tvoje konání aktivní a tedy jangové, kdežto on zůstává pasivní, takže komunikuješ s jinovou částí jeho psychiky.
Další nutnou změnou je vytvoření prostoru pro vaše ničím nerušené intimní obcování. To znamená především vysvětlit ostatním členům domácnosti, že například zavřené dveře do ložnice jsou jasným znamením, že se tam nesmí vstupovat a ani jinak rušit. Totéž že platí i o koupelně. Dětem je také možné oznámit, že je jejich přítomnost po určitou dobu v bytě nežádoucí vzhledem k tomu, že právě tehdy jejich rodiče hodlají doma pořádat orgie.
Tvojí nezanedbatelnou výhodou pro vaše obcování je i to, že kromě ideálních podmínek budete mít k dispozici i všechny své oblíbené hračky a rozličná zlepšovátka vašeho sexu, na která si tvůj manžel rychle zvykne - a při svých případných nevěrách je bude postrádat.
0
1
Poota 15.11.2021 10:55 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Takže se zase vracíme k tomu jak nastartovat tu sexuální revoluci - inu sex podle něj a jeho způsobem jenom upadá a vede to cugrunt, takže ho zbavíš naprosto a dokonale jakýchkoli iniciativ a veškeré vedení bude nadále jenom a pouze podle tebe. Ve vaší posteli skončil patriarchát a nastupuje matriarchát.
Pokud jsi mu na nevěru nepřišla, tak vlastně nemáš možnost ho chytit do "pastičky" oné smlouvy a musíš na to jít mnohem nenápadněji a od lesa. Napřed začneš poukazováním na upadání kvality vašeho sexu, které budeš přičítat jeho nepříliš ohleduplnému přístupu k tvým potřebám a při té příležitosti můžeš i zmínit svoje nepřílišné se těšení na jeho způsob milování, kdy je pro tebe přijatelnější "bolení hlavy" než být jen pohodlnější variantou nafukovací panny. Při nějaké vhodné příležitosti jako je něčí svátek, narozeniny, mezinárodní den něčeho atp. mu prostě oznámíš, že tohoto dne ses rozhodla vzít otěže vašeho milování do svých rukou, takže se má následujícího večera v posteli na co těšit.
Krásné povídání a teď tedy jak na to prakticky.
První a nejdůležitější je praktika definovaná povelem/rozkazem Ruce Pod Prdel (RPP). Zcela nahý muž ležící na zádech na posteli si zasune ruce pod hýždě, takže jakoby je vůbec neměl, je vydán ženě na milost a nemilost a nemůže a ani nesmí vůbec nic dělat, takže tím pádem nemůže taky vůbec nic kazit. Je to mnohem humánnější varianta partnera spoutaného ať už pouty a nebo provazy, ovšem psychicky je těmto zcela rovnocenná.
To ti umožňuje přejít k programu Udělám Se Sama (USS) a současně i k souběžnému programu Udělám Tě Taky (UTT). V rámci obou těchto programů si můžeš zcela volně projít celou manželovu tělesnou schránku a přesně si zmapovat kde má jaké erotogenní zóny a co mu nejspolehlivěji navozuje erekci - to se ti bude určitě hodit, protože budeš jeho erekci potřebovat po celou dobu provádění programů. Snahou muže bude docílit ejakulace v domnění, že tím by to měl mít odbyto. Takže především jakoukoli svoji činnost musíš končit dřív než dosáhne vyvrcholení, protože hlavní pravidlo je, že jenom ty si určíš kdy, jak a kam to chceš. Z toho důvodu mu rázně zatrhni i jeho jakoukoli snahu ti nějak pomáhat nebo přirážet - za neposlušnost ho můžeš trestat třeba citelným štípnutím. Pokud se mu přece jenom podaří dosáhnout vyvrcholení dřív než chceš ty, klidně ho polituj že se nedovede chudáček ani ovládnout, ale na to je program Budeš Třeba Třikrát (BTT), který zahájíš prohlášením "Tak znova na trať a dáme si ještě další kolečko." Udržíš nebo přivodíš mu erekci a pokračuješ dál podle svých představ.
USS - během tohohle programu by ses měla starat hlavně o vyzkoušení svých představ podle Musím Vyzkoušet Všechno (MVV) a Ráda Hezké Hračky (RHH), přičemž do těch hraček můžeš klidně započítat i svého muže a klidně ho s nimi i kombinovat. Nesmíš ho ovšem zapomenout hlídat a různé techniky střídat včas a raději dřív, abys nemusela startovat BTT. Neboj se experimentovat a vyzkoušej si všechno co tě napadne, o čem jsi slyšela a nebo viděla - čím nezvyklejší a extravagantnější to bude tím lépe, protože ho potřebuješ zaujmout a šokovat. Co nestihneš tentokrát, to si můžeš zkusit příště, jenom nezapomeň měnit pořadí - žádný stereotyp.
UTT - scénář je přivodit mu erekci a udržet ji bez ejakulace až do konce seance, který může být klidně třeba až za hodinu. Celou dobu musí zůstat bezpodmínečně dokonale pasivní, protože tentokrát jsi v roli přísné a náročné dominy - ať si taky ten prevít trochu užije. Důležitý a primární je orgasmus tvůj a teprve po něm může mít svoje vyvrcholení i on.
Podrobněji popisovat různé techniky tady nebudu, protože pro inspiraci je možné shlédnout nějaké filmy pro dospělé, navštívit stránky nějakého e-shopu s erotickými proprietami a poradit se s kamarádkami nebo obsluhou v sex-shopu. V některých těch filmech je žena i s více partnery, což umožňuje i některé kombinace, které by se ti mohly docela líbit. Nic proti tomu, cokoli zajímavého a extravagantního bude ve vaší ložnici jenom vítáno, ale místo dalšího partnera či partnerů ti doporučuji použít hračky, které výhodně nahradí z těch dalších partnerů to nejdůležitější. Hračka má výhodu v tom, že si ji můžeš vybrat zcela dle svých představ a tužeb, je vám oběma k dispozici kdykoli se vám jí zachce a největší výhodou je to, že zůstane vždycky jenom hračkou a nebude vám komplikovat váš vztah nějakými svými případnými nároky.
0
1
Poota 17.11.2021 09:47 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Samozřejmě musíš počítat s tím, že jenom jedna takováto seance stačit nebude, ale už při té první si ledacos zjistíš jak o něm tak i o sobě a podle toho pak můžeš upravovat průběh těch dalších. Občas si pro změnu můžeš vyzkoušet RPP pro sebe s výzvou: "Tak teď se zas ukaž ty." I v této obrácené RPP ovšem zůstává, že první bys měla být ty a teprve potom smí být on, protože i teď máš stále hlavní velení ty.
Další rozdíl je v tom, že ty svého muže řídíš tím, že mu sděluješ svá momentální přání a zároveň ho učíš, jak má které věci správně dělat - co víc, co míň, co rychleji a co pomaleji, kdy co a jak vystřídat atd.
Samozřejmě lze RPP prokládat sexuálními hrátkami bez té nucené pasivity a používat i "rovnocenně aktivní" polohy, ale stále trvej na matriarchátu a drž se všech zásad a výhod vyplývajících z RPP. Tím dosáhneš toho, že se se svým mužem poznáš daleko lépe než s kýmkoli jiným a totéž bude platit i pro něj, takže mu budeš vždycky bytostí daleko bližší, než jakákoli vedlejší známost.
V žádném případě mu ovšem netoleruj odbyté rutinní soulože - na to stačí párkrát zareagovat: "Tohle za nic nestálo - znova!" a nebo "Tohle jsi odbyl, takže zítra to chci pořádně!" a nebo "Manžela mám na to, abych si nemusela hledat milence." či cokoli jiného v podobném duchu.
Opět připomínám, že je pro tebe a vlastně i pro něj daleko výhodnější využívat pro jeho občasné úlety služeb kvalitních prostitutek, což mu můžeš nějak nenápadně postupně implantovat třeba i poukázáním na zkušenosti různých kamarádek. Rovnou k tomu můžeš přidat jak svoje přání aby se důsledně vyhýbal dobrodružstvím se svobodnými dívkami a rozvedenými ženami a rozhodně nebude od věci přidat i pár historek o různých způsobech vydírání sexuchtivých ženáčů či o "uspavačkách", které místo sexu naivní nadržence jenom okradou.
A teď ještě proč se nemusíš nijak zvlášť obávat konkurence zkušených profesionálek.
Muž si u nich objedná hlavně to, co ho v sexu nejvíc láká, tedy především to co doma postrádá. Pokud jsi s ním vyzkoušela úplně všechno, tak si vlastně nemá u prostitutky co objednávat. Takže ta mu může jenom zopakovat něco, co už zná z domova, což ho může bavit tak nejspíš jenom napoprvé. Pak už mu začne strašit v hlavě za jak nekřesťanské peníze to je a tím pádem jeho zájem o tenhle způsob kratochvíle začne rychle upadat. Je možné, že se ještě pokusí ulovit nějakou tu "ochotnou", ale ani ta mu nemůže nabídnout nic lepšího než ty - takže i to ho brzy přestane bavit a lákat.
Tím jsi opanovala bojiště neboli ložnici a jsi vítězem nad ním, nad sebou a i nad vaším životem.
Věřím ti, že to bylo krušné a náročné, ale udržet pohromadě rodinu snad stálo zato už kvůli dětem - a ruku na osrdí, občas to mohlo být i docela příjemné a zábavné, tedy aspoň tehdy když jsi nezůstala jenom u čtení. Ovšem nejspíš sis také současně uvědomila, co všechno jsi na sobě musela pracně měnit - a oč jednodušší život bys měla, kdybys byla bývala v tomto novém duchu rovnou už vychovaná. Samozřejmě pro tebe a pro tvé vrstevnice je na nějakou "předmanželskou" výchovu pozdě, ale jsou tu vaše dcery a vnučky, kterým je možné správnou výchovou usnadnit jejich budoucí život.
Takže další pokračování bychom mohli pojmout třeba jako "výchovu dívek v ženy".
0
2
Poota 06.12.2021 11:53 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Výchova dívek v ženy
Napřed tedy výchova dítek, a kdy s takovou výchovou začít?
Upřímně řečeno úplně kdykoli a to nejlépe ihned, protože nikdy není příliš pozdě a zrovna tak nikdy není příliš brzo! Takže s všeobecnou výchovou všech dětí je nejlepší začínat už pár měsíců před jejich narozením a teprve až po narození již výchovu diferencovat podle fyzického pohlaví dítěte tak, aby mu odpovídala i pozdější genderová identifikace, protože jenom tak se dá předejít budoucím problémům.
Je mylné přesvědčení, že dítě před narozením nic nevnímá a nic si neuvědomuje. V posledních měsících před narozením je možné se s ním spojit telepaticky, takže se dá snadno zjistit, že si uvědomuje samo sebe a také organizmus matky s nímž je propojené přímo, že slyší zvuky a uvědomuje si i okolní svět mimo matku a také to, že v budoucnosti opustí bezpečí dělohy a bude muset nadále žít "tam venku". Ze všech informací, které se k němu dostávají, se snaží odhadnout jaké to "tam" je a co všechno "tam" na něj čeká, jestli se na to má těšit a nebo se toho obávat. Nejvíc mu v tom pomůže ujištění, že je tu spousta místa, svítí tu slunce, všechno je barevné a všichni se už na něj těšíme - nezáleží na tom, jakou řečí to říkáme, protože se to všechno stejně převádí do "obrazů".
Pokud má žena možnost si rozhodnout o způsobu porodu, je pro budoucnost dítěte daleko lepším startem do života porod normální cestou a také co nejdelší kojení nejlépe vlastní matkou - to obojí je zárukou zdárného vývoje imunitního systému dítěte. Tento systém se od matky nezískává celý a hotový, ale dítě dostává jenom jakýsi základ, který se musí své práci teprve naučit. K tomu se potřebuje ve svém prostředí setkávat s bakteriemi nejrůznějších nemocí a v mateřském mléce získává příklady, jak se s nimi vyrovnává imunitní systém matky, takže podle nich si vytváří jeho systém svoje vlastní postupy.
Pokud se podaří, aby se dítě v tomto období pohybovalo pouze v dokonale sterilním prostředí bez jakýchkoli choroboplodných zárodků, tak jeho imunitní systém "nemá co dělat", takže se nijak nerozvíjí a pravděpodobně si nedokáže poradit ani s naprosto triviální nákazou, až se s ní jednou setká. Ovšem jenom obtížně se starostlivé matky podaří přesvědčit o tom, že svým pečlivým uklízením a důkladným dezinfikováním svému dítěti vlastně jenom škodí.
Ostatně je mnohem víc takových věcí, kterými v nejlepší snaze svoje děti dobře vychovávat jim nevědomky škodíme a poznamenáváme je tím často i na celý život. Dochází k tomu hlavně proto, že dáme nejvíc na to co vidíme a vůbec nás nenapadne, že ta pravá skutečnost je obsažena právě v tom co není vidět a co bychom tedy měli hlavně vědět.
Vidíme totiž naprosto bezmocné a dokonale nesamostatné stvoření bez jakéhokoli náznaku inteligence nebo schopnosti nějaké komunikace, které bez cizí pomoci nemůže ani přežít. Tento náš dojem je naprosto správný, ovšem platí to jenom pro naši současnou dimenzi trojrozměrného světa, kam je jako cizinec vržena bytost, jejíž domovinou jsou dimenze vícerozměrné, ve kterých platí naprosto odlišné "fyzikální" zákony. Samostatné Vědomí této bytosti se během svého vývoje v děloze najednou ocitne ve fyzickém těle, které potřebuje pro svou existenci přívod živin a kyslíku, a také odvod odpadu vznikajícího vývojem a existencí tohoto těla, což zatím naprosto spolehlivě obstarává pupeční šňůra, která tuto bytost spojuje s nějakou daleko větší obdobnou bytostí. Vlastní nové vyvíjející se tělo dodává svému Vědomí spoustu nových pocitů, s nimiž se vyrovnává a učí se je hodnotit a zvládat pomocí schopností patřících do vyšších dimenzí, nejčastěji čtyřrozměrné která je známější jako astrální. Nejdůležitější je zřejmě už v prenatálu telepatické spojení s vědomím matky a lidí v blízkém okolí, stejně jako vnímání blízkých i vzdálených vibrací a zvuků z okolí. O různých zákonitostech a vymoženostech astrální dimenze se dozvídáme nejvíc prostřednictvím zážitků z astrálního cestování a lucidního snění.
Porodem vstupuje bytost plně do naší trojrozměrné reality, ale novorozenci zůstává k dispozici většina vymožeností astrální dimenze díky tomu, že jeho mozek pracuje pouze v hladině Alfa. To znamená, že prožívá jako svoji realitu jenom velice živý sen, který je pouze inspirován skutečnou realitou která ho obklopuje a na kterou nějak reaguje. Pro názornost bych to přirovnal k situaci, kdy nám ráno zvoní budík, ale místo toho abychom se vzbudili a vstali, tak se nám zdá že v našem snu nám zvoní telefon a nebo zvonek u dveří.
0
2
Poota 07.12.2021 15:50 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Výchova dítek
Dítě tedy žije v hladině Alfa, která je jenom občas přerušovaná krátkými úseky hladiny Beta, které se s postupem času stále prodlužují, což postupuje až do sedmého roku, kdy se poměr úseků těchto hladin obrací a v bdělém stavu jsou stále delší úseky Beta prokládány stále kratšími úseky Alfa, což je vlastně plynulý a pozvolný přechod toho Vědomí z říše astrálu do trojrozměrné dimenze. Bez spojení s astrálem nemůže žádný člověk trvale žít, takže do hladiny Alfa se vracíme vždycky ve spánku a ve dne si musíme "odskakovat" do hladiny Alfa alespoň na zlomky vteřin, protože bez toho by nám nefungovala krátkodobá ani dlouhodobá paměť.
Hladina Alfa působí svými vymoženostmi jako určitý zázračný nástroj či prostředek, ale tyto jeho přednosti jsou na druhou stranu vyvážené některými omezeními, s nimiž je při výchově dětí nutné počítat a výchovu jim přizpůsobit. Tato omezení si sami neuvědomujeme, protože v dospělosti hladinu Alfa nijak vědomě nepoužíváme - naše podvědomí i nadvědomí v ní provádí všechny potřebné operace naprosto automaticky a bez našeho zasahování, které by procesy mohlo spíš komplikovat. Hladina Alfa tak úplně postrádá nějaké komunikační rozhraní a pokud do jejích procesů chceme nějak zasahovat, tak je potřeba se jak technickému způsobu tak i specifickým pravidlům této komunikace naučit.
Využívání nebo pravděpodobnější zneužívání všech vymožeností astrální dimenze je v základním nastavení velice účinně blokované tím, že do hladiny Alfa se můžeme dostat jenom ve spánku, kdy nejsme při vědomí a tudíž ani schopni nějaké mentální aktivity.
U dítěte, které je v hladině Alfa při plně bdělém stavu, tato ochrana pochopitelně nefunguje a dospělí tak mají přímý přístup k jeho podvědomí i nadvědomí a tím pádem i ke klíčovému "zařízení" každé lidské bytosti, tedy jeho Osobnímu Záznamu. Podrobněji to vysvětluji jinde, takže tady se soustředím jenom na praktickou stránku související s výchovou dítěte.
- Dítě věří naprosto všemu, co mu řekneme a zapamatuje si to pro celý život. Například léčení přikládáním rukou se nemusí nijak složitě učit, protože mu stačí říct že to funguje a jak se to dělá - a ono už to rovnou "umí".
- Dítě nerozumí záporům a negacím, čili z takového sdělení chápe jenom obraz související s podstatným jménem, takže tím pádem ho upozorníme přesně na to co mu chceme zakázat nebo před čím ho chceme varovat. Zásadně mu tedy říkáme jenom to, co chceme aby dělalo - říkat mu co nechceme aby dělalo je přesně kontraproduktivní.
- Dítě také nechápe ironii a bere naprosto vážně i věci pronesené "žertem" - tyhle věci začíná pozvolna rozlišovat až s postupujícím věkem.
- Dítě si na celý život ukládá všechny i sebemenší křivdy a nespravedlnosti, takže si vytváří jakási často až přecitlivělá "tykadla" pro detekci podobných situací kdykoli později.
- Dítě hlavně zpočátku žije v astrální dimenzi, která mu umožňuje různé nám nepochopitelné věci. Běžná je pro něj třeba telepatie a empatie, kdy je schopné "číst myšlenky" lidí z nejbližšího okolí. Samozřejmě se také snaží s okolím telepaticky domlouvat, ale jeho nejbližší "nejsou na příjmu", takže musí zkoušet nějakou jinou formu komunikace, přičemž nejbližší je akustická.
- Dítě běžně dokáže i opustit svoje fyzické tělo a jako duch cestovat kamkoli se mu zachce - třeba létat, procházet stěnami, pohybovat se pod vodou, navštěvovat příbuzné atd.
- V této dimenzi se také setkává s různými tam se zdržujícími bytostmi, které se chovají přesně podle jeho předpokladů - když bude věřit tomu, že mu mohou ubližovat tak se o to budou snažit. Když bude věřit tomu, že mu ublížit nemůžou, tak to taky nedokážou.
- Další běžně se vyskytujícím fenoménem jsou bytosti, které s dítětem kamarádí, hrají si s ním, radí a pomáhají mu - může to být anděl, víla, skřítek nebo kdokoli jiný. Jsou to zcela reálné a pro dítě viditelné bytosti, které si dítě může i vyprosit, pokud je zatím nemá. Největší nerozum je přesvědčovat dítě o tom, že takové bytosti neexistují a že si je jenom "vymýšlí". Jakmile tomu dítě uvěří, tak už tu svoji bytost nikdy neuvidí. Pokud tedy dítě o té své bytosti volně hovoří, tak předpokládá že je to úplně normální a že ji má a také vidí úplně každý. Proto je potřeba dítěti vysvětlit že je to sice úplně normální že má svého kamaráda, ale ten že je jenom jeho a ostatním lidem se neukazuje, takže je lepší o něm s nikým jiným nemluvit, protože by se mu taky už nemusel dál ukazovat.
Snažím se docílit toho aby si rodiče uvědomili, že jejich novorozenec je v našem světě vlastně návštěva cizince z daleko dokonalejšího světa než je ten náš, který se v tom našem primitivnějším vůbec nevyzná a jeho mnohem vyspělejší schopnosti mu tady nejsou k ničemu, takže pro zabydlení se v trojrozměrném světě potřebuje hlavně naši trpělivou pomoc.
0
5
Poota 18.12.2021 21:43 Bydliště: Praha
9083
603
7584
Výchova dítek
Výchovu kteréhokoli dítěte si můžeme rozdělit do dvou "vrstev".
Ta základní je univerzální a je úplně stejná pro obě pohlaví. V ní vštěpujeme dítěti principy, které jsou důležité pro jeho charakter a mají mu umožnit nebo usnadnit jeho uplatnění ve společnosti a také soužití s nejbližším i vzdálenějším okolím. Není vhodné pro tento účel používat jenom příkazy, co dělat musí a nebo zákazy, co dělat nesmí. Za lepší považuji využít přirozené dětské zvědavosti a "vychovávat" ho formou jakéhosi vyprávění o tom, jak to na tom světě chodí. Třeba v tom duchu jako co může od okolí očekávat, když udělá to a nebo ono. Taky je potřeba mu vysvětlit, že podle toho, jak se bude chovat, si na něj ostatní udělají svůj názor a právě podle toho svého názoru že se k němu budou chovat. A úplně stejně i ono se naučí dělat si svůj názor na ostatní podle toho jak se budou chovat.
Když někdo někam přijde a slušně pozdraví, tak to bude nejspíš slušně vychovaný člověk. Když bude mít čisté boty a upravené nehty, tak na sebe asi taky i patřičně dbá. A to je zatím jenom úplně první dojem. Dál si svůj názor na něj můžeme upravovat podle toho jak a o čem mluví, jak dodržuje svoje sliby, jestli je dochvilný, jaký má pořádek ve svých věcech a názorech, a také jestli mluví vždycky pravdu. Tohle je obzvlášť důležité, protože lhaní souvisí většinou se snahou skrýt nějaké nepatřičnosti či nepravosti a na takového člověka není možné ani rozumné se nějak spoléhat.
Dítěti se dá vysvětlit, že když nebude dělat nic takového o čem by pak nechtělo nebo nemohlo mluvit, tak bude mít jednoduchý a spokojený život, protože se nebude mít čeho bát, nebude muset nikomu lhát a nebo něco zamlčovat, protože právě z toho vzniká nejvíc potíží a komplikací.
Dalším důležitým úkolem je přesvědčit dítě o tom, že ho máme rádi, že pro nás je a bude tím nejbližším člověkem, kterému chceme vždycky a za všech okolností co nejvíc pomáhat. Že se na nás může spolehnout a pokaždé když bude něco potřebovat, tak že se může nejdřív obrátit zrovna na nás. S tím souvisí i to, že mu nebudeme žádné věci zakazovat, ale v klidu a rozumně mu raději předem vysvětlíme, k čemu by mohlo vést právě to, co nechceme aby dělalo. Pokud se nám ho nepodaří přivést k tomu, aby se samo rozhodlo to nedělat, tak je lepší ho nechat jednat podle jeho rozhodnutí, ale upozornit ho na to, že tím pádem si také bude muset nést všechny následky svého jednání - ovšem že i pak se mu pokusíme co nejlépe poradit nebo pomoct s tím, co si nadrobí.
Mimo tuto "vážnou" výchovu se snažíme užít si s každým dítětem co nejvíce "příjemností" a legrace, přičemž ho nenápadně vedeme k tomu, že existuje legrace dobrosrdečná, která je prospěšná, dobrá a nikomu neubližuje, ale taky legrace zlá a zlomyslná, která je krutá a škodí právě těm, kdo se jí nejvíc smějí.
Při různých zábavách a hrách sledujeme pečlivě hlavně to, v jakých oborech se dítěti daří či nedaří, takže pak snadno odhadneme v čem bude vynikat a čím by se mělo nejspíš v životě živit. Přitom si musíme hlavně uvědomit, že naše děti vyrůstají do úplně jiné doby než v jaké jsme vyrůstali my a na co jsme si zvykli. Chca nechca musíme přijmout tu tvrdou pravdu, že naše názory jsou pro další generaci neaktuální, předpotopní a nejspíš nepoužitelné. Že třeba námi preferovaná a dětem doporučovaná povolání už v jejich době třeba nebudou vůbec lukrativní, pokud vůbec budou ještě existovat. Je docela možné že vás probere teprve to, až váš včera koupený nejchytřejší smartfon budou vaše děti obdivovat jako roztomilou fosílii, protože sami budou mít už dávno chytré hodinky s dotykovým 3D hologramem.
Podpořte chod fóra 